Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Nová vláda je tu, a co teď? První kroky ministra financí očima expertů

Michal Hron
Michal Hron | 17. 12. 2021 | 1 komentář | 104 277
anketacovidMinisterstvo financíPetr Fialastátní rozpočetveřejné finance

Pátek 17. prosince 2021 do historie Česka vstoupí jako den jmenování vlády premiéra Petra Fialy (ODS). Ministerstva financí se v ní chopí Zbyněk Stanjura, jeden z nejhlasitějších kritiků dosavadní vlády Andreje Babiše. Co by měl v nové roli udělat jako první? Ptali jsme se expertů.

Nová vláda je tu, a co teď? První kroky ministra financí očima expertů

Kandidát na ministra financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem (Lány, 9.12. 2021)

Zdroj: Michal Růžička/MAFRA/Profimedia.cz

Stanjura patří k dlouholetým stranickým šajbám: od roku 2010 je poslancem, o rok později se stal i předsedou poslaneckého klubu ODS, kterým je s krátkou vládní přestávkou (ministr dopravy, 2012 až 2013) dodnes. Od roku 2020 zastává také funkci 1. místopředsedy strany.

Stanjura nedávno uvedl, že „prvním velkým úkolem nové vlády bude dostat pod kontrolu výdaje státního rozpočtu, snížit deficit rozpočtu a zmírnit další inflační tlaky“. To se ale jednoduše řekne, ale hůře udělá. Ostatně, před volbami to říkaly vesměs všechny strany, ovšem detaily toho, jak chtějí veřejné finance ozdravit, už neuváděly. Však připomeňme tuhle povedenou analýzu od Dominika Stroukala.

Plná truhla bez práce
Shutterstock

Plná truhla bez práce. Volební pohádky, kterým snad nevěří už ani děti

Už jste četli Sbírku volebních pohádek na téma, jak dáme do pořádku státní finance a nebude vás to ani bolet? Tak se podívejte do programů, které strany nabízejí před říjnovými volbami, smlsnul si Pavel Jégl na předvolebních slibech.

Že veřejné finance ozdravnou kúru potřebují, o tom nepochybuje snad nikdo. Rekordní schodky, rekordní rozhazování, ale také rekordní inflace a požírání úspor Čechů. Stanjura zkrátka nepřebírá ministerstvo od Aleny Schillerové zrovna v utěšném stavu a bez větších škrtů či zvyšování daní se asi neobejde.

„Narůstající tempo inflace, která dosáhla za listopad hodnoty šesti procent, je výsledkem jak mezinárodních vlivů, tak ale z velké části i vlivů národních. Především pak příliš vysokého schodku v oblasti veřejných financí, který vláda Andreje Babiše vůbec neřešila,“ má jasno Stanjura.

Co ale st ím? Pojďme mu start v novém angažmá trochu usnadnit. Tentokrát jsme se ptali expertů na to, co by v roli ministra financí udělali jako první oni.

Co by měl nový ministr financí za současné situace udělat především? Co byste dělali vy v jeho roli?

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

Štěpán Křeček
+579
+
-

Nový ministr financí by se měl bez otálení pustit do přípravy státního rozpočtu, tak aby se zbytečně neprotahovalo rozpočtové provizorium. Bylo by vhodné, aby se zavázal k tomu, že po celé volební období zmrazí daně a odvody na současných úrovních. Dále by mělo docházet k postupnému ozdravování veřejných financí. Tempo krocení státních schodků by však nemělo podvazovat ekonomický růst.

Vláda by si měla uvědomit, že snaha navýšit výdaje na obranu jde proti snaze snižovat schodky státních rozpočtů. Navíc nákupy zahraniční techniky fakticky vedou k odlivu finančních prostředků z České republiky do zahraničí. Bylo by proto vhodné, aby se v zahraničí prováděly jen skutečně nezbytné nákupy a ostatní výdaje byly přesměrovány do tuzemské ekonomiky.

Pro úsporu času bych zavedl automatickou valorizaci sociálních dávek. Tento princip se již využívá u důchodů a je vhodné ho rozšiřovat do dalších oblastí. Není totiž produktivní, abychom se každý rok hádali o nastavení sociálního systému. Je lepší ho nastavit pořádně na delší dobu dopředu a ušetřený čas věnovat systémovým změnám.

V neposlední řadě bych nasadil výdajovou čepičku na platy státních zaměstnanců a zrušil bych platové tabulky. Díky tomu by již nenarůstaly výdaje na státní zaměstnance a jejich platy by se mohly zvyšovat jen při rostoucí produktivitě, která by byla doprovázena redukcí počtu státních zaměstnanců. Navíc by bylo možné adekvátně ohodnotit pracovité zaměstnance. Naopak lidé s řadou odsloužených let, kteří se již moc nesnaží a jsou hlavně na ozdobu, by nadále nemuseli dostávat nejvyšší platy.

Eva Zamrazilová

předsedkyně Národní rozpočtové rady

Eva Zamrazilová
-216
+
-

Prvním úkolem nového ministra financí bude jednoznačně připravit nový státní rozpočet pro rok 2022. Dle prohlášení nové vlády by měl obsahovat významné úspory vládních výdajů. Vzhledem k tomu, že nastupující vládní koalice již v uplynulých letech navrhovala úspory formou pozměňovacích návrhů, očekávám, že již mají rozmyšleno, kde budou šetřit a během měsíce představí nový návrh, který nejpozději do konce března poslanecká sněmovna schválí.

Málokdo si ale uvědomuje, že rozpočtová dokumentace pro rok 2022 musí obsahovat rovněž výhled pro roky 2023 a 2024, a to nejen z pohledu samotné výše deficitu, ale především konkrétního nastavení příjmů a výdajů jednotlivých ministerstev a dalších úřadů – tedy v řeči státních rozpočtářů – jednotlivých „rozpočtových kapitol“. Tato čísla budou ještě důležitější než samotný návrh příjmů, výdajů a salda (bohužel samozřejmě deficitu) státního rozpočtu.

Od střednědobých plánů vlády se odvíjejí hodnocení ratingových agentur a finančních trhů ohledně důvěryhodnosti ČR jakožto dlužníka. Jakožto příklad významu výhledu pro další roky lze uvést aktuální hodnocení agentury Fitch Ratings, které vyznívá pozitivně ohledně udržení stupně ratingu i jeho dalšího výhledu. Tato pozitivní zpráva je podmíněna očekáváním snížení deficitu českých veřejných financí v roce 2024 na pouhá 3 % HDP. Doufejme, že nový ministr financí ve spolupráci s nastupující vládou těmto očekáváním skutečně dostojí.

Bohuslav Čížek

ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR

Bohuslav Čížek
-141
+
-

Pro nás je zásadní stabilita. Nejistot a nepředvídatelných faktorů mají teď firmy dost i bez vlády. Věříme proto, že konkrétním návrhům bude vždy nejprve předcházet důkladná diskuse, která zváží veškeré dopady. Za podnikatelský sektor jsme připraveni se do ní zapojit.

Ve vztahu k veřejným financím musí nový ministr předně minimalizovat dobu rozpočtového provizoria a zaměřit se na efektivitu hospodaření státu. Nesmí se sáhnout na investiční a prorůstová opatření, která v dlouhém období mají naší ekonomice přinést příjmy, a ohrozit prostředky na infrastrukturu, aplikovaný výzkum nebo programy z evropských zdrojů. V otázce cen energie musí nová vláda místo slov představit konkrétní opatření a hlavně nezapomínat na firmy. V daních musí být prvním rychlým krokem prodloužení mimořádných zrychlených odpisů. To musí projít parlamentem, takže není na co čekat, pokud vláda myslí podporu investic vážně.

Druhým krokem musí být zahájení diskuse o nastavení proklientského přístupu finanční správy a o ostatních návrzích, které podnikatelům a firmám usnadní jejich život. Konkrétní náměty od nás vláda má. Teď má šanci ukázat, že zjednodušení a podpora podnikání nebyly jen předvolební sliby. V prvních dnech musí dát jasný signál a potvrdit, že se nebudou zvyšovat přímo či nepřímo daně, provádět neprodiskutované změny a že cílem vlády bude snižování administrativy pro všechny firmy.

Vláda i nový ministr financí musí dát signál, že se firmy nemusí bát přístupu finanční správy a dalších kontrolních orgánů ani jiných negativních překvapení, která by omezovala jejich podnikání nebo investice.

Helena Horská

hlavní ekonom Raiffeisenbank

Helena Horská
+111
+
-

Ministr financí v nové nastupující vládě bude mít nezáviděníhodnou roli. Bude muset najít odvahu, sílu i podporu na velmi nepopulární kroky. Stav veřejných financí a volební slib nastupující koalice mu bude velet šetřit. A šetřit poté, co odcházející vláda ráda a hojně rozdávala. To z definice nemůže být nikdy populární. Situace ale je natolik vážná (tempo zadlužování, růst nákladů na dluh...), že o popularitu by mělo jít tentokrát opravdu až na posledním místě.

Jenže pandemická situace, skokový nárůst cen energií, prudké zvyšování životních nákladů každé jedné české domácnosti, problémy ve výrobních řetězcích, nedostatek lidí na trhu práce s ním přímo související tlak na růst mzdových nákladů situaci „sakra“ komplikuje.

Kde se bere inflace
Shutterstock

Inflace pod drobnohledem. Kde se bere a máme se jí bát?

Meziroční míra inflace se v září přiblížila hranici pěti procent. S hodnotou 4,9 procenta vzrostla oproti srpnu o 0,8 procentního bodu. Ceny letos navíc rostou, kamkoliv se člověk podívá. A zdražovat se bude dál. Podívejme se však na růst cen v kontextu: máme se ho vážně tak bát?

Novému ministru financí nezbude nic jiného než naordinovat státu přísnou, nekompromisní odvykací kůru. Stát musí zeštíhlit a zpružnit. Plošné zvyšování mezd, pomalá, netransparentní, spletitá a roztříštěná pomoc státu firmám a osobám, které jsou poškozeni protipandemickými opatřeními vlády a krutým růstem cen (nejen) energií, se musí ihned přehodnotit. Bude nutné také provést rychlý audit existujících národních dotací a ty, které obstojí v kritériích návratnosti či celospolečenského přínosu, profinancovat z Národního fondu obnovy. A každá nová dotace by bez mezirezortního vyhodnocení návratnosti neměla být již nikdy schválena.

Inflační „peklo“, které nám všem dělá velké starosti, může (alespoň zpočátku) nové vládě pomoci naplnit státní kasu aspoň zčásti potřebnými prostředky. Průměrná inflace nad šesti procenty plus reálný růst ekonomiky přes tři procenta je příslibem ještě tučnějších daňových příjmů státu, obzvlášť bude-li, jak předpokládáme, růst tažen především spotřebou. Přesto úkolem ministra bude odolávat požadavkům na růst výdajů státu a dodatečné příjmy nerozpustit v moři nikdy nekončících proseb o další zdroje.

Michal Kuzněcov

investor, podnikatel, Kuzněcov & Partners Invest

Michal Kuzněcov
-225
+
-

Být novým ministrem financí v této náročné době je velmi těžká a zodpovědná role. V prvé řadě bych dořešil státní rozpočet, aby netrvalo dlouho rozpočtové provizorium. Dal bych dohromady plán šetření a umořování schodku státního rozpočtu na dobu zvolené vlády. Dále by bylo vhodné se zaměřit na důchodovou otázku. V současné době na jednoho důchodce připadají už víc než dva pracující, přesně 2,2. Dostáváme se do demografické fáze, kdy za minulý rok v ČR víc lidí umřelo, než se narodilo. To znamená, že současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Banky si nechaly udělat propočet, že by lidé měli mít naspořeno minimálně dva miliony na důchod, aby nežili na hranici chudoby vzhledem k současnému zdražování.

Tím chci říct, že současný ministr by měl vzít odvahu a komunikovat lidem to, že pokud se sami nezačnou připravovat na svůj důchod, tak ho neprožijí spokojeně. Musí jít s barvou ven. Dokážete si představit přežít v důchodu s 15 000 Kč, aniž byste neměli vlastní bydlení a platili nájem? Ministr financí musí v dnešní době přijít s plánem edukace obyvatel v rámci financí, není to pouze o tom, že má přerozdělovat prostředky ze státní kasy.

Dále by měl dát větší důraz na schválení účtu dlouhodobých investic, kam může přispívat zaměstnavatel podobně jako do investičního životního pojištění či penzijního připojištění. Musíme si připustit také to, že zaměstnanecké příspěvky do investičního životního pojištění už dávno nejsou efektivní variantou a často měli pachuť nevhodného sjednávání.

Tyto a další věci by měli motivovat samotné lidi si uvědomit, že do státní kasy přispíváme všichni, ale nemůžeme z ní donekonečna neefektivně čerpat. Proto by měl být rozpočet i více transparentní pro běžného občana.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
-135
+
-

Nový ministr financí to vážně nemá lehké. Na druhou stranu, nejbolestivější opatření se mají dělat hned po volbách a pandemie, respektive nutnost dostat veřejné finance z „pandemického módu“, může představovat záminku k nim. Desítky miliard lze určitě škrtat třeba v oblasti provozních dotací. Lze také alespoň částečně privatizovat podniky jako Česká pošta nebo České dráhy. A nyní, když se jako záminka nabízí nutnost popandemického ozdravování veřejných financí, lze škrtání dotací či privatizaci zdůvodnit právě tím. Tedy využít nevýhodu a udělat z ní výhodu.

Anketa

Kdo by měl převzít finance?

V dalších letech by pak ministr financí měl s ozdravováním veřejných financí pochopitelně pokračovat, už bude moci jednat koncepčněji a dlouhodoběji. Lze totiž předpokládat, že sestaví věrohodný dlouhodobý plán konsolidace veřejných financí.

Těžko zato sázet na to, že by ministr financí mohl jakkoli zásadněji krotit inflaci. Už vůbec nemůže ovlivnit tu až desetiprocentní, která udeří v lednu. Tu nemůže nyní ostatně ovlivnit ani Česká národní banka, která má vliv – a to ještě poměrně omezený – na inflaci v horizontu roku až půldruhého roku.

Ale obecně si nedělejme velké iluze. Stát je značně setrvačný mechanismus, moloch, je to vlastně hydra, jehož nejposlednějším zájmem je vlastní zeštíhlení a zefektivnění, ačkoli už nyní je nezdravě přerostlý. Stát udělá vše pro to, aby zhoubně bujel dále. To je jediná jistota příštích let. Ministr financí, jakkoli schopný, zpravidla zůstane tváří v tvář „hydře jménem stát“ moc malým panáčkem.

Tudíž realisticky úspěchem budou alespoň realizované dílčí kroky, které uleví a povzbudí činorodé, nápadité a produktivní lidi této země.

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Michal Hron

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel do Finmagu z týdeníku Euro, předtím vedl sdruženou domácí redakci Hospodářských novin, Aktuálně.cz a iHNed.cz a působil jako editor zpravodajství na portálech iDnes.cz a Novinky.cz.