Zákaz bitcoinu je chiméra, stát bude spíš parazitovat. Historie ukazuje proč

Josef Tětek
Josef Tětek
1. 2. 2023
 10 483

Zakázat Bitcoin je prakticky nemožné. Ekonomické zákony povedou k tomu, že bitcoin dlouhodobě převládne jako nejpopulárnější způsob spoření; to však neznamená, že se stát vzdá svého peněžního monopolu bez boje. Bystřejší mozky establishmentu se pokusí vyjít z probíhajících peněžních turbulencí neporaženi. Přinášíme vám exkluzivní ukázku z chystané knihy Josefa Tětka.

Zákaz bitcoinu je chiméra, stát bude spíš parazitovat. Historie ukazuje proč
Vítězným scénářem pro stát není usilovná snaha o zákaz bitcoinu, ale spíše kontrola jeho toků a možnost pohodlné konfiskace. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Jednu z nejlepších definic státu zformuloval Max Weber, když stát označil za subjekt, který disponuje monopolem na násilí. Stát tento monopol využívá k dalšímu upevňování moci nad společností. Přímé státní ekonomické monopoly jsou dnes již do značné míry zdiskreditovány četnými případy ekonomického rozkladu státem řízené ekonomiky.

Moderní přístup státu k ovládání různých odvětví je proto nepřímý. Dva oblíbené způsoby, jak takové nepřímé kontroly nad ekonomikou dosáhnout, jsou buď zákaz určitého odvětví, nebo nepřímé řízení odvětví prostřednictvím kombinovaného efektu daní, regulace a dohledu.

Vládní zákazy jsou neúčinné, pokud jsou zaměřeny na omezení aktivit, po nichž panuje vysoká poptávka.

Vládní zákazy nefungují

Zákazy nebývají účinné. Historie velkých zákazů je svědectvím o marnosti zákazu zboží a služeb, po kterých existuje silná poptávka.

Ukázkovým příkladem je americká alkoholová prohibice, která platila v letech 1920-1933. Studie Marka Thorntona z roku 1991 shrnuje dopady prohibice následovně:

Kryptoměny
Shutterstock

O čem se nemluví, ale mělo by? Svět kryptoměn očima expertů

Kryptoměny se stávají čím dál častěji jedním z hlavních témat diskusí ve finančním i investičním světě. Ten jejich se přitom v posledních měsících doslova otřásá v základech a kurzy strmě letí dolů. Uniká nám snad něco? Existuje nějaké téma, o kterém se v souvislosti s kryptoměnami nemluví? Zeptali jsme se expertů.

Ačkoli spotřeba alkoholu na počátku prohibice klesla, v dalších letech se opět zvýšila. Konzumace alkoholu se stala nebezpečnější, byla provázena vysokou mírou zločinu, který se navíc stal „organizovaným“, soudní a vězeňský systém byl napjatý až k prasknutí a korupce veřejných činitelů byla všudypřítomná. Nedošlo k žádnému měřitelnému zvýšení produktivity ani ke snížení absencí v práci. Prohibice odstranila významný zdroj daňových příjmů a výrazně zvýšila vládní výdaje. Vedla k tomu, že mnoho pijáků přešlo na opium, marihuanu, léky na předpis, kokain a další nebezpečné látky, s nimiž by se bez prohibice pravděpodobně nesetkali.

-Mark Thornton: Alcohol Prohibition Was a Failure

Válka proti drogám, která začala v 70. letech, měla podobné výsledky. Podle analýzy Cato Institute z roku 2017 jsou důsledky 50 let drogové prohibice následující:

