Svou inteligenci přeceňujeme, i dávné civilizace byly chytré, říká Mikolov

Michal Hron
Michal Hron
20. 10. 2022
 9 202

Jsme skutečně tak chytří, jak si myslíme? Je naše civilizace tím nejvyspělejším, co Zemi zatím potkalo? Důkazy pro to máme silné, ale nemusí být vše tak černobílé, jak to vypadá, přemítá v dalším díle speciální série podcastů Future is Now expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov. Usaďte se a užijte si jeho už pátou polemiku s antropoložkou a vědkyní Sarou Polak.

Svou inteligenci přeceňujeme, i dávné civilizace byly chytré, říká Mikolov
Tomáš Mikolov hostem Sary Polak v sérii podcastů Future is Now / Zdroj: Shutterstock/Finmag.cz

Ústředním tématem pátého dílu podcastové série Future is Now je urbanizace a obecně historie civilizací a s tím souvisejících věcí. Tedy jak se společnost vyvíjí a zda to, co se učíme a víme, je skutečně správně. A zda vůbec máme dostatek důkazů o dávných civilizacích, které Zemi bezpochyby obývaly.

Polak na úvod otevírá otázku, zda o o těchhle civilizacích vůbec víme dostatek. Poukazuje na to, že zatímco při výzkumu v Botswaně, kterého se jako antropoložka sama účastnila, se třeba najdou jen jeden dva korálky a nic víc, zvučná společenství jsou často spojena s nějakou monumentální architekturou. Typickým příkladem je Egypt a jeho pyramidy.

Podcast Future is Now

Podcast Future is Now
Vojtěch Wagner/Shutterstock

Future is Now – co to vlastně znamená? Znamená to, že žijeme v tom, co jsme ještě před pár lety považovali za sci-fi. Na druhou stranu technologie, co vidíme kolem nás, mají často kořeny v civilizacích tisíce let starých, a zdaleka to není poprvé, kde naše inovační možnosti překročily naše evoluční limity. Jak se poučit z historie, jak se pohybovat v chaosu, a jak si nemyslet, že jsme pupek světa a nejlepší, co se na zeměkouli zatím vylouplo? Můžeme vůbec odhadnout, jak se bude budoucnost vyvíjet? A jakou roli v tom hrají technologie? O tom všem a ještě více se ve speciální sérii podcastů baví vědec a expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov a archeoložka a výzkumnice Sara Polak. Povídají si tak, jako by zrovna seděli v obýváku a tlachali o tom, co je zajímá – tak i uvařte čaj a připojte si jejich polemiky do uší.

1. díl: Ovládnou nás technologičtí obři?
2. díl: Vezmou nám roboti práci?
3. díl: Dosáhne lidstvo nesmrtelnosti?
4. díl: Jaký přínos má globalizace?

„Mně přijde zajímavý, že si lidi jsou v každém bodě historie některými věcmi velmi jistí, a přitom o nějakých sto dvě stě let později pak vypadají až směšně,“ přemítá Mikolov. A poukazuje například na evropské inkvizice a upalování čarodějnic. „A teďka jsme zas v jiném stavu civilizace, kdy celá společnost skálopevně věří zase jiným věcem, ale i ty můžou za sto let vypadat strašně směšně.“

I proto Mikolov nabádá k tomu, abychom se na historii dívali se zdravou dávkou skepse. „Bylo by dobrý si uvědomit, že spoustu věcí vidíme velmi pravděpodobně hodně zkresleně,“ říká.

Tím však hlavní protagonisté podcastů Future is Now nenabádají, že by snad měli lidi ignorovat dějepis. Naopak. „Já bych strašně ráda ke studiu dějepisu motivovala, i když chápu, že v českém kontextu je to často složitý, protože pokud si nezapamatujete, jak dlouhý malíček měl Karel IV., jedničku z dějepisu prostě nedostane a je jedno, jestli rozumíte principům, nebo ne,“ říká Polak.

Historie nám podle ní mimo jiné ukazuje, kolik způsobů žití a organizace společnosti vlastně je. Že je jich spousta a dějepis nám tuhle pestrost umožňuje vnímat. „Je jasný, že v knihách dějepisu bude popsaný římský impérium nebo starý Egypt, ale už se tam nedočtete třeba o počátku státu Pensylvánie. Tam žili víceméně v naprostém bezpráví bez jakýchkoli daní,“ uvádí příklad.

Ona velká databáze, kterou nám dějepis nabízí, je tak podle Polak „obrovsky obohacující“. „Může nám minimálně pomoct navigovat se v tom, co vnímáme jako chaos moderní doby. A může nám trošku pomoct ukotvit se, a to nejen naše individuální vědomí, ale vlastně i to, kam naše společnost směřuje,“ vyzdvihuje význam byť i nejednoznačných historických poznatků Polak.

S kým máte tu čest? Hlavní tváře Future is Now


Sara Polak
Jan Zátorský

Sara Polak vystudovala archeologii a kognitivní evoluční antropologii na Oxfordu. Několik let pracovala pro technologické startupy ve Velké Británii, USA nebo na Novém Zélandu. O umělé inteligenci pravidelně přednáší v Paralelní Polis, kde spoluzaložila technologický klub Paioneers.

Sara se angažuje v neziskovce prg.ai, kde s Tomášem Mikolovem zdarma vyučuje kurz Elements of AI, a točí pořad Deus Ex Machina pro Red Button EDU. Loni v dubnu se pro svou osvětu vědy a umělé inteligence zvláště stala hlavní tváří tištěného Finmagu.

 


Sara Polak
Jindřich Nosek (NoJin) – vlastní dílo, CC BY-SA 4.0

Tomáš Mikolov vystudoval Fakultu informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Jako diplomovou práci obhájil jazykové modelování pomocí neuronových sítí, nalezl novou metodu překladu jazyka převedením slov do číselných vektorů a podařilo se mu tak zvýšit výkonnost překladačů až desetitisíckrát. Svou stopu zanechal v Googlu či Facebooku.

Mikolov své nadání objevil už raném dětství, programování se věnuje od svých osmi let. Od roku 2020 buduje vlastní výzkumný tým na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze. Mimoděk se proslavil i jako ústřední postava vítězného snímku Czech Press Photo 2020.


Inteligence je relativní

Za jeden z hlavních historických mýtů Mikolov označil například všeobecné přesvědčení, že dávné civilizace byly primitivní. Připomíná, že o řadě z nich například nemáme důkazy, protože mohly používat rychle se rozkládající materiály. A jak upozornila Polak, za civilizací jako takovou nemusí vlastně stát ani ta monumentální architektura, která se k jejich novodobé definici často pojí.

Podcast Future is Now podporují. Děkujeme!

KIA

KiaKia

SIMPLEA

SimpleaSimplea

Jsme moderní česká pojišťovna, která staví na lidskosti a jednoduchosti. Simplea vznikala na zelené louce, nejsme tak zatíženi korporátními nařízeními. Spojili jsme chytré technologie se zdravým selským rozumem a vytvořili životní pojištění, které jako jediné na trhu garantuje plnění pojistných událostí v 99 % případů.

ESET

EsetEset

Již od roku 1987 vyvíjíme bezpečnostní software pro domácí i firemní uživatele. Přes 30 let chráníme digitální technologie, které pomáhají měnit svět k lepšímu. ESET je tady, aby je chránil. ESET Progress. protected.

„Z hlediska lidské inteligence to vypadá, že lidi, kteří tady žili třeba dvacet tisíc let zpátky, byli dost možná stejně chytří jako my. Samozřejmě neměli naše znalosti, nevěděli, jak funguje letadlo nebo elektřina, ale ta samotná inteligence, schopnost uvažovat a kriticky myslet, tahle schopnost tady pravděpodobně byla velmi podobná té naší,“ upozorňuje Mikolov.

Právě to, že máme tendenci zbytek historie podceňovat, podle něj v minulosti vedlo i k přesvědčení některých lidí o nadřazenosti, ke snaze o vytvoření nějaké vyvolené rasy. Za příklad dává nejen asi nejviditelnější snahu nacistické ideologie, ale třeba i britské impérium. „Tehdy bylo na špičce všeho a lidi tam s nosem nahoru koukali svrchu na všechny ostatní.“

Podobně podle něj dnešní společnost zhlíží na současné historické poznání a na lidi, kteří tu žili tisíce let zpátky. „Jenom proto, že neměli iPhony, ale ještě neznamená, že byli hloupí,“ říká. „Když jsem o tom četl nejnovější poznatky, vážně to vypadá tak, že i ti lidi, kteří tady žili desítky tisíc let zpátky, měli ve svých společnostech dost zajímavý a komplexní struktury. Není to černobílý.“

A přitakává i Polak. „Existuje krásná anglická věta absence of evidence is not evidence of absence, která říká, že jen proto, že nemáte důkaz k tomu, že něco není, neznamená, že to tak reálně nebylo.“ A poukazuje například na archeologa Patrika Robertse, který se zabývá třeba tím, že v Indii je velmi kyselá půda a spousta pralesů, takže se tam zkrátka hledají kosterní pozůstatky mnohem míň a hůř než třeba v oblasti bývalé Mezopotámie.

Archeologie nám tak sama o sobě podle Polak dává obrovsky zkreslený obraz toho, jak se civilizace formují. „Aniž by to tak třeba reálně bylo, protože ti lidé, kteří tu nezanechali materiální kulturu, nemají v historii vlastně žádný hlas. Čím víc do toho člověk hrabe, tím víc zjistí, že těch modus operandi civilizací je opravdu mnoho,“ říká.

Kampak kampak, ještě nekončíme. Co v podcastu ještě zazní?

  • jak se dokázaly organizovat civilizace bez písma
  • jak historie civilizací souvisí s vývojem umělé inteligence
  • polemika o komplexitě systémů, vesmíru a vzniku DNA
  • proč svět přichází o rozmanitost a unikátnost
  • a máme se masivního nasazení umělé inteligence bát?

Kam dál? Podcast na Finmag.cz:

Ohodnoťte článek

-
36
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Michal Hron

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel... Více

Související témata

Future is nowchaospodcastSara PolakspolečnosttechnologieTomáš Mikolovumělá inteligence

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo