Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Nejen dráty od pantáty. Žárovku teď rozsvítí i energošek od vlády

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 30. 9. 2021 | 3 komentáře | 2 701
ceny plynudotaceelektřinaenergetikaenergiezelená energie

S elektřinou to je prosté: Od pantáty vedou dráty do žárovky nade vraty, pravil klasik ve známé písni Elektrický valčík. No a teď povede od vlády penězovod do domácností, který tu žárovku taky rozsvítí.

Nejen dráty od pantáty. Žárovku teď rozsvítí i energošek od vlády

Ceny elektřiny letí vzhůru, vláda je chce dotovat skrze energetické šeky (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Ceny elektřiny se vydávají strmě vzhůru a vláda má recept, co s tím dělat: dotovat. Energetické šoky vykryjeme energetickými šeky!

Dvojministr Karel Havlíček zvěstoval, že kabinet se chystá 800 000 domácnostem s nízkými příjmy (což by mohlo zahrnovat 3,2 milionu obyvatel) kompenzovat polovinu ze zdražení. To odhadl na patnáct set až dva tisíce korun.

Dotace budou dostávat nejen domácnosti, ale i samotné firmy – třeba proto, že nedokážou vyrobit ocel bez emisí.

Zdaň to, reguluj to, dotuj to!

Příčiny růstu cen energií, které mohou spoustu lidí uvrhnout do takzvané energetické chudoby, jsou nasnadě: Na prvním místě to je Green Deal, tedy Zelená dohoda – odchod od uhlí, aniž bychom měli jasno, čím ho vlastně nahradíme a kolik to bude stát.

Evropská komise vydává emisní povolenky, kterými penalizuje fosilní ekonomiku. Každoročně přitom množství vydaných povolenek snižuje, aby dosáhla bezuhlíkové budoucnosti. Tím samosebou cenu elektřiny zvyšuje.

Ceny energií
Shutterstock

Raketový růst cen energií. Co se děje a má smysl fixovat?

Ceny elektřiny, plynu i tepla vystřelily na burzách meziročně i víc než o stovku procent. To se brzy promítne i ve spotřebitelských cenách, u nichž se očekává stejně rapidní nárůst v horizontu několika měsíců. Situaci už řeší nejen česká vláda, ale i EU jako celek. Co za růstem cen stojí a jak se na to připravit?

Celá tahle politika připomíná proslulý výrok, který kdysi americký prezident Ronald Reagan utrousil k politice demokratů. „Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to pořád hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to...“

Ceny elektřiny se regulují od nepaměti, máme k tomu zvláštní úřad. Regulována je pro spotřebitele víc než polovina celkové ceny, která zahrnuje nejen poplatky za distribuci, ale i náklady samotného regulátora na regulaci a podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Emisní povolenky pak nejsou ničím jiným než speciální daní. Platí ji všichni, kdo produkují věci odporující bezuhlíkové ekonomice.

Kruh se pak uzavírá dotacemi, které bude obsluhovat další zástup byrokratů. Budou je dostávat nejen domácnosti, ale i samotné firmy, které speciální uhlíkovou daň musí platit – třeba proto, že nedokážou vyrobit ocel bez emisí.

Vláda v příštím roce vyčlení 27 miliard na podporu obnovitelných zdrojů, a část poplatků, které firmy platí, se tak přenesou na stát. Potažmo se rozprostřou mezi plátce daní a daňové poplatníky.

Nové dávky k úsporám nepovedou. Ve výsledku mohou spotřebu naopak spíš podpořit.

Komu to pomůže?

Zelená dohoda však nejsou jen emisní povolenky. Kromě nich elektřinu prodražují investice do ochrany proti blackoutu, kterou vyžadují přibývající nestabilní zdroje závislé na slunci či větru, nejistoty i výpadky spojené se zavíráním uhelných a jaderných elektráren, anebo závislost na zemním plynu z Ruska. A k tomu všemu se přidává vyšší poptávka po době lockdownů, která v budoucnu naroste s nastupující elektromobilitou.

