Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Stane se čtyřdenní pracovní týden realitou? Neradujme se předčasně

Pavel Jégl
Pavel Jégl
11. 4. 2023
 8 329

Vstupujeme snad do éry čtyřdenního pracovního týdne? Leccos by tomu mohlo nasvědčovat. Rozhodně by ale neměl být nařizovaný vládami.

Stane se čtyřdenní pracovní týden realitou? Neradujme se předčasně
Budeme brzy pracovat jen čtyři dny v týdnu? (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Umělá inteligence nám otvírá cestu k čtyřhodinovému pracovnímu týdnu. Tohle neřekl nějaký nadšenec do IT technologií a chatbotů GPT a Bard, ale nositel Nobelovy ceny za ekonomii Christopher Pissarides. Profesor, který působí na London School of Economics, kde se věnuje dopadům automatizace na práci, upozorňuje, že umělá inteligence v mnoha oborech výrazně zvýší produktivitu.

„Mohla by se zlepšit kvalita života a mohli bychom mít víc volného času. Snadno bychom mohli přejít na čtyřdenní pracovní týden,“ cituje agentura Bloomberg nobelistu Pissaridese.

Můžeme tedy očekávat „pracovní postřižiny“?

Čtyřdenní pracovní týden ale už zaměstnanci leckterých firem v západní Evropě mají, i když v Česku to je zatím pouze výjimečný benefit.

Za víkend ‚víkendovatější‘

Proč ne? Podle jisté vědecké studie pravěkému člověku v mladší době kamenné (neolitu) stačily pouhé čtyři hodiny „práce“ denně na to, aby zajistil živobytí sobě a nejbližší osobě.

Pravda, dnes jsme náročnější. Čtyřdenní pracovní týden ale už zaměstnanci leckterých firem v západní Evropě mají, i když v Česku to je zatím pouze výjimečný benefit. Leckde se ale testuje, v české kotlině třeba v T-Mobile nebo v Innogy.

Se čtyřdenním pracovním týdnem experimentují zejména firmy, které využívají nové technologie, vykazují vysokou produktivitu a jsou ve svém oboru na špici – podobně jako automobilka Ford ve dvacátých letech minulého století. Poté, co zavedla pásovou výrobu, získala technologický náskok a Henry Ford stáhl pracovní týden ze šesti na pět dnů. Jednoduše si spočítal, že si kratší pracovní dobu může dovolit.

Pravda, Ford práci zkracoval i proto, že šichta u pásu byla vyčerpávající. Potřeboval, aby zaměstnanci byli odpočatí, výkonní a zdraví – a to i po duševní stránce, na kterou ve světě pásové výroby skvěle upozorňoval Charlie Chaplin v Moderní době (viz video).

Co víc, dva dny volna byly také motivací pro Fordovy zaměstnance, aby přispěli k odbytu jeho plechových Lízinek (model T). Měli konečně čas na to, aby si někam vyjeli.

Tak arcikapitalista stvořil to, čemu dnes říkáme víkend. A teď mnozí sní o tom, že by technologický pokrok mohl zajistit víkend ještě „víkendovatější“, tedy delší.

Vyšší výdělek má pro podstatnou část obyvatel západního světa pořád vyšší hodnotu než víc volného času.

Na peníze nesahat!

Globální kampaň za delší víkend, přesněji čtyřdenní pracovní týden, vede novozélandská organizace 4 Day Week Global. Od letošního roku vyhodnocuje data z testů kratší práce.

Vzdali byste se části platu ve prospěch delšího víkendu?

Výsledky vypadají na první pohled impozantně. Včetně těch, které pocházejí z největšího projektu v 61 britských firmách s třemi tisícovkami zaměstnanců. Firmy si pochvalují vyšší produktivitu, míň absencí, míň výpovědí i větší počet zájemců o práci. A menší porci času stráveného v práci si samo sebou chválí také zaměstnanci.

Mnohé z experimentujících firem tvrdí, že se k pětidennímu pracovnímu týdnu vracet nechtějí. Jak jinak, čtyřdenní práci za pětidenní výplatu testují až na výjimky technologicky vyspělé společnosti, pro které není likvidační. Proto se výsledky takových testů sotva dají pokládat za reprezentativní.

