Zákaz umělých hnojiv a ekonomika v troskách. Srí Lance sázka na čínskou pomoc nevyšla

Bohumír Žídek
Bohumír Žídek
25. 6. 2022
 18 196

Srí Lanka je v těžké ekonomické krizi, pod níž se podepsal i neuvážený zákaz dovozu chemických hnojiv. Alternativa z Číny spásu nepřinesla, teď země hledá pomoc u Světové banky i Indie.

Zákaz umělých hnojiv a ekonomika v troskách. Srí Lance sázka na čínskou pomoc nevyšla
Zemědělství se na HDP Srí Lanky podílí z osmi procent a zaměstnává zhruba třetinu pracujících. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Srí Lanka se poprvé po 74 letech ocitla v platební neschopnosti, její závazky po splatnosti dosahují 78 milionů dolarů (1,8 miliardy korun). Země se topí v ekonomické krizi, inflace atakuje 45 procent a lidé vyšli do ulic. Potravin je málo a jsou drahé. Olej do ohně přilila jedna z nejmizernějších úrod v historii. Tu zavinila zhoubná politika, s níž vláda přišla před rokem – zákaz umělých hnojiv.

Celkově Srí Lanka zahraničním věřitelům dluží 51 miliard dolarů (1,17 bilionu korun). Do konce roku 2022 má splatit sedm miliard dolarů (160,6 miliardy korun), na což podle všeho nemá prostředky.

I z toho důvodu se snaží získat půjčku od Mezinárodního měnového fondu. Zatím má slíbených 600 milionů dolarů (13,77 miliardy korun) od Světové banky a 1,9 miliardy (43,63 miliard korun) od Indie. Země G7 potom přislíbily pomoc s odpuštěním části dluhů.

Premiér Ranil Wickremesinghe, který převzal vládu v květnu, už přiznal, že ekonomika země „naprosto zkolabovala“. Ve velkých městech se před čerpacími stanicemi tvoří dlouhé fronty a dochází ke střetům s policisty.

Šéf centrální banky je příznivcem moderní monetární teorie. Vláda prý může utrácet, kolik chce, stačí, aby jí banka „vytiskla“ dost peněz.

Rekordní inflace

Že je na Srí Lance něco špatně, bylo jasné už dlouho. V listopadu 2019 v prezidentských volbách zvítězil sedmdesátiletý Gotabaja Radžapaksa z vlivného sinhálského klanu.

Vývoj inflace na Srí Lance

Vláda, v jejímž čele stanul Gotabajův bratr Malinda, se ihned jala realizovat program. Rychle snížila daně, čímž rozpočet přišel o čtvrtinu příjmů. Další propad příjmů pak přišel s globální pandemií a zmražením turistického ruchu.

Výdaje ale současně s propadem příjmů neklesaly, spíš naopak. Šéf centrální banky je příznivcem svérázné moderní monetární teorie. Podle ní může vláda utrácet, kolik si zamane, stačí, aby jí centrální banka „vytiskla“ dost peněz. A to také banka navzdory doporučení mezinárodních institucí dělala, čímž roztočila spirálu inflace.

Meziroční inflace podle statistiků v květnu dosáhla rekordních 39,1 procenta. Potraviny zdražily meziročně o 57,4 procenta, inflace u ostatních položek dosahuje 30,6 procenta. Ve stejný den, kdy vyšly nové údaje o inflaci, vláda zrušila snížení daní z roku 2019.

Nejnadějněji se jevil produkt z Číny, který ale dvakrát neprošel přísnými testy.

Drahé potraviny vyhnaly lidi do ulic

Kvůli nedostupnosti potravin vyšly tisíce lidí do ulic už na konci března. Demonstrace pokračovaly i v následujících měsících.

