Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Kauza Hlubuček je jen špička ledovce. Jak se ušpinili i protikorupční Starostové

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 21. 6. 2022 | 1 komentář | 15 406
Andrej Babišdomácí politikakorupcenázorPrahavláda

Politika by měla být střetem idejí – pravicových, levicových, liberálních, konzervativních. Když se ale zvrhne ve spor o to, kdo jsou Rychlé šípy, a kdo Bratrstvo kočičí pracky, je s ní amen. Právě tohle se v Česku v kauze Hlubuček stalo. A není to poprvé ani naposled.

Kauza Hlubuček je jen špička ledovce. Jak se ušpinili i protikorupční Starostové

Vít Rakušan řeší velký problém. Kauza Hlubuček kazí renomé STAN.

Zdroj: Starostové a nezávislí

Za poslední tři desítky let jsme měli mnoho stran, které slibovaly, že zemi vyprostí z korupce a samy se do ní zamotaly. Teď se to přihodilo Starostům a nezávislým.

Starostové se představovali jako kvalifikovaný, komunální politikou prověřený druh politiků, kteří nejsou svázáni žádnou ideologií, byť bývají označováni za středové liberály, a kteří nejsou infikováni korupcí. V programu se prohlašují za „protikorupční uskupení“ a slibují, že správu země svěří lidem „poctivým a důvěryhodným“.

Takřka vzor mravní dokonalosti – jako Rychlé šípy.

Kdepak Rychlé šípy. Na radnici a v dopravním podniku podle všeho řádilo Bratrstvo kočičí pracky.

Víc než průšvih

Hned zkraje svého koaličního angažmá se však Starostové uvedli jako průšviháři.

Zamlčené stipendium a studium v Americe poslance Jana Farského, střet zájmů europoslance Stanislava Polčáka kasírujícího obce, jimž jako právník pomáhal se státním odškodněním za explozi muničáku, i neprůhledný majetek nedávno zesnulého kandidáta na ministra Věslava Michalika – to vše ale byly jen přešlapy, nebo „ploché historky okresního formátu“ ve srovnání s kauzou, která se provalila na pražském magistrátu a v Dopravním podniku.

Index vnímání korupce

Z dosavadních poznatků vyplývá, že parta kolem radního Petra Hlubučka vybírala lidi do vedení podniku a říkala si o milionové úplatky za zakázky. Fungovalo to patrně na základě jednoduchého principu: „Chceš zakázku, tak zaplať.“

To je víc než průšvih. To, co se dělo mezi pražskou radnicí a dopravním podnikem, má rysy korupce a zločinného spolčení. Kdepak Rychlé šípy. Na radnici a v dopravním podniku podle všeho řádilo Bratrstvo kočičí pracky. Jen figury byly jiné – namísto Dlouhého Bidla, Štětináče a Bohouše v kauze vystupovali Mišák, Slepičák, Guči a a Maťo.

Andrej Babiš vytrubuje, že STAN je organizovaný zločin. Ne nadarmo se říká, že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr.

Pokušení se zbavíš, když…

Leckoho, zejména voliče Starostů, přitom napadne: Proč zrovna STAN?

Politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Michal Pink to na webu Hospodářských novin vysvětluje takto: „STAN není politická strana, ale skupina komunálních politiků, kteří se transformovali v lobbistickou skupinu, jež chce transformovat penězovody na lokální úroveň.“

Tahle skupina politiků se prostě z malých obcí dostala na velké radnice a do celostátní politiky, kde létají vzduchem velké peníze a kde platí, že nejjednodušším způsobem, jak se zbavit pokušení vysávat erár nebo brát úplatky, je podlehnout mu. A to může být mimořádně snadné, když máte po ruce kmotra Michala Redla, kdysi spolupracovníka gangstera Radovana Krejčíře.

Skandál Starostů z pražské radnice není ničím unikátní. Nápadně například připomíná nedávnou kauzu na radnici Brno-střed, kde ANO – hnutí, které si dalo za úkol potírat korupci tradičních stran – provozovalo totožný systém plateb za městské zakázky.

Teď Andrej Babiš, kterého zanedlouho čeká soud za dotační podvod, vytrubuje do světa, že „STAN je organizovaný zločin“. Ne nadarmo se říká, že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr.

CPI je jen subjektivním a hrubým měřítkem. Ovlivňují ho třeba zprávy z médií i zkazky ze sociálních sítí. Nedohlédne pod pokličku.

Jak rozsvítit Česko

Poměřováno celou politickou arénou může být zmíněná kauza jen pověstnou špičkou ledovce. Korupčníci své aktivity skrývají, dá se proto předpokládat, že mnohé z nich zůstanou neodhaleny. A nedělejme si iluze, že některé strany jsou vůči korupci imunní.

Anketa

Měli by Starostové a nezávislí odejít z vlády?

Transparency International rok co rok sestavuje korupční žebříček na základě Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index, CPI). V Evropské unii patří Česko ke státům s nadprůměrnou korupcí.

CPI je však jen subjektivním a hrubým měřítkem. Ovlivňují ho třeba zprávy z médií i zkazky ze sociálních sítí. Nedohlédne pod pokličku.

Alternativní způsob, jak měřit korupci, zmiňuje ekonom a vysokoškolský pedagog Aleš Rod, ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA). Navrhuje systematicky porovnávat ceny stavebních a jiných praxí v soukromém a veřejném sektoru.

„Veřejný sektor, který je charakteristický velkou ekonomickou silou, nízkým rizikem nesolventnosti, velkými objemy poptávaných výrobků a služeb i nekonečně dlouhým časem pro výběr a realizaci zakázek, by si vždy měl umět vyjednat výhodnější jednotkové ceny než sektor soukromý,“ upozorňuje Rod a vyvozuje z toho jednoduchý závěr: „Pokud jsou ceny u srovnatelných položek ve veřejném sektoru o poznání vyšší než v soukromém, měla by se někde rozsvítit červená kontrolka.“

Předpokládám, že v takovém případě by se Česko rozsvítilo jako vánoční stromeček.

Kam dál? Česká politika na Finmagu:

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.