Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis  

Globalizace má jen krátkodobý přínos, zašlo to moc daleko, říká Mikolov

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek | 13. 10. 2022 | 5 077
filozofieFinmagFuture is nowglobalizacepodcastSara Polak

Globalizace má z ekonomického hlediska sice jasný krátkodobý přínos, z toho dlouhodobého však může přinést spíš negativa. „Je jednodušší okopírovat, co dělá soused. Nejefektivnější přístup převládne,“ říká v novém díle podcastu Future is Now expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov. Se Sarou Polak se dotkne i historie globalizace či budoucnosti národních států.

Globalizace má jen krátkodobý přínos, zašlo to moc daleko, říká Mikolov

Tomáš Mikolov hostem Sary Polak v sérii podcastů Future is Now

Zdroj: Shutterstock/Finmag.cz

Z fenoménu globalizace se stal v posledních letech velmi politizovaný pojem. Lidé ji vnímají jako erozi národních hodnot nebo svojí identity. Tomáš Mikolov a Sara Polak, tvůrci podcastu Future is Now, se ale na ni dívají jinou optikou. Zkoumají například, jak se rozšiřují služby, komunikace, transfer informací po celém světě a jak spolu mohou různé skupiny kooperovat.

Podcast Future is Now

Podcast Future is Now
Vojtěch Wagner/Shutterstock

Future is Now – co to vlastně znamená? Znamená to, že žijeme v tom, co jsme ještě před pár lety považovali za sci-fi. Na druhou stranu technologie, co vidíme kolem nás, mají často kořeny v civilizacích tisíce let starých, a zdaleka to není poprvé, kde naše inovační možnosti překročily naše evoluční limity. Jak se poučit z historie, jak se pohybovat v chaosu, a jak si nemyslet, že jsme pupek světa a nejlepší, co se na zeměkouli zatím vylouplo? Můžeme vůbec odhadnout, jak se bude budoucnost vyvíjet? A jakou roli v tom hrají technologie? O tom všem a ještě více se ve speciální sérii podcastů baví vědec a expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov a archeoložka a výzkumnice Sara Polak. Povídají si tak, jako by zrovna seděli v obýváku a tlachali o tom, co je zajímá – tak i uvařte čaj a připojte si jejich polemiky do uší.

1. díl: Ovládnou nás technologičtí obři?

2. díl: Vezmou nám roboti práci?

3. díl: Dosáhne lidstvo nesmrtelnosti?

„Globalismus, tak jak jej známe v moderním slova smyslu, byl pojmenován během druhé světové války,“ připomíná archeoložka a výzkumnice Sara Polak. „Americký historik James Peck hovořil o vizionářském globalismu, kdy si Američané uvědomili, že Spojené státy mají zhruba polovinu světového bohatství, ale jen 6,3 procenta světové populace. Tak si řekli, že když jsou takhle ‚šikovní‘ a navíc vyhráli válku, měli by tu svou demokracii rozšířit do všech koutů světa,“ dodává s tím, že není náhoda, že právě poté vznikla například Světová banka, rozjela se Organizace spojených národů či NATO a o pár dekád později se v Evropě rozjel projekt Evropské unie.

Pro řadu lidí je globalizace sprosté slovo. Jak ji vnímá Tomáš Mikolov? „Pro mě je to emergentní jev ve společnosti, tedy takový, který vzniká samovolně. Není to tak, že by byl nějaký člověk, který bouchnul do stolu a řekl: ‚Tak a teď se budeme globalizovat,‘“ říká vědec a expert na umělou inteligenci.

„Globalizace má dobré i špatné stránky a je otázka, jak se k ní postavíme. Často vzniká z ekonomických důvodů. Když spolu státy nekomunikují, je přenos technologií, nápadů a myšlenek relativně pomalý. Je z toho diverzifikovaný a rozmanitý svět, ve kterém existuje spousta nápadů,“ pokračuje Mikolov.

„Jakmile se ale svět globalizuje, začne docházet k efektu winner takes all, tedy vítěz bere vše. Znamená to, že ten nejefektivnější přístup rychle převládne, protože to, co bude vydělávat nejvíc peněz, nakonec každý segment ekonomiky ovládne. Takže to dopadne tak, že ve 150 zemích na světě budeme mít hamburgery McDonald’s,“ poukazuje Mikolov na hlavní rozdíly obou přístupů v oblasti ekonomiky.

S kým máte tu čest? Hlavní tváře Future is Now


Sara Polak
Jan Zátorský

Sara Polak vystudovala archeologii a kognitivní evoluční antropologii na Oxfordu. Několik let pracovala pro technologické startupy ve Velké Británii, USA nebo na Novém Zélandu. O umělé inteligenci pravidelně přednáší v Paralelní Polis, kde spoluzaložila technologický klub Paioneers.

Sara se angažuje v neziskovce prg.ai, kde s Tomášem Mikolovem zdarma vyučuje kurz Elements of AI, a točí pořad Deus Ex Machina pro Red Button EDU. Loni v dubnu se pro svou osvětu vědy a umělé inteligence zvláště stala hlavní tváří tištěného Finmagu.

 


Sara Polak
Jindřich Nosek (NoJin) – vlastní dílo, CC BY-SA 4.0

Tomáš Mikolov vystudoval Fakultu informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Jako diplomovou práci obhájil jazykové modelování pomocí neuronových sítí, nalezl novou metodu překladu jazyka převedením slov do číselných vektorů a podařilo se mu tak zvýšit výkonnost překladačů až desetitisíckrát. Svou stopu zanechal v Googlu či Facebooku.

Mikolov své nadání objevil už raném dětství, programování se věnuje od svých osmi let. Od roku 2020 buduje vlastní výzkumný tým na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze. Mimoděk se proslavil i jako ústřední postava vítězného snímku Czech Press Photo 2020.


Zašlo to až moc daleko. Ty starší myšlenky, které dlouho fungovaly, už jsou dnes zapomenuté, nerozvíjí se a všechno je homogenní.

Ztráta pro lidstvo

Podle Mikolova má tedy globalizace z krátkodobého hlediska jasný ekonomický přínos, protože je jednodušší okopírovat, co dělá soused a není potřeba „stopadesátkrát objevit kolo“. Alternativní přístup „lokálnosti“ má podle něj ale potenciál dlouhodobějšího přínosu, i když zpočátku stojí víc úsilí.

Podcast Future is Now podporují. Děkujeme!

KIA

KiaKia

SIMPLEA

SimpleaSimplea

Jsme moderní česká pojišťovna, která staví na lidskosti a jednoduchosti. Simplea vznikala na zelené louce, nejsme tak zatíženi korporátními nařízeními. Spojili jsme chytré technologie se zdravým selským rozumem a vytvořili životní pojištění, které jako jediné na trhu garantuje plnění pojistných událostí v 99 % případů.

ESET

EsetEset

Již od roku 1987 vyvíjíme bezpečnostní software pro domácí i firemní uživatele. Přes 30 let chráníme digitální technologie, které pomáhají měnit svět k lepšímu. ESET je tady, aby je chránil. ESET Progress. protected.

„Když budeme vytvářet místní výrobky, které jsou specifické pro danou zemi či region, tak nám to přinese bohatost a rozmanitost. Pak nám to může pomoci s dlouhodobým rozvojem, kdy třeba někdo objeví nový druh sýra, vymyslí nový filmový žánr nebo nový sport,“ dodává Mikolov s tím, že princip myšlenky, která převálcuje celý svět, funguje i ve vědě.

„Zašlo to až moc daleko. Ty starší myšlenky, které dlouho fungovaly, už jsou dnes zapomenuté, nerozvíjí se a všechno je homogenní,“ upozorňuje.

Negativní důsledky globalizace se podle něj projevují například i v cestování. „Lidé rádi cestují a objevují jiné kultury. Teď ale sednete do letadla, někde vystoupíte, máte tam úplně stejné obchody jako v Praze, dáte si tam ten stejný hamburger a všechno tam vypadá stejně. A nakonec se bude všude na světě platit stejnými penězi, když budeme mít všichni bitcoiny. Sice nás bude na světě osm miliard, ale když se budeme všichni chovat stejně, tak je to pro lidstvo ztráta,“ upozorňuje Mikolov.

Sara Polak však upozorňuje, že i v rámci unifikace některých oblastí existují zásadní rozdíly. Například ve vnímání zmíněných fast foodů. V tomto ohledu upozorňuje na vědecký článek Melissy L. Caldwellové z roku 2004 Domestifikace hranolky zaměřující se na to, jak je řetězec McDonald’s vnímán rozdílně v USA a v Rusku.

„V Americe je to jídelna pro chudé, kam jdete, když jste tak opilí, že nemůžete dojít nikam jinam, nebo opravdu nemáte peníze. Zato v Rusku po pádu komunismu byly McDonaldy brané jako takové chrámy, kam vezmete holku na rande, protože tam mají milkshake. Šlo o fetišizaci Západu. Takže každá kultura si globální značky stejně převezme po svém,“ říká Polak.

 V podcastu se dál dozvíte:

  • Jaká je budoucnost národních států?
  • Jak se globalizace vyvíjela historicky?
  • Přinesou nové technologie nové kastování společnosti?

Kam dál? Podcast na Finmag.cz:

PODZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsme dostupný luxus a lidé chtějí nějakou radost. Když už nemohou hýřit, tak aspoň budou mít na stole dobré pití,“ řekl Jiřímu Nádobovi šéf Mattoni 1873 Alessandro Pasquale.

FIN V kanceláři šéfa Impact Hubu • Jakub Žofčák o byznysových souvislostech etikety • Robert Vlach o rozdílu mezi freelancery a zaměstnanci • Elonova obrana „čisté“ Tesly střílí vedle. • Mnohé firmy čekají problémy spojené s insolvencí a možná i trestní odpovědností. Jak se mají chovat?

MAG Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta zrekonstruovali bývalý klášter a vybudovali atypický domov pro seniory • Klára Moldová oživila historickou školu T. G. Masaryka • New York: hlavní město světa, nebo samozvaný král sebestředných sociopatů? • Conversky nosí hvězdy popkultury, to je ale až jejich druhý život

Autor článku

Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje u sledování svých oblíbených sportovních týmů, ať už ze světa fotbalu (i amerického) či basketbalu.