Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Něco tady smrdí... Babišův kostlivec z Karibiku

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 5. 10. 2021 | 7 komentářů | 23 535
Andrej Babišdaňový rájnázornemovitostiPandora Papers

Z Babišovy skříně vypadl další kostlivec. Tentokrát má exotický původ, pochází až z Karibiku.

Něco tady smrdí... Babišův kostlivec z Karibiku

Andrej Babiš má opět co vysvětlovat, v projektu Pandora Papers odhalili podezřelý nákup nemovitostí ve Francii.

Zdroj: Úřad vlády ČR

Andrej Babiš protáhl offshory 381 milionů korun, za které potom nakupoval nemovitosti na francouzské Riviéře, mimo jiné zámeček Bigaud. To je hlavní sdělení zprávy webu Investigace.cz, která popisuje finanční transakce nynějšího premiéra.

Je součástí Pandora Papers, souboru milionů uniklých dokumentů o přesunu peněz miliardářů a nejméně tří desítek vysoce postavených politiků do daňových rájů, které zpracovává mezinárodní konsorcium investigativních novinářů.

Pandora Papers

Kde se to vzalo? Pandora Papers je mezinárodní novinářský projekt založený na téměř dvanácti milionech dokumentů uniklých ze čtrnácti právních kanceláří. Podobně jako projekt Panama Papers ho koordinuje Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ), které oslovilo tým Investigace.cz. Ten v rámci projektu zanalyzoval dokumenty ze čtrnácti právních kanceláří, které dokládají správu téměř 30 000 firem založených v takzvaných offshorových jurisdikcích.

Na projektu pracovalo přes šest set novinářů z víc než stovky zemí světa (například z BBC, Washington Post, Süddeutsche Zeitung, Le Monde...), což podle českých novinářů znemožnilo vyhnout se zveřejnění před českými parlamentními volbami. Doslova tvdí, že možnost jakkoliv ovlivnit datum kvůli českým volbám do Poslanecké sněmovny byla mizivá.

V kauzách projektu Pandora Papers novináři postupně odhalili, jak mocní a bohatí využívají offshorové společnosti a netransparentní jurisdikce kvůli jimi nabízené anonymitě i daňové optimalizaci. V dokumentech se objevují i jména zločinců, fotbalistů, různých celebrit, politiků, soudců, ale i lidí z daňových úřadů téměř z celého světa.

Zatím není jasné, jakou spoušť za sebou Pandořiny dokumenty zanechají. Leckde ale mohou posílit nevraživost vůči mocným. Anebo zničit zbytky důvěry v politiky.

Výrazná česká stopa

A v Česku? V Pandora Papers figurují tři stovky Čechů a 178 offshorových firem s českým pozadím. Zatím je známo jen jméno Andreje Babiše. V jeho případě kauza Pandora Papers naznačuje přinejmenším dvě pozoruhodné věci:

1) Andrej Babiš káže vodu a pije malibu. Do politiky vstoupil jako nesmlouvavý bojovník proti neprůhledným offshorovým společnostem z daňových rájů kdesi v Karibiku a chrlil oheň a síru na ty, kteří je využívali ve vlastní prospěch. Sám ale dělal totéž.

2) Andrej Babiš se o svoje peníze stará lépe než o finance státu. Finance, jak je patrné z Pandořiných dokumentů, mu hlídají špičkoví a nepochybně i královsky honorovaní právníci. Zato finance státu nechal hlídat prostomyslnou úřednici Alenou Schillerovou. (Dokážete si snad představit, že by jí svěřil své účetnictví?)

Babiš teď může hlásat: „Žádné nemovitosti ve Francii nevlastním.“

Nemám žádné offshory

V roce 2015 propírali poslanci ve sněmovně střet zájmů ministra financí Babiše. A Babiš tehdy hřímal: „Nemám žádné offshory jak vaši kámoši a vy taky někteří držíte firmy na offshorech.“ (Přepis je dostupný na webu sněmovny.)

A nebylo to poprvé, ani naposledy, co Babiš ujišťoval, že by ho jako kovaného vlastence nikdy nenapadlo schovávat peníze kdesi v exotických končinách.