Chronologie zákazu

  • 27. května 2021: Vláda zakázala dovoz umělých hnojiv a dalších zemědělských chemikálií.
  • 5. srpna 2021: Vláda schválila dovoz 99 tisíců tun organického hnojiva z Číny za zhruba 64 milionů dolarů.
  • Září 2021: Loď s prvními 20 tisíci tunami hnojiva vyrazila z čínského přístavu.
  • Říjen 2021: Testy v čínském hnojivu našly škodlivou bakterii, která by podle expertů mohla poškodit půdu. Ministr zemědělství tvrdí, že testy nebyly provedeny správně, a volá po jejich opakování. I další testy našly v hnojivu bakterii. Jeho dovoz byl pozastaven. Vláda a čínská firma se začaly soudit. Loď s první dodávkou čekala 70 dní ve srílanských vodách. Na třetí pokus už testy bakterii v čínském produktu nenašly. Loď poté odplula do Singapuru a obě strany dosáhly mimosoudního urovnání.
  • 7. ledna 2022: Srí Lanka zaplatila 6,9 milionu dolarů, ale loď setrvává v čínském přístavu.
  • Květen 2022: Čínská organická hnojiva stále nedorazila, co se stalo s penězi, není jasné. Vláda ustoupila od zákazu chemikálií a dohodla se s Indií, která slíbila, že pošle 65 tisíc tun hnojiva.
  • 29. května 2022: Indická hnojiva dosud nedorazila. Ministr zemědělství přiznal, že letošní úroda už je ztracená a hraje se o druhou sklizeň v březnu 2023.

V dubnu policie v Rambukkaně střílela do demonstrantů, kteří protestovali proti vysokým cenám pohonných hmot. V důsledku zásahu zemřel jeden člověk a více než deset bylo zraněno. V květnu pak stovky provládních demonstrantů vyzbrojených obušky napadly pokojné shromáždění požadující konec vlády. Ke změně nakonec došlo, protesty ale pokračují i nadále.

Právě chybějící pohonné hmoty znemožňují zásobování potravinami i dalšími nezbytnostmi. Sdružení srílanských lékařů například hovoří o akutním nedostatku léků, který ohrožuje chod zdravotnictví.

„Pokud se nepodaří zajistit plynulé a dostatečné zásobování základními léčivy, povede to ke kolapsu celého zdravotního systému. Vznikne tak život ohrožující situace pro naše občany, kteří již nyní čelí bezprecedentní krizové situaci,“ píše sdružení v dopise ministerstvu zdravotnictví.

A do toho všeho zemi zasáhly nepříjemnosti s letošní úrodou, které se přitom daly očekávat a bylo možné jim snadno předejít. Za problémy stojí zemědělská politika vlády, která chtěla prosazovat módní organickou cestu „bez chemikálií“.

V praxi to znamenalo zákaz dovozu chemických hnojiv, který vešel v platnost 27. dubna loňského roku. Země se potom bolestivě snažila najít vhodnou organickou náhradu, což ale trvalo dlouho a ve výsledku to bylo k ničemu. Nejnadějněji se jevil produkt z Číny, který ale dvakrát neprošel přísnými testy. Úřady dospěly k závěru, že hrozí kontaminace škodlivou bakterií, kterou v organickém hnojivu našly.

Aby vláda zmírnila dopady, začala paradoxně dělat maximum pro to, aby do země dostatečné množství chemických hnojiv dostala.

Úrodu už nic nezachrání

Vláda nakonec koncem loňského roku musela i pod tlakem veřejného mínění od zákazu chemických hnojiv upustit. V tu chvíli už ale bylo pozdě. Odhady propadu letošní úrody rýže se pohybují mezi 30 až 50 procenty. Srí Lanka ji tak poprvé ve své historii musela začít dovážet. Problémy s úrodou tak ještě více tlačí na ceny potravin i paliv.

Počet lidí zaměstnaných v zemědělství

Aby vláda zmírnila dopady svého unáhleného rozhodnutí, začala paradoxně dělat maximum pro to, aby do země dostatečné množství chemických hnojiv dostala. Poslední zprávy ze sklonku května hovoří o tom, že se to zatím nepodařilo. Přitom Indie již v první polovině měsíce přislíbila, že Srí Lance 65 tisíc tun hnojiva v nejbližší době pošle.

Jak však tenkrát přiznal ministr zemědělství Mahinda Amaraweera, první část úrody už je ztracená. Na Srí Lance se seje na dvě vegetační období. Období jala trvá od května do září a období maha od září do března. Do období jala podle ministra umělá hnojiva už zcela jistě nezasáhnou, teď se hraje jen o to, aby katastrofálně nedopadlo i druhé vegetační období.

Jste pro zákaz chemických hnojiv?