  • Počet úmrtí na předávkování se zvýšil z jednoho na 100 tisíc v roce 1971 na 12 na 100 tisíc v roce 2008.
  • Zvýšila se síla drog a spotřeba se přesunula od měkčích drog, jako je marihuana, k tvrdým drogám, jako jsou opioidy.
  • Objevily se nové syntetické drogy, jako je crack a fentanyl, které mají zničující dopad na uživatele a jejich komunity.
  • Vymáhání opatření spojených s válkou proti drogám stojí daňové poplatníky 50 miliard dolarů ročně; původní rozpočet schválený v roce 1972 na protidrogovou politiku počítal s rozpočtem jedné miliardy dolarů na tříletý program.
  • Padesát let trvající válka dala vzniknout nelítostným mexickým drogovým kartelům a násilné reakci vlády – mexická drogová válka si od roku 2006 vyžádala odhadem 300 000 životů.
  • Bylo normalizováno opatření „zabavení civilního majetku“ (civil asset forfeiture), v rámci kterého mohou policejní orgány zabavit majetek podezřelého z drogové trestné činnosti. Objem takových konfiskací je ohromující: „V roce 1986, tedy ve druhém roce své činnosti, zabavil Fond ministerstva spravedlnosti pro zabavování majetek v hodnotě téměř 94 milionů dolarů. Do roku 2011 se toto číslo vyšplhalo na přibližně 1,8 miliardy dolarů (ročně). Státní a municipální konfiskace měly obdobně růstový trend.“
  • Mezi další důsledky patří militarizace policie, rozsáhlá korupce, zvýšený útlak menšin a zahraniční vojenské intervence.

Obchod s drogami je také hlavním zdrojem nelegálních finančních prostředků a rozmach praní špinavých peněz, podobně jako byl nelegální alkohol hlavním zdrojem těchto aktivit v době alkoholové prohibice.

Jednohubky z krypta

Týden v kryptu
Shutterstock

Máme podcasty, máme newslettery, máme komentáře. A teď i #TýdenVKryptu. Pravidelný přísun dění ze světa kryptoměn v krátkém přehledu, který vás udrží v obraze. Servírováno jako rozmanité jednohubky. Každou sobotu na Finmag.cz.

Účelem tohoto textu však nyní není rozsáhle analyzovat alkoholovou nebo drogovou politiku. Smyslem těchto úvodních poznatků je ilustrovat, že vládní zákazy jsou neúčinné, pokud jsou zaměřeny na omezení aktivit, po nichž panuje vysoká poptávka. Tam, kde existuje trvalá poptávka, si nabídka najde cestu.

Neúspěšné pokusy o totální zákaz určitého odvětví se během času postupně transformují do druhého typu státní kontroly: kontroly nepřímé, a to prostřednictvím daní, regulací a dotací. Tento vývoj jsme viděli v případě alkoholového průmyslu a totéž se děje i v oblasti nelegálních drog; užívání konopí a obchod s ním jsou legální již v 18 státech USA a v Oregonu jsou od roku 2020 dekriminalizovány všechny typy drog. Alternativou k zákazům pro stát není vyhlášení volného trhu, ale spíše ovládnutí odvětví prostřednictvím regulací a vybírání renty prostřednictvím daní.

Cílem je zastrašit uživatele, vývojáře a bitcoinové firmy, aby nakládali s bitcoinem pouze posvěceným způsobem.

Budete dobrý občan, nebo podvratný živel?

Nehledě na to, co si myslí Ray Dalio, je již nyní jasné, že bitcoin nebude zakázán ve stejném duchu jako byl zakázán alkohol a drogy. Vlády, nebo spíše odborníci v příslušných agenturách, si již udělali domácí úkol a chápou, že bitcoin nemohou žádným praktickým způsobem zakázat.

Stát tudíž nevyhlásí žádnou válku proti bitcoinu ve snaze jej vymýtit.

Místo toho stát bude usilovat rovnou o nastolení prostředí nepřímé kontroly, dokud to ještě jde – tudíž dokud proces bitcoinizace nedosáhl horizontu událostí, dokud se nerozšířila bitcoinová cirkulární ekonomika a běžné výplaty v bitcoinu, a dokud se většina nových bitcoinerů neobejde bez burz a směnáren.

Bitcoin 2022
Shutterstock

Rok 2022 v kryptu: krachy, bankroty, podvody. Bitcoin je v tom ale nevinně

Dnes je poslední den roku, který se asi příliš hezky do historie nezapíše. Ve světle celosvětových událostí se asi není co divit, že v kryptu jsme počítali spíš krachy než nějaké obrovské úspěchy. Je tu tradiční krypto přehled, tentokrát ale za celý rok 2022.