Zmíněné „postřižiny“ by pochopitelně byly dostupnější, kdyby zaměstnanci nepožadovali za čtyřdenní práci pětidenní výplatu, anebo kdyby aspoň přistoupili na kompromis – snížení mzdy o částku nižší, než je ta, která odpovídá mzdě za chybějící pracovní den.

Taková střední cesta, která je spojena s tím, že si člověk odepře část svého blahobytu, však bývá pro zaměstnance nepřijatelná. Vyšší výdělek má pro podstatnou část obyvatel západního světa pořád vyšší hodnotu než víc volného času.

Pokud by politici kratší práci nadekretovali shůry všem, nedopadlo by to dobře. Dvojnásob v Česku.

Relax na vedlejšák?

To však neznamená, že „fordovský“ pracovní týden se nezkracuje. Už před čtyřmi lety Českomoravská komora odborových svazů přiznávala, že víc než tři čtvrtiny kolektivních smluv obsahují pracovní dobu kratší než 40 hodin, byť zpravidla jen o dvě hodiny.

Libor Komárek
Libor Komárek

Home office normou. Firmy už nikdy nebudou jako dřív, říká expert

Zvykli jste si během pandemie na práci z domova a teď se vám nechce zpět do kanceláře? Nejste sami. „Lidé jsou rozděleni na dva tábory – ty, kteří chtějí být v kanceláři s lidmi, a ty, kteří jsou šťastnější doma. Nejde z toho udělat nějaký průměr,“ říká pracovní psycholog Libor Komárek v rozhovoru pro Finmag.cz.

Dá se tedy teď očekávat, že nás do čtyřdenní práce katapultuje umělá inteligence? V určitých profesích se to předpokládat dá. Ale jen v některých. Výrazně kratší práci nám ostatně v minulosti nepřinesla automatizace ani robotizovaná pracoviště. Pouze nám odlehčila od namáhavé a monotónní práce.

Evropské vlády na „pokrok“ v této věci netlačí, do vyjednávání o kratší pracovní době až na výjimky nezasahují, nechávají je na dohodě zaměstnavatelů se zaměstnanci. A nic nenasvědčuje tomu, že by čtyřdenní pracovní týden chtěla řešit česká vláda. Naštěstí.

Pokud by politici kratší práci nadekretovali shůry všem, nedopadlo by to dobře. Dvojnásob v Česku, kde má vysoký podíl zpracovatelský průmyslu, v němž převládá pevná pracovní doba.

Firmám by vzrostly mzdové náklady, což by musely promítnout do cen výrobků či služeb. Tím by vyskočila inflace. A co přebujelý a nevýkonný státní sektor? Vláda by ho v podmínkách čtyřdenního pracovního týdne sotva byla schopna redukovat, a tak snížit své výdaje. Že by všichni státní zaměstnanci najednou zvládali práci za čtyři dny?

A ruku na srdce, jak by to v takovém případě vypadalo s naším volným časem? Fakt bychom využili kratší pracovní dobu k relaxaci a k tomu, abychom si udělali víc času pro rodinu? Anebo bychom si další prací v pátek přivydělávali? A zabránila by snad kratší práce tomu, aby se pracovníci v profesích s vysokou konektivitou nedostávali do stavu stálé pracovní pohotovosti a technostresu?

I mistr ekonom se zkrátka může utnout. Tak jako Keynes se svou předpovědí z roku 1930.

Zapomeňte na Keynese

Anglický ekonom John Maynard Keynes v roce 1930 v eseji Economic Possibilities for our Grandchildren (Ekonomické vyhlídky našich vnoučat) napsal, že v důsledku hospodářského růstu budou lidé ve vyspělých zemích za sto let pracovat pouze patnáct hodin týdně a přitom budou žít líp.

Dnes, s odstupem 97 let, se dá s jistotou předpovědět, že za zbývajících sedm roků tuhle vizi nenaplníme.

Nic naplat, i mistr ekonom se zkrátka může utnout.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
16
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

cena práceČtyřhodinový pracovní týdenkomentářprácepracovní sílatrh práce
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo