Kdo ohlídá české moře? Armádu čeká stamiliardový tendr

Co se týče zakázek české armády, jako o té největší se dlouhodobě mluví o nákupu 210 pásových bojových vozidel pěchoty. Ta si teď uzmula všechen zájem a zřejmě i úsilí akvizičního oddělení ministerstva obrany.

Jenže před ozbrojenými silami vyrůstá, a to velmi rychle, další potřeba. A mnohem větší. Modernizace letectva. Nadzvukového i toho podzvukového.

Armáda si totiž musí co nejdříve vybrat, jakým způsobem zajistí ochranu českého vzdušného prostoru po roce 2027, respektive 2029. Právě tento rok končí opce na nynější pronájem švédských gripenů.

Je otázkou, jak a jestli ministerstvo obrany strategickou zakázku za sto miliard vůbec zvládne.

Proklaté armádní tendry

Aby ministerstvo obrany dokázalo náročnou zakázku připravit a vyjednat, musí konat rychle. Pořízení nadzvukových strojů totiž není zdaleka tak triviální obchod jako nedávný nákup osobních terénních vozidel. A i ty se navíc obraně nepodařilo pořídit na první pokus a celý proces se velmi vlekl.

Navíc je otázkou, jak a jestli ministerstvo obrany strategickou zakázku, jejíž hodnota může klidně přesáhnout sto miliard korun, vůbec zvládne. Schopnost dojednat i velké tendry měl totiž demonstrovat právě nákup pásových bojových vozidel pěchoty. Jenže tím, jak známo, se resort a končící ministr Lubomír Metnar zrovna chlubit nemůžou.

Nejenže musel být nákup na začátku listopadu zničehonic přerušen, ale navíc si s sebou nesl řadu dalších neduhů tolik typických pro české zbrojní akvizice. Přestože některé z nich ministerstvo obrany ovlivnit nemohlo (například když se před rokem do zakázky vlomil Hrad a začal protežovat německé řešení), ukázalo se, že resortní projektový tým musí být na tendry této velikosti připravený lépe.

To všechno jsou hrozby, které se samozřejmě projeví i při chystané modernizaci letectva.

Tolik častý argument, že „vzduch je naše moře“, je sice velmi symbolický, ale...

Bez stíhaček nejste relevantní

Ještě než se vůbec tato možnost objeví, ministerstvo a armáda by měly znovu veřejně jasně vyargumentovat, proč země velikosti České republiky vlastně drahé nadzvukové letectvo vůbec potřebuje. A proč současný počet dvanácti taktických a dvou cvičných dvoumístných supersonických letounů už nestačí a ozbrojené síly budou chtít mít v Čáslavi víc stíhaček.

Tolik častý argument, že „vzduch je naše moře“, je sice velmi symbolický, ale ve chvíli, kdy se stále nedaří dotáhnout zásadní modernizaci pozemních sil, je letectvo, kam v uplynulých letech tekly miliardy korun, přece jen stále nadstandardem. Faktem nicméně zůstává, že státy bez vlastního nadzvukového letectva v globálním měřítku hrají druhou ligu a stíhačky s výsostnými znaky na křídlech jsou důležitou součástí diplomacie.

Vzdušné síly Armády ČR

Vzdušné síly Armády ČR

Další obrázky v galerii (9)

I to je zřejmě důvod, proč je v Česku v posledních měsících tolik aktivní americká firma Lockheed Martin. Jí nabízené letouny páté generace F-35 patří sice k tomu nejdražšímu, co kdy ve vzduchu vůbec létalo, rychle se ale stávají symbolem vzdušné nadvlády Západu nad zbytkem světa.

Společnost je navíc ve východoevropském prostoru poměrně silná díky svým strojům F-16, pro něž se kromě Polska rozhodlo i Slovensko. A tak i ty nabízí České republice.

Pokud by Praha chtěla pokračovat v současném modelu a drahé supersoniky pouze pronajímat, cesta je jediná...

Předem jasný souboj

Naše letectvo je však už dlouhou dobu důležitým referenčním zákazníkem pro švédský Saab. I proto by skandinávská země chtěla ve výhodné kooperaci pokračovat dál a Praze je připravena nabídnout nové stroje JAS-39 Gripen E/F.

Nester Group

Předražené zbraně za vaše peníze? Radujte se a na nic se neptejte

Modernizace je nutná. Tak ministerstvo obrany hájí pozdní a extrémně drahé nákupy francouzských houfnic a izraelských raket. I když zastaralá česká armáda novou a kvalitní techniku potřebuje, k vysvětlení předvolebních miliardových akvizic bez soutěže by přece jen mělo zaznít důvodů víc.

V září pak projevila o zakázku zájem i Paříž, když francouzská ministryně obrany Florence Parlyová během své pražské návštěvy lobbovala za stroje Dassault Rafale.

Už nyní lze ovšem odhadnout, že souboj se povede jen mezi americkým a švédským řešením. Pokud by navíc Praha chtěla pokračovat v současném modelu a drahé supersoniky pouze pronajímat, cesta je jediná: ta švédská. Lockheed Martin totiž této variantě nakloněn není, své letouny chce prodávat.

Ministerstvo také bude muset zjistit, kolik peněz vlastně na letectvo má. Nejde tu jen o to nadzvukové, ale armáda musí rozhodnout, jakým způsobem v následujících letech modernizovat desítky svých podzvukových bitevníků L-159 určených prioritně pro výcvik.

Původní plány počítaly s tím, že do roku 2025 se masivní investice budou týkat především pozemních sil, aby se pak mohly desítky miliard napumpovat do letectva. Jenže s neustálým odsouváním a přehodnocováním nákupů moderní těžké pozemní techniky reálně hrozí, že na vzdušné síly nebude dost peněz.

Jestliže se už nyní uvažuje takto, jak asi dopadnou úvahy o letectvu, jehož modernizace může klidně dosáhnout i dvojnásobné ceny?

Okno se zavírá

Anebo bude, ale mnohem později, než by bylo třeba. Tedy ono plánované investiční okno se zavře dřív, než jej bude moct ministerstvo obrany využít.

Ač tedy nastupující ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dlouhodobě bojuje za obranný rozpočet ve výši dvou procent HDP, současná ekonomická realita takovým výdajům nenahrává. Je to cítit už dnes, kdy se například v onom tendru na nová pásová bojová vozidla pěchoty řeší, jak ušetřit: jestli neobjednat část vozidel pouze na levnějším kolovém podvozku, nebo objednávku za 52 miliard neosekat a pořídit méně než 210 potřebných obrněnců.

A jestliže se už nyní uvažuje takto, jak asi dopadnou úvahy o letectvu, jehož modernizace může klidně dosáhnout i dvojnásobné ceny? I to jsou důvody, proč Česká republika zřejmě i nadále zůstane věrná finančně přijatelnějšímu pronájmu stíhaček. A tedy i švédským letounům.

Tohle řešení je i časově nejkomfortnější. Pokud by totiž vzdušné síly chtěly změnu, je třeba rozhodnutí přijmout co nejdřív.

Autor je reportérem CNN Prima News.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag