V rámci České republiky vzniklo v posledních letech několik organizací, které mají ambici fungovat jako prostředník mezi startupy a státem. Nejvýznamnější z nich je zřejmě Czech Business Angels Association.
Podle Staszkiewicz je jednou ze slabin Česka právě fakt, že zde působí vícero iniciativ, chybí ale jeden „zastřešující“ hráč se silným hlasem, který by mluvil za celé startupové prostředí. Například v Polsku existuje jedna velmi silná organizace Startup Poland a podobná situace je i na Slovensku.
„Za snahami vytvořit nějakou platformu, která by komunikovala problematiku startupů, stojí velké technologické firmy, nebo dokonce státní hráči,“ upozorňuje Staszkiewicz na specifikum českého prostředí a jako příklad uvádí projekt CzechStartups.org od agentury CzechInvest.
Některým firmám se do komunikace se státem moc nechce. Je přitom třeba si uvědomit, že stát neví všechno.
Se státem je třeba mluvit
Jaké jsou v tomto ohledu hlavní problémy startupů v Česku? „První problém je spíše filozofický. Některým firmám se do komunikace se státem moc nechce. Je přitom třeba si uvědomit, že stát neví všechno a že je třeba poukazovat na problémy, s nimiž se začínající firmy a celé sektory potýkají,“ podotýká Staszkiewicz.
Ke kafi ku poslechu máme...

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! Finmag podcast: Reality, investice a zajímaví hosté. Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!
„Do určité míry považuji dokonce za občanskou povinnost ekonomických subjektů se do takových konverzací zapojit. Některé firmy tento filozofický problém už překonávají a vidí, že státu je třeba pomoci. Kdyby totiž stát věděl všechno, nebyl by tu prostor pro velké lobbistické organizace, které v Česku působí dlouhodobě,“ doplňuje Staszkiewicz a jako příklady uvádí Svaz průmyslu a obchodu, Hospodářskou komoru a Asociaci středních a malých podniků.
Startupy na podobné aktivity často nemají finanční ani časovou kapacitu, přesto by podle Staszkiewicz rozhodně neměly lobbing u státu na začátku podnikání podceňovat.
Právě od toho by tu měl být jeden velký subjekt, který bude zastupovat celé startupové prostředí. „Je důležité, aby vznikla jedna organizace, na kterou se stát může obrátit. Když jich je několik, stát neví, s kým co komunikovat,“ upozorňuje šéfka EDFA.
Podoba konkrétní státní podpory startupům je podle Staszkiewicz složité téma. „Známé americké firmy, které jsou vzorem pro ty české, financování od státu v nějaké podobě obdržely. Nelze tedy říct, že peníze od státu jsou špatné,” tvrdí. Zároveň ale dodává, že je potřeba nastavit pravidla tak, aby nenastala situace jako v Polsku. „Tam peníze ležely skoro doslova na ulici. Stačilo se přihlásit do nějakého programu, založit firmu, tvářit se, že jste startupem a po několika letech přestat fungovat,“ popisuje, jak vypadala státní pomoc na sever od českých hranic.
Kromě daňových úlev může stát startupům pomáhat například udělením výjimky na kapitálové zajištění.
Státní pomoc startupům
Prvním krokem nejen u finančně-technologických startupů je jednoznačně vytváření a zlepšování příznivého regulatorního a právního prostředí.
„Řada států – a Česká republika mezi ně zatím bohužel nepatří – například už několik let využívá takzvané sandboxy, což jsou imaginární pískoviště, do nichž za určitých podmínek vstupují děti s bábovičkami a začínají si pod dohledem státní správy hrát,“ vysvětluje s příměrem ředitelka EDFA.
V praxi to znamená, že stát těmto „dětem“ (tedy začínajícím firmám) udělí na určité období nějaké výjimky na základě takzvaných experimentálních doložek, čímž jim umožní testovat nové nástroje či ověřovat dopady na zákazníka. Tento nástroj je podle Staszkiewicz velmi užitečný i pro samotného regulátora, který získává cennou zpětnou vazbu.
Kromě daňových úlev může stát startupům pomáhat například udělením výjimky na kapitálové zajištění, nebo prodloužením lhůty na splnění různých administrativních požadavků. „Tyto úlevy by nicméně neměly být poskytované všem firmám, které se do sandboxu přihlásí, ale jen těm, které opravdu přinášejí inovativní technologická řešení,“ uzavírá Staszkiewicz.
V podcastu se dále dozvíte:
- Jak jsou na tom daňové úlevy pro startupy?
- Jak je propojeno vysokoškolské prostředí a startupy v ČR ve srovnání se světem?
- Jaké jsou nové trendy a co nás v oblasti fintechu čeká?
Kam dál? Podcast na Finmag.cz:
- Stát se o mladé nepostará, investujte. Stačí pětistovka měsíčně
- Lidé firmám. Crowdfunding není jen Kickstarter, říká šéf investiční platformy
- Jak spořit dětem? Stavebko se nevyplatí, bourá analytička zažitý trend
- Bitcoinu a spol. hrozí těžká rána, varuje zakladatel kryptosměnárny
- Investovat v Rusku? To je hodně riskantní sázka, varuje analytik
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
„Všechny ty kecy o bohémství jsou na nic. Musíte makat!“ Martin Krajc ve svém vinohradském ateliéru vysvětlil Ireně Jirků, proč s partou výtvarníků založil FIRMU.
UMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?