Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Ve Washingtonu se otáčí vítr. Politici soutěží, kdo je nejvíc proti monopolům

Matěj  Schneider
Matěj Schneider
26. 10. 2020
 7 561

Čtyři sta padesát stránek zprávy, kterou vydal antimonopolní podvýbor Sněmovny amerického Kongresu představuje první výstřel velké ráže ve válce, kterou politici vyhlašují velkému byznysu. První cíl jsou čtyři technologické firmy, ale u těch se to nezastaví.

Ve Washingtonu se otáčí vítr. Politici soutěží, kdo je nejvíc proti monopolům
Zdroj: Shutterstock

Dlouho se zdálo, že americká antimonopolní politika je pevná jak skála. Ještě na konci Obamovy éry byl konsenzus vcelku daný: nejlepší je nechat dominantní firmy dělat, co chtějí. „Případů, které by vyžadovaly náš zákrok, jsme našli jenom pár,“ psal předloni (s. 743) Carl Shapiro, který za Obamy dva roky byl jednou z klíčových postav antimonopolní divize amerického ministerstva spravedlnosti. Teď se skálopevná jistota začíná drolit.

Nejvýraznější signál změny je nová zpráva podvýboru pro antimonopolní politiku Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu. Zaměřuje se na „velkou čtyřku“ technologických firem: Alphabet (tedy Google), Amazon, Apple a Facebook. Studie zveřejněná na začátku října má 449 stran a vznikala víc než rok. Přelomová je sama o sobě, především je ale zjevné, že jde jen o první výstřel v rýsující se bitvě mezi Kongresem a čím dál koncentrovanějším americkým byznysem, nejen tím technologickým.

Útok na velkou technočtyřku

Z tónu, jakým je zpráva psaná, je jasné, že regulátoři si nehodlají brát servítky. „Na naši žádost vydala firma Alphabet 1 135 398 dokumentů včetně strategických memorand, prezentací a materiálů z předchozích vyšetřování. Google zpřístupnil velké množství materiálu, zaměstnanci podvýboru ale množství nezaměňují s kvalitou ,“ neodpustí si v jeden moment autoři. Od Amazonu si pro změnu výbor vyžádal seznam deseti jeho největších konkurentů. „Amazon identifikoval 1700 firem, včetně společnosti Eero (kterou přitom Amazon vlastní), distributora zlevněných chirurgických potřeb a firmu prodávající sušené hovězí maso,“ stojí ve zprávě. U všech čtyř firem pak zpráva vypichuje mnoho momentů, ve kterých jejich lidé neříkali pravdu. V jedné poznámce autoři dokonce naznačují, že se zástupci Amazonu dopustili křivopřísežného prohlášení.

J. D. Rockefeller dojí. New York AmericanZdroj: Shutterstock

Jak dojíval Rockefeller

Od občanské do první světové války ovládly monopolistické praktiky takřka všechna odvětví amerického průmyslu. Ze všeho nejdůležitější byly ale železnice. Kdo přímo či nepřímo ovládal tyto železné tepny, které se postupně rozpínaly přes celý kontinent, mohl snadno opanovat celá průmyslová odvětví.

Čaj, železnice, Amazon. Jak monopoly škrtily USA

„Jednoduše řečeno, tyto firmy, které byly kdysi neučesanými malými startupy a které se snažily narušit status quo, se samy staly přesně tím druhem monopolů, jaké tu byly naposled v éře ropných baronů a železničních magnátů,“ stojí ve vzletném varovném úvodu zprávy. Všechny čtyři firmy se ale tváří v tvář regulátorům snaží tvrdit, že ve skutečnosti až tak dominantní postavení nemají. Zpráva podvýboru je často usvědčuje jejich vlastními slovy. Například cituje prezentaci provozní ředitelky Facebooku Sheryl Sandbergové, ve které přiznává, že její firma nečelí žádné významné konkurenci a že její odvětví se postupně konsoliduje. Zní to, jako by šlo o jakýsi samovolný proces, na který Google nemá vliv. Jenže velkým tématem zprávy jsou také akvizice menších firem technologickými giganty. Podle zprávy „velká čtyřka“ od roku 1998 skoupila přes 500 firem.

