Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Babišův střet zájmů je jen třešničkou na dortu dotačních lumpáren

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 26. 4. 2021 | 6 komentářů | 31 498
AgrofertAndrej Babišauditdotacestřet zájmů

Nad přidělováním evropských dotací, které jsou popsány v auditu týkajícím se holdingu Agrofert, zůstává rozum stát.

Babišův střet zájmů je jen třešničkou na dortu dotačních lumpáren

Zdroj: Alexandros Michailidis / Shutterstock.com

Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Může využívat pozici premiéra k tomu, aby jednal ve prospěch byznysu, ze kterého mu teče zisk. Potvrzuje to závěrečná zpráva z auditů evropských dotací pro firmy z Agrofertu, kterou na svých stránkách v anglické i české verzi zveřejnila Evropská komise.

Logický a očekávaný závěr. Formálně vzato premiér majitelem holdingu není, protože firmy, které do něj patří, vložil do svěřenských fondů. Může je ale ovládat přes své lidi a zůstává jejich beneficientem. Tedy tím, kdo z nich má prospěch.

Kromě toho Babiš v Bruselu ovlivňuje dotační politiku, na které vydělává. Patří se připomenout, že se třeba stavěl proti tomu, aby dotace po odchodu Británie z Evropské unie byly kráceny (klidně si připlatíme, nechceme přece dotace zadarmo).

Ve zprávě chybí přiléhavá a výstižná slova, za která se dají v tomto případě pokládat „podvod“, „lest“ a „trest“.

Mírný slovník

Pokud se začtete do závěrečné zprávy auditů, můžete však dospět k podezření, že střet zájmů českého premiéra je jen třešničkou na dortu dotačních lumpáren. A že cinknuté dotace se netýkají jen Agrofertu.

Uleželé miliardy

Pole
Shutterstock

BABIŠ VERSUS UNIE. V KAUZE DOTACÍ PRO AGROFERT JDE PREMIÉROVI O MILIARDY

Problém Andreje Babiše a jeho „bývalé“ firmy Agrofert ukazuje na selhání české politické reprezentace, Babiše samotného. Rezoluce Evropského parlamentu je ale jen politickým gestem. Problém se bude reálně řešit mezi Babišem a Evropskou komisí, která odpovídá za kontrolu vyplácených evropských dotací, psal pro Finmag.cz už v roce 2018 Luboš Palata.

Po jejím přečtení se nejspíš přestanete divit, proč Evropská komise není vstřícná k českému požadavku, který v Bruselu předkládá Babiš: dejte nám dotace, ale neříkejte, na co je máme použít. To přece víme sami nejlíp.

Ve zprávě chybí přiléhavá a výstižná slova, za která se dají v tomto případě pokládat „podvod“, „lest“ a „trest“. Auditoři, kteří analyzovali dotace pro Agrofert, dospěli k „pochybením“ a žádají jejich „nápravu“.

Dotační orgie

Symbolem „pochybení a nápravy“ se v Česku stalo Čapí hnízdo. V tomto případě se z velkého byznysu vyvede jeho část, která se uchází o dotaci pro malé a střední firmy. Zůstane přitom personálně propojena s mateřskou korporací a po vyčerpání dotace se vrátí pod její křídla.

Tento dotační trik audity nepopisují. Zato zmiňují například případy, kdy si korporace pořizují „bílého koně“. Jak to funguje?

Firmy z Babišova holdingu byly několikrát zvýhodněny vůči konkurenci zásahy do dotačních parametrů.

Když máte příliš velký podnik na to, abyste dosáhli na dotaci projektu, který je omezen střední velikostí firmy (podle evropské legislativy je střední firma taková, která má nejvýš 250 zaměstnanců a roční obrat do 50 milionů eur, tedy asi 1,3 miliardy Kč), pak do projektu přizvete malou firmu. A když dáte dohromady velkou a malou firmu, dostanete z toho střední firmu.

Z auditu vyplývá, že v Česku to nemusí být nijak ojedinělý trik.

Auditoři také upozorňují na podezřelé změny v dotačních podmínkách. Firmy z Babišova holdingu byly několikrát zvýhodněny vůči konkurenci zásahy do dotačních parametrů. Typickým byl přesun zdrojů z dotačního programu pro malé a střední podniky do programů, kde na peníze dosáhly i velké firmy.

Je vůbec neuvěřitelné, na co se dají dotace získat. Padesátimilionová dotace pro Babišův the best project, tedy Čapí hnízdo, pocházela z operačního programu, který má ekonomicky a sociálně pozvednout chudé regiony. Jak ale může region pozvednout hotýlek s golfovým hřištěm a wellness?

Rozum zůstává stát i nad dotací 1,9 milionu korun na školení pracovníků firmy Synthesia, jednoho z podniků Agrofertu.

Mocní vítězí

Agrofert a s ním i Babiš dojí Brusel. Tvrdě a nekompromisně. O tom není sporu. S tím také dojí Česko, protože v dotační penězích z Bruselu jsou i české peníze. Kromě toho jsou dotace předpláceny z českého rozpočtu, teprve poté je Brusel proplatí.

Babišův holding je dotační přeborník. Dokáže z Bruselu vytáhnout dvě miliardy ročně. Jenže o dotace si umějí říct i další giganti. A především – dokážou je získat. Patří k nim PPF, Energetický a průmyslový holding, Penta, Seznam, Třinecké železárny…

Jsou to korporace, které – na rozdíl od malých firem nebo startupů – mají na právní servis. Od něj dostanou dotační žádost na míru. Můžou si také zaplatit lobbisty.

Anketa

Je Babiš ve střetu zájmů?

Nejlíp je na tom samosebou Agrofert, který má „své lidi“ ve Sněmovně i ve vládě. A ti můžou například přihrát šestimiliardovou dotaci firmě z holdingu – Lovochemii (popsáno zde i tady).

Také tato firma figuruje v unijních auditech. Je v nich zmíněn případ, kdy Ministerstvo životního prostředí předplatilo Lovochemii dotaci na to, že zavede do výroby výzkumný projekt z univerzitního sektoru.

Jak to dopadlo? Firma výzkumný projekt ani patent nekoupila. Použila starý projekt z firmy VUCHT, která patří do stejného holdingu.

Vykrmujeme tučné kocoury

Debata o dotacích se teď v Česku zužuje na to, zda a kdy je Agrofert vrátí. Zmíněná zpráva z auditů je ale výpovědí nejen o Babišovu střetu zájmů, ale také svědectvím o absurditě dotačního světa, ve kterém se skládáme na příspěvky korporacím. Tedy firmám, které by se bez nich obešly a pro které nejsou životně důležité.

K těm, kterým byly původně určeny, tedy k malým a středním podnikům, se dotace většinou nedostanou.

Copak je ale vůbec možné dotační systém takového rozsahu férově nastavit a kontrolovat? Mám za to, že kladná odpověď na takovou otázku by byla projevem nezřízené pošetilosti.

Jarní Finmag

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.