Bitcoin samotný zakázat sice nelze, ale jeho držitele lze sledovat, stíhat, pokutovat, zavřít. Navíc většinu obrovské hodnoty, která se do bitcoinu v příštích letech pravděpodobně přelije z ostatních aktiv, lze od držitelů odčerpat. Toho lze dosáhnout rozdělením potenciálních bitcoinerů do dvou kategorií:

  1. Dobří občané: každý, kdo chce získat expozici vůči ceně bitcoinu, tak může učinit na plně regulované burze. Dobří občané nepřicházejí do přímého kontaktu s bitcoinovým protokolem a jsou odrazováni od výběru bitcoinů do svých peněženek. Transakce mezi regulovanými poskytovateli služeb jsou povoleny; dobří občané například mohou posílat bitcoiny mezi Coinbase a PayPalem. Všichni uživatelé jsou plně identifikováni a klíče drží poskytovatelé služeb, nikoli samotní uživatelé. Vláda může libovolně zdaňovat zisky z takto „vlastněného bitcoinu, hackeři zase mají radost z ohromného množství citlivých dat, které leží na burzovních serverech.
  2. Podvratné živly: kdokoli chce provádět opravdové bitcoinové transakce (tj. ne pouze účetní převody mezi regulovanými službami), či držet vlastní klíče, je automaticky sprostý podezřelý. Požadavky regulátorů na KYC a AML budou aplikovány i na jedince, kteří je nemohou plnit. Dostanou se tak do situace, kdy prostým používáním bitcoinového protokolu porušují četná nařízení, přičemž penalizace bude mít formu zabavení soukromě držených bitcoinů.

Domnívám se, že nastolení takového prostředí je hlavní motivací politiků a úředníků, kteří v EU a USA projednávají budoucí podobu regulace bitcoinu a kryptoměn. Kupříkladu v americkém Infrastructure Bill byla definice „makléřů" (brokers) technicky nesmyslná a nezohledňovala fungování protokolu Bitcoin. Přesto nebyla vůle tyto nedostatky uznat a ustanovení přiblížit realitě.

„Podle znění dodatku jsou z něj vyloučeni pouze pasivní provozovatelé uzlů, kteří jen ověřují transakce, ale nevysílají je ani nepředávají dál. Zákon nevylučuje ani těžaře, protože ti poskytují jinou funkci/službu. Nevylučuje ani open source software.“

- Pierre Rochard alias Bitcoin is Saving

Tato právní úprava by znamenala, že každý, kdo provozuje vlastní uzel nebo těží na území USA, může potenciálně porušovat zákon. 

Nemyslím si, že by se jednalo o neschopnost zákonodárců. Z pohledu státu není regulace tohoto druhu problém – je to řešení.

Cílem státu není „regulatorní jistota“, ani zajištění ochrany spotřebitele či omezení praní špinavých peněz. Cílem je zastrašit uživatele, vývojáře a bitcoinové firmy, aby nakládali s bitcoinem pouze posvěceným způsobem, prostřednictvím sledovaných míst, z nichž nebude úniku; a následně odčerpávat hodnotu, a to jak z bitcoinů držených na burze prostřednictvím daní, tak od suverénních bitcoinerů prostřednictvím konfiskací.

„V krajním případě může být regulace vykládána jako zákaz psaní kódu, který umožňuje end-to-end šifrování. Jinak řečeno, nutí poskytovatele komunikačních služeb psát kód se zadními vrátky.

Paralely s oblastí kryptoměn by měly být zřejmé.

Regulační orgány zjišťují, že finanční zprostředkovatelé, které jsou zvyklí regulovat, rychle mizí, protože transakce lze nyní realizovat formou peer-to-peer, bez potřeby prostředníků.“

- Jerry Brito, ředitel think tanku Coin Center

Zatímco fiatových „peněz“ lze vytvořit limitně nekonečno, bitcoin je skutečně vzácný.

Odčerpávání bitcoinové hodnoty

Podle nedávného průzkumu společnosti NYDIG vlastní bitcoin asi 46 milionů Američanů, tedy 22 % dospělé populace USA. Není zřejmé, kolik jich skutečně drží bitcoin a kolik má pouze účet na Coinbase; předpokládejme ale, že alespoň polovina z nich má pod kontrolou privátní klíče (velmi optimistický předpoklad). To by znamenalo, že zhruba 10 % dospělé populace USA skutečně vlastní bitcoin. 

Za předpokladu, že bitcoin bude i nadále vítězit nad fiatem jako dlouhodobý uchovatel hodnoty, je přirozené, že se většina americké populace bude snažit v příštích letech získat expozici vůči bitcoinu. A právě o způsob, jakým většina populace získá onu expozici, se dnes hraje. Stát má stále šanci nahnat většinu do přeregulovaného panoptikonu centralizovaných burz. Je to trochu podobné legalizaci konopí prostřednictvím licencovaných výdejen (dispensers), kde obchod probíhá pod dohledem, s trvalými záznamy a s vysokou mírou zdanění.