Technogiganti mají na trhu výrazně dominantní postavení a dokážou hlídat, koho na něj pustit. A pokud už někoho pustí, mají prý nad ním téměř neomezený dohled. „U Applu je zásadní služba App store, u Googlu je to jeho vyhledávač, Mapy, systémy pro prodej reklamy a podobně, u Facebooku sociální síť a u Amazonu jeho digitální tržiště, Amazon Web Services, Alexa, garantovaná doprava a tak dále. Zneužívají své pozice toho, kdo má pod kontrolou dveře na trh, a svých možností sledování pro zisk a aby dál upevnili své dominantní postavení a aby získaly prostředky prostředků pro vstup do dalších segmentů trhu,“ shrnuje hlavní výtky zprávy Matt Stoller z American Economic Liberties Project.

Ve zprávě se dozvíte i leccos nového. Například, že Amazon má v USA podle všeho v USA nadpoloviční podíl online prodejů v USA nebo že Facebook tu přes 200 milionů lidé používá přes mobilní aplikaci – ta je prý na 74 procentech telefonů. „Vaším jediným úkolem je získat někde minutu navíc. Je to nemorální. Neptají se, odkud se ta minuta vezme. Každou minutu dokážou nějak zpeněžit, takže jejich jedinou metrikou je sehnat tu další,“ cituje zpráva bývalého product managera Facebooku.

Velké pozornosti se dostává šikanování konkurence. Pochopitelně se musí zmínit slavný případ prodejce plen Diapers.com, kterého Amazon nejdřív zlomil dumpingovými cenami a pak koupil. Slovo dostane bezpočet menších hráčů a opravdu nevykreslují velké čtyřce zrovna pozitivní portrét. „Dostat se do hledáčku Amazonu by bylo jako spáchat obchodní sebevraždu. Nemám nejmenší pochybnost, že kdyby se Amazon dozvěděl, že ho kritizujeme, odepřel by nám přístup a zničil náš byznys,“ řekl podvýboru jeden – z pochopitelných důvodů anonymizovaný – obchodník. „Vzhledem k tomu, jak mocný je Google, a také k jeho minulému chování, zcela upřímně se bojíme odvety,“ řekl zase jiný.

Khanová se rozzlobila a bude zlá

Antimonopolnímu podvýboru předsedá rhodeislandský kongresman za Demokratickou stranu David Cicilline. Zdaleka největší podíl na podobě zprávy má ale Lina Khanová. Ta od loňského roku sloužila jako klíčová poradkyně podvýboru. Sotva třicetiletá Khanová už předtím stihla napsat hned dvě přelomové akademické práce, především článek Amazon's Antitrust Paradox z roku 2017. Ten si bral na paškál Amazon za zneužívání dominantního postavení na trhu, ale zároveň i americkou antimonopolní politiku posledních několika dekád. Článek názvem parafrázuje titul knihy Roberta Borka Antitrust Paradox, která byla pro předchozí éru biblí. Ještě před pár lety byla Khanová sice hvězdná, ale jen akademička. Teď sedává přímo za členy podvýboru, když vyslýchají ředitele největších technologických firem.

Stejně jako Khanová ve svých textech se zpráva nestrefuje jen do gigantických firem, ale také do činnosti regulačních agentur v poslední desetiletích. „Federální obchodní komise a ministerstvo spravedlnosti se rozhodly zcela přestat vymáhat dodržování některých antimonopolních zákonů,“ píše se tu doslova. „O většině akvizic (ne-li o všech), které tu probíráme, věděla Obchodní komise předem, ale nepokusila se zabránit ani jedné z nich,“ obviňuje dále zpráva. „Oba úřady se při vymáhání zákona zaměřovaly na relativně malé hráče – včetně učitelů krasobruslení a varhaníků – což vyvolává otázky ohledně jejich priorit,“ dodávají autoři.

Lina Khanová a její hipsteři

Fous
Zdroj: Shutterstock

Lina Khanová se na rodila v roce 1989. Přesto už si vysloužila velký portrét v New York Times a web Politico ji umístil na svůj seznam 50 nejvlivnějších osobností. „Zázračné dítko, které proměňuje celosvětovou diskuzi o hospodářské soutěži a moci korporací,“ psaly Financial Times. Průlom Liny Khanové je ale nepředstavitelný bez probouzejícího se antimonopolního hnutí. Od svých kritiků si vysloužilo označení „antimonopolní hipsteři“ (hipster antitrust). Sami se nazývají „novobrandeisovskou školou“ – podle předního bojovníka proti monopolům, soudce amerického Nejvyššího soudu Louise D. Brandeise.

Kdo se bojí Lizy Khanové a „antimonopolních hipsterů?

Čtěte na Finmagu

Zpráva tvrdí, že k obnově zdravé tržní konkurence je potřeba udělat čtyři věci. První je legislativní zákrok a restrukturalizace stávajících technologických gigantů – tím je myšleno konkrétně například odlomení Instagramu od Facebooku. Zadruhé je potřeba posílit stávající zákony, které mají omezovat vznik monopolů, především právě posílením regulace fúzí. „Podvýbor doporučuje, aby Kongres zvážil potvrzení původního záměru a širších cílů antimonopolních zákonů tím, že vyjasní, že jsou navrženy nejen pro ochranu zákazníků, ale také pracujících, podnikatelů, nezávislých firem, otevřených trhů, spravedlivé ekonomiky a demokratických ideálů,“ vysvětluje zpráva v jasném odmítnutí úzce vymezeného „borkovského“ čtení záměru antimonopolních zákonů. Třetí krok má být posílit jak zákonně, tak finančně existující instituce, které mají na tržní prostředí mají dohlížet, Federální obchodní komisi a antimonopolní odbor ministerstva spravedlnosti.

Pozoruhodné je poslední doporučení, které má prý vrátit moc do rukou řadových Američanů. Zpráva tu doporučuje posílit možnost hromadných žalob a eliminovat rozhodčí doložky, které zákazníkům brání žalovat poskytovatele služeb – a kterých v posledních letech přibývá.

Je zjevné, že se výbor nechce zastavit u takzvaného Big Techu. Chce opravit chyby, díky kterým giganti dorostli dnešních takřka nezvladatelných proporcí. Význam zprávy přesahuje technologický sektor, ten je jen nejviditelnějším důsledkem laxního vymáhání antimonopolních zákonů v posledních dekádách.

Zpráva samozřejmě nemá žádný legislativní účinek. Je ale v kontextu posledního půlstoletí bezprecedentně odhodlaným stanoviskem amerického Kongresu, který dlouhou dobu boj proti monopolům nechával na judikatuře a exekutivě. „Kongres – nikoliv soudy, vládní agentury ani soukromé společnosti – zavedl antimonopolní zákony a Kongres musí táhnout jejich modernizaci, aby sloužily dnešní i zítřejší ekonomice,“ stojí tu.

Sněmovní podvýbor sice vedou demokrati, ale problém s technologickými giganty cítí i republikáni. Ti pod vedením coloradského zastupitele Kena Bucka, vydali vlastní doplňující zprávu. Navrhují v ní mírnější řešení, než jaká nabízí hlavní zpráva, ale to, že současný stav je neúnosný, vůbec nerozporují. Osamělý nesouhlas vyslovil jen ohijský republikán Jim Jordan, ale ani ten se nevyhnul doporučení změnit stávající legislativu regulující telekomunikace.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Kdo je tady nejvíc antimonopolní?

Členové podvýboru nejsou ve svých obavách osamělí. 20. října oznámilo americké ministerstvo spravedlnosti antitrustovou žalobu na Google. „Před 25 lety zažalovalo ministerstvo spravedlnosti Microsoft a vydláždilo tak cestu vlně inovativních technologických společností – včetně Googlu. Zvýšená míra konkurence po žalobě Microsoftu umožnila Googlu narůst z drobného startupu v internetového giganta. Bohužel jakmile se Google dopracoval k dominanci, uchýlil se ke stejným krokům proti volné soutěži. Pokud v tom necháme Google pokračovat, přijdeme o další vlnu inovátorů a Američané možná nebudou moct těžit z ‚dalšího Googlu‘,“ nechal se slyšet ministr William Barr, když žalobu oznamoval. Odkazuje na poslední velkou antimonopolní žalobu, kterou americké ministerstvo spravedlnosti podávalo. Ministerstvo tvrdí, že Google se snaží nelegálně chránit své dominantní postavení ve sféře vyhledávání a s ním spojené reklamy. Je tedy poměrně úzce vymezena. Velmi pravděpodobně to souvisí s tlakem, který na právníky ministerstva vyvíjel právě Barr v snaze, aby byla žaloba podána co nejdříve.

Federální obchodní komise si podle informací New York Times pro změnu brousí zuby na Facebook – komisí zatím neschválená žaloba by měla obviňovat Facebook z protizákonného skupování rivalů s úmyslem udržet si dominantní postavení. 

Zpráva sněmovního podvýboru cituje průzkum, ve kterém 79 procent dotázaných odpovědělo, že takové fúze a akvizice podkopávají hospodářskou soutěž a spotřebitelský výběr. 60 procent podporuje silnější regulaci technologických platforem – například v podobě povinné interoperability, která by zajišťovala, že každý uživatel může snadno z dané služby „utéct“, aniž by přišel o klíčová data a spojení. Silného názoru veřejnosti si začínají výrazněji všímat i politici. „Co se týče velkých technologických firem, je to jenom začátek. Zima se blíží,“ komentoval žalobu Googlu republikánský senátor za Arkansas Tom Cotton. „‚Spojené státy versus Google‘ jsou nejpatriotičtější slova, co jsem slyšel za hodně dlouhou dobu. Bůh žehnej Americe,“ tweetoval jeho kolega ze sousedního Missouri Josh Hawley.

Může otáčející se vítr v DC překazit případné zvolení Joea Bidena americkým prezidentem?

Teleskop
Zdroj: Shutterstock

Máme na radaru

Chytré čtení na víkend

Monitoruje web. Třídí zrno od plev. Blbosti zahazuje. A výběr toho nejlepšího, co se za týden podaří zachytit, můžete mít každý pátek v mailboxu. Objednejte si pravidelný páteční výběr z toho, co se objevilo na radaru Michala Kašpárka.

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

Čtení na víkend

 

„Biden není žádný přítel s Googlem, ale nepřátelí ani s těmito novými brandeisovskými typy,“ varuje už citovaný Matt Stoller o předpokládaném směřování potenciální Bidenovy administrativy. Stoller poukazuje na to, že Biden má za sebou dlouhou historii poměrně prokorporátního politika, který ale na stranu druhou občas projeví populistický instinkt – například při potvrzovacím slyšení nejvyššího soudce Stephena Breyera. „Nevím, ale Biden bude rozhodně razantnější, než jaký byl v tomto ohledu Obama,“ odpovídají prý Stollerovi vesměs všichni lidé z Bidenova okolí, když sonduje, jaké postoje má potenciální příští prezident Spojených států k antimonopolní politice.

Jak se ale dá vyčíst z antimonopolní zprávy sněmovního podvýboru, Američané se v hlídání velkého byznysu nemusí spoléhat na Bílý dům. „Téměř před sto lety napsal nejvyšší soudce Louis Brandeis: ‚Musíme si vybrat. Můžeme mít demokracii, nebo můžeme mít bohatství soustředěné v rukou několika, ale nemůžeme mít obojí.‘ Tato slova k nám dnes promlouvají s velkou naléhavostí,“ stojí v úvodu zprávy. Pokud bude Washington skutečně pokračovat v cestě, kterou vytyčuje aktuální zpráva a žaloba Googlu, může brzy změnit podobu ekonomiky nejen Spojených států.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
7
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Matěj  Schneider

Matěj Schneider

Publicista. Redaktor serveru A2larm, kde mimo jiné ve spolupráci s projektem Voxpot připravuje podcast Redneck o americké politice. Na Radiu Wave několik let vedl technologickou rubriku Děrné štítky, momentálně... Více

Související témata

Amazonantimonopolní zákonyAppleFacebookGoogleJoe BidenLina Khan
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo