Je čas transformovat energetiku, ruský fosil by měl být pro Česko v EU výzvou

Ruský režim získal od začátku války přes 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč) v platbách za export fosilních paliv – ropy a ropných produktů, zemního plynu, zkapalněného plynu a uhlí. Ukazuje to dnes zveřejněná analýza Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA). Státy Evropské unie jsou přitom zodpovědné za 61 % této částky a jenom zlomek posílají v podobě pomoci na Ukrajinu.

Pokud tedy Česko a Evropská unie opravdu chtějí pomoci ukončit válku na Ukrajině, musí přestat nakupovat ruská fosilní paliva. Pro Česko je to zásadní výzva i vzhledem k začínajícímu českému předsednictví EU.

Ukrajinská klimatoložka a členka Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) Svitlana Krakovská nedávno v rozhovoru pro Deník N uvedla: „Změna klimatu a současná válka mají stejnou příčinu, a to naši závislost na fosilních zdrojích. Válku v podstatě dotujeme z peněz, jimiž Rusku platíme za ropu a plyn a které tvoří víc než polovinu jeho příjmů. Kvůli tomu mohlo Rusko vyzbrojit armádu, válku začít a dál v tom pokračovat. A zároveň právě spalováním fosilních paliv měníme zemskou atmosféru. Pro mě je to spojení velmi jasné. Rusko nic jiného než přírodní zdroje k prodeji nemá.“

Rozvoj elektromobility, ať už osobní či hromadné, by byl nejrychlejší cestou k odstřižení se od dovozu ruské ropy.

Rozvoj obnovitelných zdrojů stagnuje

Zpráva přichází i v momentu, kdy Evropský parlament odhlasoval zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Česko je přitom jedním z největších oponentů dekarbonizace osobní dopravy a zároveň jednou ze zemí, které si vyjednaly výjimku z evropského embarga na dovoz ruské ropy.

Rozvoj elektromobility, ať už osobní či hromadné, by byl nejrychlejší cestou k odstřižení se od dovozu ruské ropy. Export ropy a ropných produktů přitom tvoří více než polovinu ruských zisků z fosilních paliv.

Největší importéři fosilních paliv z Ruska

Center of research on energy and clean air

Projednávání konce spalovacích motorů už nebude tolik v gesci českého předsednictví, jako budou další části evropské legislativy. Mezi ty nejdůležitější, i na základě uniklých priorit českého předsednictví, bude patřit Směrnice o obnovitelných energiích (RED - Renewable energy directive), jejímž základním cílem je navýšit podíl obnovitelných zdrojů v EU z 32 na 40 procent do roku 2030 a zároveň Směrnice o energetické úspoře (EED - Energy efficiency directive), která má zase za úkol dosáhnout 39 % úspor energií oproti referenčnímu roku 1990.

Rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku přitom posledních deset let stagnuje. Poukazuje to na jednu nebezpečnou vlastnost převažujícího českého vztahu k Evropské unii. Dokud se nedomluvíme na cíli, neuděláme ani ťuk. A s ohledem na pokles celkových nákladů na realizaci nových instalací obnovitelných zdrojů, které za posledních deset let klesly o 70 až 80 %, to nelze zdůvodnit ani nezvládnutým solárním boomem z let 2010 až 2012.

České předsednictví EU nám vzhledem k neklesající spotřebě fosilních paliv z Ruska dává vhodnou příležitost opustit perspektivu cílů a začít změny konečně realizovat. Ve výsledku vyjde nastejno, jestli bude nárůst obnovitelných zdrojů o 40 procent dosažen v roce 2031, nebo 2029. Nebo zda to bude místo toho 39,7 %.

Ze všeho nejdůležitější jsou legislativní změny, které by umožnily rychlou modernizaci české energetiky.

Příležitost pro vládu

Česká vláda má v rámci předsednictví ideální příležitost ukázat, že nechce stát v cestě ambicím celé Evropy. Že chce naopak začít činit konkrétní kroky na domácí půdě tak, aby šla ostatním členským státům příkladem co se snižování bezpečnostní i uhlíkové stopy a zvyšování energetické nezávislosti týče.

Shutterstock

Putin v Evropě doluje energetickou rentu. A klidně může přitvrdit

Rusko na vývozu ropy a plynu během války královsky vydělává. Tolik, že si bude moci dovolit nás od plynu odstřihnout, píše v komentáři Pavel Jégl.

Právě nyní se rozhoduje o rozdělování finančních prostředků (250 miliard korun) z Modernizačního fondu, který stále ve velké míře podporuje i fosilní paliva. Fond by měl přitom naopak podporovat primárně rozvoj obnovitelných zdrojů.

Vláda by také měla brzy přijmout nařízení o provozní podpoře výroben elektřiny a tepla, které zatím zcela nepochopitelně neobsahuje žádnou podporu pro velkokapacitní solární elektrárny, a to ani tu tržně nejzajímavější – pomocí aukčních mechanismů.

Ze všeho nejdůležitější jsou ovšem legislativní změny, které by umožnily rychlou modernizaci české energetiky, ať už v rámci zrychlených povolovacích procesů, digitalizace či legalizace konkrétních nízkouhlíkových technologií a nových právních forem, stěžejních pro rozvoj nízkouhlíkové decentralizované energetiky. To vše musíme urychlit, abychom tak výrazně zvýšili tempo rozvoje obnovitelných zdrojů.

Přechodem na obnovitelné zdroje energie a investicemi do energetických úspor zajistíme nezávislost na dovozu paliva.

Řešení čtyř problémů

Přechod na obnovitelné zdroje je řešením hned čtyř problémů, kterým v Česku čelíme. Vypnutím uhelných a plynových elektráren a tepláren dosáhneme lepší kvality ovzduší a zlepšení zdraví populace.

Česko má páté nejznečištěnější životní prostředí v Evropě, jak vyplývá z žebříčku Index Prosperity. Přechodem na obnovitelné zdroje energie a investicemi do energetických úspor zajistíme nezávislost na dovozu paliva, ať už plynu, ropy či uhlí. Je tedy řešením bezpečnostním.

Domácí zdroje také nebudou závislé na globální situaci a budou výrazně levnější. Jsou tedy řešením chudoby a ekonomické krize. A v neposlední řadě, obnovitelné zdroje energie jsou bezemisní a pomůžou zachovat stabilní klima pro naše děti a další generace.

Vláda má před sebou jedinečnou příležitost. Sáhnout po řešení, které nás ušetří hned čtyř největších problémů současného světa. Chopí se jí?

Kam dál? Energetika na Finmagu:

• Na Putina jsme krátcí, zato uhlobarony zkasírujeme
• Česko bez ruské ropy? Vychloubat se umíme, utnout černé zlato ne
• Green Deal umřel. Nemůžeme být závislí na východních zdrojích, říká Petráček
• Hledá se recept na levnou elektřinu. Zatím vedou nesmysly
• Brčka v době války a děsivá závislost na Rusku. Změna klimatu křiví priority

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag