Česká koruna, vítěz války i pandemie. Vůči euru je nejsilnější od roku 2008

Česká koruna ve středu prakticky poprvé od října 2008 prolomila psychologickou hranici 24 Kč za euro a dál zpevňuje. Je tak nejsilnější od 29. října 2008, vyplývá z dat Bloombergu. Stejnou hranici koruna sice prolomila i během obchodování 8. února 2011, ale tehdy její setrvání pod danou hranicí mělo vyloženě jepičí život.

Aktuálně koruně bezprostředně pomáhá pokles rizikové přirážky na světových trzích, odrážející se v poklesu výnosů a ochotě obecně přijímat vyšší riziko. V porovnání například se švýcarským frankem nebo americkým dolarem je totiž vnímána jako rizikovější měna. České měně také pomáhají poměrně příznivá data z tuzemské ekonomiky.

K těm patří například v úterý oznámený nižší než plánovaný deficit státního rozpočtu za rok 2022. V neposlední řadě pomáhá také to, že energetická krize v EU se navzdory vrcholící topné sezoně nestupňuje a referenční cena plynu v EU naopak dále klesá, pod úrovně z doby před loňským začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

Česká koruna v tomto mimořádné obtížném období obstála velmi dobře, dokázala zpevnit i vůči americkému dolaru.

Česká koruna = vítěz pandemie

Agentura Bloomberg už v úterý uvedla, že česká měna patří k „největším světovým vítězům pandemie“. Koruna podle agentury v letech 2019 až 2022 zpevnila vůči euru o 5,4 procenta. Ve stejném období podle agentury polský zlotý ztratil 9,2 procenta, a maďarský forint dokonce sedmnáct procent. Období od samotného konce roku 2019, respektive začátku roku 2020, až do současnosti pokrývá zhruba tříletou etapu, kdy nejprve svět sužovala pandemie a posléze dopady války na Ukrajině a mohutná inflační vlna.

Koruna v dané zhruba tříleté etapě jako jedna z mála na světě zpevnila vůči americkému dolaru. Od konce roku 2019, respektive od začátku roku 2020 až do začátku toho týdne o 0,21 procenta, plyne z údajů agentury Bloomberg. Společně se švýcarským frankem a singapurským dolarem a také spolu s čínskou měnou se tak řadí do kvarteta světově významnějších měn, které vůbec nejlépe zvládly pohnuté období uplynulých tří let.

Česká koruna v tomto mimořádně obtížném období obstála velmi dobře, neboť dokázala zpevnit právě i vůči americkému dolaru. Ten tradičně představuje takzvané bezpečné útočiště a v čase globálních krizí má tedy sklony zpevňovat, neboť mezinárodní investoři se do dolarových aktiv uchylují právě proto, aby zmírnili dopady nejistot a krizí. Kromě české koruny dokázaly od začátku roku 2020 do úterý zpevnit vůči dolaru ze světově významnějších měn právě jen ty další z uvedeného kvarteta, tedy švýcarský frank, tradičně rovněž vnímaný jako bezpečné útočiště, a dále singapurský dolar.

Poslední do čtveřice je čínská měna. Ta je ovšem tamním autoritářským režimem poměrně silně regulována.

Během loňských intervencí ČNB „vypotřebovala“ zhruba jen třetinu rezerv, které nahromadila v letech 2015 až 2017.

Nepřeceňujme intervence

Solidní výkon koruny v čase krizí dokumentuje, že česká měna a také Česká národní banka se stále těší vysoké důvěře mezinárodních investorů. Drtivá většina měn ve světě za poslední tři roky vůči dolaru ztratila. A to měny včetně eura, japonského jenu, britské libry, norské, švédské i dánské koruny a konečně také polského zlotého nebo maďarského forintu.

Koruně určitě pomohly loňské přímé intervence za její posílení v režii ČNB. Nelze je však přeceňovat. Vždyť listopad 2022 byl prvním měsícem od začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy ČNB objem svých devizových rezerv v dolarovém vyjádření navýšila. Žádné přímé intervence vlastně neprováděla. Koruna i tak zpevňuje.

Navíc, během svých loňských intervencí, probíhajících nejprve v prvních týdnech ruské invaze a posléze od května do října, ČNB „vypotřebovala“ zatím zhruba jen třetinu rezerv, které nahromadila v letech 2015 až 2017, tedy v době „druhého poločasu“ její intervence za slabší měnu. Celkově z devizových rezerv v porovnání s jejich objemem z dubna 2022 intervence „ukrojila“ zhruba 16 procent.

Devizové rezervy ČNB stále i nyní zůstávají po přepočtu na hrubý domácí produkt jedněmi z největších na světě.

Kam dál? Lukáš Kovanda na Finmagu:

• Tři minus pro Fialu. Vládní tahy v prvním roce zbytečně zatíží veřejné finance
• Reálné mzdy v Česku dál rekordně padají. A příští rok přijdou vyhazovy
• Miliarda sem, miliarda tam. Fialův kabinet na ozdravení financí rezignoval
• Češi propadají skepsi, mají strach o práci. Propouštění je nevyhnutelné
• Gazprom, Putin, nebo Západ? Kdo a proč poškodil plynovody Nord Stream