Otázkou samozřejmě je, zda je to nutné, nebo ne. Z hlediska hodnotového, které doposud řídilo českou vládu, to nutné nesporně je: nelze přece na jedné straně podporovat Ukrajinu zbraněmi, a na druhé straně Rusko tím, že mu platíme za suroviny miliardy korun, které pak Putin překlopí na zbrojení.
Jenom za ruskou ropu loni Česko zaplatilo Rusku téměř 38 miliard korun (za plyn pak víc než 61 miliard).
Hodnotové hledisko ale reguluje obyčejná praxe. Politický realismus velí zbavit se politicky a vojensky toxických zdrojů ve chvíli, kdy nás to nijak neohrožuje a můžeme je nahradit zdroji jinými. A to přece právě vláda Petra Fialy dělá: žádá o přechodné období, aby se na výpadek ruské ropy mohla připravit, protože vypnutí takzvaně hned Česko nemůže ustát.
Ropy je ve světě dost, ale do Česka nemá jak přitéct. Tedy pokud by šlo o to ihned nahradit ruské dodávky.
Ruská ropa? Zhruba z půlky
Ani tak to ale nedává moc smysl. Česko dlouhodobě snižuje svou ropnou závislost na Rusku. Za šest let spadl objem ruské ropy z více než 56 % na 49 % celkové spotřeby. Ruské zdroje nahrazuje ropa z Ázerbájdžánu a Kazachstánu. V lednu letošního roku, tedy těsně před válkou, bylo Česko už na 42 % ruské ropy z celkové české spotřeby (údaje se ovšem liší, jak ukazují statistiky ministerstva průmyslu a obchodu níže).
Vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška prakticky v každém svém vystoupení tvrdí, že vypnutí ropy není velký problém a Česko to zvládne, na rozdíl od plynu. Kde je tedy pravda?
Kolik ropy bereme z Ruska?
Česko by mohlo ve vteřině ruskou ropu odstavit, kapacity ve světě jsou, mohou se zvýšit dosavadní dodávky z Asie, z jihu přes Terst ropovodem TAL by to přece také šlo, ne? Nešlo. Česko sdílí jen desetinu celkové kapacity tohoto ropovodu, zbytek z víc než 40 milionů tun ropy ročně bere Německo a Rakousko.
Stále platí, že ropy je ve světě dost, ale nemá jaksi jak do Česka přitéct. Tedy pokud by šlo o to ihned nahradit ruské dodávky. Česko se zkrátka v minulosti málo staralo o rezervy a náhrady, protože relaxovaně spoléhalo na dodávky z Ruska.
Dnes se Fialova vláda o to víc zapotí, aby vyjednala nové smlouvy o dodávkách a sdílela nové zdroje, například ze Saudské Arábie.
Česko se pohodlně vezlo na polštáři ruských surovinových zásob, i když to přestávalo být cenově výhodné.
Praktická ropná výjimka
Polsko se na vypnutí ruské ropy připravilo mnohem lépe. Naopak ještě víc se Rusku odevzdalo Slovensko, prakticky ze sta procent napojené na ruské ropovody, a Maďarsko, které dnes už marně skrývá, že je to jeho dlouhodobá proruská strategie a že odpojení od ruské ropy pro něj nepřipadá v úvahu. Nikdo by přece Maďarsku nedal výhodnější cenu a dostatečně množství, jako to slibuje (a také plní) ruské vedení Viktoru Orbánovi.
V tom také tkví skutečný smysl maďarské spolupráce s Ruskem, které zvnitřku ještě dokresluje společná Putinova a Orbánova kritika dekadentního Západu.
Vývoz ropy z Ruska
Jsou tu samozřejmě i námitky velmi specificky technické a praktické. Ruská ropa je převážně takzvaná sirná, a pro ni jsou také nastavena jednotlivá zpracovatelská zařízení. To všechno by muselo Česko změnit, kdyby se od ruské ropy odpojilo. Jinak řečeno: přechodné období na odpojení od ruské ropy, které prosadila Evropská komise, je určeno nejen na vyjednání nových smluv a dodávek, ale také na přestavbu ropné infrastruktury.
Přesto se nelze zbavit pocitu, že jsme v této oblasti něco dlouhodobě hodně podcenili. Česko se pohodlně vezlo na polštáři ruských surovinových zásob, a v případě plynu dokonce i tehdy, když to přestávalo být cenově výhodné. Mnohem lepší cenu za ruský plyn si vyjednaly všechny státy kolem, včetně Německa, které o spolupráci při řešení energetické krize požádal premiér Fiala při návštěvě v Berlíně.
Vážnějším problémem bude vyřešení plynové krize, protože na ruském plynu je ČR závislá téměř ze sta procent.
Fiala má problém
Ti, kteří byli vzory a standardy, se najednou vyjevují jako hrubě nepřipravení vazalové. Když ne Ruska, pak Německa a dalších zemí, přes něž k nám ropa a plyn putují. Rétorika opatrnosti vůči Rusku se nekryla s konkrétními opatřeními, přestože hlavní stratég a hlídač energetické bezpečnosti Bartuška upozorňoval na to, že ve vyhraněné krizi na to Česko může doplatit.
Ropa a plyn byly opět spíše politickou otázkou napětí mezi premiérem a prezidentem, jež za vlády Andreje Babiše do kauzy Vrbětice fakticky neexistovalo. Ruské ropné dilema, které už nezní odpojit či neodpojit, nýbrž kdy a jak to udělat, je tedy prvním opravdu vážným problémem české vlády spojeným s válkou na Ukrajině. Ještě vážnějším bude vyřešení krize plynové, protože na ruském plynu je ČR závislá téměř ze sta procent.
Je to dost rychlý přechod z idealistického prostoru symbolických politických gest a nadšeného příjímání uprchlíků do světa kupeckých počtů a tvrdého reálného byznysu. Nastavovat standardy a být vzorem i v této oblasti reálné politiky, to by byla skutečná česká politická radost.
Kam dál? Energetika na Finmagu:
- Green Deal umřel. Nemůžeme být závislí na východních zdrojích, říká Petráček
- Hledá se recept na levnou elektřinu. Zatím vedou nesmysly
- Brčka v době války a děsivá závislost na Rusku. Změna klimatu křiví priority
- Ohromující ropná krize? Evropa má plán, jak odstřihnout Rusko
- Obnovitelné zdroje? Utopie! Před Ruskem nás zachrání leda frakování
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
„Všechny ty kecy o bohémství jsou na nic. Musíte makat!“ Martin Krajc ve svém vinohradském ateliéru vysvětlil Ireně Jirků, proč s partou výtvarníků založil FIRMU.
Zdroj: FinmagUMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?
