Všechno vypadalo jasně, až růžově. Vláda kancléřky Angely Merkelové suverénně zvládla první vlnu pandemie. Kancléřčina Křesťanskodemokratická unie (CDU) proto letěla v průzkumech nahoru a dostala se až na 40 procent. Nástupcem kancléřky byl vybrán ministerský předseda Severního Porýní‑Vestfálska Armin Laschet. Úspěšný, i když trochu nudný politik, kopírující v mnohém kancléřčin rozvážný styl.
To už je ale dávná minulost, i když to bylo jen před pár měsíci. Ještě na konci února měla CDU v průzkumech 37 procent, dnes ji některé agentury předpovídají i pokles pod 30 procent. To by byla stranická katastrofa, v minulých volbách měla tradiční koalice CDU/CSU 32,9 procenta. O víkendových zemských volbách v Bádensku‑Württembersku a v Porýní‑Falci navíc utrpěla CDU velkou porážku.
Ano, ani v jedné z těchto zemí nebyla tahounem vlády a vítězství se vzhledem k obrovské popularitě místních lídrů Zelených a sociálních demokratů ani nečekalo. Jenže ještě nikdy v historii tu neměli křesťanští demokraté tak malou podporu (viz box Výprask (nejen) za aféry).
A to jde o západní země, o které se CDU dnes opírá více než o ty východní.
Jasný trend
Vysvětlit to všechno tím, že za to může aktuální aféra týkající se i některých poslanců CDU, kteří zneužívali vládní nákupy zdravotnických ochranných pomůcek ve svůj prospěch, by bylo příliš snadné. Nejde totiž o jednorázový výkyv. Od ledna se spíš radikálně změnila nálada německé společnosti a za změnou je nespokojenost s tím, jak si Německo v pandemii vede.
Výprask (nejen) za aféry
Dva konzervativní poslanci Georg Nüsslein a Nikolas Löbel čelí podezření, že se přiživili na státních nákupech respirátorů. Löbel složil mandát, vystoupil ze strany a přiznal, že si na provizích za zprostředkování obchodů přišel na zhruba 250 tisíc eur (přes 6,5 milionu Kč). Nüsslein pouze opustil CDU a oznámil, že na podzim už nebude kandidovat. Další německý konzervativní poslanec za CDU Mark Hauptmann pak složí mandát kvůli podezření, že v regionálním listu Südthüringer Kurier, který vlastní, lobboval ve prospěch Azerbajdžánu.
Po nedělních zemských volbách v Bádensku‑Württembersku a Porýní‑Falci neměcká média mluví o historicky nejhorší porážce Křesťanskodemokratické unie kancléřky Angely Merkelové a dávají ji i do souvislosti s aférami. CDU sice v obou zemích skončila druhá, má ale jen minimální šanci dostat se do vlády. V prvním případě se ziskem 32,6 procenta zvítězili Zelení (CDU měla 24,1 procenta), v Porýní‑Falci zas sociální demokraté s 35,7 procenta hlasů (druhá CDU brala 27,7 procenta).
Z českého pohledu je Německo přímo vzorovou zemí, kde se daří skoro všechno. Počet nakažených a mrtvých relativně nízko, žádné zmatky a neorganizovaný chaos. Centralizovaný odborný názor, žádné orgie upovídaného politického marketingu na tiskových konferencích. Velká opatrnost v uvolňování regulací, kterému musí odpovídat trendy vývoje nákazy.
A přece se Němci ke své vládě, vedené CDU a Angelou Merkelovou, obracejí stále častěji zády. Trestají ji v politických hlasováních a v poslední době také stále častěji odmítají občanskou poslušnost.
Může za to Angela
Přízeň lidu je vrtkavá a někdy ani není jasné, proč se právě mění. V tomto případě má ale všechno poměrně jasnou příčinu. Kancléřka už nemá ten drajv a sílu, jaké měla. Nedokáže vytvořit dojem, že má věci pod kontrolou. A dokonce už není schopna tak snadno a trpělivě vysvětlovat svou strategii, která podle některých dokonce ani neexistuje.
Její kritika se proto často podobá kritizování české vlády, která tápe a reaguje ad hoc bez jasné představy, co dál. Kancléřka vsadila všechno na uzavírky společnosti, které uvolní až plošné očkování. To se ale právě nedaří. A kdo za to může? Angela Merkelová!
Ještě v prosinci byli Němci velmi rádi, že jejich kancléřka právě teď vede Evropskou unii, protože byla u důležitých jednání o nákupu vakcín. Už zkraje ledna se ale ukázalo, že se to tak úplně nepovedlo, a od té doby to jde s CDU z kopce. U všeho totiž byla další křesťanská demokratka Ursula von der Leyenová, šéfka Evropské komise, kterou prosadila Angela Merkelová.
