Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Příliš rychlé škrty. Fialova vláda dláždí Babišovi cestu na Hrad

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda | 9. 2. 2022 | 4 komentáře | 24 564
Andrej BabišnázorPetr Fialaschodek státního rozpočtustátní rozpočetveřejné finance

Rozpočet, který ve středu schválila vláda premiéra Petra Fialy, je sice ukázkou splněného předvolebního slibu, ale také nedostatečné míry pragmatismu. Rychlost škrtů nutně rozčaruje početnou část veřejnosti a může tak notně pomoci Andreji Babišovi v cestě na Hrad.

Příliš rychlé škrty. Fialova vláda dláždí Babišovi cestu na Hrad

Zdroj: Úřad vlády ČR

Vláda ve středu návrh rozpočtu jednomyslně schválila. Už ráno ho projednávala s tripartitou, tedy zástupci zaměstnavatelských svazů a představiteli odborových organizací. Na výší schodku 280 miliard korun se shodli všichni, byť zaměstnavatelé i odbory měli výtky k některým škrtům.

Kabinet Petra Fialy tak v porovnání s návrhem vlády Andreje Babiše našel úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň uplatní dodatečné příjmy, celkově odpovídající 62,2 miliardy, které hodlá ze zhruba třetiny, tedy v částce kolem 21 miliard, využít na letošní mimořádné navýšení důchodů, zvýšení příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele.

Babišova vláda loni schválila rozpočet se schodkem 376,6 miliardy. Snížení navrhovaného deficitu o bezmála 100 miliard korun představuje naplnění předvolební rétoriky opozičních stran. Ty ve volbách zvítězily i proto, že si jako své klíčové téma zvolily ozdravení veřejných financí.

Toto je však pouze první nakročení k takovému ozdravení. Nicméně signalizuje, že vládní strany berou svůj slib vážně, což není vždy pravidlem. Zároveň se zatím zdá, že berou vážně i svůj slib docílit ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní. Ještě lepší!

Rychlé škrty nemohou být z povahy věci dostatečně prodiskutovány, což může vyvolat širší vlnu nevole s novým kabinetem.

Politický klinč

Z politického hlediska je tedy nový návrh do značné míry nutností. Vláda nejen musela učinit zásadní krok k naplnění svého klíčového slibu, chtěla-li si uchovat věrohodnost v očích veřejnosti, zároveň potřebovala symbolicky přetnout Babišovu éru, charakteristickou historicky rekordními a bezpříkladnými deficity.

Petr Fiala
Úřad vlády ČR

Vláda má důvěru, Fiala problém. Proč začíná připomínat Babiše?

„Vláda by měla šetřit na státu, ne na občanech,“ řekl ve svém projevu před hlasováním o důvěře vládě premiér Petr Fiala. Šikovně vytvořený rétorický obrat ovšem rychle svlékne svůj kouzelný šat, jakmile si uvědomíme, že šetření na státu se od šetření na občanech prakticky nedá odtrhnout. Fialova konfúze v umělém rozdělování ekonomiky a politiky začíná být problém, píše ve svém komentáři pro Finmag.cz Petr Fischer.

Ty sice z podstatné části odrážely pandemickou situaci a nutnost uskutečňovat výrazně navýšené výdaje v čase znatelného omezování ekonomiky, ale zvláště návrhem schodku na letošní rok Babišova vláda vyslala signál, že nemíní s ozdravováním veřejných financí nijak zvlášť pospíchat.

Stranám stojícím v opozici proti Babišově vládě se podařilo navodit dojem, že s ozdravováním veřejných financí naopak třeba pospíchat je. A s tím právě volby vyhrály. Bylo by tedy zvláštní, pokud by nyní nepospíchaly. Ztratily by kredit u veřejnosti.

Pospíchají tedy. V režimu provizoria „překopávají“ celý rozpočet.

Bude tedy třeba značné politické odvahy a neoblomnosti, aby si své rychlé škrty obhájily zejména u těch, kteří jsou jimi „rychle a nečekaně“ dotčeni. Citlivým bodem bude jistě třeba zmrazení plateb na státní pojištěnce typu důchodců či dětí, proti němuž se už hlasitě ozývají zdravotnické odbory.

Rychlé škrty nemohou být z povahy věci dostatečně prodiskutovány, což může vyvolat širší vlnu nevole s novým kabinetem, již politicky kapitalizuje opozice. A také sám Babiš, jenž si zjevně „brousí zuby“ na prezidentský úřad.

Vláda mohla občanům vysvětlit, že k výraznějším škrtům se uchýlí až po odeznění inflace. Získala by tak výhodu celoročního diskutování.

Rychlost vs. pragmatismus

Razantní osekávání výdajů letošního rozpočtu je tak právě Babišovi municí pro boj o Hrad. Čím razantnější bude, tím více munice Babiš získá, jelikož tím více skupin obyvatelstva si vláda znepřátelí – a budou jí to chtít „vrátit“ volbou politického arcirivala.

Anketa

Měla vláda se škrty počkat?

Čistě pragmaticky tak vláda mohla letos ještě s razantními škrty posečkat. Vysvětlit své posečkání veřejnosti tím, že jim nechce v čase nejvyšší inflace od 90. let – v její dikci „Babišovy drahoty“ – nakládat ještě břímě škrtů. V příštím roce bude ale inflace velmi pravděpodobně o dost mírnější.

Takže vláda mohla občanům vysvětlit, že k výraznějším škrtům se uchýlí právě až tehdy. Získala by tak výhodu jejich celoročního koncipování a diskutování. Opozice a Babiš by zato nezískaly tolik munice.

K rozvratu veřejných financí by nedošlo. Stále bychom byli jednou z nejméně zadlužených zemí EU. A s ozdravováním by tedy Fialův kabinet začal až příští rok. Až by se inflační vlna přehnala a až by na Hradě už nový prezident tak jako tak stejně usedal.

Vláda upřednostnila naplnění slibů voličům – ale tím pádem také tedy nutně i rychlé škrty – před vypočítavějším, pragmatickým přístupem, což je sympatické. Zda také politicky dostatečně prozíravé, to se teprve ukáže.

Kam dál? Rozpočet na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Je členem Národní ekonomické rady vlády. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Vydal dva sborníky rozhovorů (nejen) s laureáty Nobelovy ceny za ekonomii.Osobní web Lukáše Kovandy