Jak by se měly státy postavit k bitcoinu?

Prozaickou skutečností je, že většině populace bude stačit, když bude mít pouze expozici vůči ceně bitcoinu, aniž by měla cokoli společného s Bitcoinem jako protokolem. Většině nebude ani příliš vadit, když bude proces výběru bitcoinu z burzy značně omezen nebo zakázán v rámci „ochrany uživatelů“. Menšina pravověrných bitcoinerů bude podléhat trestnímu stíhání, protože bude vždy porušovat zákon - tím, že bude provozovat svůj uzel nebo těžit bez dodržení technicky nesplnitelných požadavků na KYC/AML, nebo tím, že bude vyvíjet a používat anonymní peněženku s otevřeným zdrojovým kódem. 

Jakmile bude většina populace chycena na centralizovaných burzách a menšina může být stíhána podle libosti, může stát přikročit k samotnému odčerpávání hodnoty:

  1. Bitcoin na burzách bude podléhat roční dani z nerealizovaných kapitálových výnosů. Nyní to může znít pobuřujícím způsobem, ale existují způsoby, jak takové zdanění propagandisticky prosadit. V současné době míříme do největší hospodářské recese od Velké deprese. Po každém může být požadován „jeho podíl“ – a zdanění čtvrtiny či poloviny ročního zisku (ve fiatovém vyjádření) nebude většinou společnosti vnímáno jako velká oběť. Daň by se automaticky odečítala ze zůstatku na burzovním účtu uživatele.
  2. Bitcoiny v držení suverénních hodlerů by podléhaly civilnímu zabavení majetku - procesu, který se již široce používá ve válce proti drogám a kterému dobří občané fandí. Každý se přece může svobodně rozhodnout, že bude dodržovat zákon.

V roce 2019 zabavil americký daňový úřad bitcoin a kryptoměny v hodnotě 700 tisíc dolarů (15,9 milionu korun).

V roce 2020 činily konfiskace 137 milionů dolarů (3,1 miliardy korun). 

V době tweetu byl objem konfiskací za rok 2021 ve výši 1,2 miliardy dolarů (27,2 miliardy korun), výsledek za celý rok pak činil 3,5 miliardy dolarů (79,5 miliardy korun).

BitcoinJosef Tětek

Je pravděpodobné, že lidé v establishmentu začínají chápat, co bitcoinoví hodleři chápou již několik let - důležitá není fiatová hodnota bitcoinu, nýbrž počet vlastněných bitcoinů. Zatímco fiatových „peněz“ lze vytvořit limitně nekonečno, bitcoin je skutečně vzácný. Někteří úředníci mohou být dokonce dobře obeznámeni s myšlenkami Saifedeana Ammouse, Vijaye Boyapatiho nebo Roberta Breedlova. Vědí, že musí něco udělat, a zároveň chápou, že zakazovat bitcoin je marná snaha. Nastolením prostředí plně regulovaných a sledovaných pastí v kombinaci s demotivací lidí od suverénního přístupu k bitcoinu představuje docela dobrou šanci, jak může stát přežít hyperbitcoinizaci.

Vítězným scénářem pro stát není usilovná snaha o zákaz bitcoinu, ale spíše kontrola jeho toků a možnost pohodlné konfiskace. To neznamená, že tak učiní všechny státy; lze předpokládat, že některé postaví svou strategii přežití spíše na hostinném prostředí vůči bitcoinerům prchajících před predátorskými režimy. Z pohledu jedince je kriticky důležité zůstat ostražitý, kontrolovat vlastní klíče, starat se o své soukromí a být otevřený možnosti relokace do země, která je vůči bitcoinerům pohostinná.

Článek je ukázkou z autorovy chystané knihy Návrat zdravých peněz

Kam dál? Kryptoměny na Finmagu:

Ohodnoťte článek

-
53
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Josef Tětek

Josef Tětek

Ekonom s dlouhodobým zájmem o podstatu peněz a bitcoin. Brand ambassador hardwarové peněženky Trezor. Tvůrce Stackuj.cz Podcastu. Autor knih Nepřátelé státu, přátelé svobody a Bitcoin: Odluka peněz od... Více

Související témata

Bitcoinblockchainfinancekryptoměnymonopolyregulace

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo