Další rána pro mladé rodiny? Konec školkovného očima expertů

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek
3. 3. 2023
 68 044

V rámci úspor ve veřejných rozpočtech vláda Petra Fialy plánuje zrušení několika daňových výjimek a úlev. Na ráně by mohlo být i takzvané školkovné. Nešel by ale takový krok proti snaze podporovat mladé rodiny? Zeptali jsme se expertů.

Další rána pro mladé rodiny? Konec školkovného očima expertů
Vláda zvažuje konec školkovného, prý pomáhá hlavně rodinám s vyššími příjmy. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Ambicí vlády je do příštího roku snížit schodek státního rozpočtu o 70 miliard korun. V posledních týdnech se v této souvislosti mluvilo například o zvýšení daně z nemovitosti, teď ale přicházejí na řadu různé daňové výjimky či slevy na dani. Vláda chce podle ministra financí Zbyňka Stanjury zrušit deset nebo jedenáct z nich, které jsou podle něj „ze své podstaty nesystémové a komplikují či zatěžují daňový systém“.

Zrušením takzvaného školkovného, tedy slevy za umístění dítěte v mateřské školce, by se ve státním rozpočtu mělo ušetřit téměř 1,5 miliardy korun ročně. Vláda o tomto kroku uvažuje také z toho důvodu, že tuto daňovou slevu často nemohou využít nízkopříjmové rodiny s dětmi.

Školné
Shutterstock

Vážně pomůže zalátat státní rozpočet? Zavedení školného očima expertů

S narůstajícím schodkem státního rozpočtu musí vláda hledat cesty, jak zvýšit příjmy. V posledních dnech se tak po několika letech otevřela i otázka placení školného na vysokých školách. Mělo by jeho zavedení na erár skutečně zásadní pozitivní vliv? A byl by to vůbec dobrý krok? Zeptali jsme se expertů.

„Navržené daňové výjimky by v případě jejich zrušení mohly přinést do veřejných rozpočtů vyšší jednotky miliard korun ročně navíc,“ uvedl pro Finmag.cz Filip Běhal z komunikačního oddělení ministerstva financí.

„Konkrétní daňové výjimky navržené ke zrušení v tuto chvíli nebudeme z důvodu probíhajícího politického jednání blíže specifikovat,“ dodal s tím, že ministerstvo financí „nenavrhlo a nebude navrhovat zrušení rozpočtově nejobjemnějších výjimek v čele se základní slevou na poplatníka, daňové zvýhodnění na děti či osvobození důchodových dávek či dávek nemocenského pojištění, které mají důležitý sociální význam“.

Školkovné je sleva na dani, kterou může uplatnit jeden z rodičů při umístění dítěte v předškolním zařízení. Výše školkovného je rovna minimální mzdě. Pro daně z příjmů za loňský rok je tak výše školkovného stanovena na maximální výši 16 200 korun.

Do školkovného se započítávají náklady spojené s umístěním dítěte v předškolním zařízení, nepatří do něj ale například náklady na stravování nebo další náklady spojené s běžným provozem. Školkovné nelze uplatnit v lesních školkách, neregistrovaných dětských skupinách, nebo v případě soukromého hlídání dětí.

Opozice s případným zrušením školkovného zásadně nesouhlasí. „Je to naprosto prosociální, prorodinná věc, která podporuje rodiny s dětmi,“ říká o školkovném předsedkyně poslaneckého klubu ANO a stínová ministryně financí Alena Schillerová.

Souhlasíte se zrušením slevy za umístění dítěte v mateřské škole, takzvaného školkovného? Nejde to proti snaze podporovat mladé rodiny? Nebylo by lepší slevu upravit tak, aby pomohla i nízkopříjmovým rodinám?

Alena Schillerová

Alena Schillerová

předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, bývalá ministryně financí

Souhlasíte s názorem?

-
+86
+

Školkovné bylo zavedeno koaliční vládou za účasti hnutí ANO v roce 2014, jako užitečný nástroj rodinné politiky a politiky trhu práce. Kromě toho, že motivuje rodiče k časnějšímu návratu do práce, a ti pak odvádějí vyšší daně i pojistné, generuje sleva i úspory na sociálních dávkách. Další přínos se ukázal v podpoře vzniku nových školek a z dlouhodobého hlediska i podpoře porodnosti a výchovy dětí, které budou držet na nohou naší stárnoucí populaci.

Všechny tyto pozitivní efekty se v průběhu let potvrdily, a proto bych s rušením této slevy nesouhlasila.

Logiku to nedává ani rozpočtově, protože skutečný fiskální vliv školkovného nelze číst jen z řádků daňového přiznání. Pozitivní dopad na veřejné rozpočty by po odečtení všech pozitivních vlivů na trh práce a sociální systém mohl být něco kolem 100 milionů ročně. To je částka, kterou by ministerstvo financí vybralo za dva až tři dny provozu EET.

Daniel Münich

Daniel Münich

ekonom, poradce předsedy vlády, člen NERV

Souhlasíte s názorem?

-
-27
+

Školkovné, jak je nastaveno jako sleva na dani z příjmů, finančně pomáhá pouze rodičům s vyššími příjmy, kteří mají dostatečně vysokou daňovou povinnost, aby si měli z čeho slevu (školkovné) odečíst. Školkovné tedy nijak nepomáhá rodičům chudším s nižšími nebo nulovými příjmy a obzvlášť samoživitelům.

Pokud stát, potažmo státní rozpočet, dnes nemá dostatek prostředků na úhradu nákladů na předškolní zařízení na straně chudších rodičů, je absurdní, aby vydával peníze na pomoc rodičům bohatším. Roční výdaj ve výši měsíční minimální mzdy v minulosti nebyl a nebude pro rodiče s vyššími příjmy nepřekonatelnou překážkou. Navíc v mnoha případech jde o částku výrazně menší.

Uspořené prostředky ve státním rozpočtu může vláda použít na dobudování stále chybějících kapacit předškolních zařízení a financování jejich provozu. Tím totiž umožní vyšší zaměstnanost rodičů nejmenších dětí, podpoří příjmy rodičů z práce, sníží čerpání sociálních dávek rodinami, zvýší příjmy veřejných rozpočtů z daní z příjmů a pojistných odvodů.

Alena Šafrová Drášilová

Alena Šafrová Drášilová

autorka knih Základy úspěšného podnikání, lektorka a odborná asistentka na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity

Souhlasíte s názorem?

-
+75
+

V současné době se školkovné vztahuje i na státní školku. Měsíční platba se zde pohybuje mezi 200 a 600 korunami na měsíc plus stravné (do školkovného se nepočítá). Předškoláci mají docházku zdarma. Prakticky veškerý provoz je tedy dotován z veřejných rozpočtů a rodiče platí po započtení slevy jen normované stravné. Naopak soukromé školky mohou (při docházce pět dnů v týdnu celý den) stát podle lokality i 20 tisíc korun. Ty nejlevnější se pohybují mezi šesti a osmi tisíci bez stravy, která je ale také řádově dražší než ve státní školce.

Sleva na dani činí 16 200 korun, tedy 1 350 Kč měsíčně. To je v kombinaci s chronickým nedostatkem míst ve školkách naprosto absurdní nastavení systému. Diskriminuje především rodiče, kteří chtějí alespoň částečně pracovat dřív než ve třech letech dítěte, mají děti narozené na podzim (starší mají přednost a limitující je obvykle dosažení tří let), nebo bydlí v lokalitě s nedostatečnou kapacitou předškolních zařízení.