Offshore aneb Daňový ráj

Co to je...?
Shutterstock

Daňový ráj označuje zemi, ve které jsou mimořádně daňově zvýhodněny zahraniční společnosti. Zisky takové (tzv. offshore) společnosti jsou daněny pouze zanedbatelně, dividendy vůbec. Společnosti s vedením mimo danou zemi nejsou daněny vůbec a jsou od daně z příjmu osvobozeny. Získávají také další daňové výhody, jakými jsou například osvobození od cla při dovozu investičního majetku, většinou nezbytného pro podnikání (automobily, kancelářská technika a zařízení). Tyto společnosti musí dodržet určité podmínky: činnost společnosti musí být omezena na podnikatelské aktivity mimo danou zemi, držiteli kapitálových podílů musí být cizinci a společnost nesmí získávat finance z tuzemských zdrojů. Cílem je přilákat zahraniční kapitál a vytvořit z příslušné země významné finanční a hospodářské centrum. Většinou se jedná o země s malou rozlohou a nízkým počtem obyvatel, které však vykazují vysoké ekonomické výkony.
(Wikipedia.org)

Jenže teď vyšlo najevo, že už v roce 2009 si nechal v Karibiku anonymně založit firmy, aby z jedné do druhé přesunoval 15 milionů eur (v tehdejším kurzu 381 milionů korun), a tak vlastně poskytoval půjčky sám sobě. Nemovitosti, které za zmíněné peníze nakoupil, se nakonec dostaly do vlastnictví jeho skupiny SynBiol.

A protože SynBiol spadl do svěřenského fondu, Babiš, byť je jeho jediným beneficientem, teď může hlásat: „Žádné nemovitosti ve Francii nevlastním.“

Případ bude každopádně vyšetřován. Není jisté, jak dopadne. Můžeme si však připomenout únik Panama Papers z roku 2016, kterou koordinovala stejná skupina novinářů. Na základě dokumentů, které tehdy byly zveřejněny, vyšetřovala policie desítky Čechů. A nepadlo jediné obvinění z trestného činu.

Žádná normální obchodní transakce by takhle nikdy nevypadala...

Nenormální transakce

Ostatně, ne každý, kdo si založí firmu v Karibiku, musí porušovat zákony nebo jednat nemorálně. Jenže Babišova transakce pořádně smrdí. Způsob, jakým obchodoval, připomíná triky, které používají kápové Cosy nostry nebo obchodníci se zbraněmi.

Právníci mu vytvořili skořápkové offshorové firmy v Karibiku, kde není možné najít informace jinde běžně dostupné v obchodním rejstříku. Přes jejich nastrčené jednatele potom přitékaly a odtékaly peníze. Jméno klienta, pro kterého byly firmy zřízeny, se přitom nikde neobjevilo. Klíčovým slovem byla anonymita. A ve finále se za anonymizované peníze nakupovaly nemovitosti.

„Žádná normální obchodní transakce by takhle nikdy nevypadala,“ cituje web Investigace.cz bývalého vyšetřovatele finanční kriminality, v současnosti konzultanta pro boj proti praní špinavých peněz Kamila Koubu.

Anketa

Kdo si to slízne?

Měla by však Babišova daňová optimalizace v Karibiku někoho překvapit? Vždyť zapadá do byznysového stylu, se kterým dokázal řešit, jak dostat z firmy peníze na osobní konto, a přitom neplatit patnáctiprocentní daň z dividend. Anebo jak si přihrát evropskou dotaci, na kterou nemám nárok.

Skořápkové firmy nejsou prvním a nemusí být ani posledním Babišovým kostlivcem ve skříni. Na politika, který podle všeho bude brzy sestavovat svou druhou vládu, jich je už teď ale příliš.

160 STRAN FINMAGU

Finmag říjen 2021Zdroj: Finmag

Devadesátky zlatý, budoucnost nejistá. Rozhovor Petra Fischera s Radovanem Vávrou a Dominikem Stroukalem. Dva ekonomové. dvě generace, dva pohledy na devadesátá léta i roky budoucí

MAG. Téma čísla: knihy • Radim Kopáč a kniha za časů korony • Jak Knihobot recykluje miliony knížek • Metoda zettelkasten: jak nikdy nezapomenout, co jste četli • Mistr, Markétka a Audioteka: audioknižní jednička natáčí velké dramatizace • Jakub Žofčák a nerozumná investice – 20 let od zfilmování Pána prstenů • Tři hrsti tipů

FIN. Jiří Hovorka s šéfem pražské burzy: proč se na ni českým firmám nechce? • To se vám vrátí! Mockrát. Dominik Stroukal o magii ekonomických multiplikátorů • Kdo chce bitcoin bít Josef Tětek o lidech, co to neradi krypto

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.