Zkreslená inflace. Vládní zásahy z ní dělají zbytečnou statistiku

Vít Hradil
Vít Hradil | 12. 12. 2022 | 2 komentáře | 10 964
energetikainflacenázorspotřebitelské cenystatistikaveřejné finance

Inflace v listopadu vykázala meziroční nárůst o 16,2 % a oproti říjnovému poklesu tak přišel opět růst. Cenová statistika je ovšem momentálně významně zkreslena vládními opatřeními ve formě „úsporného tarifu“, odpuštění příspěvků na obnovitelné zdroje energie a loňským odpuštěním DPH ze zemního plynu a elektřiny.

Zkreslená inflace. Vládní zásahy z ní dělají zbytečnou statistiku

České spotřebitelské ceny v listopadu vykázaly meziroční nárůst o 16,2 procenta. (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Interpretace listopadové statistiky inflace je výrazně ztížena množstvím vládních opatření a metodikou, kterou je statistici zohledňují.

Ceny energií, které hrají významnou roli v inflaci v kategorii bydlení, jsou snižovány letošním zavedením „úsporného tarifu“ a odpuštěním příspěvků na obnovitelné zdroje energie, zároveň zvyšovány loňským odpuštěním DPH, které letos naopak již neplatí. Pro účely posouzení celkových inflačních tlaků tak tahle kategorie – a potažmo i celá oficiálně reportovaná míra inflace – poněkud pozbývá smyslu.

Vývoj meziroční inflace v ČR

Za pozornost tak stojí hlavně ceny, které vládními zásahy nejsou zkreslené. V tomto případě lze pozitivně hodnotit zmírnění inflačního tlaku u potravin, oděvů a obuvi, vybavení domácnosti, rekreací, stravování a ubytování. Bohužel, i navzdory tomuto uklidnění zde inflace zůstává varovně vysoká.

Třeba u potravin a nealkoholických nápojů činí meziroční růst 26 procent, u odívání a obuvi 18,2 procenta. Nejmíň se naopak inflace „zakousla“ do poštovních a telekomunikačních služeb (2,1 %), alkoholických nápojů a tabáku (6,5 %) a oddílu vzdělávání (7,5 %).

Inflační mánie bude pokračovat

Svižným tempem v nominálním vyjádření stoupají maloobchodní tržby (poslední údaj z října hovoří o téměř sedmiprocentním růstu), což dokonce převyšuje růst průměrných mezd. Zdá se tedy, že Češi jsou i nadále ochotni si připlácet i za zbytné zboží a služby a schopnost prodejců navyšovat ceny klesá spíš pomalu.

Anketa

Považujete inflaci za relevantní statistiku?

Poptávková část inflace tak pravděpodobně nepomine, dokud Čechům ceny energií neukousnou z výplaty ještě větší část prostředků, což patrně nastane po Novém roce. Do té doby lze očekávat, že obchodníci budou pokračovat v politice zvýšených marží a těžit tak ze všeobecné inflační mánie.

Průměrná inflace za rok 2022 míří lehce nad hranici 15 % a vládní opatření, spočívající hlavně v rozdávání peněz všemi směry, v kombinaci s nadšením obyvatel do jejich utrácení, pak zřejmě inflaci udrží zvýšenou i v roce 2023, kdy by mohla dosáhnout zhruba devíti procent.

Navzdory tomuto nečekám, že by přišla reakce České národní banky, která na prosincovém zasedání zřejmě ponechá základní úrokovou sazbu beze změny.

Kam dál? Inflace na Finmagu:

ZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Najednou jsem měla pocit, že jsem už někdo jiný, že jsem ztratila sama sebe,“ přiznala Adéle Vopěnkové sběratelka umění Kateřina Havrlant, když spolu mluvily o jejím odchodu z Googlu.

FIN. Dominik Stroukal tvrdí, že se máme připravit na investiční žně • V kanceláři partnera ZDR Investments • Václav Podzimek: Do čeho investovat v roce 2023 • Robert Vlach o pravidlech růstu freelancerů • Roste cena děl po smrti jejich autorů? • Podle Petra Beny z Alzy dochází k pomalé evoluci kapitalismu

MAG. Nejlepší soukromá gymnázia v Česku • Mladé sítě pryč nepustí a staří žijí v digitálních ghettech, říká marketér Tomáš Jindříšek • Kokain, VHS i Flexaret spojuje jedno: Nejsou a nebudou • Na skialpech od čtyř dubů jezdí nejen beskydští fajnšmekři • Americký pickup RAM 1500. Dává smysl i na opačné straně oceánu?

Autor článku

Vít Hradil

Vít Hradil

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Dříve pracoval například v Raiffeisenbank, kde zastával pozici makroekonomického analytika. Vystudoval podnikovou ekonomiku na Technické univerzitě v Liberci a poté ekonomii na CERGE-EI (Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium) v Praze. Věnoval se ekonomickému výzkumu v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a na univerzitě v Princetonu. Působí jako vysokoškolský pedagog na CIEE Prague (The Council on International Educational Exchange). Hovoří anglicky a německy.