Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Ústavní soud odstranil nespravedlnost. Volební zákon politici schválí, rybník si nevypustí

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 8. 2. 2021 | 37 komentářů | 4 163
politické stranyÚstavní soudvolby

Ústavní soud udělal, co musel. Poslanci a senátoři mají času na úpravu a schválení volebního zákona víc než dost. Jen musí makat.

Ústavní soud odstranil nespravedlnost. Volební zákon politici schválí, rybník si nevypustí

Zdroj: Shutterstock, kolážoval Pleska

Jako kdyby nebylo dost trablí s koronavirem. Nad Českem se stahují další temná mračna. Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Pokud poslanci včas neschválí jeho novou podobu, nastane dosud nepoznaný chaos.

Jen považte, co bychom si počali bez Sněmovny?

„(...), takže pak už by neměl kdo zákon přijmout a dolní komoru parlamentu bychom už prostě neměli,“ varoval v ČT ústavní právník Jan Wintr. A korunu všemu nasazoval Andrej Babiš. Premiér v hysterické reakci obvinil Ústavní soud, že se ho snaží odstranit z politiky a prohlásil, že svým rozhodnutím „otřásl důvěrou v politický systém“.

Může snad důvěru v politický systém zbourat usnesení, které narovnává pravidla politické soutěže?

Pět měsíců a čtyři paragrafy

Právě to Ústavní soud udělal. Soudci (jedenáct z patnácti) se usnesli, že volby podle volebního zákona nejsou férové, protože nedodržují princip rovnosti hlasů a poměrného zastoupení, které jsou zakotveny v Ústavě.

Tato nerovnost je způsobena parametry použitými při D’Hondtově metodě přepočtu hlasů, podle níž se přidělují poslanecká křesla. Výsledkem je, že hlas voliče v malém kraji má menší váhu než hlas voliče v kraji větším.

To je nepopiratelné. ODS v Karlovarském kraji v roce 2017 nestačilo na mandát ani 8,8 procenta hlasů. Zato v Praze se poslanecké křeslo přidělovalo už za necelých pět procent. Komunisté je dostali za 4,6 procenta. Co víc, ANO podle zrušeného systému „nakoupilo“ jednoho poslance za necelých dvacet tisíc hlasů, zatímco STAN k tomu potřeboval víc než čtyřicet tisíc hlasů.

Výsledky voleb do Sněmovny 2017 bez použití d'Hondtovy metody

Strana

Počet případných mandátů bez d'Hondtovy metody

Skutečný výsledek sněmovních voleb 2017

ANO

63

78

ODS

24

25

Piráti

23

22

SPD

23

22

KSČM

17

15

ČSSD

16

15

KDU-ČSL

12

10

TOP 09

11

7

STAN

11

6

Zdroj: ČT

 

Za nefér prohlásil soud také aditivní kvorum pro koalice. To je podíl odevzdaných hlasů, které koalice musí získat, aby postoupila do sněmovny. Zatímco samostatné straně stačilo ve volbách pět procent (což zůstává), dvoučlenná koalice jich musela posbírat deset, tříčlenná patnáct... což soud ze zákona vyškrtl. K velké Babišově nevoli, protože tím zlepšil vyhlídky jeho konkurentů – menších stran i těch, které snáz vytvářejí koalice než ANO.

Obdobná kvora, která mají odstrašit od účelových koalic založených pouze s vidinou volebního zisku (obdoba sňatku za účelem zisku občanství) v některých zemích existují. Ale nikde nejsou tak vysoká jako v Česku, kde odrazují od koalic také blízké strany, které chtějí v parlamentu postupovat společně.

Suma sumárum, Ústavní soud uložil zástupcům lidu povinnost dát do souladu s ústavou paragrafy 48 až 51 volebního zákona, které proškrtal. Je k tomu snad zapotřebí vyvinout nějaký nadlidský výkon?

Věc se dá vyřešit například jiným přepočtem na mandáty uvnitř krajů a tím, že se nezavede žádný zvýšený práh pro koalice, anebo jen přiměřený – například sedm procent pro dvojkoalici, devět pro trojkoalici… A k tomu se už nedá vítězi žádný tučný bonus v podobě dalších křesel.

Není přitom sporu, že soud měl rozhodnout dřív. Připustil to i jeho předseda Pavel Rychetský, byť práci profesora Jana Filipa označil za „dokonalé dílo“. Nelze se prostě ubránit dojmu, že pan profesor mohl dílo dokončit dřív než za tři roky, aniž by ho „zfušoval“.

Kapři si rybník nevypustí

Jsou ale opravdu zákonodárci v časové tísni? Pravda, musí dohodnout dva obtížné kompromisy. Na změně volebního zákona se navíc musí dohodnout většina ve Sněmovně i v Senátu. Kompromis musí hledat koaliční strany, které ovládají Sněmovnu, i opoziční, které kontrolují Senát, a také malé strany se stranami velkými.

Nepřekonatelný problém? Do parlamentních prázdnin zbývá pět měsíců, do voleb, ve kterých se volí Sněmovna a třetina Senátu, devět.

Stíhačka
Zdroj: Shutterstock

Anketa

Stihne se novela volebního zákona schválit včas?

Můžeme si pomoci srovnáním: Když koncem srpna 1992 podepsali Václav Klaus a Vladimír Mečiar dohodu o rozdělení Československa, měli zákonodárci čtyři měsíce na to, aby se dohodli nejen na nové Ústavě, ale také na změnách hromady zákonů, které byly pro samostatné Česko nezbytné.  

A co daňová reforma, kterou Babiš protlačil ve formě pozměňovacího návrhu k zákona? Sněmovna se na ní nakonec dohodla se Senátem během několika dnů, nemusela ho ani přehlasovat.

Samosebou, leccos se v politice může vléct. Andrej Babiš se třeba za půl roku nedokázal dohodnout na vzniku většinové vlády. Jenže nedohodl se proto, že se dohodnout nechtěl a dlouho také nemusel. Prezident mu žádnou uzávěrku nestanovil.

Teď je situace odlišná. Rozvrh je vykolíkován datem blížících se voleb. A protože kapři si rybník nevypustí, není proč se obávat, že strany se nedohodnou.

Zkušenosti ukazují, že obávat se můžeme pouze těch, kteří se nakonec do Sněmovny dostanou.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag červen 2021Zdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.