Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Stačí makat, ne si mrazit platy. Vládní divadlo má vážné trhliny

Petr Fischer
Petr Fischer | 23. 9. 2021 | 3 komentáře | 8 240
Andrej Babišdomácí politikanázorplaty poslancůpopulismusvolby

Platy politiků jsou populistická klasika. Když je potřeba rychle a hned ukázat, že politici jsou s lidem, své platy si zmrazí. A chtějí to udělat i tentokrát, na speciální schůzi sněmovny tři dny před volbami. Vděčné divadlo pro voliče, přitom skutečné problémy jsou jinde.

Stačí makat, ne si mrazit platy. Vládní divadlo má vážné trhliny

Vicepremiér Karel Havlíček oznamuje po jednání vlády shodu na zmrazení platů politiků (Praha, 20. září 2021)

Zdroj: Úřad vlády ČR

Andrej Babiš se tak na poslední chvíli snaží zkrotit celou politickou scénu, která jen těžko může před takovým gestem „politické pokory“ uhnout. Čeští poslanci, kterým by chtěl podobně jako prezidentovi či ministrům odcházející předseda vlády zmrazit platy na pět let (na soudce si premiér netroufne, ti se umějí bránit u soudu), mají aktuálně základní plat necelých 91 tisíc měsíčně.

To je momentálně dva a půl násobek průměrné hrubé mzdy v zemi, což je stejný poměr jako například v sousedním Německu. K tomu ale dostávají poslanci snad všude na světě různé náhrady: ty české se šplhají až k hranici 40 tisíc korun měsíčně, tedy k necelé polovině platu. Reálná disponibilní částka poslance tak činí spíše 130 tisíc korun, a to už je úplně jiný plat.

S platy politiků je přitom problém prakticky všude. Berou moc a nic za to neodevzdávají, praví lidová moudrost. Problém ale není ani tak ve výši odměny jako v její konstrukci a neprůhledném nakládání s tím, co politici a jejich pomocníci skutečně dostanou.

Vztah k veřejně vypláceným penězům, tedy k poslaneckému mandátu jako veřejné službě za veřejné peníze, v Česku dost chybí.

Jako v Německu?

Ve zmiňovaném Německu je to podobné. Poslanci tam berou přes deset tisíc eur (v přepočtu asi 250 tisíc, tedy zhruba tolik, co český premiér) a k tomu „svých“ 4500 eur (asi 115 tisíc Kč) náhrad. Ty dostane každý poslanec a většinou se využívají na bydlení, takzvaný „druhý byt v Berlíně“. Plat tamního poslance je tak spíš patnáct tisíc eur (304 tisíce Kč), což v Česku nemá ani hlava státu.

Zmrazit, ale bez soudců

Jak přesně zní vládní scénář pro předvolební divadlo? Vláda na svém pondělním jednání rozhodla, že platy politiků by měly až do roku 2026 stagnovat na úrovni letošního roku. Zmrazení platů by se ovšem netýkalo výpočtu platové základny soudců ani těch, jejichž plat se od platové základny soudců odvíjí. Příslušný návrh novely zákona předložil premiér Andrej Babiš a pro jeho projednání je nutné svolat mimořádnou schůzi sněmovny. Podpisy nutné k tomuto kroku už aktivně shání předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek a vzhledem k předvolební náladě, kdy si proti návrhu jen těžko někdo dovolí vystoupit, je už téměř jistá. Proběhnout má v úterý 5. října, tedy pouhé čtyři dny před sněmovními volbami. Slušně načasovaná kampaň, co jistě není kampaní...

V Německu jsou poslanecké výdaje bedlivě hlídané, ale pořád tu není takový systém jako v Británii. Na ostrově musí poslanci vykázat prakticky všechno, co si za své peníze na náklady pořídí: od tužek po vstupenky do sauny. Všechno se dá najít on-line, takže veřejná kontrola probíhá permanentně a nikoli skrze náhodné články, když si média opět vzpomenou na téma platy.

To ale souvisí s celkově jiným vztahem k veřejně vypláceným penězům. V anglosaských zemích se zkrátka bere vážně to, že jsou to peníze z daní, tedy odváděné z tvrdě vydělaných peněz lidí. Proto ten dohled a přísnost. Jakýkoliv skandál v tomto směru je pak prakticky konec v solidní politice.

Tento vztah k veřejně vypláceným penězům, tedy k poslaneckému mandátu jako veřejné službě za veřejné peníze, v Česku dost chybí. Současná i minulá strana Tomia Okamury například bere působení v parlamentu jako vyloženě podnikatelskou činnost za peníze daňových poplatníků. Ale ani politici jiných stran si příliš nelámou hlavu s tím, že dostávají peníze lidí, kterým mají sloužit.

Přenáší se to i do vyšších pater politiky, podobně lehkomyslně se uvažuje o rozpočtových výdajích. Co chybí úplně, je on-line kontrola výdajů jednotlivých ministerstev a vlády jako celku, která je podstatnější než samotná výše poslaneckých platů nebo výdělků ministrů.

Když parlament nepracuje, dá se těžko říct, že si poslanci své peníze zaslouží.

Makáte? A že to není vidět...

Jinými slovy: podstatné není ani tak kolikanásobek průměrné mzdy politici pobírají, ale to, co za své peníze voličům odvádějí. To chtějí občané vidět především. Pak by klidně souhlasili i s tím, že si politici zvyšují výši příjmů o inflaci, protože si to zaslouží.

Volební speciál na Finmagu

Volby do Poslanecké sněmovny 2021 nenechaly chladnými ani nás. Každý týden přinášíme sondy do klíčových ekonomických názorů kandidujících stran, hnutí a koalic. Ptali jsme se na dvacet otázek souvisejících především s technologickým rozvojem společnosti a potřebou tento fakt reflektovat. V závěru vytvoříme i kalkulačku, která může pomoci v rozhodování, komu to tam hodit.

Zatím odpovídali: 

O končícím parlamentu jako celku to říct nelze. Na poslední schůzi má být zařazeno pět set bodů, k nimž se zákonodárci vůbec nedostali, protože zákony nebyly dopracované, přišly pozdě nebo se kvůli politické nekázni nezvládly schválit a byly odloženy. Už teď je jisté, že některé zákony kvůli tomu spadnou pod stůl.

Jak velmi trefně poznamenal doyen českých politických komentátorů Petr Nováček z Českého rozhlasu: „Parlament prakticky nepracuje, poslanci se dnes nedokážou domluvit ani na obsahu schůze, to se předtím nikdy nemohlo stát.“ Vždycky, i když se lídři a partaje nikdy neměli rádi, tu byla vůle k udržení parlamentu v efektivní činnosti. To se na tomto parlamentu vážně zadrhlo.

Když parlament nepracuje, dá se těžko říct, že si poslanci své peníze zaslouží. Bylo by na místě možná odevzdání části výplaty na nějakou bohulibou činnost, ale zmrazení platů budoucích poslanců, kteří ještě ani nezačali pracovat, nedává moc smysl. Ekonomika se po covidu rozjela a všichni, kdo pracují, chtějí zahlazení dopadů inflace tak jako tak. Poslanci nebudou výjimkou, šest procent, které původně chtěli na příští rok navíc, je přesně těch šest procent, které chtějí všichni (inflace je kolem čtyř procent).

Všichni lidé jen neradi platí daně, ale budou se jim platit vždy snadněji, když jasně uvidí, že za ně něco opravdu dobrého dostávají.

Když voliče lapají...

Zmrazení platů pomůže vládě možná teď při jednání s odbory (podívejte se, když my se můžeme omezit, můžete i vy), ale její efekt je hlavně mediálně-politický. Je to však efekt podvodný: podívejte, jak se omezíme, a to ještě ani nevíme, zda v tom parlamentu budeme!

Anketa

Jaký plat byste dali poslancům?

Chtějí-li politici přesvědčit voliče, že slušné peníze, které berou, nejsou vyhozené oknem, měli by pořádně dělat svou práci a nechat se zkontrolovat kdykoliv to bude potřeba. Tedy on-line, vždy, když si voliči vzdychnou, že politici jsou zbyteční, a ještě zbytečně za sebe a pro sebe utrácejí.

Všichni lidé jen neradi platí daně, ale budou se jim platit vždy snadněji, když jasně uvidí, že za ně něco opravdu dobrého dostávají. Práce poslanců je při takovém hodnocení takříkajíc první na ráně. Když se vztah ke zdaňujícímu eráru změní tady, může se to dominovým efektem stát i jinde.

Místo zmrazování platů na efekt těsně před volbami by stačilo mnohem méně: normálně obyčejně pracovat, naplno, po dobu celého mandátu, ne jen když se blíží volby.

160 STRAN FINMAGU

Finmag říjen 2021Zdroj: Finmag

Devadesátky zlatý, budoucnost nejistá. Rozhovor Petra Fischera s Radovanem Vávrou a Dominikem Stroukalem. Dva ekonomové. dvě generace, dva pohledy na devadesátá léta i roky budoucí

MAG. Téma čísla: knihy • Radim Kopáč a kniha za časů korony • Jak Knihobot recykluje miliony knížek • Metoda zettelkasten: jak nikdy nezapomenout, co jste četli • Mistr, Markétka a Audioteka: audioknižní jednička natáčí velké dramatizace • Jakub Žofčák a nerozumná investice – 20 let od zfilmování Pána prstenů • Tři hrsti tipů

FIN. Jiří Hovorka s šéfem pražské burzy: proč se na ni českým firmám nechce? • To se vám vrátí! Mockrát. Dominik Stroukal o magii ekonomických multiplikátorů • Kdo chce bitcoin bít Josef Tětek o lidech, co to neradi krypto

Autor článku

Petr Fischer

Petr Fischer

Analytik týdeníku Euro. Český novinář, scenárista, moderátor a filozof. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v řadě redakcí, mimo jiné v Lidových novinách, Hospodářských novinách, BBC či České televizi. Byl šéfredaktorem Českého rozhlasu – Vltava. Za svou práci byl oceněn Cenou Rudolfa Medka a Cenou Ferdinanda Peroutky.