Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Privatizace Budvaru znovu na scéně. Má stát vařit pivo?

Ondřej Stratilík
Ondřej Stratilík | 2. 9. 2021 | 1 komentář | 4 889
Budvarčeské budějovicenázorpivopivovarnictvíprivatizace

Státní podniky jsou tu proto, aby si země udržovala pod kontrolou základní strategické schopnosti. Což vaření piva rozhodně není. Ovšem i tak Budějovický Budvar dokazuje, že rozhodování o budoucnosti národních podniků není nijak jednoduché a nemělo by se řídit politickými motivy.

Privatizace Budvaru znovu na scéně. Má stát vařit pivo?

Národní podnik Budějovický Budvar (České Budějovice, 30. června 2016)

Zdroj: ako photography / Shutterstock.com

Proč měnit něco, co funguje? Budějovický Budvar od roku 2017 odvedl do státního rozpočtu víc než jednu miliardu korun, loni činil jeho zisk po zdanění 305 milionů a výstav dosáhl rekordní úrovně 1,73 milionu hektolitrů uvařeného piva. Těmihle měřítky není co řešit. Jihočeský pivovar funguje jako správně namazaná mašina, roste a zákazníci mu přibývají.

Na první pohled jsou tak debaty o tom, jestli „národní pivovar“ zprivatizovat, nelogické, nebo minimálně špatně načasované. I tak se ale staly jednou z věcí propíraných v současné předvolební kampani.

Politické body na Budějovickém Budvaru honí třeba Matěj Stropnický:

Může za to jedno víceméně nešťastné vyjádření Ivana Bartoše, předsedy Pirátské strany, ve videoanketě webu Seznam Zprávy. I když pak Bartoš v médiích sá slova mírnil s tím, že zájmem jeho strany rozhodně není privatizace Budvaru, vypuštěný balonek už nezastavil. Jeho původní výrok „nemyslím si, že je důvod pro to, aby stát provozoval pivovar”, si žije dál.

Vnímám velmi silně roli Budvaru jako silného českého pivovaru, který by měl stát za tou tradicí českého pivovarnictví.

Držíme tradici?

Bartoš není jediným. I někteří další politici upozorňují na to, že i když teď není ta správná chvíle na nějaké zásadnější rozhodnutí, Budějovický Budvar jako národní podnik řízený státem nedává smysl.

Zlatavé miliardy

Ať si o národním pivovaru myslí kdo chce co chce, pravdou jest, že slušně přikrmuje státní pokladnu. Jasně, na (leč polostátní!) ČEZ se dívá odněkud ze suterénu, ale ani 300 milionů přece není k zahození. Tolik letos tenhle státní podnik odvede ministerstvu zemědělství jako zakladateli i přesto, že musel bojovat (jaký každý) s dopady covidové pandemie. Ve výroční zprávě nicméně černé na bílém stojí, že podnik loni vystavil o 3,1 procenta víc piva než o rok dřív, celkem 1,73 hektolitru. Pomohl mu k tomu hlavně export, zatímco desítky milionů tratil na zavřených gastronomických provozech. Tržby z prodeje výrobků a služeb i tak vzrostly na 2,81 miliardy, což je stejně jako onen výstav ve 125leté historii pivovovaru dosavadní rekord. A pak to prodejte!

A přidávají se i ekonomové - třeba Jan Švejnar si myslí, že prodejem budějovického pivovaru by stát mohl získat peníze na důležité investice, na něž se v současném zdecimovaném státním rozpočtu nedostává.

Nahlédnout lze i do názoru samotného Budvaru. Jeho ředitel Petr Dvořák k tomu v rozhovoru v magazínu Euro říká: „Vnímám tu zajímavost role národního pivovaru Čechů, kteří rozumí pivu, milují pivo. A zároveň je to jedno z našich nejzajímavějších průmyslových odvětví. Je to průmysl, na který bychom měli být hrdí.“

Dvořák dodal, že podle něj je dneska minimálně 85 procent českého pivního trhu v rukou zahraničních vlastníků. „Proto vnímám velmi silně roli Budvaru jako silného českého pivovaru, který by měl stát za tou tradicí českého pivovarnictví.“

Peníze získané prodejem Budvaru do soukromých rukou může být velmi zajímavým příjmem rozpočtu...

Levný nebude

Debata o tom, jestli Budvar zprivatizovat, nebo zachovat jeho do jisté míry velkou nesystémovost, je očividně nekonečná a objevuje se ve vlnách. To pak vždy musí přispěchat ministr zemědělství, pod něhož správa budějovického pivovaru spadá, nebo ministr financí, aby veřejně prohlásil, že právě tato vláda privatizaci nechystá.

Budějovický Budvar

Pivo se v Českých Budějovicích vaří už od 13. století, kdy bylo město založeno a získalo i várečné právo. Dnešní Budějovický Budvar byl založený jako Český akciový pivovar v roce 1895 předními českými měšťany a průmyslníky. Už před první světovou válkou byl ležák známý i za hranicemi. V meziválečném období prošel pivovar velkou modernizací. V roce 1922 byla vykopána jedna a později další artézská studna. Pivo se stávalo stále populárnějším, a tak si pivovar nechal patentovat ochranné známky Český budějovický granát, Budweiser bier, Budbräu a v roce 1930 i Budvar, podle které se v roce 1936 přejmenoval. Za druhé světové války měl pivovar německou správu a po ní byl znárodněn jedním z Benešových dekretů. K plánované privatizaci takto zabavených podniků nikdy nedošlo a Budvar se stal součástí národního podniku Československé státní pivovary. Jako samostatná organizační jednotka se z nich jako Budějovický Budvar, národní podnik, vyčlenil roku 1967. Právní formu národního podniku si uchovává jako jediná firma v republice, její změna by prý mohla ohrozit pozice Budvaru v letitých sporech o ochranné známky s americkým Budweiserem.

Jenže zatímco v uplynulých letech, kdy se ekonomice dařilo, šlo o víceméně zbytečnou a pouze akademickou diskuzi, v příštích letech, až začnou vysychat zdroje, můžou být peníze získané prodejem Budvaru do soukromých rukou velmi zajímavým příjmem rozpočtu.

On totiž ten národní pivovar nebude nijak levný. Jen pro srovnání - když si v roce 2016 japonský koncern Asahi pořizoval Plzeňský Prazdroj a další čtyři východoevropské skupiny, platil za ně v přepočtu celkově 197,3 miliardy korun. I z toho se dá usuzovat, že prodejní cena Budvaru by se pohybovala v řádu desítek miliard, nikoliv jednotek.

Navíc stát ví, že na globálním trhu je jeden zásadní a dlouhodobý zájemce o značku. Je jím skupina Anheuser-Busch, která s Budějovickým Budvarem vede řadu dlouhých licenčních a soudních sporů kvůli používání značky Budweiser.

Zajeďte si do Českých Budějovic a pár lidí se zeptejte, jestli by Budvar privatizovali. Až tam člověk pozná...

Národní zlato

Čistě ekonomickým pohledem by tak v jisté konstelaci mohl prodej jihočeského pivovaru dávat smysl. Navíc stát by se ani poté neocitl úplně bez přístupu k pivovarskému byznysu, stále by mu v majetku zůstal podnik ve Vyškově. Tam se však dlouhodobě nevaří a technologie neodpovídá dnešním požadavkům.

Jenže zádrhelem celé diskuze je to, co už zmínil ředitel Petr Dvořák. Pivovarský průmysl není klasickým industriálním odvětvím, což dvojnásob platí právě v České republice. Debata o Budějovickém Budvaru tak nikdy nemůže být racionální. Vždycky bude víc o emocích.

Ostatně zajeďte si přímo do Českých Budějovic a tam se na Náměstí Přemysla Otakara II. pár lidí zeptejte, jestli by Budvar privatizovali. Až tam totiž člověk pozná, co znamená sáhnout někomu na rodinné bohatství.

Jakákoliv diskuze o budoucnosti národního pivovaru tak pokaždé bude stát na pocitu toho, že pivo je české zlato a stát by si ho měl za každou cenu chránit.

V zemi, kde každý člověk vypije v průměru 135 litrů piva, racionální argumenty fungovat nebudou.

Kouzlo staromilství

Velkou roli v tom hraje i staromilství, v Německu výstižně nazývané „ostalgie“. Tedy idealizované vzpomínky na dění před rokem 1989, kdy všechny části společnosti i byznysu ovládal stát a nikdo jiný.

Anketa

Má se stát zbavit Budvaru?

Když pak po několika letech přišla privatizace, řada tradičních značek a výrobků během ní zanikla. Pravdou však je, že největšími hrobaři československého pivovarského průmyslu byli komunisté mezi roky 1948 a 1990 totiž přestaly fungovat hned dvě stovky pivovarů.

Kdokoliv tak bude chtít otevřít téma privatizace Budějovického Budvaru, musí být připraven na to, že racionální argumenty zde nebudou fungovat. A že v zemi, kde každý člověk vypije v průměru 135 litrů piva, bude téměř třídním nepřítelem.

To je ten hlavní důvod, proč na prodeji nikdo politické ani marketingové body nenasbírá. Narozdíl od těch, kdo budou vystupovat proti privatizaci.

Autor je reportérem CNN Prima News

Podzimní volby se blíží...

Finmag srpen 2021Zdroj: Finmag

Ivan Bartoš: Nevyměknu! Co když Piráti budou vládnout? Na co se máme připravit? Ač titulky hlásaly něco jiného, zvyšování daní to prý není

Téma čísla: medicínaPavel Jégl: od pazourku ke gama noži • Iva Brejlová a startup Diana Technologies, kde vymýšlejí, jak nově vymýšlet léky • Dominik Stroukal učí investovat do postelí a Jaroslav Šura do zdravotnických firem

Vítězná družstva? Vyřeší bytová družstva nedostatek bytů? Peter Bednár vysvětlí, proč ne teď a ne u nás. Ale potěší: díky nim nebude v architektuře a urbanistice nuda

FIN. Před 50 lety skončil zlatý standard. Teď, říká Josef Tětek, končí to, co přišlo po něm • Má volnonožec někdy volno? ptáme se s Robertem Vlachem • Investice do private equity • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz

Autor článku

Ondřej Stratilík

Ondřej Stratilík

Vystudoval žurnalistiku a následně i mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2016 až 2020 působil v týdeníku Euro, předtím šest let v Lidových novinách a v úplných začátcích prošel ostravskou a pražskou redakcí deníku MF Dnes a serverem iDnes.cz. Od ledna roku 2021 působí jako reportér zpravodajské stanice CNN Prima News, je externím dopisovatelem magazínu Jane's Defence Weekly pro oblast střední Evropy. Je aktivní na twitteru (twitter.com/OndrejStratilik).