Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Odmítači jádra a my druzí. Jak taxonomie štěpí Evropu

Petr Třešňák
Petr Třešňák | 28. 1. 2022 | 1 komentář | 6 721
analýzaenergetikaEUEvropaEvropská komisetaxonomie

Už brzy by mělo být jasno o nejbližší budoucnosti evropské energetiky. Evropská komise posbírala připomínky členských států k návrhu takzvané taxonomie, která definuje investice považované za klimaticky šetrné. Dusno je zejména kolem návrhu „přechodových“ technologií, k nimž se mají zařadit i jaderné a plynové zdroje. Pozice Česka je známá, ale jak jsou na tom ostatní?

Odmítači jádra a my druzí. Jak taxonomie štěpí Evropu

Čím kdo bude v Evropě svítit? Právě probíraný návrh taxonomie energetických zdrojů nám dost napoví (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Evropská komise (EK) konkrétně navrhuje, aby investice do nových jaderných elektráren byly brané jako ekologické jen při splnění nejnovějších norem a předložení plánu pro ukládání radioaktivního odpadu do roku 2050.

Nové plynové elektrárny do roku 2030 zas mohou být „zelené“, jen pokud jejich emise nepřesáhnou 550 gramů oxidu uhličitého na kilowatthodinu. A jen pokud je bude možné později převést na vodíkovou technologii.

Ochránci životního prostředí ovšem plány ostře kritizují. A nejsou sami, zastání mají v několika evropských zemích. Kritici požadují především snížení emisního limitu na 100 gramů/kwh a poukazují, že z návrhu není jasné, jak se v praxi budou zmíněná kritéria přezkoumávat.

Jak se tedy k návrhu EK staví jednotlivé evropské země?

Kdyby taxonomie v předloženém znění prošla, rakouská ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerová pohrozila právními kroky.

Návrh taxonomie? Proti!

Nepřekvapivě proti je tradičně protiatomové Rakousko, které jen těžko mohlo zaujmout jiný postoj. Odráží se v něm mínění celé rakouské veřejnosti, která je naladěná proti jádru minimálně od roku 1978. Tehdy v referendu rozhodla, že neuvede do provozu ani nově vystavěnou a dokoncčnou jadernou elektrárnu Zwentendorf.

Co to vlastně řešíme?

Evropská komise touto taxonomií (klasifikací energetických zdrojů) určuje směr velkých finančních toků se zřetelem na takzvanou Zelenou dohodu (Green Deal). Občané a investoři by díky ní měli dostat informace o udržitelných finančních produktech a mít možnost investovat například do udržitelného fondu cenných papírů nebo udržitelného pojištění. To by mělo přispět k mobilizaci miliard potřebných v úsilí o ochranu klimatu. Členské státy a EU musí tuto taxonomii uplatňovat v systémech certifikace ekologických finančních produktů.

Od té doby Rakousko velmi hlasitě protestuje proti jakýmkoli jaderným iniciativám v Evropě a vůči novým plánům vzneslo námitky ještě před předložením návrhu na sklonku loňského roku. Kdyby taxonomie v předloženém znění skutečně prošla, ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerová dokonce pohrozila právními kroky.

Podobně ostře proti návrhu vystupuje Lucembursko, které také zvažuje podání žaloby. A klasifikaci jádra a zemního plynu jako šetrných ke klimatu zásadně odmítá i Španělsko. „Nedává to smysl a vysílá to špatné signály pro energetickou transformaci v celé EU,“ uvedla španělská ministryně energetiky a životního prostředí Teresa Riberaová.

Země, v níž běží sedm reaktorů se souhrnným výkonem 7,1 gigawattu (22,5 procenta spotřeby elektřiny), je na cestě k proměně své energetiky ve prospěch obnovitelných zdrojů. Z dnešního nukleárního výkonu má v roce 2030 zbýt jen 3,1 GW, v roce 2035 má být Španělsko zcela bez jádra. Uhelný sektor Madrid omezuje už od roku 2020.

Proti návrhu EK se staví i pyrenejský soused Portugalsko. Země, v níž jaderná energetika nebyla nikdy doma, s ní nijak nespojuje ani svou budoucnost. Energetický mix tvoří z 54 procent obnovitelné zdroje, zejména díky hydroelektrárnám a větrným parkům. Zbytek připadá na fosilní paliva. Loni země uzavřela dvě velké uhelné elektrárny o souhrnném výkonu téměř 2 GW, vláda v Lisabonu však počítá se zemním plynem. A to minimálně do roku 2040.

Jak je na tom Evropa s obnovitelnými zdroji?

Podíl obnovitelných zdrojů v EUEurostat

Posledním významnějším přesvědčeným odpůrcem je Dánsko. V zemi považované za světového průkopníka v oblasti obnovitelných zdrojů nejsou jádro ani plyn alternativou, byť v energetickém mixu země má dosud zemní plyn svou váhu. V roce 2020 Dánové vyrobili nejvíc elektřiny z větru (57 procent), biopaliv (18 procent) a uhlí (11 procent). Zbytek připadá na odpad (6 procent), zemní plyn (4,2 procenta), a slunce (4,1 procenta).

Pozici Dánska coby lídra v zavádění obnovitelných zdrojů odpovídají ambiciózní plány Kodaně: do roku 2030 má 100 procent elektřiny a 55 procent veškeré energetické spotřeby pocházet z obnovitelných zdrojů. K témuž roku má v zemi skončit uhlí.

Tolik tedy odpůrci návrhu taxonomie. Pak jsou tu ale i země, které jsou přinejmenším nerozhodné.

Řecko prý nebude podle šéfa tamní vlády Kyriakose Mitsotakise jádro využívat nikdy, a to kvůli hrozbě zemětřesení.

Jádro, nebo plyn. Aneb „tak i tak

Smíšené signály vyslal do Bruselu třeba nový vládní semafor v Německu. Zatímco postoj proti začlenění jaderné energie se zdá být jednotný, v otázce plynu je koalice sociálních demokratů, liberálů a zelených rozdělená.

Mluvčí vlády Steffen Hebestreit sice uvedl, že navrhovaná kritéria pro plynové elektrárny jsou „v souladu s postojem spolkové vlády“, ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová (za Zelené) ale tvrdí, že „zemní plyn nebyl v taxonomii potřeba“. Jak tedy bude německá vláda hlasovat, zůstává otevřené, protože finální podobu návrhu lze přijmout, nebo odmítnout jen jako celek.

Taxonomie EU
Shutterstock

Víc napětí než v bondovce. Evropská energetika je postavená na hlavu

Klimatická politika Evropské unie počítá s tím, že klimaticky nejšetrnější zdroj energie bude v budoucnu utlumen a vyřazen z energetiky. Dává to smysl? ptá se komentátor Pavel Jégl.

O německé Energiewende toho bylo napsáno hodně, proto jen uveďme, že v roce 2020 pocházelo nejvíc elektřiny z větru (27,2 procenta), uhlí (24,3 procenta), jádra (12,6 procenta), zemního plynu (12,2 procenta) a slunce (10,5 procenta). Z původních 17 jaderných reaktorů jsou dosud v provozu tři, ze sítě by ale mely zmizet už během letošního roku.

Poněkud nejasný je i postoj Belgie. Země plánuje postupně ukončit výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách do roku 2025, ale zároveň se vedou diskuze o modernizaci některých elektráren a jejich zachování v provozu. Sedm tamních reaktorů se na výrobě elektřiny podílí z 52,4 procenta. Země už v roce 2016 opustila uhlí a mocně sází na vítr a slunce. V mořských větrných parcích má dokonce větší instalovaný výkon než Dánsko (2,23 GW v roce 2020 se má do roku 2030 rozrůst na 4,5 GW).

Srozumitelnou, byť vzhledem k návrhu nejednoznačnou pozici zaujímá Nizozemsko. Nesouhlasí s tím, aby byl v taxonomii mezi udržitelné zdroje zařazen plyn. Premiér Mark Rutte chce postupně tento zdroj zcela přestat využívat. Náhradou za něj však mají být nové jaderné elektrárny. Zemní plyn je přitom největším zdrojem v nizozemském energetickém mixu (38 procent), následuje ropa (35 procent) a uhlí (11 procent). V zemi je jedna jaderná elektrárna, reaktor o výkonu 515 MW byl uveden do provozu v roce 1973.

Samostatnou kapitolu přestavuje Itálie. Země nevyužívá jadernou energii už od roku 1990, kdy obyvatelé v referendu rozhodli o uzavření dvou zbývajících nukleárních kapacit v zemi (dvě starší elektrárny s malými, 150MW reaktory byly odstaveny již v 80. letech). O atomové renesanci se uvažovalo v roce 2008, kdy tehdejší vláda označila odchod z jádra za „strašlivou chybu“. V plánech vlády byla výstavba deseti nových reaktorů, jenže fukušimská katastrofa tyto úvahy utla.

Češi: Žádnou dočasnost, prosím

Česko chce do roku 2040 zvýšit podíl jaderné energie na víc než polovinu. Podle premiéra Petra Fialy jsou plány EU na klasifikaci jaderné energetiky klíčové pro energetickou nezávislost České republiky. Jak uvedly Hospodářské noviny, české připomínky zaslané Evropské komisi obsahují požadavek, aby se jádra nedotýkala časová omezení: aby nové jaderné zdroje do taxonomie zapadaly i po roce 2045 a u modernizace těch stávajících i po roce 2040. Tedy aby byly jaderné zdroje považované za udržitelné dlouhodobě. Česko odmítá i požadavek na vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu do roku 2050 a požaduje, aby komise zohlednila regionální podmínky (nedostatek kapacit na výrobu vodíku, nevhodné klimatické podmínky pro fotovoltaiku a větrné elektrárny).

Přehled podílů jednotlivých zdrojů energie v rámci národního energetického mixu České republiky

Současný italský ministr pro ekologickou transformaci Roberto Cingolani je nicméně považován za zastánce jádra a extrémní cenové skoky na trhu s energiemi v loňském roce nahrály tomu, že jádro je v Itálii opět téma. Šéf pravicové Ligy Matteo Salvini začátkem ledna oznámil, že kvůli energetické bezpečnosti a klimatickým cílům iniciuje petici se záměrem sesbírat dostatek podpisů k vyhlášení dalšího „jaderného referenda“.

To Řecko prý nebude podle šéfa tamní vlády Kyriakose Mitsotakise jádro využívat nikdy, a to kvůli hrozbě zemětřesení. Místo toho chce země co nejvíc sázet na plyn. Plánují se podzemní a plovoucí zásobníky a rozšíření různých středomořských plynovodů, mimo jiné na Kypr. Ani tento ostrovní stát nemá žádné jaderné kapacity, úzce však spolupracuje s Izraelem a Egyptem na společném projektu těžby zemního plynu ve Středozemním moři.

Pro návrh (byť ne bez výhrad)

A pak jsou tu státy, které návrh jednoznačně podporují. Není velkým překvapením, že mezi ty hlavní se řadí Francie, země s největším podílem jádra na energetickém mixu v unii. Paříž dlouhé měsíce lobbovala za zařazení jaderné energie do taxonomie a podle dřívějšího vyjádření tamního ministerstva hospodářství by nic jiného ani nepřijala.

Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii je Francie třetím největším výrobcem jaderné energie na světě po Spojených státech a Číně. Země s 56 reaktory v provozu plánuje v nadcházejících letech výstavbu nových reaktorů a spoléhá se na to, že taxonomie přinese do tohoto sektoru další finanční zdroje. Zároveň chce v letošním roce zcela opustit uhlí.

Dukovany taxonomie
Shutterstock

Z bláta do louže. Boj o Dukovany smrdí vítězstvím ruského plynu

Česká cesta k uhlíkové neutralitě může vést malou oklikou přes velkou plynovou závislost na Rusku. Komentář Pavla Jégla na téma Dukovany rozhodně stojí za pozornost.

Zahrnutí atomové energie do taxonomie nevadí ani Švédsku. Země, která využívá energii z šesti reaktorů, chce ale návrh upravit – zejména v oblasti konečného ukládání radioaktivního odpadu. Právě otázka plánovaného úložiště na severu země totiž momentálně hýbe vládou, ve čtvrtek 27. ledna mělo padnout v této věci finální rozhodnutí.

Také sousední Finsko se při snižování emisí CO2 spoléhá na jadernou energii a chce, aby byla v taxonomii zahrnuta. Jádro má zemi posunout k cíli bezuhlíkové ekonomiky v roce 2035. Od náklonnosti ke štěpné reakci Finsko neodradila ani velmi vleklá a velmi drahá zkušenost s výstavbou třetího reaktoru elektrárny Olkiluoto, který měl být spuštěn už v roce 2009, reálně však šel do zkušebního provozu teprve na sklonku loňského roku, po 17 letech výstavby.

V příštím roce má v zemi začít výstavba 1,2GW reaktoru v lokalitě Hanhikivi. U Olkiluota zároveň vzniká první trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva na světě, které se má začít využívat v příštím roce.

Návrh komise hlasitě podpořil i premiér Polska Mateusz Morawiecki, který opakovaně vyzýval k zahrnutí jaderné energie a zemního plynu do taxonomie. Polská ekonomika je zatím silně závislá na uhlí a přechod k čistým zdrojům má zajistit jaderná energie.

Státní společnost PEJ na konci loňského roku vybrala města Lubiatowo a Kopalino na severu země jako vhodné lokality pro výstavbu prvního reaktoru. Ta má být zahájena nejpozději v roce 2026 a dalších pět reaktorů má následovat do roku 2043.

Jádro? Nezájem

Specifickou částí Evropy je nejaderné Pobaltí (jediná jaderná elektrárna v regionu, litevská Ignalina se dvěma reaktory černobylského typu, byla po nátlaku EU vyřazena z provozu v roce 2009), které v nové taxonomii zajímá spíš postavení zemního plynu. Litva vyrábí většinu elektřiny z větru, biopaliv a vodních elektráren, podobně jako Lotyšsko. Význam zemního plynu se obě země snažily tlumit kvůli omezování závislosti na Rusku, zhruba od roku 2018 však jeho podíl na výrobě elektřiny stoupl v Litvě z deseti procent na dvojnásobek. Svůj podíl na tom má zakoupený plovoucí LNG terminál Independence, který od roku 2014 zásobuje všechny pobaltské země. Akční klimatický plán Estonska pak počítá s rázným utlumováním dosavadního dominantního zdroje, jímž jsou ropné břidlice. Do roku 2030 mají 42 procent veškeré energetické spotřeby pokrývat obnovitelné zdroje, nyní je to zhruba třetina.

A pak je tu ještě Irsko. Ani tam nikdy nebyl spuštěn jediný atomový reaktor. Tamní energetika byla tradičně závislá na uhlí a plynu, v posledních desetiletích se podařilo uhlí takřka kompletně nahradit větrem, který spolu s plynem pokrývá zhruba čtyři pětiny spotřeby. Plyn však zůstává největším zdrojem. Vládní klimatický akční plán přitom počítá se snížením produkce emisí při výrobě elektřiny do roku 2030 o 62 až 81 procent, což znamená, že země bude nejspíš tyčit další větrné turbíny (instalovaného výkonu ve fotovoltaice má Irsko po Lotyšsku nejméně v EU). Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny má dosáhnout 80 procent, význam plynu tak bude klesat.

Maďarsko požadovalo uznání jaderné energie a zemního plynu jako „zelených“ zdrojů energie ještě před návrhem komise. Země provozuje jednu jadernou elektrárnu a výstavba dalších dvou bloků ruskou společností Rosatom už je domluvená. Krom toho využívá k výrobě elektřiny plynové elektrárny.

Návrh jednoznačně podporují i Slovinsko a Chorvatsko. Oba státy společně provozují jadernou elektrárnu Krsko, která se nachází na území Slovinska. Schválení návrhu v aktuální podobě by mohlo posunout zatím nejasné plány výstavby dalšího reaktoru v této lokalitě.

Rumunsko výslovně požádalo, aby EK do taxonomie zahrnula jadernou energii a plyn. Země s desítkami plynových elektráren a jednou jadernou elektrárnou chce postavit další reaktory, mimo jiné s podporou USA. Stávající dva reaktory elektrárny Cernavoda pokrývají necelou pětinu spotřeby elektřiny v zemi. Američané mají v lokalitě stavět další dva reaktory, první z nich by měl být spuštěn v roce 2031, stavba má být zahájena za dva roky.

V Bulharsku, které provozuje jednu jadernou elektrárnu Kozloduj, by taxonomie v navrhovaném znění mohla oživit projekty nových reaktorů, které byly dříve uloženy k ledu kvůli nedostatku finančních prostředků. To se týká především rozestavěné lokality Belene. Vláda s jádrem počítá, nyní jím pokrývá 34 procent spotřeby elektřiny. Ještě větší podíl připadá na uhlí, které chce Sofie utlumovat ve prospěch jádra a obnovitelných zdrojů.

Návrh našel zastání i na Slovensku, které polovinu své spotřeby elektřiny pokrývá ze dvou jaderných elektráren v Jaslovských Bohunicích a Mochovcích. V Mochovcích má být letos uveden do provozu další blok.

Zatímco odmítnutí od národních parlamentů pravděpodobně nehrozí, kritika zaznívá z europarlamentu.

Co bude dál?

Evropská komise chce návrh taxonomie formálně schválit během několika týdnů od přijetí připomínek. Poté budou mít členské země a Evropský parlament čtyři až šest měsíců na to, aby jej případně odmítly. Návrh by neprošel v případě, že by se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU, nebo alespoň 353 europoslanců, tedy prostá většina.

Anketa

Je jádro zelené?

Zatímco odmítnutí od národních parlamentů za těchto podmínek pravděpodobně nehrozí, z europarlamentu se v posledních dnech na adresu EK a jejího návrhu valí kritika. Minulý pátek zaslala frakce Socialisté a Demokraté komisi dopis, že akt v současném znění nemohou podpořit, protože kritéria pro plyn jsou příliš mírná a kolem nakládání s radioaktivním odpadem je příliš pochybností. Zelení nejspíš návrh odmítnou jako blok, ačkoli němečtí Zelení ve vládě jej kvůli plynu spíše podpoří.

Odmítnutí v Evropském parlamentu lze očekávat i od levice. To je dohromady 256 poslanců, chybějící zhruba stovku hlasů by museli dodat centristé či část evropských lidovců. Od pravé části parlamentu se očekává spíš souhlas.

Energetika na Finmag.cz:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Petr Třešňák

Petr Třešňák

Vytrvalý poskytovatel služeb pro tuzemská média, především ekonomická. Působil jako editor týdeníku Euro, webu Euro.cz či deníku E15 se zaměřením na domácí i zahraniční byznys a trhy. Radost mu udělá dobrý film, stejně jako film mimořádně špatný.