Srílanský expert na zemědělství Buddhi Marambe agentuře Reuters řekl, že nižší úroda vyšponuje maloobchodní ceny rýže o dalších 30 procent. Důsledky zákazu hnojiv se podle něj přitom zdaleka neomezí jen na sezonu jala. „Výnosy budou nižší i další sezonu. Takže ceny budou pravděpodobně pokračovat v růstu i za čtyři měsíce nebo pět měsíců,“ dodal.

Vládní klan tak neuváženým zákazem pokroku v zemědělství podlomil jak ekonomiku, tak svoji podporu. Více než milion srílanských zemědělců představuje voličské jádro klanu, což ještě více přispívá k jeho klesající popularitě a nepokojům. Zároveň se zemědělství podílí na HDP ostrova z osmi procent a zaměstnává zhruba třetinu pracujících.

Zákaz umělých hnojiv tak zcela jistě nebyl jedinou příčinou srílanské ekonomické krize, ale rozhodně ji citelně prohloubil. Otázkou je, jak dlouho se teď bude země vzpamatovávat.

Sedm dekád pokroku v ohrožení

Srí Lanka ukazuje důležitost moderního zemědělství pro rozvojové země. Zároveň je z příběhu patrné, jak moc je boj proti těmto vymoženostem v rozvojových zemích škodlivý. V době, kdy v důsledku ruské agrese na Ukrajině hrozí hladomory, by bylo pošetilé nebezpečí ještě přiživovat voláním po návratu do minulosti.

Nakrmit lidi a co nejvíce potlačit podvýživu a hladomor je projekt, na němž lidstvo pracuje dlouho a poměrně úspěšně. Ještě před 70 lety podvýživou trpěla polovina lidstva, teď je to kolem desetiny. Jak ale ukazují poslední tři roky, tento úspěch rozhodně není samozřejmý.

Fritz Haberrook76 / Shutterstock.com

Ekonomický historik Johan Norberg v tomto ohledu obzvláště vyzdvihuje osoby Fritze Habera a Normana Borlauga. Ti podle něj zachránili životy dvou až tří miliard lidí po celém světě. „Haber přišel se způsobem, jak získávat dusík, který pomáhá rostlinám růst. Haberův-Boschův proces zajistil výrobu velkého množství levného hnojiva, díky němuž se na mnoha místech světa podařilo výnosy plodin znásobit,“ řekl autorovi článku před časem v rozhovoru.

Borlaug se v padesátých a šedesátých letech věnoval boji proti hladomoru. „Hledal metody pěstování plodin s vysokým výnosem. Nakonec křížením přišel s novou odrůdou pšenice, která měla několikanásobně vyšší výnosy než dosud,“ líčí Norberg. Borlaug sám pomáhal v Indii nebo Pákistánu s uváděním těchto svých objevů do praxe. „Během necelých deseti let tyto země nejen dokázaly nakrmit své obyvatele, ale dokonce mohly část produkce i vyvážet.“

I Haber a Borlaug se setkávali s odporem. Nechuť vyvolávají také geneticky modifkované organismy (GMO), které rovněž mohou zvýšit produkci a snížit podvýživu. Tento odpor může mít často tragické důsledky. Při potravinové krizi v jižní Africe v roce 2002 prezident Zambie odmítl potravinovou pomoc. Nechal se slyšet, že geneticky modifikovaná kukuřice a sója jsou jed, a tak radši nechal své lidi umírat hlady.

Ani pandemie, ani válka nemohou zvrátit sedm dekád úspěchu v boji s podvýživou a hladomorem. Pokud se k nim ale přidá dobrovolné odmítnutí toho, co úspěch umožnilo, 70 let pokroku bude ve velkém ohrožení.

Kam dál? Potraviny na Finmagu:

Ohodnoťte článek

-
28
+

Sdílejte

Diskutujte (9)

Vstoupit do diskuze
Bohumír Žídek

Bohumír Žídek

Ekonomický novinář. Spolupracuje s Forbes BrandVoice. Pět let působil jako ekonomický redaktor serveru Novinky, odkud odešel do týdeníku Ekonom. Absolvoval bakalářskou němčinu a religionistiku na Filosofické... Více

Související témata

Asiechudobapotravinyzemědělství

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo