Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Evropská komise vymyslela hru proti Putinovi. Zahrajete si?

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 26. 4. 2022 | 14 319
Evropská komisenázorRuskoválkaVladimír Putin

Zapomeňte na Minecraft či Cyberpunk 2077. V příštích měsících a patrně i letech se bude hrát jiná hra. Vymyslela ji Evropská komise. Nebudete k ní potřebovat žádný nadupaný počítač. Postačí dobré boty, bicykl a teplý svetr. Cíl? Oslabení Ruska.

Evropská komise vymyslela hru proti Putinovi. Zahrajete si?

Podle nového plánu Evropské komise by lidé na vzdálenosti do tří kilometrů měli chodit pěšky, anebo jezdit na bicyklu.

Zdroj: Shutterstock

Evropská komise má plán, jak se aspoň částečně vypořádat se závislostí na ruském fosilu a oslabit dobyvačné Rusko. Jmenuje se „Hraju svou roli“ a počítá s vaší účastí.

Hra obsahuje devět bodů. Lidé by v ní měli míň jezdit autem a víc využívat hromadnou dopravu. A pokud už autem pojedou, pak by měli jet pomalu a úsporně.

V plánu, který sestavila společně s Mezinárodní energetickou agenturou, kromě toho Komise vyzvala Evropany, aby omezili vytápění, ve větší míře využívali práci z domova, namísto letadel cestovali vlaky a na vzdálenosti do tří kilometrů chodili pěšky, anebo jezdili na bicyklu.

Kolik dalších států bude hledat kompromis, ať to stojí, co to stojí a kolik z nich nakonec může Putinovi ustoupit?

Ucukneme před Putinem?

„Spotřebovat méně energie je nejen způsobem, jak snížit své účty, ale také podpořit Ukrajinu tím, že se omezí spotřeba ruské ropy a ruského plynu. Tím se sníží příjmy Ruska použitelné k financování invaze,“ píše na svém portálu Evropská komise.

Hraju svou roli: 9 bodů podle Evropské komise

Hraju svou roli
Evropská komise

K tomu Komise dodává cifry. Z nich vyplývá, že kdybychom hráli svou roli, ušetřili bychom 220 milionů barelů ropy (1 barel = 159 litrů) a 17 miliard kubíků plynu. Jenže jen tehdy, když unijní hru budeme hrát všichni.

Nasnadě je otázka: Jsme ochotni podstoupit dobrovolně nepohodlí?

Bude ale vůbec nastolena? Co když Vladimir Putin setrvá na požadavku, aby „nepřátelská“ Evropa bez ohledu na platné smlouvy platila za ruský fosil v rublech? První platby přes rublový účet u Gazprombanky mají být podle požadavků ruského prezidenta zaplaceny v květnu.

Evropské státy by suroviny za rubly odebírat neměly, porušily (anebo aspoň znehodnotily) by tím vlastní sankce. Maďarský premiér Viktor Orbán však dal – sankce nesankce – najevo, že mu rubl nesmrdí. A o čem asi nedávno jednal rakouský kancléř Karl Nehammer v Moskvě, když ne o podmínkách dodávek plynu? Kolik dalších států bude hledat kompromis, ať to stojí, co to stojí a kolik z nich nakonec může Putinovi ustoupit?

Evropa by zemní plyn neměla čím nahradit. A leckde by jí chyběla také ropa. Patrně i v Česku.

Úspory z moci úřední

Pokud by evropské vlády i Putin trvali na svém původním stanovisku a nedospěli ke kompromisnímu řešení, pak by ropa a plyn do Evropy mohly záhy přestat proudit.

Zdanění robotů
Shutterstock

Brčka v době války a děsivá závislost na Rusku. Změna klimatu křiví naše priority

Posedlost elit klimatickými změnami zastínila další velké problémy, s nimiž se planeta potýká – nejdramatičtěji to ukázala invaze na Ukrajinu, píše pro Finmag prezident think tanku Centra Kodaňského konsensu Bjørn Lomborg.

Pro Rusko by to na jedné straně znamenalo ztrátu desítek procent příjmů rozpočtu. Na druhou stranu by Putina mohla hřát recese v zemích nepřátel. Mohl by upozornit na důležitost Ruska pro světovou ekonomiku a vysmát se západním ekonomům hlásajícím, že dolarový ekvivalent hrubého domácího produktu řadí Rusko mezi bezvýznamné země.  

Evropa by zemní plyn neměla čím nahradit. A leckde by jí chyběla také ropa. Patrně i v Česku, protože kapacita ropovodu TAL, který vede z italského Terstu, by při náhlém zavření ropovodu Družba nestačila.

V takovém případě by „hrály svou roli“ vlády a z moci úřední obyvatele i firmy nutily omezovat spotřebu způsobem, který by připomínal devítibodový scénář Evropské komise.

Státy by mohly podobně jako za ropné krize koncem sedmdesátých let třeba v určitých dnech zakázat používat auta se sudými nebo lichými koncovými čísly registračních značek a snižovat rychlost na dálnicích. Úřady by musely stáhnout topení v kancelářích. Některé podniky by byly nuceny omezit výrobu, anebo rovnou zavřít.

Budoucím dodavatelům bude jasné, že Evropa tahá za kratší konec provazu a nemůže si moc vybírat.

Kratší konec provazu

Dalším scénářem je chystaný postupný odchod od ruského fosilu – jako první padne ruské uhlí, potom ropa a nakonec plyn. Zatím si Unie odsouhlasila rychlý odchod od ruského uhlí, který má být ukončen v srpnu, a chystá režim „chytrých sankcí“ na ruskou ropu.

Anketa

Co říkáte na plán Evropské komise?

V tomto případě bude většina domácností „hrát svou roli“, třeba i proti své vůli, protože stoupající ceny paliv i vysoká (a leckde – jako v Česku – i pádivá) inflace, přiživená lockdownem v Šanghaji, který přerušil dodavatelské řetězce, jim udělá průvan v rozpočtech.

Evropští vyjednavači teď shání ropu a plyn na druhé straně severního Atlantiku, v Perském zálivu, severní Africe a třeba i v horoucích peklech.

Nebude to zadarmo, ba ani za pakatel. Zejména proto, že budoucím dodavatelům bude jasné, že Evropa tahá za kratší konec provazu a nemůže si moc vybírat.

Energetický byznys Evropy s Ruskem se budoval desítky let a fungoval už za studené války. Odchod z něj proto bude bolestivější, než si připouštíme.

Kam dál? Válka na Ukrajině na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.