Kolik na hlasy dvou a půl milionu seniorů pobírajících starobní penzi padne letos? Ze zákona, který nařizuje zvyšovat důchody o inflaci a polovinu růstu reálných mezd, by se příští rok měly penze zvýšit o 450 korun měsíčně. K této vyvolávací ceně Andrej Babiš přihazuje dvě stovky, Jana Maláčová přidává tři stovky.
Důchody, jejichž průměr je dnes na částce 15 350 korun, jsou tedy nyní pro příští rok nad 16 tisíci. Jenže licitace není u konce a kdoví, zda nebude pokračovat rouškovým číslo dvě, které se vyplatí v září. Ve stejné době bude předložen i návrh státního rozpočtu, ve kterém se důchodci dozví, kolik jim štědrá vláda přisype k penzi nad zákonem stanovenou mez.
V pravý čas, obojí zůstane v čerstvé paměti, až penzisté půjdou počátkem října volit.
Bezuzdné utrácení za korony a daňové kutilství prodražují dluh a rozvrací státní finance.
Nasnadě je otázka, kolikrát si to ještě vláda bude moci dovolit, než státní finance spadnou z útesu. Jen blázen může věřit ujištění, které loni pronesl premiér: „Důchody porostou nezávisle na ekonomické situaci země, protože navyšujeme mzdy a máme vyšší odvody sociálního pojištění.“
Zachrání to Brusel?
Bezuzdné utrácení za koronavirové pandemie a daňové kutilství prodražují dluh a rozvrací státní finance. Stamiliardové schodky, které vláda dělá a které plánuje také pro příští roky, jen potvrzují, že v její politice převážil princip po nás potopa. Pro ten je charakteristický jiný Babišův výrok: „Co ekonomové vědí o tom, co bude v roce 2030?“

Babiš měl smůlu, potopa přišla už za něj
Je to marný, je to marný, je to marný, psal už loni pro Finmag.cz Adam Páleníček. Tisíckrát se v dobrých časech mohlo říkat vládě, že by měla hospodařit odpovědně a dávat něco stranou. Ne, neposlouchali. Rychle se zalíbit a po nás ať přijde potopa. Přišla ještě za nich. Kritizovat vládu už je zbytečné. Teď je potřeba promýšlet, odkud začít s opravami, až tu tahle vláda nebude.
Je patrné, že za rozpočtových deficitů a v nereformovaném důchodovém systému s propadajícím se penzijním účtem, půjde vylepšení současných důchodů na úkor penzí budoucích důchodců.
Pravda, na stole už je reforma od Komise pro spravedlivé důchody. Ministryně práce ji předložila vládě a tvrdí, že může být do voleb „v pohodě“ přijata. Je však patrné, že to není reálné. A především je zjevné, že reforma by nevedla k udržitelnosti penzí, protože neřeší jejich financování. Nezabývá se tím, kde na spravedlivé důchody vzít (a nekrást), až po roce 2030 začne do penze odcházet početná generace Husákových dětí.
Maláčová počítá s tím, že rozjezd reformovaných důchodů bude v příštích pěti letech financován z Národního plánu obnovy. Jinými slovy – penze nám bude dotovat Brusel. A dál? Řečeno slovy klasika – „kdo ví, co bude za pět let“. Třeba konečně začneme kutat lithium a stát zbohatne tak, že problémy s financováním penzí nadlouho pominou.
Udělejte si vlastní reformu
Pravda, navržená penzijní reforma by byla v lecčems užitečná. Třeba v tom, že by poskytla přehlednější uspořádání důchodů. Našinec by konečně získal v reálném čase představu, s jakou státní penzí může počítat. Mohl by si také spočítat, kolik dostane zpátky z toho, co státu odvedl, a tak si ověřit, že při zvyšujícím se podílu důchodců v populaci bude jeho bilance se státem bezpečně v mínusu. (Je v něm už dávno.)
Achillovou patou je však právě chybějící plán na financování, takže by neudržitelnost systému samotná reforma mohla nakonec prohloubit.
Potřebovali jsme spíš Komisi pro udržitelné důchody. Taková komise by mohla dospět k poznatku, že stát se stárnoucí populací nemusí vše utáhnout.
Mohlo to ale skončit jiným výsledkem? Nebyl snad problém už v samotném názvu Komise pro spravedlivé důchody, která měla v popisu práce hledání chimérické (zejména genderové) spravedlnosti a nad ní strávila spoustu drahocenného času?
Je přitom zjevné, že jsme potřebovali spíš Komisi pro udržitelné důchody, která by už od prvního dne kladla důraz na fiskální stránku věci. Taková komise by mohla dospět k poznatku, že stát se stárnoucí populací nemusí vše utáhnout.
A mohla by třeba navrhnout, aby průběžný penzijní systém, v němž ekonomicky aktivní lidé platí penzi seniorům, byl z podstatné části nahrazen zvýhodněným systémem kapitálovým, ve kterém si lidé povinně investují na vlastní penzi.
Zatím však v této zemi má hlavní slovo premiér, který tvrdí, že na (státní) penze bude, i kdyby trakaře padaly. Ti, kteří patří ke generaci Husákových dětí, by na to každopádně spoléhat neměli. A pokud to ještě neudělali, rychle se zařídit po svém – na důchod si šetřit bez státu. Jinými slovy, udělat si vlastní penzijní reformu.
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
„Všechny ty kecy o bohémství jsou na nic. Musíte makat!“ Martin Krajc ve svém vinohradském ateliéru vysvětlil Ireně Jirků, proč s partou výtvarníků založil FIRMU.
UMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?