Evropská komise má plán, jak se aspoň částečně vypořádat se závislostí na ruském fosilu a oslabit dobyvačné Rusko. Jmenuje se „Hraju svou roli“ a počítá s vaší účastí.
Hra obsahuje devět bodů. Lidé by v ní měli míň jezdit autem a víc využívat hromadnou dopravu. A pokud už autem pojedou, pak by měli jet pomalu a úsporně.
V plánu, který sestavila společně s Mezinárodní energetickou agenturou, kromě toho Komise vyzvala Evropany, aby omezili vytápění, ve větší míře využívali práci z domova, namísto letadel cestovali vlaky a na vzdálenosti do tří kilometrů chodili pěšky, anebo jezdili na bicyklu.
Kolik dalších států bude hledat kompromis, ať to stojí, co to stojí a kolik z nich nakonec může Putinovi ustoupit?
Ucukneme před Putinem?
„Spotřebovat méně energie je nejen způsobem, jak snížit své účty, ale také podpořit Ukrajinu tím, že se omezí spotřeba ruské ropy a ruského plynu. Tím se sníží příjmy Ruska použitelné k financování invaze,“ píše na svém portálu Evropská komise.
Hraju svou roli: 9 bodů podle Evropské komise
K tomu Komise dodává cifry. Z nich vyplývá, že kdybychom hráli svou roli, ušetřili bychom 220 milionů barelů ropy (1 barel = 159 litrů) a 17 miliard kubíků plynu. Jenže jen tehdy, když unijní hru budeme hrát všichni.
Nasnadě je otázka: Jsme ochotni podstoupit dobrovolně nepohodlí?
Bude ale vůbec nastolena? Co když Vladimir Putin setrvá na požadavku, aby „nepřátelská“ Evropa bez ohledu na platné smlouvy platila za ruský fosil v rublech? První platby přes rublový účet u Gazprombanky mají být podle požadavků ruského prezidenta zaplaceny v květnu.
Evropské státy by suroviny za rubly odebírat neměly, porušily (anebo aspoň znehodnotily) by tím vlastní sankce. Maďarský premiér Viktor Orbán však dal – sankce nesankce – najevo, že mu rubl nesmrdí. A o čem asi nedávno jednal rakouský kancléř Karl Nehammer v Moskvě, když ne o podmínkách dodávek plynu? Kolik dalších států bude hledat kompromis, ať to stojí, co to stojí a kolik z nich nakonec může Putinovi ustoupit?
Evropa by zemní plyn neměla čím nahradit. A leckde by jí chyběla také ropa. Patrně i v Česku.
Úspory z moci úřední
Pokud by evropské vlády i Putin trvali na svém původním stanovisku a nedospěli ke kompromisnímu řešení, pak by ropa a plyn do Evropy mohly záhy přestat proudit.
Brčka v době války a děsivá závislost na Rusku. Změna klimatu křiví naše priority
Posedlost elit klimatickými změnami zastínila další velké problémy, s nimiž se planeta potýká – nejdramatičtěji to ukázala invaze na Ukrajinu, píše pro Finmag prezident think tanku Centra Kodaňského konsensu Bjørn Lomborg.
Pro Rusko by to na jedné straně znamenalo ztrátu desítek procent příjmů rozpočtu. Na druhou stranu by Putina mohla hřát recese v zemích nepřátel. Mohl by upozornit na důležitost Ruska pro světovou ekonomiku a vysmát se západním ekonomům hlásajícím, že dolarový ekvivalent hrubého domácího produktu řadí Rusko mezi bezvýznamné země.
Evropa by zemní plyn neměla čím nahradit. A leckde by jí chyběla také ropa. Patrně i v Česku, protože kapacita ropovodu TAL, který vede z italského Terstu, by při náhlém zavření ropovodu Družba nestačila.
V takovém případě by „hrály svou roli“ vlády a z moci úřední obyvatele i firmy nutily omezovat spotřebu způsobem, který by připomínal devítibodový scénář Evropské komise.
Státy by mohly podobně jako za ropné krize koncem sedmdesátých let třeba v určitých dnech zakázat používat auta se sudými nebo lichými koncovými čísly registračních značek a snižovat rychlost na dálnicích. Úřady by musely stáhnout topení v kancelářích. Některé podniky by byly nuceny omezit výrobu, anebo rovnou zavřít.
Budoucím dodavatelům bude jasné, že Evropa tahá za kratší konec provazu a nemůže si moc vybírat.
Kratší konec provazu
Dalším scénářem je chystaný postupný odchod od ruského fosilu – jako první padne ruské uhlí, potom ropa a nakonec plyn. Zatím si Unie odsouhlasila rychlý odchod od ruského uhlí, který má být ukončen v srpnu, a chystá režim „chytrých sankcí“ na ruskou ropu.
V tomto případě bude většina domácností „hrát svou roli“, třeba i proti své vůli, protože stoupající ceny paliv i vysoká (a leckde – jako v Česku – i pádivá) inflace, přiživená lockdownem v Šanghaji, který přerušil dodavatelské řetězce, jim udělá průvan v rozpočtech.
Evropští vyjednavači teď shání ropu a plyn na druhé straně severního Atlantiku, v Perském zálivu, severní Africe a třeba i v horoucích peklech.
Nebude to zadarmo, ba ani za pakatel. Zejména proto, že budoucím dodavatelům bude jasné, že Evropa tahá za kratší konec provazu a nemůže si moc vybírat.
Energetický byznys Evropy s Ruskem se budoval desítky let a fungoval už za studené války. Odchod z něj proto bude bolestivější, než si připouštíme.
Kam dál? Válka na Ukrajině na Finmagu:
- Americká základna v Česku? Proč je tahle debata už dávno zbytečná
- Zastropování cen? To snad ne! Hrozí největší útok na trh od dob komunismu
- Jak dlouho tohle vydrží? Válka tmelí Evropu, problémy kypí dál
- Rekviem za globalizaci aneb Jak válka na Ukrajině změní celý svět
- Bude to stát ranec, ale... Jak se zbavit závislosti na ruském plynu?
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
„Všechny ty kecy o bohémství jsou na nic. Musíte makat!“ Martin Krajc ve svém vinohradském ateliéru vysvětlil Ireně Jirků, proč s partou výtvarníků založil FIRMU.
Zdroj: FinmagUMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?