Energetické šeky

Jak to bude vypadat? Energetické šeky má podle vlády, respektive vicepremiéra Karla Havlíčka, dostat až 800 tisíc nízkopříjmových rodin. Celkově by je tak mohlo obdržet na 3,2 milionu lidí. „Jsou to takzvané energeticky ohrožené domácnosti (...) postižené na sociální bázi, zdravotní bázi, starší lidé a tak dále,“ řekl Havlíček v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT. Energetické šeky, tedy jakési vouchery, mají podle Havlíčka pokrýt polovinu z nárůstu cen, které odhadl na zhruba 1500 až 2000 ročně. Celé by to pak mělo vyjít na „maximálně nízké miliardy“.

Je tedy patrné, že ceny elektřiny porostou dlouhodobě. Jak dlouho chce vláda energetické šeky vyplácet, přitom není jasné. Pokud by to mělo záviset na cenách energií, tak nejspíš do svatého Dyndy. Tedy skoro navěky.

Jaký smysl mohou dotace mít, když se domácnosti s vysokými cenami elektřiny, které se promítnou i do cen zboží a služeb, budou muset sžít? Neměl by stát spíš motivovat k úsporám? Nové dávky, kterými chce snížit dopad dražší elektřiny na rodiny s nízkými příjmy, k nim nepovedou. A ve výsledku mohou spotřebu naopak spíš podpořit.

Nabízí se otázka, zda by regulátor v této situaci neměl zatlačit na polostátní firmu ČEZ Distribuce. Distribuce a přenos se na celkové ceně elektřiny pro domácnosti v minulých letech podílely víc než třetinou. A distribuční firma přes vysoké investice vykázala loni slušný provozní zisk před odpisy ve výši 17,2 miliardy korun.

nastává doba, kdy si konečně bude muset pořídit úsporná svítidla a při nákupu pečlivěji vážit nejen cenu spotřebiče, ale i jeho příkon.

Může být hůř

Zelená energetická politika vytvořila problém. A jak v politice bývá zvykem, místo příčiny problému – nepromyšlené energetické koncepce – teď vlády (nejen ta česká) řeší jeho důsledky. Zvyšují tím počet lidí (i firem) závislých na státu, což koneckonců některým stranám vyhovuje.

Anketa

Obáváte se růstu cen energií?

Našinci by každopádně mělo být jasné, že nastává doba, kdy si konečně bude muset pořídit úsporná svítidla a při nákupu pečlivěji vážit nejen cenu spotřebiče, ale i jeho příkon. Při provozu potom bude nucen přemýšlet, kdy jaký spotřebič zapne – zkrátka chovat se šetrně, tedy i odpovědně. Což měl ostatně dělat už dávno.

A nakonec nezbývá, než si popřát, aby to všechno neskončilo nějakým energetickým přídělovým systémem jako kdesi ve Venezuele či na Kubě.

160 STRAN FINMAGU

Finmag říjen 2021Zdroj: Finmag

Devadesátky zlatý, budoucnost nejistá. Rozhovor Petra Fischera s Radovanem Vávrou a Dominikem Stroukalem. Dva ekonomové. dvě generace, dva pohledy na devadesátá léta i roky budoucí

MAG. Téma čísla: knihy • Radim Kopáč a kniha za časů korony • Jak Knihobot recykluje miliony knížek • Metoda zettelkasten: jak nikdy nezapomenout, co jste četli • Mistr, Markétka a Audioteka: audioknižní jednička natáčí velké dramatizace • Jakub Žofčák a nerozumná investice – 20 let od zfilmování Pána prstenů • Tři hrsti tipů

FIN. Jiří Hovorka s šéfem pražské burzy: proč se na ni českým firmám nechce? • To se vám vrátí! Mockrát. Dominik Stroukal o magii ekonomických multiplikátorů • Kdo chce bitcoin bít Josef Tětek o lidech, co to neradi krypto

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.