Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Čím tvrdší sankce, tím vyšší inflace. Rusnok odkryl slabé karty Západu

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda | 23. 2. 2022 | 34 434
inflaceJiří RusnoknázorRuskosankceUkrajina

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok varuje před ještě vyšší inflací způsobenou konfliktem na Ukrajině. Vlastně tak vysvětluje, proč se Západ bojí tvrdších sankcí vůči Rusku. Platí, že čím tvrdší sankce, tím vyšší inflace.

Čím tvrdší sankce, tím vyšší inflace. Rusnok odkryl slabé karty Západu

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok

Zdroj: Česká národní banka

Pro akciové investory je to nepochybně dobrá zpráva. Zda je to dobrá zpráva i z hlediska geopolitického, toť otázka jiná. Každopádně sankce, které zatím Západ vůči Rusku uplatnil v reakci na uznání dvou povstaleckých republik na Ukrajině, jsou slabé.

Jsou o tom přesvědčeny miliony investorů všude po světě. Akcie v Evropě nebo Americe totiž rostou. Jde spíše než o růst z úlevy o růst z rozčarování. Rozčarování z toho, že Západ zatím vůči Rusku postupuje jen měkce. 

Pokud by Západ situaci víc vyhrotil, akciové trhy by se nepochybně propadaly. A ropa už by se nyní prodávala za víc než sto dolarů za barel. Takhle se ale rychle vrací atmosféra „business as usual“.

S odstupem několika dní se slova lídrů Západu jeví už ne ani tak jako silná, ale jen silácká.

Silácké sankce? Putin je v klidu

Ne snad, že by si kdokoli soudný přál eskalaci geopolitického napětí, a dokonce potenciální válku. Ale stav, kdy de facto zabrání části cizího území komukoli projde tak snadno, není zdravý. Protože tak umírněný postup, jak učí i historie, předznamenává nárůst dobyvatelských choutek.

A Rusko podle všeho s dobýváním nekončí.

Vladimir Putin sankce
Shutterstock

Bluf, nebo realita? Putin prý na sankce za útok na Ukrajinu se*e

Západ se snaží přesvědčit Vladimira Putina, že vysoká cena za invazi na Ukrajinu převáží její přínosy. Může ale diplomacie tvrdých ekonomických sankcí na Rusko vůbec fungovat? ptá se ve svém pravidelném komentáři pro Finmag.cz Pavel Jégl.

Americký prezident Joe Biden označuje ruské kroky z posledních dvou dní jako invazi. Nicméně sankce tomu neodpovídají. Zatím totiž cílí jen na prodej ruského dluhu v zahraničí, na několik příslušníků ruských elit a na pár ruských bank.

Taková opatření nemohou mít sebemenší odstrašující efekt. Vlastně působí spíše jako gesto pro veřejnost na Západě, že Západ vůbec něco dělá. Přitom ještě minulý týden Západ nešetřil silnými slovy. Biden sám tehdy opakoval, že ruský prezident Vladimir Putin za případnou invazi zaplatí vysokou cenu.

S odstupem několika dní se slova lídrů Západu jeví už ne ani tak jako silná, ale jen silácká. Objevuje se kritika ve vlastních řadách. Například eurokomisařka Věra Jourová považuje za chybu, že sankce necílí přímo na Putina.

Nejen že Putin sám neplatí za své kroky vysokou cenu, jak sliboval Biden. On zatím neplatí žádnou cenu.

Evropští lídři v rámci zelené transformace EU a německé Energiewende prohloubili energetickou závislost svých zemí na Rusku.

Tvrdé sankce = vyšší inflace

Jedním z objektivních důvodů „appeasementu“ lídrů Západu je inflace. Běžného Američana – Bidenova voliče – mnohem víc než další osud Ukrajiny, o níž ani pořádně neví, kde leží, tíží to, že teď platí tak moc za pohon svého čtyřkolého miláčka. Biden tuší, že vyhrocení konfliktu s Ruskem by cenu ropy třeba i dramaticky zvýšilo. Takže by citelně poklesla jeho šance na znovuzvolení.

Co už Západ upekl?

