Kdo usedne na Hrad po Zemanovi? Válka přeje generálovi, ale závod začíná

Kandidát, který chce prezidentské volby vyhrát, musí umět přesvědčit i své vlažné fandy, že právě on bude o něco lepší než jeho soupeř. Zatímco první kolo představuje selekci, při níž kandidát buduje vztah se svými fanoušky, druhé kolo charakterizuje mobilizace vlastních příznivců a demobilizace příznivců konkurence.

Proto mezi prvním a druhým kolem dochází ke změně taktiky – z pozitivní kampaně se často stává kampaň negativní, kdy se na soupeře vytahuje špína. Vzpomeňme na sudetoněmecký „problém“ Karla Schwarzenberga či pomlouvačný článek spolku Přátelé Miloše Zemana vůči Jiřímu Drahošovi, který během minulých voleb vyšel v Deníku.

Jenže příští volby budou o mnoho jiné než ty dvoje předchozí. Nebude už kandidovat Miloš Zeman, dvojnásobný vítěz a expert na pomlouvačnou kampaň. Také se bude jednat o první volby, ve kterých nebude hrát roli doporučení předchozího prezidenta. Možná k němu dojde, ale vzhledem k současné mezinárodní situaci vůbec není jisté, zda o to budou kandidáti vůbec stát.

Do prezidentské volby totiž tak jako tak promluví téma Ukrajiny. Ať už ji Vladimir Putin utopí v krvi, či hrdinní obránci poženou ruské a běloruské okupanty až k hranici, události na frontě budou natolik silné a zásadní pro vnitropolitický vývoj České republiky, že ovlivní i nejbližší volbu hlavy státu.

Volby mohou proběhnout už na podzim tohoto roku. Záležet bude i na válečném štěstí ukrajinských obránců.

Ukrajina jako úhelný kámen

Současná situace nevypadá dobře. Ukrajinci se brání invazi, během které ruští agresoři porušují snad všechny mezinárodní zvyklosti, úmluvy a konvence, včetně té Ženevské. Ačkoliv svět posílá zbraně, léky a humanitární pomoc, Ukrajinci jsou v odporu sami. NATO, EU ani nikdo jiný vojensky nepomůže.

Už dnes je jasné, že současný český prezident si vybral špatné kamarády a ještě horší spolupracovníky. Miloš Zeman bude v dalších týdnech a měsících čelit soustavnému tlaku a možná i pokusu o odvolání. Přes současnou změnu názoru na Putina pro většinu národa už navždy zůstane v pozici proruského nohsleda, který buď z naivity, či ze zištných důvodů jeho okolí systematicky podporoval východního despotu a pak bleskurychle otočil. K dobru mu nepřidá ani osoba „poradce“ Martina Nejedlého, který podnikal v Rusku (byť nikdo neví, s čím a s kým) a nikdy se netajil svým pozitivním vztahem k Putinovi.

I proto v tuto chvíli není vůbec jasné, kdy se volby budou vůbec konat. Zda Miloš Zeman vůbec svůj druhý mandát dokončí či zda se volby posunou kvůli „impeachmentu“ z důvodu naprosté ztráty důvěry. Reálně tak volby mohou proběhnout klidně už na podzim tohoto roku. Záležet bude na vývoji situace, válečném štěstí ukrajinských obránců, ale také na vyhrocenosti české politické scény.

Volby totiž vyhrává ten kandidát, který dokáže odhadnout rozpoložení voličů v den voleb a několik týdnů až měsíců dopředu tomu správně přizpůsobuje kampaň.

Pokud by se prezidentské volby konaly teď, vyhrál by nejspíš Petr Pavel jakožto válečný prezident a morální autorita do nepohody. Jenže jak nám ukázala pandemie koronaviru, krize sice přelévají příznivce jednotlivých stran a kandidátů ve velkých objemech, ale po rychlém vzedmutí emocí přichází stejně rychlý útlum a ještě rychlejší přelévání zpět. Kdyby proběhly parlamentní volby v březnu a nikoliv v říjnu 2021, vyhrát skutečně mohli Piráti a STAN s 34 %. Jenže situace se do voleb silně proměnila. Stejné to bude s volbami prezidentskými. Kdo je nyní jasným favoritem, může v lednu 2023 ostrouhat už v prvním kole.

Prezidenty-ekonomy jsme měli už dva. A Češi jen neradi mění své zvyklosti.

Kandidáti na startovním roštu

Pak tu jsou takzvaní občanští kandidáti, tedy veřejně známí lidé se silným příběhem, kteří se nechtějí (či nemusejí) spojovat s jedním politickým proudem a kandidují na vlastní triko.

Generál Pavel má v současnosti k prezidentskému křeslu asi nejblíž, což ostatně potvrzují i kurzy sázkových kanceláří. Sám de facto oznámil kandidaturu už v červenci 2021, sestavil tým odborníků a zahájil kampaň sběrem podpisů. Do karet mu hraje jeho úspěšná vojenská kariéra, atraktivní vzhled (některým respondentům připomíná Tomáše Garrigue Masaryka) a konstantní silně antiputinovský postoj. Nevýhodou může být členství v KSČ před rokem 1989, slabší schopnost vyhrávat diskuze a formulovat chytlavé politicko-ekonomické myšlenky.

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová má bohaté zkušenosti s řízením. Velmi silnou pozici přirozeně zastává v ekonomických otázkách, jelikož se profiluje jako expertka na zdanění a daňové soustavy. Prezidenty-ekonomy jsme měli už dva a Češi jen neradi mění své zvyklosti. Sama sice kandidaturu ještě oficiálně neoznámila, ale vydaná kniha s názvem Máme na víc nevznikla jen tak z plezíru. Připočtěme atraktivní vzhled a fakt, že je jednou z mála kandidátek - žen, což z ní dělá divokou kartu prezidentských voleb. Pozitivně také bude působit její kritický postoj k Zemanovi. Problém může nastat v diskuzích na čistě politická témata, ve kterých zatím opakuje jen nekonkrétní floskule, kterých volič již slyšel tuny.

Enfant terrible nadcházejících voleb je Karel Janeček. Excentrický miliardář a sériový polygamista již spustil kampaň s názvem Tohle jsme my. Jeho odhodlání a rozpočet bez limitu ale bude brzdit jednak Janečkova výstřednost, slabost pro ezoteriku, nejasný postoj k očkování a také očividná naivita v politických a společenských otázkách. Janečkovy šance nejsou nulové, ale jistota zvolení je stejně daleko jako konečná hodnota čísla pí.

Pokud se Andrej Babiš rozhodne kandidovat, může směle pomýšlet na druhé kolo.

Ti, co ještě nepromluvili

Do prezidentské volby ale mohou ještě velmi výrazně zasáhnout lidé, kteří kandidaturu zatím neoznámili. Jedním z nich je lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Bývalý premiér a předseda nejsilnější parlamentní strany má šance poměrně vysoké. Reprezentuje tábor lidí, kteří se velmi obávají o svůj životní standard a nové pětikoalici rozhodně nefandí. Navíc se může pochlubit konkrétními úspěchy a mezinárodními kontakty.

Do toho připočtěme silný příběh podnikatele-nepolitika, tradičně precizně vystavěnou kampaň, které jeho tým seká jako Baťa cvičky, plus silnou vůli vyhrávat a máme kandidáta s vysokými šancemi. Negativem bude jeho trestní stíhání a také původně blízký vztah k Zemanovi. Jestli se Babiš rozhodne kandidovat, může směle pomýšlet na druhé kolo. Svým příznivcům to prý oznámí v září.

Z dalších tváří, které se ještě nerozhodly, jmenujme Miroslavu Němcovou a Josefa Středulu – kandidáty, kteří by od sebe ideologicky nemohli být dál. Němcová je typ tvrdé pravicové političky, která pro ostrá slova nejde daleko. Zkušená senátorka mohla být v roce 2013 první premiérkou ČR, kdyby si Zeman nepostavil hlavu a do premiérského křesla nejmenoval svého přítele Jiřího Rusnoka. Němcová může zaujmout většinu voličů ODS a část příznivců koalice SPOLU, její silně pravicová politická orientace jí ale zavírá dveře u středových a hlavně levicových voličů, kterých je v Česku většina. Spíše než na status první prezidentky to vypadá na osud Mirka Topolánka, který v roce 2018 v prvním kole ostrouhal s pěti procenty.

Středula je takovou „anti-Němcovou“. Levicově orientovaný odborář může zapůsobit u tradiční levice, což ho ale u dalších potenciálních voličů spíš limituje. Jako takový kandidát navíc bude trpět blízkostí ČSSD a Miloše Zemana.

Když to shrneme, ohledně prezidentských voleb je víc otazníků než uspokojivých odpovědí. Nevíme, kdy se volby budou vůbec konat a jací kandidáti do volebního souboje zasáhnou. Řešit v tuto chvíli, kdo bude vítězem, je hodně ošemetné.

Prezidentské klání zatím připomíná situaci před běžeckým závodem na deset kilometrů. Někteří kandidáti se už protahují (Danuše Nerudová, Karel Janeček), někteří si dokonce zaběhli několik zahřívacích koleček (Petr Pavel), další se snaží zlepšit taktiku z minulého závodu (Pavel Fischer, Marek Hilšer) a od ostatních nikdo nic nečeká. A stejně všichni koukají směrem ke kabinám, jestli si to přece jen nerozmyslí favorit, který sice „desítku“ ještě nikdy neběžel, ale v minulosti ukázal, že podobné závody vyhrávat umí. Tedy Andrej Babiš.

Kam dál? Prezidentské volby na Finmagu:

• Křišťálová koule Pavla Jégla. Jaký bude rok 2022
• Příliš rychlé škrty. Fialova vláda dláždí Babišovi cestu na Hrad
• Hledá se prezidentský kandidát proti Babišovi, zn.: spěchá
• Kde vzít na důchody? Rezervy jsou, říká šéfka komise
• Babiš versus Kalousek. Volby na Hrad, co by měly říz

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag