Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Tornádo a zmatená Schillerová. Recept, jak z pojištěných udělat pitomce

Pavel Jégl
Pavel Jégl
28. 6. 2021
 171 063

Tornádo na jižní Moravě šokovalo svou silou. Ministryně financí Alena Schillerová, která řeší kompenzace poškozených, naopak nijak nepřekvapila svou zmateností.

Tornádo a zmatená Schillerová. Recept, jak z pojištěných udělat pitomce
Zdroj: Úřad vlády ČR

Vláda se chystá dát lidem postiženým tornádem, které zasáhlo obce na Břeclavsku a Hodonínsku, dva miliony jako nenávratnou dotaci – a to všem bez ohledu na to, zda byli, či nebyli pojištěni. Tento plán schválila v pondělí. Původně to však mělo být jinak.

Ministryně financí v neděli obdařila návštěvou Otázky Václava Moravce. A vyklopila tam záměr, jak kompenzovat škody. Oznámila, že lidé dostanou dva miliony jako nenávratnou dotaci, ale lidem s pojistkou bude dotace krácena podle úhrady, kterou dostanou z pojišťovny. „Nemůžete přece kompenzovat dvakrát, bude se to muset zohlednit,“ vysvětlovala.

Další host Otázek, europoslanec a někdejší viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, to výstižně shrnul v poznámce, že „pojištění budou za pitomce“.

Chaotická reakce Aleny Schillerové dokládá, že kabinet nemá jasná pravidla, jak v případech živelních pohrom postupovat. Takže improvizuje...

Kdo dá víc?

Za pouhé dvě hodiny (zjevně poté, co jí kdosi vysvětlil, že provedla hloupost, protože i hlasy pojištěných se počítají), však Schillerová obrátila o 180 stupňů. Na svém twitterovém účtu oznámila, že dotace budou ve stejné výši pro všechny. A tak se nakonec i stalo.

Takže vše v pořádku?

Uspokojení není na místě. Chaotická reakce Aleny Schillerové dokládá, že kabinet (na rozdíl od pojišťoven) nemá jasná pravidla, jak v případech živelních pohrom postupovat. Takže improvizuje a licituje s částkou kompenzací i pravidly pro jejích výplatu.

Dá se přitom předpokládat, že u dvoumilionové dotace nezůstane. Anoisté a sociální demokraté mohou o další pomoci ještě licitovat.

Nasnadě je otázka, zda má stát postiženým tornádem, vichřicí nebo jinou pohromou kompletně hradit náklady na stavbu nového domu.

Pomoc ano, ale...

Ostatně, Josef Středula už licitoval. Odborový předák u Moravce prohlásil, že dva miliony nestačí, za to přece nový dům nepostavíte – ani v Hruškách či v dalších pobořených obcích. A připomněl, že na zvýhodněné úvěry do výše tří milionů, které vláda chystá jako součást podpory, nedosáhne každý.

Stovky milionů pomoci

Pomoc od lidí, pro lidi. Tak by se dala shrnout do jedné věty obrovská vlna solidarity, která vedle materiální pomoci tornádem zdevastovaným obcím znamená i stovky milionů vybraných skrze různé charitativní organizace. V pondělí tato pomoc přesáhla 700 milionů korun. Nadace, které za sbírami stojí (Diecézní charita Brno, Nadace Via, Člověk v tísni, Červený kříž a další) nyní řeší, jak s penězi co nejlépe naložit. Nezapomínají při tom ani na obec Stebno na Lounsku, kterou bouře rovněž poničila a zůstává tak trochu ve stínu jihomoravské zkázy. Jen zde kraj odhaduje škody na 15 miliard korun.

Svatá pravda. Nasnadě je však otázka, zda má stát postiženým tornádem, vichřicí nebo jinou pohromou kompletně hradit náklady na stavbu nového domu.

Středulův návrh je exemplární ukázkou morálního hazardu – nač si pojišťovat nemovitost, když stát kompletně zaplatí její obnovu.

Samosebou, že lidé v pásu tornáda potřebují pomoc a je skvělé, že ji dostávají. Jednotky záchranného systému fungují, neziskovky poskytly účty, kam se dají posílat peníze, které budou v oblasti katastrofy potřebné.

A lidé peníze posílají. Nemyslí jen na sebe, ale i na druhé (viz box Stovky milionů pomoci). Nabízejí pomoc a také na místě pomáhají.

Je namístě, aby vláda zajistila peníze pro postiženou oblast co nejdříve a neškudlila. Její pomoc ale nemůže být bezbřehá.

Jak má stát po živelné pohromě pomáhat?

Ti, kterým vír zbořil nepojištěný dům, by neměli očekávat, že jim přistane na kontě dostatek milionů na to, aby ho mohli znovu postavit. Kabinet by však měl zajistit finance pro obec, aby jim mohla co nejdříve poskytnout sociální bydlení.

Ve svém bytě či domě strávíme podstatnou část života. Je v něm zpravidla uložena největší část našeho majetku a bývá naší největší, mnohdy životní, investicí.

Zbytečné a drahé pojištění?

Patří se ještě připomenout to, co katastrofa na jižní Moravě potvrdila. Pojištění nemovitosti v Česku není samozřejmostí, byť by jí mělo být. 

Z loňského průzkumu STEM/MARK pro Home Credit vyplynulo, že nemovitost má pojištěnu pouze 46 procent lidí. Ti ostatní to často vysvětlují tím, že pojištění je zbytečné, anebo drahé. První argument byl už x-krát vyvrácen, naposledy tornádem. A námitka, která se týká ceny?

Pojištění na blockchainu
Shutterstock

Pojištění na blockchainu

David Siegel ve vizionářském textu navrhuje decentralizované pojištění. Dnešní komplikované smlouvy prý nahradí malé „chytré kontrakty“, dál nedělitelné „nejmenší jednotky pojištění“, pro které navrhuje název insure bity. Z nich si pak pojištění každý poskládá podle potřeby. Pojišťovací byznys, jak ho známe dnes, bude rozvrácen. Jak by se to dneska hodilo!

Kolegyně, která má zkušenosti s pojišťováním, mi promptně spočítala, na kolik vyjde pojistka rodinného domu – takového, jaký mohlo zničit tornádo. Provedla kalkulaci pojištění v nejmenované, ale jedné z nejdražších pojišťoven v Česku.

Dům o ploše 120 metrů čtverečních (plus sklep) pojistila na částku 3,5 milionu, vedlejší stavby (skleník, dílnu, plot) na 100 tisíc a domácnost (věci, které se dají z nemovitosti odnést) na 500 tisíc. K tomu přidala odpovědnost za způsobené škody do milionu.

Výsledná cena dosáhla 5010 korun za rok, což je 418 korun za měsíc. V části Hrušek, která patří do míst ohrožených povodní, by byla cena vyšší, 7238 korun za rok, tedy 603 za měsíc. Upozorňuji však, že obdobně jako skoro všechny ceny v Česku, pojištění pořídíte se slevou, takže výsledná částka bývá nižší, za měsíc obnáší cenu jednoho rodinného oběda.

Ve svém bytě či domě přitom strávíme podstatnou část života. Je v něm zpravidla uložena největší část našeho majetku a bývá naší největší, mnohdy životní, investicí.

Není snad absurdní nemít ho pojištěný a spoléhat na přízeň Matky přírody, anebo dokonce vlády?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
668
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

Alena Schillerovákomentářkompenzacenemovitostipojištěnípřírodní katastrofy
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo