Konec nesrozumitelnosti ČNB? Proč může Michl přinést tolik důležitou změnu

Je to pár let zpátky. Na tradiční konferenci na Vysoké škole ekonomické v Praze má tehdejší viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík klasickou akademickou, mnohokrát recyklovanou přednášku na nějaké téma makroobezřetnostní politiky ČNB. Vedle mě sedí nejmenovaný renomovaný profesor a děkan jedné z fakult a ptá se: „Rozumíš tomu, Petře?“ Ani náhodou... Navíc to je strašná nuda.

Právě nesrozumitelnost České národní banky a jejích kroků je jedna z věcí, kterou by Aleš Michl mohl změnit. Pokud se opravdu stane guvernérem centrální banky, jak se v posledních dnech spekuluje.

Když jsme ve Fincentru chtěli pro finanční poradce uspořádat seminář, který by je srozumitelně vzdělal a zároveň pobavil, byly v zásadě k dispozici jen dvě osobnosti: Tomáš Sedláček a Aleš Michl. Ten první za ČSOB, ten druhý za Raiffeisenbank a později investiční fond QUANT. Úplně největší ohlas měly jejich „fighty“: diskuze plné lidskosti, zábavy a zároveň ekonomického know-how.

Že akademické přednášky musí být nudné a nesrozumitelné? To už v moderním školství dávno neplatí. Příkladem nemusí být jen špičkové zahraniční univerzity: díky covidu se můžete online podívat třeba na přednášky profesorů Petra Kulhánka, Pavla Krtouše či Pavla Cejnara z Matfyzu či ČVUT. Přesvědčí vás o tom, že i složitá matematicko-fyzikální témata lze podat lidsky a srozumitelně. Nemluvě o řádově jednodušších ekonomických tématech. Aleš tento dar – podat složité věci jednoduše a srozumitelně – rozhodně má.

ČNB komplikuje život podnikatelům i občanům, přitom inflaci ovlivnit nedokáže.

Dlouhodobě nezvládnutá inflace

Srozumitelnost centrální bance chybí i v jejím nejdůležitějším a z ústavy daném úkolu: pečovat o cenovou stabilitu. Tedy krotit inflaci. ČNB tuto funkci dlouhodobě nezvládá: v posledních deseti letech se jí podařilo vlastní cíl (roční inflace ve výši dvou procent, plus minus jeden procentní bod) splnit jen pětkrát.

V posledních měsících pak inflace letí nekontrolovaně vzhůru, přičemž pohled na budoucí vývoj se mění každý měsíc. Začátkem února, ještě před vypuknutím války na Ukrajině, ji guvernér Rusnok odhadoval v tomto roce na 8,5 %, v tom příštím pak na 2,3 %. Po začátku války odhady korigoval, zároveň ale tvrdil, že bychom se „později v příštím roce měli vracet k dvouprocentnímu inflačnímu cíli“. Teď to vypadá tak, že pokud budeme mít letos i příští rok inflaci pod 18 procent, budeme šťastní.

Analytici a další odborníci v ČNB zjevně netuší, proč je inflace taková, jaká je. Přesto bankovní rada (s výjimkou Oldřicha Dědka a právě Aleše Michla) hlasuje pro brutální zvyšování úrokových sazeb. Její konání by se dalo shrnout takto: každý měsíc jsme překvapeni, jak jsme se „sekli“, ale stejně si stále pojedeme tu svou.

Globálně významné americké a evropské centrální banky jsou přitom mnohem, mnohem opatrnější. ČNB komplikuje život podnikatelům i občanům (okolní země mají v tomto smyslu snazší život), přitom inflaci ovlivnit nedokáže.

V běžné populaci je Michl mnohem oblíbenější než v ČNB nebo v pražských liberálních kruzích.

Žádný miláček „pražské kavárny“

Aleš Michl získal v roce 2020 doktorát na VŠE v Praze, znám jej však spíše jako praktika, ne jako od světa odtrženého teoretika. Není divu. V Raiffeisenbank byl v pravidelném kontaktu s podnikateli i dalšími klienty, podobně musel být v každodenním styku s běžnými investory ve fondu QUANT.

Podle jeho profilu na sociálních sítích soudím, že je i dnes v úzkém kontaktu s lidmi této země. Jeho turné pro školy je pak vyloženě sympatické a doufám, že v něm bude pokračovat.

Minulý rok jsem o Alešovi napsal, že v běžné populaci je mnohem oblíbenější než v ČNB nebo v pražských liberálních kruzích. To stále platí, žádný miláček „pražské kavárny“ to není. Znám ho jako cílevědomého, komunikativního, ale i tvrdého člověka. Jako každá výrazná osobnost rozděluje.

Ve fondu QUANT vidím, že ho spousta klientů miluje, i když jej už roky neviděla. Hlavně pro jeho odbornost, komunikativnost a lidský přístup. Zároveň na někoho působí arogantně, možná až povýšeně – to se také stává, nakonec to moc dobře znám sám.

Veřejný sektor má mzdy zmražené, podnikatelé musejí propouštět. Ovšem ti, kteří by měli inflaci krotit, jsou v pohodě.

Přijde konečně změna?

ČNB nefunguje dobře, je zahleděná do sebe a odtržená od reality.  Krásnou ilustrací je mzdové ujednání, které všem jejím zaměstnancům automaticky zvedá platy o inflaci.

Veřejný sektor má mzdy zmražené, podnikatelé musejí propouštět a obracet každou korunu. Ovšem ti, kteří by měli inflaci krotit, jsou v pohodě: ať už bude inflace jakákoliv, jejich odměny se automaticky zvýší: o inflaci plus dva procentní body. Skandální.

Česká národní banka zkrátka potřebuje změnu... Uvidíme, kdo ji nakonec udělá. 

Kam dál? Inflace na Finmagu:

• Přituhuje, sazby letí vzhůru. Vyhlíží snad ČNB nového guvernéra?
• Má stát rozdat pět tisíc na každé dítě? Mimořádná dávka očima expertů
• Zaručený návod na boj s inflací? Existuje
• Seidler: Řítíme se do neznáma, inflace dál citelně zrychluje
• Kam až vystřelí cena chleba? Zdražování základních potravin očima expertů