Časový test či osvobození od daně? Jak na zdanění kryptoměn očima expertů

31. 3. 2023

13 471

Debaty o zdanění kryptoměn patří ke každoročnímu evergreenu. Stále vyšší počet držitelů digitálních aktiv je však víc než kdy dřív posouvá do věcné a především i politické roviny. Je tedy na čase pravidla, jak se v Česku daní kryptoměny, změnit? A jak? Zeptali jsme se za vás expertů.

Časový test či osvobození od daně? Jak na zdanění kryptoměn očima expertů

Dnes platí, že se musí danit zisk z každého prodeje kryptoměny, tedy ať už za ni člověk kupuje jinou kryptoměnu, nebo ji převádí do fiat měny. Do daňového přiznání je pak třeba uvést všechny příjmy z kryptoměn a následně je zdanit sazbou ve výši 15 procent.

Naopak pokud člověk nějakou kryptoměnu jen nakoupil, ale dál s ní nenakládá, daňová povinnost nevzniká. „V Česku ale neplatí časový test, který by po určité době od daní osvobodil,“ upozorňuje Barbora Černohlávková, daňová poradkyně ze společnosti B & Tax.

Shutterstock

O čem se nemluví, ale mělo by? Svět kryptoměn očima expertů

Kryptoměny se stávají čím dál častěji jedním z hlavních témat diskusí ve finančním i investičním světě. Ten jejich se přitom v posledních měsících doslova otřásá v základech a kurzy strmě letí dolů. Uniká nám snad něco? Existuje nějaké téma, o kterém se v souvislosti s kryptem nemluví? Zeptali jsme se expertů.

Dosud přitom není jasné, proč se tento přístup u kryptoměn jako investičního nástroje liší například ve srovnání s konvenčnějšími akciemi. Zde takzvaný časový test platí; stačí, aby člověk danou akcii držel alespoň tři roky, a od daní je osvobozen.

Není to ale jediná možná změna, která se aktuálně z pohledu danění kryptoměn diskutuje. Zlepšení by mohlo podle expertů přinést například i danění až po převodu kryptoměn do fiat měny či zrušení zdanění kryptoměn ve chvíli, kdy nejsou hlavním zdrojem příjmů.

Cílem nastíněných pravidel přitom není ulevit jen držitelům krypta či obchodníkům s ním, ale i finanční správě. Té by pak odpadly složité kontroly v rámci současného systému, ve kterém se málokdo detailně vyzná. I proto se řada uživatelů spoléhá na to, že na ně finanční úřad zkrátka nedohlédne.

Spoléhat na to ale podle Černohlávkové nelze. „Všechny transakce jsou zapsány na blockchainu, kde není možné příjemce či odesílatele plateb identifikovat. Finanční správa ale spolupracuje s kryptoměnovými burzami, kde každý při vstupu prochází ověřením identity, a je proto možné si vyžádat kompletní přehled transakcí a z nich určit daň,“ upozorňuje.

Pokud by to člověk přesto riskl, vystavuje se nemalému postihu. „V takovém případě hrozí pokuty, penále z prodlení a při vyšších sazbách i vězení. Krácení daně je trestný čin a při krácení daně nad sto tisíc korun hrozí odnětí svobody v délce dvou až osmi let,“ říká daňová poradkyně.

Jak ale systém danění kryptoměn v Česku ideálně zjednodušit? Expertům jsme položili tři dotazy:

Jste pro úpravu pravidel pro danění kryptoměn? Pokud ano, proč? A kterou z aktuálně diskutovaných změn (zrušení danění krypta v případech, kdy nejde o hlavní zdroj příjmu/časový test/zdanění až po převodu do fiat měny) byste nejraději podpořili?

Současná úprava rozhodně není ideální, spíš by se dalo říct, že zaspala dobu. Bitcoin lze už dnes právem označit za zahraniční měnu, jelikož je zákonným platidlem ve dvou zemích (Salvádoru a Středoafrické republice); to je dvakrát víc zemí, než kde platí koruna. Při běžné (nepodnikatelské) směně zahraničních měn žádné daně platit nemusíme, tak proč tomu tak je u bitcoinu? Osobně bych byl nejraději za vyrovnání podmínek a postavení bitcoinu na úroveň fiatových zahraničních měn, co se danění týče.

Časový test po vzoru Německa by také nebyl k zahození. Tam po roce držení zcela odpadá daňová povinnost.

Dobré by bylo alespoň stanovit určitou minimální částku, pod kterou je možné s bitcoinem volně platit, aniž by se uživatelé museli obávat berňáku. S bitcoinovou Lightning network je dnes už možné provádět instantní mikrotransakce se zanedbatelnými poplatky, je tedy možné si za bitcoin koupit ono často skloňované kafe. Je však absurdní, že i u platby za 50 Kč by podle předpisů měl člověk řešit, zda tím nerealizoval zisk, ze kterého by měl odvést daň.

Domnívám se, že pro mnoho lidí představuje budování soukromých úspor v bitcoinu jedinou naději na starobní penzi. Stát by měl ve vlastním zájmu udělat vše pro to, aby to lidem usnadnil.

Osobně ano, zejména pro časový a hodnotový test. Ať už s ohledem na přístup jiných evropských států (například Německa) či z důvodu prostého srovnání s jinými investičními produkty. Ale popořadě.

Zrušit zdanění kryptoměn v případech, kdy nejsou hlavním zdrojem příjmu – toto je z mého pohledu zatím daleko. Navíc, pokud dochází k zisku, je „normální“ ho danit. To, věřím, chápe i většina členů kryptokomunity.

Časový test neboli osvobození od daně u těch, kteří drží kryptoměny víc než rok – ano, ať už s ohledem na přístup jiných evropských států, zabránění casino efektu, či z důvodu prostého srovnání s jinými investičními produkty.

Zdanění kryptoměn až ve chvíli, kdy dojde k jejich převodu na fiat měny (standardní měnu uznávanou státem) – toto je krok, který by výrazně zjednodušil život pravidelným traderům, ale i finanční správě. Nicméně si nemyslím, že by tomuto kroku byla nakloněna většina Poslanecké sněmovny.

Možná bych rozlišoval zdanění bitcoinu a ostatních kryptoměn, když už i šéf amerického SEC říká, že vše kromě bitcoinu jsou cenné papíry. Bitcoin je zákonné platidlo ve dvou zemích, takže optimální by bylo, kdyby se na něj nahlíželo jako na jiné měny. Pokud obchoduji na forexu s měnami, daním zisky. Pokud si jako osoba koupím eura a pak s nimi někde zaplatím, nikdo po mě nechce zdanit případný kurzový zisk. Stejně by to mělo být s bitcoinem.

Dnešní stav, kdy si koupím v pondělí bitcoin za 100 Kč, v úterý s ním zaplatím kafe a měl bych danit případný zisk, který vznikl růstem kurzu mezi pondělím a úterým, je slušně řečeno na hlavu. A ruku na srdce, nikdo to nikdy nedokáže dopočítat. Ani finančák. A k čemu je zákon, který nejde vymáhat?

Na ostatní kryptoměny by bylo nejjednodušší aplikovat vše navržené v úvodní otázce. To znamená nastavit nějaký limit, kdy se nedaní vůbec. Pokud si někdo hraje na burze a vydělá za rok pár desítek tisíc, je i pro stát levnější daň neřešit. Pokud se někdo tradingem živí, ať se na jeho kryptoměnové obchody nahlíží jako na akcie, tedy včetně časového testu. A samozřejmě by se vše řádově zjednodušilo, kdyby se danila až směna na fiat měnu (nebo na bitcoin, pokud by platilo výše navržené).

Je mi ale jasné, že bude nutné jít po malých krůčcích, takže bych začal alespoň zavedením časového testu. Třeba po vzoru Německa.

Shutterstock

Kde bude bitcoin za deset let? Experti mu věští zářnou budoucnost

Většina kryptoměn nezažívá dobrý rok, včetně té největší: bitcoin se těžce sbírá z několika letošních propadů. Vrcholní představitelé velkých platforem však zůstávají – alespoň navenek – v klidu. A kryptoměnám dál předvídají strmý růst.

Obecně se domnívám, že otázka zdanění kryptoměn je dosti nejasná. Jedná se o velmi rychle se rozvíjející sektor, na což je třeba reagovat i citlivým přizpůsobením daňových pravidel. Legislativní úprava na úrovni EU v současné době neexistuje, nicméně částečně se projednává v rámci přípravy směrnice o administrativní spolupráci. Klíčové je ale nastavení předpisů na národní úrovni.

Jsem toho názoru, že způsob zdanění kryptoaktiv by měl odpovídat například zdanění investičních produktů. Česká účetní legislativa aktuálně nahlíží na kryptoměny jako na zboží či v případě těžby jako na vlastní výrobek. Podporuji tedy zavedení časového testu – osvobození od daně pro ty, kteří drží kryptoměny po delší dobu, například jednoho roku. Nevidím důvod, proč například u akcií lze uplatnit toto pravidlo a u kryptoměn to uplatnit nelze.

Byl bych také pro zavedení zdanění kryptoměn až ve chvíli, kdy dojde k jejich převodu na fiat měnu. Současná úprava de facto znamená, že danit by se měly i transfery v kryptu například mezi individuálními peněženkami. To se mi nezdá přiměřené.

Jsem pro jednotné celounijní stanovení definice, zdanění a pravidel nakládání s kryptoměnami. Taková změna je potřeba, pomůže totiž jak evropským občanům, kteří tím získají jistotu legislativního ukotvení, tak státním pokladnám jednotlivých vlád. Na tom teď v europarlamentu usilovně pracujeme.

Co se způsobu zdanění týká, všechny tři myšlenky mi přijdou v podstatě správné. Dlouhodobě si myslím, že kryptoměny jsou nástroj pro decentralizaci finančního sektoru. Nechtěl bych je proto zatížit zbytečnou byrokracií, zároveň počítám s tím, že povedou k daňovým výnosům analogicky jako u klasické banky.

Vývoj kurzu bitcoinu

Zdroj: peníze.cz

Pro mě je nejdůležitější danit kryptoměny až při prodeji. Současných 15 % je prakticky nejnižší daň, kterou lze u nás z profitu zaplatit. Úlevy jako časový test jsou samozřejmě vítané, ale nikoli stěžejní. Z mé zkušenosti nemají lidé problém zisk z kryptoměn zdanit.

Sektorová daň z kryptoměn, jako je na Slovensku, je samozřejmě diskriminační a ve spravedlivém státě nemá ospravedlnění. Je nutné si uvědomit, že právě nyní probíhá globální souboj o právo lidí disponovat svobodnými penězi. Většina bank a vlád v EU, USA, Rusku, Číně a tak dále se netají veřejnou kartelovou dohodou za účelem omezení nebo ovládnutí celého trhu s kryptoměnami. V době, kdy je finanční krize nevyhnutelná a obrovské banky musí být zachraňovány vládami v řádu dní, je jasné, že regulátoři selhávají a banky nejsou schopny plnit svoji jednoduchou funkci, kterou od nich očekáváme.

Bitcoin v hardwarové peněžence bude brzy jedna z mála jistot, kterou budou lidé ve finančním světě mít.

Dává mi největší smysl zrušit zdanění směny krypto-krypto. Není to v komunitě nejpreferovanější varianta (tou je nejspíš časový test), ale odstraňuje nejvíc třecích ploch. V daňových kontrolách, které máme otevřené, vidíme, že cokoliv komplexnějšího než nákup → hodl → prodej je pracovníkům Finančního úřadu těžko vysvětlitelné. Složité DeFi operace, trading, arbitráže a podobně se dají danit jen s velkým množstvím úsilí při počítání daně a s ještě větším množstvím úsilí při vysvětlování v případě daňové kontroly. Navíc ani samotní úředníci finanční správy nejsou dostatečně vybaveni, aby mohli takovéto kontroly efektivně provádět.

Zrušit zdanění kryptoměn v případech, kdy nejsou hlavním zdrojem příjmu, podle mě není vhodný přístup. Pro velkou řadu lidí se krypto stalo hlavním zdrojem příjmu až ve chvíli, kdy výrazně vzrostla jeho cena. Je to kategorie, která by se velmi těžko rozlišovala. Časový test je naopak varianta, která smysl dává. Dokonce jsme ji navrhovali i v Poslanecké sněmovně. Je zde argument srovnání pravidel hry krypto-akcie. A zdanění kryptoměn až ve chvíli, kdy dojde k jejich převodu na fiat měny? Ano, toto je za mě nejelegantnější řešení a je také pro kryptokomunitu jedno z nejvýhodnějších.

Vzhledem k tomu, že současné zdanění kryptoměn v Česku představuje vysokou byrokratickou zátěž pro všechny zúčastněné strany, včetně finanční správy, určitě je potřeba změnit pravidla.

Dle mého názoru je nejdůležitější z navrhovaných změn zavedení zdanění až po převodu kryptoměny na fiat měnu. Toto opatření by přineslo největší zjednodušení a ulehčení pro držitele kryptoměn i pro úřady. Současná pravidla zahrnují složité výpočty, které jsou náchylné k chybám, a pro držitele kryptoměn je obtížné udržovat přehled o všech svých transakcích. Zavedení zdanění až po převodu na fiat by toto všechno zjednodušilo.

Zavedení časového testu by mohlo přinést i významné výhody, zejména pro ty, kteří kryptoměny drží dlouhodobě a investují do nich. Toto opatření by podpořilo stabilitu trhu a umožnilo by držitelům kryptoměn strategické plánování svých investic.

Zrušení zdanění kryptoměn ve chvíli, kdy nejsou hlavním zdrojem příjmů, by také bylo relevantní pro mnoho lidí, kteří kryptoměny používají pouze jako investiční nástroj. Tato změna by se však mohla ukázat jako problematická při kontrole toho, zda je kryptoměna opravdu používána pouze jako investiční nástroj a ne jako hlavní zdroj příjmů.

Celkově bychom se měli tedy zaměřit na to, aby zdanění kryptoměn bylo spravedlivé a efektivní pro všechny zúčastněné strany. To zahrnuje nejen držitele kryptoměn a finanční správu, ale také celkový rozvoj technologie blockchain. Z tohoto důvodu bychom měli zvážit všechny tři navrhované změny.

Řada kryptoměn se dnes chová jako technologické akcie. Už jen z tohoto důvodů postrádá smysl časový test v případě krypta neuplatňovat, když u akcií platí. Podmínky by se měly srovnat. Politici ovšem zatím v kryptu nevidí aktivum srovnatelné s akciemi. Jsou zmateni ranými léty krypta, kdy ho kritici označovali za nástroj k praní špinavých peněz či online obchodování s drogami, zbraněmi nebo dětskou pornografií.

Tuhle dobu máme naštěstí za sebou. Dnes už s takto primitivní kritikou krypta přichází jen málokdo, leč v hlavách politiků setrvala. Přitom pokud by v Česku vytvořili příhodné podmínky pro další rozvoj krypta, včetně právě usnadnění investic do něj zarovnáním podmínek s akciemi, naše země může upevnit svoji pozici globální krypto mocnosti. Dívejme se na krypto jako na technologickou branži. Jak ji vidí třeba Američané a investoři v USA i mnohde jinde na Západě. Vždyť to, že třeba v bitcoinu spatřují svého druhu technologickou akcii, není náhodné.

Jakmile tedy podpoříme rozvoj krypta v Česku a investice do něj, podporujeme technologický sektor naší země a její IT branži. Což je přesně to, co potřebujeme. Rozvoj ekonomické produkce s vyšší přidanou hodnotu, která bude schopná alespoň zčásti zacelit rány vzniklé probíhajícím „začátkem konce“ tradičního autoprůmyslu.

Miliardy v pohybu - investiční speciál Finmag.cz

NextPage Media

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag

Ohodnoťte článek

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel... Více

Další články autora