Předně by se tedy školkovné vůbec nemělo vztahovat na děti ve státních školkách, ty už jsou dotované jiným způsobem. Naopak by měla jít platba za dítětem. Pokud rodiče dítě umístí ve státní školce, šel by celý příspěvek na zajištění jejího provozu. Rodiče s jinými požadavky by mohli státní příspěvek na péči o dítě využít jakkoliv jinak – jako pomoc s platbou soukromé školky, příspěvek na chůvu, babičce, sousedce pomáhající s hlídáním, na dětskou skupinu, kompenzaci zkráceného úvazku... Řešením je proto odstupňování daňové slevy podle věku dítěte v kombinaci s funkčním registrem dětí ve státních školkách.

Vít Hradil

Vít Hradil

hlavní ekonom Cyrrus

Souhlasíte s názorem?

-
+175
+

Takzvané „školkovné“ krásně ilustruje zoufalou bezradnost české sociální politiky. Ta namísto cíleného řešení skutečných společenských problémů obvykle spíš odráží představy politiků o tom, co se bude lidem líbit. Ano, mít děti je smysluplný cíl jak pro samotné občany, tak i pro stát. Prospěšných je ovšem i mnoho dalších aktivit, namátkou třeba pobyt na slunci či kvalitní spánek. To nutně neznamená, že by na to automaticky měl stát přispívat formou „sluníčkovného“ či „spánkovného“. Stát má zcela pragmaticky přispívat tam, kde konkrétním občanům hrozí nouze, nebo kde výnosy takové politiky převyšují její náklady.

Pokud jde o efekt „školkovného“ na řešení hmotné nouze mladých rodičů, je přinejmenším sporný. Ti nejchudší totiž daň z příjmu prakticky neplatí a další sleva z ní se jich tedy netýká. Drtivá většina vynaložených prostředků tak míří k lidem, kteří nejsou v tak tíživé situaci, aby se na ně musel skládat zbytek národa.

Druhý argument pro „školkovné“, tedy podpora porodnosti a tudíž budoucího ekonomického výkonu, pak stojí zcela na vodě. Osobně pochybuji, že vidina slevy na dani při nástupu dítěte do školky představuje klíčový faktor pro něčí rozhodnutí o založení rodiny. Můj dojem je ovšem irelevantní, „školkovné“ existuje už od roku 2014 a stát tak měl dostatek času na expertní analýzu jeho dopadu na porodnost. O žádné takové ovšem nevím.

Pokud tedy nejsme schopni příspěvek zacílit tam, kde je ho zapotřebí, ani vyhodnotit, zda vůbec plní svůj účel, raději jej zrušme.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Souhlasíte s názorem?

-
+109
+

Už dost s dávkami. Státní dluh jen loni narostl o skoro 430 miliard. To po úpravě o inflaci představuje nárůst jako v celém období let 1993 až 2002, tedy od první Klausovy vlády po Špidlovu.

Kdo má nejtrefnější názor?

Jak jsme to všechno v těch „devadesátkách“ zvládali? Proti dnešku skoro bez dluhu. Tehdejší rodiče malých dětí je také vychovali, a nepotřebovali jsme k tomu hromady nového dluhu. Míra nezaměstnanosti přitom byla srovnatelná nebo vyšší než dnes, zvláště po roce 1996. Vždyť do roku 2000 postupně vystoupala na své dosavadní maximum v historii ČR, k úrovni deseti procent. Česko jako země bylo tehdy dramaticky chudší než dnes, tedy i jeho občané. Přitom dnešní mladí lidí, kteří se tehdy narodili, evidentně nejsou nijak zanedbanou generací.

Bohužel, v celém státě se dnes – na rozdíl od 90. let – rozmáhá nárokovost. Nárokovost je ale v současných podmínkách hlavně jen nátlakem na politiky, aby brali z kapes dnešním dětem i těm ještě nenarozeným a financovali těmito sebranými penězi život náš nynější. Nárokovost je tedy ponejvíce sobectvím. Už vážně dost.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Ohodnoťte článek

-
58
+

Sdílejte

Diskutujte (9)

Vstoupit do diskuze
Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje... Více

Související témata

anketamateřská školaočima expertůsleva na daniškolstvíveřejné financevláda

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo