Bitcoin pomáhá, bitcoin zachraňuje. A v Nigérii stojí majlant. Týden v kryptu #17

Tomáš Krause
Tomáš Krause
4. 2. 2023
 10 160

Když fouká moc, pomůže bitcoin. Když fouká málo, pomůže bitcoin. A když krachuje národní park, pomůže... hádejte co. V JAR zas jedou platby bitcoinem ve velkém, v Nigerii ho koupíte o 60 % dráž a v Panamě se dohadují o kryptozákonu. Je tu nový #TýdenVKryptu.

Bitcoin pomáhá, bitcoin zachraňuje. A v Nigérii stojí majlant. Týden v kryptu #17
Těžba bitcoinu nemusí mít na životní prostředí žádný negativní dopad, naopak může pomoci přetíženým větrným elektrárnám (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Těžba bitcoinu pomáhá

Americký Forbes přinesl zajímavý článek o tom, jak změna myšlení může úplně obrátit zavedené postupy a jak i bitcoin, který je často laiky kritizován za svoji energetickou náročnost, mění myšlení energetických firem a ve výsledku jim dokáže pomáhat.

V půlce roku 2021 přišel Fred Thiel, generální ředitel bitconového těžaře Marathon Digital Holdings, se zajímavým nápadem: našel v Texasu větrnou farmu s výrobní kapacitou 280 MW, která měla problém s tím, že místní přenosová soustava nebyla schopna pojmout veškerý její výkon, pokud jela na plné obrátky, tedy když moc foukalo.

Těžaři pomáhají větrníkům jednoduše tím, že přebytečný výkon odebírají a díky tomu nemusí elektrárna řešit problémy „kam s ní“, když moc fouká.

Jednohubky z krypta

Týden v kryptu
Shutterstock

Máme podcasty, máme newslettery, máme komentáře. A teď i #TýdenVKryptu. Pravidelný přísun dění ze světa kryptoměn v krátkém přehledu, který vás udrží v obraze. Servírováno jako rozmanité jednohubky. Každou sobotu na Finmag.cz.

Pokud tedy elektrárna pohlíží na těžaře bitcoinů jako na partnera a ne jako na zákazníka, může plnit úlohu stabilizátoru výkonu větrné farmy. Pokud fouká moc, těžař těží a odebírá přebytečný výkon. Pokud fouká málo, těžař minery vypne nebo utlumí a za to mu elektrárna zaplatí. Pokud elektrárna nemá k dispozici těžaře bitcoinu, musí podobnou službu koupit jinde a dráž (například baterie).

Paradoxně tak kritizovaný bitcoin, o němž hlavně mainstreamová média vydávají články, jak produkuje uhlíkovou stopu odpovídající uhlíkové stopě malého státu, je ve správné konfiguraci ve skutečnosti přínosem, který šetří životní prostředí. A pomáhá k lepšímu provozu obnovitelných zdrojů energie.

Těžba bitcoinů zachraňuje

Národní park Virunga v Demokratické republice Kongo se stal prvním parkem na světě, který provozuje těžbu bitcoinů. Server Cointelegraph hovořil se Sébastienem Gouspillouem, generálním ředitelem společnosti Big Block Green Services a mužem, který v parku těžbu bitcoinů zavedl. Před jejím zahájením park sužovaly problémy, hlavně kvůli covidu a propadu příjmu z turismu.

Těžba bitcoinů v parku Virunga je unikátní v tom, že funguje výhradně na čistou energii. Těžba je poháněna jednou ze tří vodních elektráren v parku, což je udržitelný zdroj elektřiny, který se už dřív využíval k napájení okolních měst. Těžební farma se skládá z deseti přepravních kontejnerů, přičemž každý kontejner pojme 250 až 500 minerů. Těžba v džungli vytvořila i nová pracovní místa, pro obsluhu zařízení bylo najato devět pracovníků, kteří se nepřetržitě starají o těžební stroje.

EU Bitcoin
Shutterstock

Zabije Evropská unie bitcoin? Zákaz těžby kryptoměn očima expertů

Evropské politiky už dlouho dráždí základní princip kryptoměn, který transakce potvrzuje výměnou za vysoký energetický výdej výpočetně schopných strojů. Snaha o jeho zákaz v rámci chystané regulace nevyšel, zdá se ale, že zelenénu smýšlení Evropy stejně neunikne. Co by to pro kryptosvět znamenalo? Byl by to konec bitcoinu?

Podle Gouspilla společnost bitcoiny dlouhodobě nedrží, protože z nich potřebuje hradit provoz parku a v podstatě je nezajímá ani aktuální kurz – pro park jsou to podle jeho vyjádření peníze získané z něčeho, co v parku tak jako tak mají a bez těžby to leží ladem. V některých měsících býčího trhu v roce 2021 prý park vydělával na těžbě bitcoinu až 150 000 dolarů měsíčně (3,3 milionu korun), což prakticky kompenzovalo ušlé příjmy z turistického ruchu.

V Nigérii je bitcoin dražší o 60 procent

Pokud se po přečtení titulku chystáte prodat své bitcony v Nigérii a pak si je výrazně levněji koupit zpět u nás doma, tak zadržte. Není to tak jednoduché. Nigerijská centrální banka tlačí své občany do CBDC (digitální peníze centrálních bank) a to tak, že drasticky omezila výběry hotovosti z bankomatů. Právě tohle opatření vedlo k tomu, že bitcoin se v Nigérii prodává až o 60 % dráž než jinde na světě a jeho cena se tak šplhá ke 40 000 dolarů (asi 880 tisíc korun).

A proč nemáte šanci na tomto úkazu vydělat? Museli byste jen do Nigérie a tam bitcoiny prodat. Nemůžete se přihlásit přes internet na nigerijskou burzu. Za bitcoin byste tam dostali místní bezcennou měnu, jejíž kurz vůči dolaru je uměle určen vládou a reálný kurz na ulici je jinde.

Jenže, i kdyby se vám nakrásně vše povedlo nějak vyřešit, musíte dostat dolary ze země. A to také není nic jednoduchého. Maximálně by se možná mohlo vyplatit jet do Nigerie na dovolenou a za v Česku koupené bitcoiny tam žít. Pokud to někdo plánujete, dejte vědět do redakce.

Pick n Pay přijímá bitcoin

Jak jste se mohli dočíst i v jednom z dílů Týdne v kryptu, jihoafrický maloobchodní gigant Pick n Pay testoval bitcoinové platby na několika vybraných pobočkách. Nyní umožňuje platbu bitcoinem všude, to znamená ve víc než dvou tisících obchodech.

Pick n Pay uzavřel partnerství se společností CryptoQR, která bude technicky platby zajišťovat. Jak už plyne z názvu firmy, platba probíhá pomocí jednoduchého nascanování QR kódu a následné platby pomocí Lightning Network.

Pick n Pay má zhruba 16% podíl na trhu potravinářského zboží v zemi, takže se dá očekávat, že s platbou bitcoinem se dřív či později potká velké množství lidí a začnou se o něj zajímat i další maloobchodní řetězce i drobní obchodníci. Zavedení bitcoinových plateb u Pick n Pay tak může být jen začátkem masivní adopce bitconu v Jižní Africe.

Vyrazíte do Nigérie?

Panama řeší nový kryptozákon

V dubnu loňského roku panamští zákonodárci schválili legislativní návrh, jehož cílem bylo regulovat kryptoměny v zemi, včetně bitcoinu. Na základě nové legislativy se Panamci „mohou svobodně dohodnout na používání kryptoaktiv, mimo jiné včetně bitcoinů a etherea“, jako alternativní platby za „jakoukoli občanskou nebo obchodní operaci“.

Panamský nejvyšší soud teď ale musí řešit, zda je tenhle zákon vůbec vymahatelný. Prezident země Laurentino Cortizo mu totiž minulý týden poslal kryptolegislativu k přezkoumání s tím, že takzvaný kryptozákon porušuje základní principy ústavy a je nevymahatelný. Nejvyšší soud tak musí rozhodnout, zda dá prezidentovi za pravdu, nebo zákon naopak s úpravami schválí.

Tak, nebo tak, prezident Cortizo jen o několik týdnů později varoval, že zákon nepodepíše, pokud nebude obsahovat další pravidla proti praní špinavých peněz (AML). Nyní tedy tento souboj mezi prezidentem a zákonodárci vstupuje do dalšího kola. Pokud zákon nakonec platit bude, přiblíží se Panama k Salvadoru, kde je bitcoin už rok a půl zákonným platidlem.

Rychlovka na konec: Kim Čong-unovy hackeři ukradli v roce 2022 kryptoměny v hodnotě 1,7 miliardy dolarů (přes 37 miliard korun). Zjistili to analytici ze společnosti Chainalysis. Je to je téměř čtyřnásobek oproti roku 2021, kdy ukradli jen 429 milionů dolarů (devět a půl miliardy korun).

Kam dál? Týden v Kryptu na Finmagu:

Ohodnoťte článek

-
37
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Tomáš Krause

Tomáš Krause

V roce 2017 jsem koupil své první satoshi a od té doby mě bitcoin a jiné kryptoměny nepřestaly fascinovat. Proto o nich dělám web bitcoinvkapse.cz zaměřený hlavně na začátečníky.

Související témata

#TýdenVKryptuBitcoindigitální měnakryptoměnyvětrná energiezelená energie

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo