Dědictví po Babišovi aneb Čau lidi, prožrali jsme, co jsme mohli

Deficit státního rozpočtu se letos přehoupne přes 400 miliard korun. Hausnumero, které si ještě před dvěma lety málokdo dovedl představit. Bude historicky největším schodkem státního rozpočtu.

Loni skončil rozpočet v deficitu 367 miliard. A už tehdy prohlásil v České televizi bývalý ministr financí Ivan Pilný, že to je výstraha pro všechny současné i budoucí politiky. Ten letošní tedy bude výstrahou s tučným vykřičníkem.

Výsledek hospodaření státu by přitom nemusel být až tak tragický, pokud by schodek byl jednorázový a mimořádný a kdyby za ním stály jen výpadky příjmů způsobené covidovou kalvárií, podpora podnikatelům či nákup vakcín a léků.

Deficity české vlády se svou výší nijak výrazně neliší od krizových deficitů jiných evropských států. Problém je v jejich struktuře. Loňský ani letošní schodek není jednorázový či mimořádný.

Ve státním rozpočtu se točí peníze nás všech. Vláda peníze nevydělává, ani nečeše na stromech, pouze je spravuje...

Kynuté deficity

V příštích letech se bilance s astronomickou cifrou za minusovým znaménkem budeme horkotěžko zbavovat. Důvod je nasnadě: Jeho podstatnou část tvoří deficit strukturální, tedy schodek očistěný od dopadů hospodářského cyklu a mimořádných jevů v ekonomice. Dá se popsat jako vládou pevně nastavený účet, který nezmizí ani tím, že nakopnete ekonomiku.

Národní rozpočtová rada ve svém prosincovém hodnocení fiskální politiky a vývoje hospodaření státu jeho výši za letošní rok odhaduje na 5,3 procenta hrubého domácího produktu, což odpovídá 320 miliardám. To znamená, že pevné (vesměs zákonné) závazky státu přesahují jeho příjmy řádově o stovky miliard korun.

A aby toho nebylo málo, Babišova vláda poslala do sněmovny v pořadí třetí kynutý budžet na rok 2022 se schodkem 376,6 miliardy korun.

Kabinet Petra Fialy ho bude seškrtávat s cílem dostat výsledek na minus 300 miliard. Chvályhodná činnost, byť i s tímhle schodkem se stát dostane s dluhy kamsi ke třem bilionům a jen na jeho obsluhu – úroky a poplatky – praskne ročně nejspíš víc než 80 miliard.

A nebude to samo sebou problém vlády. Ve státním rozpočtu se točí peníze nás všech. Vláda peníze nevydělává, ani nečeše na stromech, pouze je spravuje, ačkoli za koalice anoistů a sociálních demokratů to tak vůbec nevypadalo.

Babišův kabinet, ač nijak slavně neinvestoval, nebyl schopen udržet vyrovnané finance už před koronou.

To se nám to hodovalo…

Babiš předal pětikoalici děsivé dědictví. Obsahuje hromadu závazků, které jsou bez vážných politických důsledků neodvolatelné. Pro novou vládu bude obtížné z nich vybřednout.

Michal Růžička/MAFRA/Profimedia.cz

Nová vláda je tu, a co teď? První kroky ministra financí očima expertů

Pátek 17. prosince 2021 do historie Česka vstoupil jako den jmenování vlády premiéra Petra Fialy (ODS). Ministerstva financí se v ní chopil Zbyněk Stanjura, jeden z nejhlasitějších kritiků dosavadní vlády Andreje Babiše. Co by měl v nové roli udělat jako první? Ptali jsme se expertů.

Po Babišovi zůstane o 281 miliard větší strukturální deficit než ten, který zdědil. Kdo si ještě vzpomíná, že do politiky vstupoval majitel Agrofertu jako hlasatel přísné fiskální politiky?

Před deseti lety se v debatě na Vysoké škole ekonomické nechal slyšet: „Deficit je ztráta. Kdyby mi někdo sestavil byznysplán se ztrátou, tak ho vyhodím.“

Nakonec Babišova vláda zatínala do rozpočtu sekeru, na kterou se nezmohl ani proklínaný Miroslav Kalousek, jehož rekord z krizového roku 2009 je na úrovní dnes směšných minus 192 miliard.

Patří se připomenout, že Babišův kabinet, ač nijak slavně neinvestoval, nebyl schopen udržet vyrovnané finance už před koronou. V únoru 2020 stoupl schodek státního rozpočtu na 27 miliard korun. A už v té době se fiskální politika Babišovy vlády dala shrnout do výroku polního kuráta Katze: „To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou peníze.“

Neudržitelná politika

Poté, co kabinet na výdajové straně zatížil příští rozpočty zvýšením platů ve státní sféře či posílením sociálních dávek, si Babiš vzpomněl, že vede „catch-all party“ pro všechny a za přispění ODS podpořil vyšší příjmové skupiny nižším zdaněním příjmů. Výpadkem výnosů z daní tak podrazil rozpočtové příjmy a dál rozevřel deficitové nůžky.

Nedělal si při tom starost s tím, co vláda vybere v daních, a co by měla zaplatit. Z kombinace „toho nejlepšího“ z levice a pravice, tedy štědrého sociálního státu a nízkých daní, ovšem nemůže vzniknout nic jiného než budoucí dluhy. A to se také stalo.

Stát, který vás neodírá na daních, a přitom vám garantuje bezplatné zdravotnictví, ujišťuje vás, že dostanete slušný důchod, aniž byste si museli šetřit, platí za vás část jízdného na dráze, poskytuje vám nejdelší rodičovskou v Evropě… takový stát je proste utopií.

I Babiš musel vědět, že jeho politika je neudržitelná. Mám za to, že právě proto se tak rychle smířil s porážkou ve sněmovních volbách. Nejdřív na něm byla patrné frustrace, brzy se však změnila v úlevu.

U členů vlády budeme nejspíš pozorovat opačné psychické pochody – od nadšení z vítězství k frustraci ze skutečného stavu státních financí.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag