Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Nebylo by Česku v eurozóně líp? Inflační tlaky očima expertů

Michal Hron
Michal Hron | 18. 2. 2022 | 12 komentářů | 20 496
anketaČeská republikaeuroeurozónainflace

Lednová inflace vystoupala v Česku k desetiprocentní hranici, zatímco v eurozóně je o několik procentních bodů nižší. Rozhořely se tak debaty, zda by Česku přece jen nebylo v eurozóně líp. Takže, bylo?

Nebylo by Česku v eurozóně líp? Inflační tlaky očima expertů

Plní společná evropská měna roli jisté ochrany před inflačními tlaky? (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Meziroční inflace v Česku dosáhla dle čerstvých dat Českého statistického úřadu v lednu 2022 hodnoty 9,9 procenta. Je tak nejvyšší od roku 1998 a podle expertních odhadů může ještě dále mírně růst. A to i nad desetiprocentní hranici.

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který neobsahuje oproti české metodice takzvané imputované nájemné, pak českou meziroční inflaci stanovuje na hodnotě 8,8 %. Stejný parametr v celé eurozóně ovšem vykazuje růst o 5,1 %.

Nejvyšší inflace na světě
Shutterstock

Straší vás inflace v Česku? Tak se podívejte na premianty světa

Inflace v Česku je jen slabý odvar. Když se člověk podívá do světa, nejsou tam na tom lépe. Natož pak v Latinské Americe, která má za sebou několik mimořádně složitých let a aktuálně se stala globálním inflačním premiantem, píše pro Finmag.cz František Kalenda.

Kvůli tomuto nepoměru proto vznikají košaté debaty, zda by Česku nebylo lépe v eurozóně, tedy pod řízením Evropské centrální banky (ECB). Právě možnost řídit svou měnovou politikou skrze Českou národní banku (ČNB) totiž bývá hlavním argumentem pro nepřijetí společné evropské měny – eura.

Zatímco tak například Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, na Twitteru lakonicky poznamenává, že „inflaci máme v porovnání s eurozónou úplně pod kontrolou a centrální banka pomáhá našemu hospodářskému růstu úplně maximálně“, a novinář a publicista Ján Simkanič s podobným tónem zvolává „Ó, my se máme!“ s poukazem na nižší míru inflace v eurozóně, oslovení experti se veskeze shodují: podvolit se řízení ECB by byl mylný krok.

Aby ovšem byla statistika úplná, je třeba uvést, že bleskové odhady Eurostatu hovoří o meziroční změně na Slovensku, tedy u našeho nejbližšího souseda, na úrovni 8,5 %. Průměr eurozóny jako celku snižují ostatní země, například Malta s 2,6 procenta.

Na jakou stranu byste se přiklonili vy? Bylo by Česku z pohledu inflačních tlaků nakonec v eurozóně přece jen líp? A nebo si máme vážit možnosti zásahů národní centrální banky?

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
+110
+
-

Pokud by Česko bylo v eurozóně, mělo by prakticky stejnou inflaci, jakou má nyní. Postrádalo by ale účinnou zbraň k jejímu zkrocení, jelikož by svoji vlastní měnovou politiku odevzdalo do Frankfurtu. A tamní ECB musí přihlížet také ke kondici předlužených zemí typu Itálie a Francie, o Řecku ani nemluvě, takže se jí příliš nechce své úrokové sazby zvedat.

Zatímco Česko tak nyní svoji inflaci již monetárně krotí, Slovensko vůbec ne. Nezapomeňme, že to, co nyní činí (nebo nečiní) centrální banky, ať už ČNB, nebo ECB, se projeví hlavně v období za dvanáct až osmnáct měsíců. Zatímco nyní je harmonizovaná – mezinárodně srovnatelná – inflace v Česku a na Slovensku srovnatelná, za rok až rok a půl může být na Slovensku citelně vyšší. Právě proto, že Bratislava nemá žádné vlastní měnověpolitické páky, jak ji nyní potlačovat.

Hrubý domácí produkt v přepočtu na obyvatele

V lednu činila harmonizovaná inflace v ČR dle Eurostatu 8,8 procenta, na Slovensku 8,5 procenta. Rozdíl je tedy zanedbatelný. Nelze přitom opomíjet to, že Česko v řádce předpandemických let vykazovalo citelně silnější ekonomický růst než Slovensko. A růst bývá inflační. V roce 2012 činil „náskok“ Česka před Slovenskem pouze 8,8 procenta, porovnáme-li v obou zemích hrubý domácí produkt v přepočtu na obyvatele v paritě kupní síly. Do roku 2020 tento „náskok“ Česka před Slovenskem vzrostl na 32,7 procenta.

Sečteno, podtrženo, Česko přes citelně vyšší ekonomický růst uplynulých let vykazuje srovnatelnou inflaci jako Slovensko, přičemž navíc disponuje vlastními zbraněmi k jejímu krocení, které Slovensko postrádá.

Karina Kubelková

hlavní analytička Hospodářské komory ČR

Karina Kubelková
+38
+
-

Z dat o inflaci v zemích EU nelze dělat závěry o tom, že ECB zvládá lépe inflaci než například ČNB. Vždy je třeba inflaci posuzovat v souvislosti s ekonomickým výkonem dané země, kdy vyšší výkon bývá spojen s přiměřeným růstem cen, naopak velmi nízká inflace, nebo dokonce deflace, by růst spíše brzdila, což rozhodně není žádoucí.

Není náhodou, že i aktuální inflace pozorovaná v jednotlivých zemích eurozóny se různí, přestože současný vyšší růst cen má v Evropě společného jmenovatele – je jím celkové oživení a narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců vlivem koronavirové krize. Důvody jsou totiž také domácí – v našem případě například ceny nemovitostí a vyprázdněný trh práce. Zvyšování základních úrokových sazeb je v tomto případě zcela logickým krokem centrální banky, který má potenciál vývoj cen v následujícím roce opět stabilizovat.

V případě, že bychom byli členy eurozóny, museli bychom se spolehnout na politiku ECB. Ta se ale zvyšovat sazby zdráhá, protože by tím zdražila dluhy strukturálně postižených a nepříliš výkonných ekonomik zemí jižního křídla, a ohrozila by tak samotnou existenci eurozóny.

Pavel Ryska

analytik J&T banky

Pavel Ryska
+80
+
-

Současné období prudce rostoucí inflace dostává na světlo ty slabiny eurozóny, před nimiž řada ekonomů dlouhá léta varuje. Vysokou inflací je nyní postižený celý západní svět a hlavním nástrojem centrálních bank na její utlumení je zvyšování úrokových sazeb. Právě tomuto kroku se však ECB brání a stále jej odkládá, protože musí brát ohled na zadlužené jižní státy. Pokud by ECB výrazně zvyšovala úroky, vládám jižního křídla eurozóny by prudce vzrostly úrokové náklady a mohly by se dostat do dluhové krize a recese. To je politicky nepřijatelné a mohlo by to ohrozit existenci eurozóny jako takové.

ECB proto nemá efektivní nástroj, jak s inflací bojovat. Naopak země se samostatnou měnovou politikou jej mají a také jej využívají, což může v horizontu roku přinést zmírnění inflace. ČNB byla loni jedna z prvních, ale ke zvyšování úroků se postupně přidaly centrální banky Velké Británie, Norska, Polska, Maďarska a od března bude zvyšovat úroky i americký Fed. Eurozóna se v tomto ohledu dostává do obrovského skluzu.

Přesvědčivé ekonomické argumenty pro přijetí eura tu nebyly nikdy, ale současná globální inflace dále zvyšuje důležitost vlastní měnové politiky, která má možnost reagovat a není omezována politickými zájmy, jako je tomu v případě ECB. Přijetí eura by nyní znamenalo vystavit úspory českých občanů a firem znehodnocení inflací bez jakéhokoli nástroje na její zkrocení.

Vývoj meziroční inflace v České republice

Vít Hradil

hlavní ekonom Cyrrus

Vít Hradil
+58
+
-

Členství v měnové unii by Česku nesporně některé výhody přineslo. Mezi ty největší by patřila úspora transakčních nákladů vyplývajících z konverzí do eur a zpátky, eliminace kurzového rizika či větší atraktivita pro zahraniční investory. Důvodem, proč i přes to všechno nelze jednoduše říct, že se euro Čechům vyplatí, je právě riziko vzniku takových situací, jaká nastala nyní. Pokud bychom tedy vůbec někdy měli být za vlastní měnu rádi, je to teď.

To že eurozóna aktuálně v průměru vykazuje nižší inflaci, než je ta česká, o mnohém nevypovídá. Podrobný pohled na lednovou statistiku totiž odhalí, že mezi jednotlivými státy unie jsou obrovské rozdíly. Zatímco tedy taková Francie může být s inflací na úrovni 3,3 % relativně v klidu, Litva se svými 12,2 % již méně.

Při takto dramaticky rozdílném vývoji pak Evropská centrální banka jednoduše nemůže při nejlepší vůli nastavit politiku tak, aby zároveň vyhovovala oběma zemím. Ať již zvolí jakoukoliv strategii, bude pro některé státy příliš uvolněná, a pro jiné příliš přísná. To je právě daň za členství v měnové unii.

Placení eurem by Česko v současné situaci nijak neochránilo před růstem výrobních nákladů, zdražováním komodit a energií či přehřátým trhem práce a nemovitostí. Inflaci bychom patrně měli podobnou, jako máme nyní. Jediným rozdílem by bylo to, že bychom s ní nemohli nic dělat. ECB by speciálně kvůli nám zajisté sazby nezvýšila, a naše ekonomika by tak pokračovala v přehřívání.

Zdeněk Říha

expert na ekonomiku dopravy, Vysoká škola ekonomie a managementu

Zdeněk Říha
+47
+
-

Inflace je výsostně peněžním jevem, nelze ji tedy dávat do souvislosti s tím, jakou měnou se zrovna na tom či jiném místě planety platí, ale jak zacházíme s množstvím této měny a kolik jí pouštíme do oběhu. V tomto ohledu politika centrálních bank v posledních zhruba deseti letech, stejně jako politika vlád v otázce rozpočtových schodků (nejen) v posledních deseti letech, vytvořila inflační podhoubí, které ekonomické řešení epidemie covidu dokonalo.

Výsledkem těchto kroků je inflace 9,9 % u nás, ale třeba také 12,2 % v Litvě, 11,7 % v Estonsku nebo také 8,5 % na Slovensku, tedy v zemích eurozóny. Logicky se pak také v těchto zemích mohou v souvislosti s inflací ptát, zda by eurozónu neměli naopak opustit. Inflace v některých zemích eurozóny je nižší, ale vzhledem k politice ECB platí, že co není, může být.

Zároveň se ukazuje, že v mnoha faktorech se projektu Evropské měnové unie (EMU) nepovedlo v ekonomických ukazatelích sbližovat jednotlivé členské země, což bylo jedním z cílů. Například jižní Evropa má obrovský problém se zadlužením a nezaměstnaností, naopak nyní Pobaltí s inflací. To může být zdrojem problémů v budoucnosti.

Spojovat ale aktuální hodnotu inflace v dané zemi s tím, zda má, nebo nemá být členem EMU, je hloupost, kterou si zastánci eura u nás spíše škodí. Tedy jednoznačně: ponechme si vlastní měnu, v EMU nám lépe nebude!

Jan Sušánka

investiční poradce a stratég ve společnosti Sušánka & partneři

Jan Sušánka
+34
+
-

Z pohledu řízení měnové politiky je dobře, že ČR není součástí eurozóny a je nezávislá na ECB. Inflace měla v ČR rychlejší nástup a dosahuje vyšších hodnot než v eurozóně, a my tak můžeme na její vývoj reagovat samostatně.

Na současný růst inflace v ČR působí nejen tlaky ze zahraničí (růst cen energetických surovin a námořní dopravy a narušené dodavatelské řetězce), ale také naše domácí podmínky, kdy je ekonomika ČR po covidu v lepší kondici než velká část eurozóny. Velký vliv na růst inflace měla také Babišova vláda.

Anketa

Kdo se vám trefil do vkusu?

Otázkou je, zda ČNB nezačala se zvyšováním sazeb příliš brzy a příliš rychle. Hlavním cílem těchto kroků je utlumit poptávku a snížit tlak na další růst cen. ČNB tak cíleně zpomaluje ekonomický růst. Když bude ČNB ve svých krocích příliš agresivní, může ekonomiku utlumit příliš a dostat ji do opačného problému – recese.

Hlavní světové centrální banky se zvedáním sazeb nezačaly vůbec (ECB), začnou v nejbližších týdnech (americký FED) nebo sazby zvedají pomaleji (Bank of England). Ponechávají tak ekonomiku déle běžet na plný plyn a proti vysoké inflaci zakročí později.

Pro ekonomiku je vždy lepší, když je centrální banka spíše neviditelná a mírnými kroky koriguje ekonomické dění. ČNB ale sehrává velmi aktivní roli. Buď ČNB dostane inflaci pod kontrolu bez zásadního dopadu na ekonomiku a postupně se vrátí ke stabilní měnové politice, nebo byla příliš horlivá a časem přejde do opačného extrému, kdy bude nízkými sazbami ekonomiku znovu startovat.

Nenechte své peníze spát aneb Kdo hýbe miliardami v Česku

Miliardy v pohybu - investiční speciál Finmag.czShutterstock/Finmag.cz

Kam dál? Inflace na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Michal Hron

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel do Finmagu z týdeníku Euro, předtím vedl sdruženou domácí redakci Hospodářských novin, Aktuálně.cz a iHNed.cz a působil jako editor zpravodajství na portálech iDnes.cz a Novinky.cz.