Umělá inteligence s vlastním vědomím? Jednou to přijde, předpovídá Mikolov

Co je to vlastně vědomí? „Mně to vždycky přišlo jako filozofický, až náboženský pojem. Spoustu tvrzení ohledně vědomí nemůžeme dokázat ani vyvrátit. Tím pádem je to o tom, čemu věříme a nevěříme,“ odpovídá tak trochu filozoficky expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov.

Podcast Future is Now

Vojtěch Wagner/Shutterstock

Future is Now – co to vlastně znamená? Znamená to, že žijeme v tom, co jsme ještě před pár lety považovali za sci-fi. Na druhou stranu technologie, co vidíme kolem nás, mají často kořeny v civilizacích tisíce let starých, a zdaleka to není poprvé, kde naše inovační možnosti překročily naše evoluční limity. Jak se poučit z historie, jak se pohybovat v chaosu, a jak si nemyslet, že jsme pupek světa a nejlepší, co se na zeměkouli zatím vylouplo? Můžeme vůbec odhadnout, jak se bude budoucnost vyvíjet? A jakou roli v tom hrají technologie? O tom všem a ještě více se ve speciální sérii podcastů baví vědec a expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov a archeoložka a výzkumnice Sara Polak. Povídají si tak, jako by zrovna seděli v obýváku a tlachali o tom, co je zajímá – tak i uvařte čaj a připojte si jejich polemiky do uší.

1. díl: Ovládnou nás technologičtí obři?
2. díl: Vezmou nám roboti práci?
3. díl: Dosáhne lidstvo nesmrtelnosti?
4. díl: Jaký přínos má globalizace?
5. díl: Je naše civilizace nejvyspělejší?
6. díl: Bude nám líp v metaversu?

„Ta úplně první nezodpověditelná otázka je, jestli mám vědomí jen já, nebo jestli mají stejné vědomí i další lidé. Já tomu sice můžu věřit, když se ostatní lidé chovají jako já, ale nemůžu dokázat, že někdo jiný má stejné vědomí,“ pokračuje Mikolov. „Už tohle ukazuje ten problém, jak vůbec vědomí definovat a jak vůbec zjistit, které ze systémů vědomí mají a nemají,“ dodává s tím, že cokoliv v tomhle směru řekneme, je na úrovni víry.

Celé téma by tak šlo pravděpodobně uzavřít filozofickým výrokem „vím, že nic nevím“. Na celou věc se ale dá dívat i z vědeckého hlediska. Mikolov připomíná princip Occamovy břitvy, podle kterého platí, že pokud máme vícero vysvětlení, tak to nejjednodušší je zpravidla nesprávnější. „Z toho hlediska je jednodušší říct, že vesmír se nějak vyvinul, máme miliony lidí a všichni mají víceméně stejné vědomí, než to, že jenom jeden z nich má vědomí a ostatní ne.“

Protože je tématem tohoto dílu „emergence všeho“, přišla řeč i na úplné počátky vesmíru. A konsekvence, které z něj vyplynuly. Pravděpodobně máte doma řetízek či nějaký jiný šperk ze zlata. Kov, z kterého je vyrobený, se samozřejmě vytěžil na planetě Zemi. „K nám za Zemi ale pravděpodobně doputoval z nějaké srážky supernov, která nastala někde ve vesmíru před miliardami let,“ upozorňuje Mikolov a dodává, že vesmír se neustále proměňuje a pořád v něm vzniká něco nového.

S kým máte tu čest? Hlavní tváře Future is Now

---

Jan Zátorský

Sara Polak vystudovala archeologii a kognitivní evoluční antropologii na Oxfordu. Několik let pracovala pro technologické startupy ve Velké Británii, USA nebo na Novém Zélandu. O umělé inteligenci pravidelně přednáší v Paralelní Polis, kde spoluzaložila technologický klub Paioneers.

Sara se angažuje v neziskovce prg.ai, kde s Tomášem Mikolovem zdarma vyučuje kurz Elements of AI, a točí pořad Deus Ex Machina pro Red Button EDU. Loni v dubnu se pro svou osvětu vědy a umělé inteligence zvláště stala hlavní tváří tištěného Finmagu.

 

---

Jindřich Nosek (NoJin) – vlastní dílo, CC BY-SA 4.0

Tomáš Mikolov vystudoval Fakultu informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Jako diplomovou práci obhájil jazykové modelování pomocí neuronových sítí, nalezl novou metodu překladu jazyka převedením slov do číselných vektorů a podařilo se mu tak zvýšit výkonnost překladačů až desetitisíckrát. Svou stopu zanechal v Googlu či Facebooku.

Mikolov své nadání objevil už raném dětství, programování se věnuje od svých osmi let. Od roku 2020 buduje vlastní výzkumný tým na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze. Mimoděk se proslavil i jako ústřední postava vítězného snímku Czech Press Photo 2020.

---

Kolektivní paměť

„Je zvláštní pocit si uvědomit, že se tohle všechno děje po miliardy let. Hmota se nějak přeskupuje, všechno se pohybuje, vybuchuje a přes mlhoviny zase slučuje dohromady. Pak ale najednou vznikne něco jako život a to vědomí, kdy jsme jako lidi schopní svým způsobem chápat vlastní existenci a to, že dokážeme plánovat svoje pohyby tak, abychom maximalizovali naše přežití v čase a chováme se odlišně proti zbytku hmoty, která se chová mnohem nudněji,“ říká o životě a vědomí obecně Mikolov.

Podcast Future is Now podporují. Děkujeme!

KIA

Kia

SIMPLEA

Simplea

Jsme moderní česká pojišťovna, která staví na lidskosti a jednoduchosti. Simplea vznikala na zelené louce, nejsme tak zatíženi korporátními nařízeními. Spojili jsme chytré technologie se zdravým selským rozumem a vytvořili životní pojištění, které jako jediné na trhu garantuje plnění pojistných událostí v 99 % případů.

ESET

Eset

Již od roku 1987 vyvíjíme bezpečnostní software pro domácí i firemní uživatele. Přes 30 let chráníme digitální technologie, které pomáhají měnit svět k lepšímu. ESET je tady, aby je chránil. ESET Progress. protected.

Mezi základní bloky civilizační komplexity patří podle archeoložky a výzkumnice Sary Polak kolektivní paměť, která byla poprvé pojmenována ve dvacátých letech dvacátého století francouzským filozofem Mauricem Halbwachsem. „Podle něj si jednotlivec nemusí pamatovat všechno, nebo mu některé vjemy sklouznou do podvědomí. Ale potom, jak si lidi mezi sebou vyměňují symbolické informace, jsou vlastně schopní získat větší emergentní komplexitu myšlenek a tím jsou třeba schopní se rychleji dobádat nějakého cíle,“ vysvětluje Polak.

„V ideálním případě je to třeba vědecká komunita, kde samozřejmě jeden vědec nezmůže tolik jako několik vědců dohromady, když se ty nápady sdílejí. Podle mě je v tom třeba obrovská síla open source přístupu k věcem. Tím, že vydáte přístup víc lidem a víc lidí na tom může škálovatelně pracovat, tak jste schopni přijít na nějaký inovativní využití,“ upozorňuje Polak.

Vzhledem k Mikolovově zaměření se v podcastu probíralo i téma, zda vědomí může mít i umělá inteligence. Pokusy o vytvoření takzvaného umělého vědomí už totiž probíhají. „Zatím je to ale okrajová věc,“ říká Mikolov.

„Nejzajímavějšími novinkami v oblasti umělé inteligence jsou nové verze jazykových modelů nebo generátory obrázků. A i když ty modely můžou vypadat, že dělají něco, co by na jejich místě dělal člověk, tak když někdo pochopí, jak matematicky fungují, tak tam prostě prostor pro vědomí zatím není.“

To ale neznamená, že by někdy nějaké umělé vědomí nemohlo vzniknout. „V budoucnu můžou vzniknout nějaké matematické modely, kde už by prostor pro emergency, kdy vzniká něco samo od sebe, být mohl,“ připouští Mikolov. „Když komplexita systému dosáhne určité úrovně, tak už bychom mohli uvažovat nad tím, jestli už tam umělé vědomí nevzniká.“

Na co ještě v podcastu přišla řeč?

• Jak vnímal koncept vědomí Aristoteles
• Jestli můžou mít vědomí i minerály
• Na bilancování mezi chaosem a řádem v historii lidstva
• Na matematické modely emergency

Kam dál? Podcast na Finmag.cz:

• Faktoring může být cool, i proto stojí za fintechovou revolucí, říká Stroukal
• Nabíjení elektromobilů drahé není, bude snazší než tankování, říká Dobeš
• Investice do nemovitostí nemají být jen pro vyvolené, říká Pock
• Spousta emitentů nemá na trhu s dluhopisy co dělat, říká Cimala z CFG
• Platební morálka? Paradoxně bývají horší korporace, říká expert přes faktury