Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Bluf, nebo realita? Putin prý na sankce za útok na Ukrajinu se*e

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 15. 2. 2022 | 10 115
ekonomikanázorRuskosankceUkrajinaVladimír Putin

Západ se snaží přesvědčit Vladimira Putina, že vysoká cena za invazi na Ukrajinu převáží její přínosy. Může ale diplomacie tvrdých ekonomických sankcí na Rusko vůbec fungovat?

Bluf, nebo realita? Putin prý na sankce za útok na Ukrajinu se*e

Ekonomické sankce za vpád na Ukrajinu? Putina prý rozhodně nevzrušují (ilustrační foto)

Zdroj: TPYXA_ILLUSTRATION / Shutterstock.com

Napětí kolem Ukrajiny obklíčené ruskými jednotkami by se dalo krájet. Ruské ministerstvo obrany sice oznámilo konec části vojenských manévrů, ale vojska se nestahují.

Rusové shromáždili kolem této země takovou údernou sílu, že jsou schopni kdykoli zahájit invazi. Mohou snad Vladimira Putina od ní odradit západní sankce?

Ruský velvyslanec ve Švédsku Viktor Tatarincev to vidí jednoznačně. V rozhovoru pro tamní deník Aftonbladet se vyjádřil bez obalu: „Vladimir Putin se*e na nějaké sankce. Čím víc na něj bude Západ tlačit, tím silnější bude odpověď.“

Dá se tomu věřit?

Detailně neznáme, jaké sankce západní země vyhlásí, pokud Rusové na Ukrajinu vtrhnou. Nejspíš by záleželo na rozsahu agrese.

Útěk od dolaru

Putin se na stupňování západních sankcí už roky připravuje. Přinejmenším od roku 2014, kdy jimi Západ trestal Rusko za anexi Krymu. Od té doby ruský vůdce uplatňuje strategii, kterou analytici nazývají „pevnost Rusko“.

Rusko postupně odchází od amerického dolaru a podporuje domácí výrobu, která nahrazuje dovozy. Vláda dodržuje rozpočtovou disciplínu, z příjmů za ropu a plyn posiluje měnové rezervy. Jejich současná hodnota 631 miliard dolarů odpovídá třetině ruské ekonomiky.

Leonid Brežněv v Moskvě
wolffpower / Shutterstock.com

Rusko vs. Ukrajina? Putin je jako Brežněv, křísí omezenou suverenitu

Vladimir Putin navazuje na ty „nejlepší“ tradice brežněvovské politiky, které v roce 1968 vedly k invazi do Československa a k jeho okupaci.

Kdysi dominantní dolar teď tvoří pouze 16 procent rezerv. Nahradily ho mimo jiné čínský jüan, anebo zlato.

Hradby „pevnosti Rusko“ by neměla rozložit ani eroze, kterou mohou způsobit vysoké dluhy. Striktní finanční politika ruské vlády drží dluh pod dvěma třetinami měnových rezerv. Rusko, na rozdíl od západních států, tuto politiku neuvolnilo ani za pandemie koronaviru, nenalévalo peníze do ekonomiky.

Adam Tooze, ekonomický historik z Kolumbijské univerzity, proto v deníku The New York Times prorokuje: „Finanční rovnováha znamená, že Putinovo Rusko nikdy nezažije takovou komplexní finanční a politickou krizi, která otřásla státem v roce 1998.“ A kromě toho upozorňuje: „Vysoké rezervy poskytují Putinovi značný prostor k manévrování.“

Za zmínku stojí také to, jak se zvýšila soběstačnost Ruska – dokonce natolik, že v roce 2020 se Rusko poprvé stalo čistým vývozcem zemědělské produkce.

Pravda, není jasné, nakolik by „pevnost Rusko“ byla proti případným sankcím odolná. Mimo jiné proto, že detailně neznáme, jaké sankce západní země vyhlásí, pokud Rusové na Ukrajinu vtrhnou. Nejspíš by záleželo na rozsahu agrese.

Záměr odpojit Rusko od mezinárodního systému plateb SWIFT (viz box níž) ale mezi sankcemi za ruský útok na Ukrajinu nebude. Zmiňuje to agentura Reuters – a píše proč: Rusko by po odpojení nemuselo hradit své závazky.

SWIFT

info
Shutterstock

Dost možná vám to připomíná spíš nějaké to malé městské auto, bankovní systém SWIFT je ale mnohem větší. Slouží zejména k mezinárodnímu platebnímu styku, podléhá právu Evropské unie a jeho cílem je mimo jiné bezpečnější platební styk prostřednictvím telekomunikační sítě SWIFTNet, kterou užívá víc než 11 000 bank ve 214 zemích světa. Kromě toho SWIFT definuje zpravodajské standardy a poskytuje software a služby související s finančními transakcemi.

Tato nezávislá společnosti se sídlem v Belgii ročně odbaví přes pět miliard zpráv. Vyloučení země z tohoto systému prakticky znamená znepřístupnění mezinárodního finančního trhu. V roce 2012 z něj byl například vyloučen v rámci ekonomických sankcí Írán, znovu se připojil v roce 2016. O vyloučení Ruska se uvažovalo už po anexi Krymu v roce 2014. Vedle této možnosti se nyní spekuluje například i o omezení směny rublů za dolary, eura či libry.

Sankce se tak nejspíš zaměří na velké ruské banky Sberbank a VTB Bank, na embargo vývozu vyspělých technologií do Ruska a na oligarchy spřízněné s Putinem.

Zatím si Putin může mnout ruce, protože ruské obležení Ukrajiny zvedá ceny ropy i plynu a do státního rozpočtu teče víc peněz.

Putin má silné karty

Po ruské anexi Krymu uvalil Západ na Rusko sankce, které ruským firmám omezily přístup na kapitálové trhy. Sankce chystané nyní za případnou invazi na Ukrajinu, které by zablokovaly ruským bankám operace na Západě, by byly nepochybně silnější.

A připravované embargo na vývoz vyspělých technologií do Ruska? Technologicky zaostalé ruské hospodářství by mohlo zasáhnout na citlivém místě. Rusům by ale aspoň částečně mohla pomoci Čína.

Stěží se však dá sázet na to, že by se proti Putinovi obrátili spříznění oligarchové, které by sankce poškodily. Mnozí z nich v roce 2014 přišli o své londýnské domy a utrpěli ztráty v zahraničních investicích. Putin je však odškodnil – jednoduše jim přidělil výnosné státní zakázky. A lze tušit, že obdobně by postupoval i v budoucnu.

Mercatorovo zobrazení mapy světa
Shutterstock.com

Nas mnogo? Jak Rusko získalo image větší než skutečnost

Nikdo nikdy neudělal pro image Ruska víc než Gerardus Mercator. A přitom jenom nakreslil mapu. Jenomže právě kvůli téhle jedné mapě, skoro půl tisíciletí staré, máme možná dodnes z Ruska větší respekt, než bychom měli mít. Už tak velké Rusko totiž tahle mapa udělala ještě větší nejen na papíře, ale i v našich hlavách. Zejména v těchto dnech je dobré si to připomenout.

Pokud by Západ nasadil sankce, je jasné, že Rusko by se revanšovalo. Odveta by mohla zasáhnout firmy působící v Rusku, zejména ty největší, jakými je třeba Volkswagen. Putin by také mohl nařídit zavřít, anebo aspoň přiškrtit kohoutky plynovodů.

Pro Evropu by to byl velký problém, protože z Ruska dováží kolem 40 procent zemního plynu a náhradu za něj nemá. Problém by si tím však způsobilo i Rusko, protože by přišlo o nezanedbatelný zdroj příjmů. Evropa je hlavním odběratelem jeho zemního plynu.

Anketa

Rusko a sankce?

Zatím si ale Putin může mnout ruce, protože ruské obležení Ukrajiny zvedá ceny ropy i plynu a do státního rozpočtu teče víc peněz.

Co víc, kromě fosilu drží Rusové silné karty v komoditách, jakými jsou měď nebo hliník, na kterých je Západ také závislý. Rusko patří k jejich největším vývozcům. Také proto dnes v Moskvě leckdo věří, že svět potřebuje Rusko ještě víc než Rusko svět.

Lakonicky tento postoj vyjádřil právě velvyslanec Tatarinec. Skutečně ale Putin na sankce se*e?

Nepochybně je bere do úvahy. Jak vysokou cenu je ale ochoten zaplatit za to, aby ovládl Ukrajinu, nevíme. A můžete se zatím jen dohadovat, jak vysokou cenu za ruskou odvetu je odhodlána přijmout Evropa.

Kam dál? Rusko a Ukrajina na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.