Laschet je sice nová krev, ale ve veřejném prostoru působí spíš jako dinosaurus z minulého století.
Zklamání z toho, že naděje na rychlou vakcinaci se hroutí, bylo hned dvojnásob přičteno na účet CDU. Nový šéf strany Laschet to zatím nedokázal zlomit. Ačkoliv jeho působení v pandemii je víceméně úspěšné, chyby v očkovací kampani nemohl zakrýt ani on.
Laschet je sice nová krev, ale ve veřejném prostoru působí spíš jako dinosaurus z minulého století. Zlomit kouzlo náhlého neúspěchu by musel komunikátor úplně jiných kvalit. Rozhořčení nad poslaneckou aférou s přikrádáním při nákupu roušek bylo jen vrcholem ledovce nahromaděné nespokojenosti.
Milovaná i nenáviděná Frau Merkel
Kdo by ji neznal. Jedna z nejvýznamnějších evropských političek a nepsaná lídryně Evropské unie se pro svou větu Wir schaffen das (Zvládneme to) během uprchlické krize stala i Nejvyšší sluníčkářkou všech sluníčkářů. Především ale stále zůstává dlouholetou kancléřkou Spolkové republiky Německo. Je první žena v úřadu a post zastává už od roku 2005. Uf! Ne nadarmo tak sbírá ocenění typu Nejmocnější žena světa (Forbes, opakovaně), druhý Nejmocnější člověk planety (taky Forbes, 2012) či Osobnost roku (Time, 2015). A zatímco v Německu se těší poměrně vysoké a dlouhodobé oblibě, v Řecku a dalších dluhy zmítaných jižních zemích, kterým skrze evropské fondy nasypala miliardy eur v záchranných balíčcích, je pro svá nekompromisní úsporná opatření nenáviděna. Stejný recept přitom aplikuje i na Němce. Poslankyní Spolkového sněmu byla poprvé zvolena už v roce 1990, jedenatřicet let poté se v jejích 66 letech mluví o postupném odchodu z politiky.
Neúprosná matematika
Jistě to ještě neznamená, že CDU končí, že nemá šanci vyhrát volby a pokračovat ve vládnutí. Předvolební hra teprve začíná. Boj o berlínské kancléřství ale bude daleko tužší, než se čekalo.
Zelení a sociální demokraté, kteří mají k sobě ideologicky blíž než současná velká koalice CDU a SPD, nabírají pozvolna na síle. Podle posledního průzkumu společnosti INSA mají obě strany po 17 procentech, zatímco CDU jen 29,5 procenta. Její potenciální, ideově bližší koaliční partner FDP 8 procent. A levice, po níž šilhají Zelení a SPD, také 8 procent.
S Alternativou pro Německo sice nikdo do vlády nepočítá, jenže momentálně disponuje 11 procenty a blokuje tak část parlamentu. Zeleno-červeno-červená koalice, o níž v rozhovorech mluví spolušéf Zelených Robert Haebeck, tedy není úplně nereálná.
Alternativu nabízí už jen pokračování velké koalice CDU a SPD, které nikdo moc nechce, anebo politický experiment „spojení protikladů“ CDU a Zelených. Černo-zelená koalice by sice měla suverénní většinu, pro Zelené by to ale byla symbolická prohra. V těchto volbách totiž neusilují jen o další vstup do vlády (naposledy v ní byli v roce 2005), ale o potvrzení rozchodu s érou minulé politiky, kterou představuje strana odcházející Angely Merkelové.
Nuda nehrozí
Zemské volby, spolu s čerstvou poslaneckou aférou CDU a selháním kancléřky v jednání o vakcínách vytvořily levici dobrou startovní pozici do volební kampaně. V ní povládne étos jiného, nového myšlení, jež musí nahradit nefunkční politické představy neokonzervativců a liberálů.
Merkelová je v tomto rozvrhu žábou na prameni: brání starý dobrý svět a jen velmi pomalu vychází vstříc vizi či utopii, která přichází. Letošní německé volby tak budou v tomto smyslu inscenovány jako střet starého a nového. Coby ideologický konflikt, který kvůli velikosti Německa, jeho ekonomické síle a tradiční pevné unijní kotvě může zamávat Evropou tak jako už dlouho nic.
Ostatně stačí sledovat nervózní reakci českých salonních konzervativců (včetně exprezidenta Václava Klause), kteří v zelených a jejich spojení s různorodě rudou německou levicí vidí největší nebezpečí současného světa. Je tedy čeho se bát, anebo se na co těšit.
Odchod Angely Merkelové rozhodně nebude nuda.
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
„Všechny ty kecy o bohémství jsou na nic. Musíte makat!“ Martin Krajc ve svém vinohradském ateliéru vysvětlil Ireně Jirků, proč s partou výtvarníků založil FIRMU.
Zdroj: FinmagUMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?