Sankce, sankce, sankce. Slovo, které létalo vzduchem už před vstupem ruských vojsk (které tam ovšem podle Ruska nejsou) na východ Ukrajiny a ještě častěji létají nyní. Postup Západu je přitom velmi podobný: sankce míří na ruské elity, banky a omezují přístup ruského režimu na finanční a kapitálový trh. Není divu, EU na jejich přípravě postupovala společně se Spojenými státy. Celkem se tak sankční seznam platný už od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, rozšíří na víc než pět stovek lidí, kterých se dotkne zákaz cest do západních zemí či zmrazení majetku, který zde drží. Sankce míří také na několik bank, například VEB a Promsvjazbank. Vzhledem k postoji Ruska lze navíc očekávat, že se sankční seznam dále rozšíří.

Zatímco Bidenovy sankce zatím tedy odstrašující nejsou, jeho samotného odstrašuje osud některých předchůdců v Bílém domě. Například George Bush starší kdysi sice triumfoval během války v Zálivu, jenže v roce 1992 jej i tak v prezidentském klání porazil Bill Clinton. Americký volič totiž ve svém rozhodování zohlednil spíše ekonomickou situaci u sebe doma než Bushovo vítězné válčení v dalekém Iráku.

A Biden je na tom ještě daleko hůř. Ten totiž nemůže o žádném vítězném tažení na daleké Ukrajině hovořit ani omylem.

Podobně jsou na tom také evropští lídři. Ti v rámci zelené transformace EU a německé Energiewende prohloubili energetickou závislost svých zemí na Rusku. I kdyby takové prohloubení bylo jen přechodné, Putinovi nyní hraje do karet. A to, že Německo pozastavuje proces schvalování Nord Streamu 2, ještě nelze vnímat jako kdovíjak silnou sankci.

O tom, zda plynovod vůbec bude zprovozněn, se spekuluje už dlouho. Kancléř Olaf Scholz situace využívá vnitropoliticky, neboť tak tmelí vládní koalici. Němečtí Zelení, jak známo, proti zprovoznění Nord Streamu 2 tak jako tak vystupují dlouhodobě. Tímto si je Scholz nakloní. A zřejmě s nimi ještě i něco vnitropoliticky vyhandluje. Navíc si tím udobří i Spojené státy, jimž plynovod dlouhodobě vadí také. Ruský plyn ovšem bude do Německa proudit dál, jen prostě zrovna ne tímto konkrétním plynovodem.

Výraznější spotřebitelská inflace bude trvat déle, než se dosud čekalo.

Růst výrobních cen šokoval

Že stupňování geopolitického napětí na Ukrajině je inflační i v ČR, v dnešním rozhlasovém vystoupení potvrdil i guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Růst výrobních cen v českém průmyslu v lednu přitom šokoval už teď. V meziměsíčním vyjádření činí 6,9 procenta, což je nejvíc od února 1991, v tom meziročním pak představuje 19,4 procenta (nejvíc od ledna 1992).

Anketa

Co by měl Západ udělat?

Nejvýraznější vzestup cen za posledních víc než třicet lat zaskočil také analytiky. Ti počítali s meziměsíčním nárůstem 1,3 procenta, meziroční vzestup pak podle nich měl odpovídat 13,2 procenta.

Z čísel je patrné, že inflační tlaky v české ekonomice nepolevují. Takto enormně vysoký nárůst cen ve výrobní sféře znatelně poznamená vývoj cen ve sféře spotřebitelské. Lednová čísla tak signalizují, že výraznější spotřebitelská inflace bude trvat déle, než se dosud čekalo. Zmírňování spotřebitelské inflace po dosažení pravděpodobně víc než desetiprocentního maxima v meziročním vyjádření v měsíci únoru tak bude pozvolnější.

Přes silná slova řady českých politiků a jejich příkré odsudky Putinových kroků tedy nelze ani z jejich strany čekat kdovíjak razantní tlak na tvrdší postup vůči Rusku. I tak snad nynější situace bude mít své pozitivum. Západ by si totiž konečně mohl uvědomit, že pokud chce vyvážet své hodnoty do zemí typu Ruska či Číny, těžko tak může činit, když je na těch samých zemích tak ekonomicky závislý.

Kam dál? Rusko a Ukrajina na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Je členem Národní ekonomické rady vlády. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Vydal dva sborníky rozhovorů (nejen) s laureáty Nobelovy ceny za ekonomii.Osobní web Lukáše Kovandy