Vyšší příjmy i životní úroveň. Popusťme uzdu volnému obchodu a zbohatneme

Už celá staletí se ví, že obchod zvyšuje příjmy. Díky němu se totiž stát může specializovat na konkrétní činnosti a vyrábět to, co mu jde nejlépe. Z této studie vyplývá, že díky obchodu jsme všichni o 27 % bohatší, což znamená, že příjmy států jsou v průměru o víc než čtvrtinu vyšší, než je tomu ve světě bez obchodu.

Obchod však kromě zvyšování příjmů pomáhá také vymanit chudé z absolutní chudoby. Podle jedné z nejcitovanějších studií z poslední doby rostou příjmy nejchudší pětiny obyvatelstva světa stejným tempem, jako je globální průměr.

Jasně to vidíme na dvou nejlidnatějších zemích světa, Číně a Indii. S prudkým rozvojem obchodu se v Číně zvýšily příjmy sedminásobně, což přineslo snížení extrémní chudoby z 28 % téměř na nulu.

V Indii probíhal podobný scénář, i když trochu mírnější: poté, co se snížila cla z drtivých 56 % v roce 1990 na šest procent v roce 2020, vzrostly příjmy téměř čtyřnásobně a extrémní chudoba klesla z 22 % na 1,8 %. Podobně tomu bylo i v jiných státech s rychlým rozvojem, ať už se bavíme o Jižní Koreji, Chile či Vietnamu. Z obchodu zkrátka těží všichni.

Výzkum jasně ukazuje, proč by mělo být navýšení obchodu celosvětovou prioritou. Zohledňuje přitom i problémy se ztrátou pracovních míst.

Určit si priority

Není tedy divu, že se světoví lídři zavázali docílit volnějšího obchodu v rámci takzvaných Cílů udržitelného rozvoje, kterých má být dosaženo do roku 2030. Svět však bohužel v tomto i ve většině dalších slibů selhává.

Proč se tomu tak děje, není žádným tajemstvím. Lídři zkrátka slíbili všechno všem, takže se počet slibů na seznamu vyšplhal až na číslo 169. A mít 169 priorit je stejné jako nemít žádné.

Letos se ocitáme v polovině časového horizontu pro splnění Cílů udržitelného rozvoje, ale reálně jsme polovině cesty na hony vzdáleni. Svět zkrátka nemůže dělat vše naráz, takže je na čase stanovit si priority a určit ty nejdůležitější cíle. A přesně to udělal náš think tank Kodaňský konsensus: Společně s několika nositeli Nobelovy ceny a víc než stovkou předních ekonomů jsme se poslední roky snažili určit, kde každá investovaná koruna přinese největší užitek.

Náš nový, recenzovaný výzkum jasně ukazuje, proč by mělo být navýšení obchodu celosvětovou prioritou. Zohledňuje přitom i problémy s už zmíněnou ztrátou pracovních míst, které politici z bohatých zemí často vyzdvihují.

Výzkum mimo jiné mapuje i to, jaké jsou dodatečné náklady těchto pracovníků, způsobené volnějším obchodem a následnou ztrátou zaměstnání, nutnou rekvalifikací (často na hůř placené pozice) či úplným opuštěním pracovního trhu.

Vvolný obchod přinese nejen značný rozpočtový přebytek, ale také ohromnou příležitost k rozvoji, navýšení příjmů a vymanění lidí z chudoby.

Příležitost k rozvoji

Studie ale zároveň odhaluje také výhody spojené s větší mírou obchodu, jako jsou vyšší příjmy a následné zlepšování životní úrovně nejchudších obyvatel světa. Díky tomu můžeme objektivně posoudit negativní dopady i přínosy volnějšího obchodu. Jde o průlomovou studii, která se jako vůbec první snaží určit náklady a přínosy nejen na globální úrovni, ale rozlišuje i mezi bohatými a chudými obyvateli světa.

Z ekonomického modelu vyplývá, že navýšením globálního obchodu o pět procent by současné náklady na všechny pracovníky světa činily v budoucnu jeden bilion dolarů (21,5 bilionu korun). Tyto náklady jistě ospravedlňují obavy populistických politiků. Zároveň je ale třeba říct, že přínosy pro lidstvo budou v takovém případě činit 11 bilionů dolarů (236 bilionů korun), což je velice dobrý obchod.

Lidem, které volný obchod poškodí, by pak měly jednotlivé vlády víc pomáhat. To ovšem nebude problém, protože volný obchod přinese nejen značný rozpočtový přebytek, ale také ohromnou příležitost k rozvoji, navýšení příjmů a vymanění lidí z chudoby.

Na každý dolar, který představuje ztrátu, připadá dlouhodobý přínos ve výši 95 dolarů, což zvýší příjmy obyvatel a zároveň sníží míru chudoby.

Plus pro bohaté, hlavně ale pro chudé

Z nového modelu je rovněž patrné, kdo nese většinu nákladů a proč bohaté země na obchodu tratily nejvíc. Vzhledem k tomu, že bohaté státy tvoří většinu globální ekonomiky, získají z oněch 11 bilionů dolarů 60 procent. Zároveň ale nesou víc než 90 procent všech nákladů. To do jisté míry ospravedlňuje pochyby některých politiků, nicméně musíme se na to dívat z širšího hlediska: bohaté země stále získají sedm dolarů z každého investovaného dolaru.

Navíc nemůžeme opomenout ani to, jak skvělou příležitost obchod představuje pro chudší polovinu světa. Jejich náklady jsou vcelku nízké, zhruba 15 miliard dolarů (322 miliard korun), ale přínosy značně přesahují hranici jednoho bilionu. Ekonomové zjistili, že na každý dolar, který představuje ztrátu, připadá dlouhodobý přínos ve výši neuvěřitelných 95 dolarů, což zvýší příjmy obyvatel a zároveň sníží míru chudoby.

Pokud to se zlepšením stávající situace ve světě myslíme vážně, nemůžeme slibovat všechno. Je potřeba zaměřit se na ty nejchytřejší a nejúčinnější strategie. A právě navýšení míry obchodu se ukazuje jako skvělý způsob, jak zlepšit životy a příjmy lidí.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

• Svět je hezčí, než se zdá. Věřte datům, ne propagandě
• Svět se zbláznil, čeká nás chaos. Zelený diktát vítězí nad rozumem
• Když přijde Putin, zelená jde stranou. Vyspělý svět konečně přiznal barvu
• Srí Lanka ukazuje, jak jsme mimo. Ekozemědělství svět nenasytí
• Hrozí nám kolaps planety? Proč OSN míchá přírodní katastrofy s covidem

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag