Sázka na bitcoin nevyšla. El Salvador je na pokraji bankrotu

Středoamerický El Salvador se do hledáčku světových ani českých médií zpravidla nedostává – a pokud už se tak výjimečně stane, bývá to v souvislosti s obřím počtem vražd, který je srovnatelný se situací ve válečných zónách. Loni se ovšem mediální nezájem podařilo prolomit mladému prezidentovi Nayibovi Bukelemu, který chce z chudé šestimilionové země udělat světové centrum digitální transformace.

Zvláštní pozornost vzbudilo, když čtyřicetiletý Bukele prosadil zavedení bitcoinu coby oficiálního platidla po boku amerického dolaru, který v roce 2001 nahradil notoricky nespolehlivou salvadorskou národní měnu.

Od září měli mít obyvatelé Salvadoru možnost užívat tuto kryptoměnu při jakýchkoli finančních transakcích od placení daní až po běžné nákupy v obchodech – schválený zákon totiž určuje, že bitcoin musí přijímat každý subjekt, který je k tomu technicky způsobilý.

O několik měsíců později se nicméně zdá, že bitcoinový experiment ani nenadchl salvadorskou veřejnost, ani nepřilákal zahraniční investory, a naopak ještě přispěl k tomu, že se země pod vedením mladého prezidenta řítí vstříc státnímu bankrotu.

Podle představ Bukeleho mělo zavedení bitcoinu snížit závislost na dolaru, přilákat zahraniční investory a usnadnit a zlevnit remitence.

Vysoké náklady

Prezidentova náklonnost k bitcoinu stála Salvadorce nemalé prostředky. Stát do nákupu nejrozšířenější kryptoměny investoval desítky milionů dolarů a v tuto chvíli podle odhadů vlastní na 2 300 jejích jednotek.

Nejvíc cool diktátor

AndreX, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

„Nejvíc cool diktátor na světě“. Právě tak se na své oblíbené sociální síti Twitter tituloval sám salvadorský prezident Bukele – a podle jeho kroků se zdá, že se nejedná o velkou nadsázku. Nadšenec do nových technologií na domácí půdě pronásleduje odpůrce, snaží se umlčit kritická média a zasahuje do nezávislého soudního systému. Za dva roky se hodlá ucházet o znovuzvolení, přestože to současná salvadorská ústava zapovídá.

Ještě vyšší byly náklady na to, aby se mohl bitcoin stát druhou oficiální měnou: vláda pro tyto účely vyčlenila 150 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 3,5 miliardy korun).

V chudém a po uši zadluženém El Salvadoru je to obrovská částka, která byla použita především na zprovoznění státní digitální peněženky pod názvem Chivo (v salvadorském slangu synonymum výrazu „cool“). K jejímu stažení měl Salvadorce motivovat poměrně významný vstupní bonus v hodnotě 30 dolarů (asi 700 Kč). Jen pro srovnání: minimální měsíční mzda v zemi činí 365 dolarů (bezmála 8 500 Kč). Pro fyzický výběr z digitální peněženky bylo také po celé zemi vybudováno na dvě stě bankomatů.

Podle představ prezidenta Bukeleho mělo zavedení bitcoinu snížit závislost na dolaru, nad jehož kurzem nemá vláda bez vlastní měny žádnou kontrolu, přilákat zahraniční investory, a především usnadnit a zlevnit remitence – tedy peníze posílané do země milionem a půl Salvadorců pracujících v zahraničí.

Na remitencích je salvadorská ekonomika do značné míry závislá, tvoří zhruba čtvrtinu tamního hrubého domácího produktu a dostávají je skoro tři čtvrtiny obyvatel. Finanční instituce jako Western Union si přitom za jejich zasílání účtují vysoké poplatky a zpracování plateb zpravidla trvá několik dní.

Chivo mělo Salvadorcům ušetřit čas i vysoké náklady na poplatky, a navíc umožnit, aby se pro remitence nemuseli vydávat osobně a riskovat tak v notoricky nebezpečné zemi přepadení.

„Naši občané budou mít větší finanční svobodu, protože nebudou nadále platit vysoké částky za poplatky, které v některých případech dosahují až 25 procent z každé transakce,“ sliboval na počátku projektu prezident Bukele, který náklady Salvadorců na zasílání a přijímání remitencí vyčíslil na 400 milionů dolarů (9,26 miliardy Kč) ročně.

Zavedení bitcoinu jako oficiální měny vyděsilo ratingové agentury, které kvůli nevypočitatelnému kurzu snížily El Salvadoru hodnocení.

Zmařený experiment

O státní digitální peněženku byl mezi obyvateli El Salvadoru zpočátku mimořádný zájem – aplikaci si během prvních měsíců stáhla víc než polovina z nich. Brzy se ale ukázalo, že projekt má řadu slabin. Vláda především nedokázala zajistit, aby aplikace fungovala bezpečně a podstatná část nových uživatelů po přihlášení zjistila, že jim slíbených třicet dolarů už odcizil někdo, kdo se za ně vydával.

Objevily se i technické problémy se zablokovanými účty, ztracenými platbami nebo nefunkčními bankomaty. Ve výsledku získalo Chivo tak špatnou pověst, že aplikaci po vybrání třicetidolarového vstupního kreditu opustila většina uživatelů a k přijímání nebo zasílání remitencí ji dnes podle údajů salvadorské centrální banky skoro nikdo nepoužívá.

Od experimentu začíná dávat ruce pryč i sama Bukeleho vláda, která přestala Chivo propagovat v rozhlase, televizi nebo na sociálních sítích a zastavila masivní kampaň ve veřejných dopravních prostředcích. „Nevím o žádném jiném případu, kde by zavedení nové měny provázely tak silné pobídky, a přesto skončilo takovým neúspěchem,“ shrnul salvadorské fiasko ekonom z Chicagské univerzity Fernando Álvarez.

Nekonalo se ani kýžené přilákání zahraničních investorů, spíš naopak. Zavedení bitcoinu jako oficiální měny vyděsilo ratingové agentury, které kvůli nevypočitatelnému a rychle se měnícímu kurzu snížily El Salvadoru hodnocení na úroveň zemí jako je Demokratická republika Kongo, a popudilo klíčové nadnárodní instituce, včetně Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

Zdroj: Shutterstock

Propad trhů s kryptoměnami, ceny padají. Odejít? Investovat?

Jak jste reagovali na propad cen kryptoměn? Jaký bude další vývoj? Váš názor nás zajímá. Prosíme o vyplnění dotazníku, vaše odpovědi jsou anonymní.

 

Tyto instituce se od počátku obávaly, že Bukeleho krok může usnadnit praní špinavých peněz a další nelegální finanční aktivity. Mezinárodní měnový fond (MMF) proto dokonce v lednu salvadorskou vládu přímo vyzval, aby se bitcoinu vzdala kvůli „vysokým rizikům pro finanční stabilitu, integritu a ochranu spotřebitelů“.

Státní dluh se blíží stu procent HDP a o nákup salvadorských dluhopisů je v podstatě nulový zájem.

Na pokraji bankrotu

Prezident Bukele ale na bitcoin sází i nadále a pokračuje v jeho spekulativních nákupech, na nichž stát od září prodělal zhruba čtyřicet milionů dolarů (925 milionů Kč). Představil také vskutku ambiciózní plán na supermoderní nové město, které by mělo být postaveno ve tvaru bitcoinové mince a napájeno geotermální energií z přilehlého vulkánu Conchagua.

„Bude to město, ve kterém nebude existovat žádná městská daň nebo daň z příjmu a z veřejných zakázek, bude mít nulovou daň z nemovitostí a nulové emise oxidu uhličitého,“ popsal svoji vizi salvadorský prezident. „Jediná daň, která se bude platit v Bitcoin City, je daň z přidané hodnoty. Polovina z jejích výnosů bude použita na splácení obecních dluhopisů a zbytek na veřejnou infrastrukturu a údržbu města,“ dodal.

Vzhledem k finanční kondici El Salvadoru je ovšem otázkou, jak by chtěl prezident Bukele výstavbu takového města budoucnosti zaplatit. Státní dluh se blíží sta procentům HDP a o nákup salvadorských dluhopisů je – mimo jiné kvůli nestabilitě způsobené přijetím bitcoinu – v podstatě nulový zájem.

Není proto jisté, jak hodlá stát splácet již existující závazky, zvláště pokud nedojde k poskytnutí dlouho vyjednávané půjčky od MMF ve výši 1,3 miliardy dolarů (30 miliard Kč). Její dohodnutí, zdá se, vázne právě na tom, že se prezident Bukele odmítá vzdát bitcoinu jako oficiální měny.

Kryptoměna, která pomohla El Salvador proslavit po celém světě, by tak paradoxně mohla být jednou z hlavních příčin jeho státního bankrotu.

Kam dál? Bitcoin na Finmagu:

• Chceme, aby lidé bitcoinem platili, říká majitel kryptosměnárny
• Směnárna, burza, nebo snad aplikace? Kde nejlépe nakoupit kryptoměny
• Tuhle měnu nezničíte. Proč by měly mít konzervy rády bitcoin
• Najde bitcoin dno, nebo nový vrchol? Hlavní kryptoměna očima expertů
• Co se to děje? Proč padá bitcoin i technologické akcie