Záhy po prezidentské obhajobě Andrzeje Dudy prohlásil předseda Práva a spravedlnosti Jarosław Kaczyński, že vládu Mateusze Morawieckého čeká na přelomu srpna a září rekonstrukce.
Pokud vás ta věta napoprvé nezarazila, určitě se to stane, když s ji zkusíte přečíst ještě jednou. Nebo je to tím, že jste obeznámeni s poněkud zvláštním rozložením sil v polské vrcholové politice.
Ačkoli je Kaczyński stranickým šéfem Mateusze Morawieckého, přece jenom je častější situace, kdy změny ve vládě oznamuje premiér sám, nikoli řadový poslanec. Členem Práva a spravedlnosti byl do svého zvolení prezidentem i Andrzej Duda. A stranickou disciplínu jako by držel i po něm. Kaczyński vládne „ze zadního sedátka“ a ani premiér Morawiecki, ani prezident Duda se do konfliktu nehrnou, věrně poslouchají jeho vůli. Mateusz Morawiecki přišel do vlády zvenčí (byl šéfem banky) a může být koaličními poslanci odvolán. Andrzej Duda ve svých 48 letech začíná poslední prezidentské období a určitě nechce za pět let ztratit podporu své strany.
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
UMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?
Aprílová krize
Přesto se nedá říct, že by si šedá eminence z varšavské Nowogrodzké ulice, kde sídlí Právo a spravedlnost, v Polsku mohla dělat, co se jí zachce. Kontroluje stranu a většinu vlády. Jenže ta není jednobarevná. Do několikera posledních voleb šlo Právo a spravedlnost v koalici s pravicovějším Solidárním Polskem a středovější Dohodou. A právě koaliční partneři vnášejí do systému nestabilitu. Můžou si to dovolit, bez jejich poslanců ztrácí vláda většinu v Sejmu.
Za první vládní krizí byl v dubnu předseda koaliční Dohody Jarosław Gowin, tehdy ministr vysokého školství. S ohledem na koronavirus se postavil proti konání prezidentských voleb v řádném květnovém termínu (uvažovalo se i o korespondenčním hlasování) a prosadil si odklad na počátek letních prázdnin. Vláda sice několik dní neměla parlamentní většinu, ale o rozpadu koalice se nemluvilo.
Partner si vyskakuje
To až nyní – vinou Zbigniewa Ziobra, předsedy druhé strany Solidárního Polska, ministra spravedlnosti a vrchního státního zástupce. Zbigniew Ziobro má na rozdíl od Gowina velké ambice – chtěl by být nástupcem Kaczyńského jako lídr polské pravice a chtěl by být také prezidentem, nejlépe už po vypršení mandátu Andrzeje Dudy.
Ziobro tak dělá problémy – snaží se okopávat kotníky premiérovi Morawieckému, vyvolává kulturní války (boj proti „ideologii LGBT“ rozdmýchává nejvíc jeho strana) a kolem jeho úřadu se objevují četné aféry (trollí farma na ministerstvu spravedlnosti). Jenže narazil – Kaczyński odmítl jeho plán na sloučení Práva a spravedlnosti se Solidárním Polskem a bez silné pozice uvnitř Práva a spravedlnosti se Ziobro nástupcem Kaczyńského a prezidenským kandidátem v roce 2025 stane jen těžko.
Zkrocení malých stran
Avizovaná rekonstrukce vlády směřovala proti zájmům menších stran, které by při slučování ministerstev ztratily po jednom postu. Menší strany, kterým Právo a spravedlnost zadržuje státní příspěvek za volby, se oprávněně bály o ztrátu zdrojů pro své lidi – státní podniky. Pro odpor Dohody a Solidárního Polska se rekonstrukce vlády odsouvala, ze srpna (nejsilnější vládní strana ale nečekala a rovnou vyměnila své ministry zdravotnictví a zahraničí) až na konec září. A bylo jasné, že i díky dalším nahromaděným konfliktům bude nutná katarze, která vztahy ve vládní koalici vyjasní.
Záminkou byla druhořadá a symbolická novela o ochraně zvířat, zakazující kožešinové farmy a rituální porážku. Symbolika spočívala v tom, že zákon prosazoval osobně Jarosław Kaczyński, známý milovník koček, o němž zlé jazyky tvrdí, že má raději zvířata než lidi. I přes odpor části jeho vlastní strany a koaličních partnerů zákon prošel, podpořila ho většina opozice. Pro Kaczyńského to byla také skvělá možnost, jak disciplinovat i vlastní stranu, omezit vliv toruňského kněze a mediálního magnáta v jedné osobě Tadeusze Rydzyka, který platí za člověka kožešinové lobby. Patnácti poslancům Práva a spravedlnosti, kteří nehlasovali pro novelu zákona bylo pozastaveno členství ve straně, Jan Ardanowski se posléze poroučel z křesla ministra zemědělství.
Zákon prošel, začala koaliční krize. Ostrou rétoriku nasadilo Právo a spravedlnost, neloajalitu koaličních partnerů považovalo za vypovězení koaliční smlouvy a proklamovalo odhodlání jít do předčasných voleb bez obou menších stran. Menší koaliční strany, které mají v průzkumech samostatně mezi jedním a dvěma procenty se zlomily, kály a usedly k jednacímu stolu. Dohodu chtěla ale i velká strana Právo a spravedlnost, ta malá procenta jsou zřejmě tím rozdílem, který jí umožní vládnout.
Nárazník
K novému podpisu koaliční smlouvy došlo 26. září, aniž byl veřejně znám její obsah. Rekonstruovaná vláda byla představena 30. září. Prezident ji jmenuje příští týden. Spojování ministerstev (z 20 na 14) není nijak důležité, zásadní jsou dvě informace – menší strany budou mít jedno (dříve dvě) řádné ministerstvo a jednoho ministra bez portfeje. Ještě podstatnější je ale vstup Jarosława Kaczyńského do vlády – bude ministrem bez portfeje a vicepremiérem, který má dozorovat resorty vnitra, obrany a spravedlnosti.
Kaczyńskému se do vlády nechtělo, vyhovuje mu pozice šedé eminence, tahání za nitky, nebaví ho ceremoniální náležitosti spojené s vládou a také stárne, má špatná kolena. Premiérem už rok byl (2006–2007), po výhře v roce 2015 před sebe raději „vysunul“ Beatu Szydło a později Mateusze Morawieckého.
Kaczyńského kritici v jeho vstupu do vlády vidí oslabení premiéra Mateusze Morawieckého a všímají si podivného vztahu, kdy je premiér nadřízeným svého stranického šéfa. Já tu situaci chápu jinak – Kaczyński bere osobní odpovědnost za vládu, kterou fakticky už pět let úkoluje. A jako vicepremiér „dozorující“ mezi silovými ministerstvy i ministerstvo spravedlnosti bude tlumit útoky ministra spravedlnosti Ziobra na premiéra Morawieckého.
Business as usual
Den po představení nové vlády, prvního října, její mluvčí potvrdil, že Solidární Polsko získá ministra bez portfeje, který bude odpovídat za státní lesy. Cynické pojetí politiky jako uspokojování finančních zájmů zúčastněných tím bylo potvrzeno. Jak vládní rekonstrukce splní svůj hlavní cíl – učinit vládu akceschopnější tváří v tvář druhé vlně epidemie a hospodářské recesi – ukáže čas. Do parlamentních voleb zbývají tři roky.