Jde do tuhého, Biden chce zkrotit Čínu. Horká linka Washington-Peking

Petr Fischer
Petr Fischer
22. 7. 2021
 23 838

Když americký prezident žádá o zavedení „červené linky“ do Pekingu, možná začíná jít do tuhého. A možná se tím potvrzuje jenom to, že o skutečný konflikt mezi dvěma světovými velmocemi nejde.

Jde do tuhého, Biden chce zkrotit Čínu. Horká linka Washington-Peking
Zdroj: Shutterstock

Červený telefon je něco jako „Nixon v Číně“. Podobně jako slavná návštěva prezidenta USA v roce 1972, která nově vpustila Čínu na mezinárodní scénu, má (tak jako v diplomacii vždy) především symbolickou funkci: budeme se prát, ale nechceme to přehnat, říkají obě strany. A potom – jsme to my, kdo řídí a bude řídit budoucnost světa.

Samozřejmě, žádný červený telefon mezi Joem Bideneme a Si Ťin-pchingem zatím zaveden není, i když o to usiloval už předtím i Barack Obama. Proč se to nepovedlo, ví bůh, jisté je jen to, že čínská strana se dost zdráhala.

Natáhněte linku!

O snaze Bidenovy administrativy zavést „červený telefon“ mezi Washingtonem a Pekingem informoval přesně před týdnem americký zpravodajský web CNN. Podle úřadů má minimalizovat riziko konfliktu mezi USA a Čínou. Rychlý komunikační nástroj by měl přímo propojil oba prezidenty, nebo minimálně jejich nejbližší spolupracovníky. Samozřejmě šifrovaně.

Stejně odtažitě se chová k jedinému funkčnímu „červenému telefonu“ mezi oběma zeměmi, a to mezi vojenskými stratégy. Mezi Pentagonem a čínskou armádou. Jenže právě ten moc recipročně nefunguje. Američané si stěžují, že Číňané odpovídají zřídka a se zpožděním.

O skutečně fungující lince, okamžitě reagující na krize, se nedá mluvit.

Joe Biden prakticky pokračuje v politice svého předchůdce Donalda Trumpa, který měl podobnou rétoriku čínského arcinepřítele.

Držba pozic

Jedním z nejpravděpodobnějších vysvětlení, proč jsou v tomto vztahu Číňané tak laxní, je neochota vytvořit alespoň po telefonu vztah rovných. Čína by kývnutím na krizové spojení mezi oběma prezidenty přiznala, že se s ní Američané mohou rovnat. A to rozhodně Peking udělat nechce.

Kapitalistická Čína
Anson_shutterstock / Shutterstock.com

Zápas idejí a nákupní vášně. Čína tlačí západní firmy k pošlapání lidských práv

Bojkot západních módních ikon v Číně ukazuje nebezpečnost nátlakové kampaně v rukou totalitní zvůle. Zatímco jinde slouží k prosazování lidských práv, zde spíš k jejich pošlapání. Současně však narážejí na základní principy kapitalismu, popsal současnou až schizofrenní čínskou společnost Marek Hudema.

Dát kredit nejsilnějšímu protivníkovi, uznat hodnotu a důstojnost největšímu soupeři na mezinárodní scéně, který si navíc v postavě nového prezidenta dává dost záležet na tom, aby všem bylo jasné, že Čína, nikoli Rusko nebo kdokoliv jiný, je největší zlo, které je třeba udržet na uzdě. A jediný, kdo to dokáže, jsou USA.

Joe Biden tak prakticky pokračuje v politice svého předchůdce Donalda Trumpa, který měl podobnou rétoriku čínského arcinepřítele. Ta kopírovala způsob komunikace studené války v morální rovině, zatímco v té vojenské byl spíše klid.

Trump ale otevřel jinou bojovou frontu a naplno rozpoutal obchodní válku. Ta se, světě div se, ukázala jako velmi efektivní. A to navzdory tomu, že Číňané svými kontradrajvy v oblasti dovozních cel vytvářeli dojem, že boj je vlastně vyrovnaný.

„Červený telefon“ má být jakýmsi vymezením, narýsováním čáry, za kterou se už nesmí jít, aby svět na soupeření Číny a USA nedoplatil.

Červená linie

Ačkoli řada lidí považuje Bidenův nástup za změnu nálady v mezinárodní politice, ve vztahu k Číně to pravda rozhodně není. Biden jede dál v Trumpově relativně úspěšné protičínské linii v obchodní sféře. Někteří pozorovatelé proto snahu o zavedení „červené linky“ chápou jako poměrně jasný náznak, že Biden se nebude vyhýbat ani vojenskému napínání situace.

Červený telefon
Shutterstock

Ani červený, ani bílý

Taky si ho představujete nějak takhle? Nevadí, vždyť tuhle představu nám vtlačily minimálně desítky válečných či špionážních filmů. Ve skutečnosti ale ona „horká linka“ mezi světovými mocnostmi červená není. A dokonce to není ani telefon. Už za studené války mezi USA a Sovětským svazem měla zprvu formu dálnopisu (co to je, najde omladina třeba tady), později pak emailu. A podobně tomu bude teď, i když je ta představa červeného telefonu v Bílém domě prudce nakažlivá...

 

Spekulovat se dá jistě o lecčems, vsadit by se spíše dalo na to, že Biden s „červenou linkou“ opravdu jen dělá diplomatické gesto, které se dá těžko odmítnout, myslíte-li to s udržováním mezinárodní bezpečnosti a míru skutečně vážně.

„Červený telefon“ (i když není červený a ani to není telefon, viz box Ani červený, ani bílý) má být jakýmsi vymezením, či narýsováním čáry, za kterou se už nesmí jít, aby svět na tvrdé soupeření Číny a Spojených států nedoplatil. Má se stát bezpečnostním alibi pro jinak vcelku otevřený, především obchodní konflikt, v němž se chce Amerika definitivně zajistit proti tomu, aby se Čína stala hegemonem globální politiky. A aby ztratila jakoukoliv konkurenci.

Obnovení studené války, o němž se mluví ve vztahu Severoatlantické aliance a Putinovy Ruské federace, se opakuje v případě Číny a USA. Asijsko-americké „bojiště“ je ale pro Bidena mnohem důležitější: kvůli globálnímu rozsahu, morálně i ekonomicky.

V obchodní sféře si americká administrativa bude vědět rady vždy, mnohem důležitější je ale morální vítězství. Tedy jisté zkrocení Číny...

Way of life

Putin je pro amerického prezidenta perfidní manipulátor s obyčejnými diktátorskými ambicemi, které mu současný svět a ruské omezené možnosti už neumožní zcela realizovat. Čína je nejsilnější kolonizační velmoc současnosti, protože ekonomicky prostupuje celým světem, který na mnoha místech (Afrika) mění k obrazu svému.

Jo Biden
Shutterstock

Biden ukázal, jak umí být hodný. Teď musí ukázat, jak je silný

Joe Biden se uvedl sbírkou frází, se kterou by slavil úspěchy i v konkurenci ostřílených okresních tajemníků. Mluvil o sjednocování a republikánům chce vycházet vstříc. Jenže to, co se počítá, jsou činy. Najde v sobě americký prezident dost síly a ráznosti? ptá se Matěj  Schneider.

Čína nabízí novou ideologii moci, kombinaci nacionalistického pseudoleninismu se „ctnostmi“ dravého kapitalismu. A to už je pro Bidena konkurence, protože zasahuje Ameriku na nejcitlivějším místě: naznačuje (a dokazuje, myslí si čínské vedení), že výhody kapitalistického systému výkonnosti se dají vytvářet i v prostředí osobní nesvobody, respektive svobody chápané jako pochopení místa a role v sytému.

„Je třeba udržet a zachovat americký way of life,“ říkají všichni američtí prezidenti ve chvílích, kdy na jejich zemi někdo útočí, od teroristů po čínské podnikatele. A dnes tomu není jinak. Joe Biden moc dobře cítí, že čínská meritokracie může být (a občas i je) potenciálně úspěšnější. Což může naleptat důvěru ve výhody svobodnější organizace státu.

„Červená linka“ je tak zároveň symbolem jisté kontroly, kterou si chce Amerika zachovat, aby jí neujel čínský vlak. V obchodní sféře si americká administrativa bude vědět rady, ať už u moci bude kdokoliv, tady vládne shoda. Mnohem důležitější je ale morální vítězství, tedy jisté zkrocení Číny. Třeba i prostřednictvím „červeného telefonu“.

Biden by udělal lépe, kdyby natahoval „červený telefon“ do Evropy. I on dobře ví, že Číně se válčit nechce.

Kdo s kým

Nakonec, souboj Ameriky a Číny není nějaký mediální spektakulární boj na dva roky. Jde o základní, dnes už evidentně hospodářsko-ideologický konflikt, který se potáhne desetiletí. A který do velké míry bude určovat podobu světa. Čína i Amerika v něm opět použijí starou logiku, že „když nejste s námi, jste proti nám“.

Komu fandíte?

Evropa už není v pozici kontinentu, který by dával jednohlasně najevo, na čí straně stojí. Čínský vliv se mocně vetřel do politického prostředí řady zemí, které „chtěly být své“. Dlouhodobě být na obou stranách ale nepůjde, a Biden bude muset dříve nebo později evropské spojence požádat o vyjádření důvěry v postoji k Číně, Česko nevyjímaje.

Už na konci Bidenova mandátu v roce 2024 bude jasno, jak na tom v tomto směru Evropa je. Skoro by se chtělo říct, že Biden by udělal lépe, kdyby natahoval „červený telefon“ do Evropy. I on dobře ví, že Číně se válčit nechce. S výjimkou bitev hospodářských, kde jí to zatraceně jde.

Ohodnoťte článek

-
-7
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Petr Fischer

Petr Fischer

Analytik týdeníku Euro. Český novinář, scenárista, moderátor a filozof. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v řadě redakcí, mimo jiné v Lidových novinách, Hospodářských novinách,... Více

Související témata

Čínakomentářmezinárodní obchodobchodní válkaUSAzahraniční politika

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo