Trh s dluhopisy je pokřivený, na jeho kultivaci vyděláme i my, říká Pikora

Každou chvíli se z médií dozvídáme, že zkrachoval emitent dluhopisů, jen za posledních šest let přišli podle analýzy Surveilligence investoři téměř o pět miliard korun. Lze se vůbec těmto takzvaným „prašivým dluhopisům“ vyhnout?

Média líčí dluhopisy v šílených barvách. Když se ale podíváte na statistická data o dluhopisech, konkrétně na to, kolik bylo těch takzvaně prašivých, zjistíte, že to bylo něco přes jedno procento ze všech vydaných.

Krachující emitenti tedy podle vás nejsou problém?

To neříkám. Nějaké špatné dluhopisy tady jsou, ale je jich opravdu malinko. Uvědomte si, jak se může na druhou stranu vyvíjet třeba hodnota akcií. Kvůli mimořádné dani pro banky výrazně propadla například Komerční banka a investoři ztratili během chvilky nějakých padesát miliard korun. Akcie aktuálně zažívají propady na mnoha místech a nikdo neříká nekupujte akcie, je to šílené. Zatímco dluhopisy média očerňují z mého pohledu dost paušálně.

Kdyby média byla tak jednoduchá, teď bychom tu spolu neseděli. Některá se přece přímo podílejí i na zlepšování finanční gramotnosti, nebo to snad vidíte jinak?

To máte pravdu. Je třeba rozlišovat, většina lidí je ale ovlivněna bulvárem, což naštěstí není náš případ. Sám jsem před řadou let napsal knížku pohádek o finanční gramotnosti (Zlatý poklad - pohádkou k finanční gramotnosti, pozn. red.), chodil jsem s ní po školách a pozoroval jsem, jak se to u dětí zlepšuje. Jsem přesvědčený, že finanční gramotnost se zlepšuje i u dospělých, ale je to běh na dlouhou trať. I když média mají spoustu osvětových projektů, tak to řada lidí nechce poslouchat a jsou neponaučitelní.

Osobně si navíc myslím, že média těmto lidem napomáhají tím, že nerada šíří dobré zprávy. Když si mohou vybrat ze tří zpráv, vyberou si tu nejhorší. Takže když nějaký emitent padne – a to se u dluhopisů může stát –, tak o tom hojně informují a začne vznikat obrázek, že celý trh s dluhopisy je špatný.

Na Dluhopisomatu deklarujete nízkou rizikovost tím, že si emitenty velmi pečlivě prověřujete a většina emisí je zajištěna. Převedeno na princip investičního trojúhelníku, máte slušný výnos přes deset procent v kombinaci s malým rizikem, nejslabší článek je likvidita. To platí stále?

Ano, stále si vybíráme zhruba každého 17. emitenta a nabízíme jen zajištěné dluhopisy. Ohledně likvidity, to je obecně definiční znak všech dluhopisů, které nejsou na burze. Ty mají likviditu pochopitelně nízkou.

Dluhopis s ročním výnosem kolem deseti procent při meziroční inflaci kolem 18 procent podezřelý není. To určuje trh.

Zkoumal jsem i váš srovnávač dluhopisů. Tam při výnosech nad deset procent přiznáváte mnohem vyšší rizikovost, zhruba tři až šest z 19, kdy nižší číslo znamená i vyšší riziko. Jak tento rozpor číst?

Srovnávač od Dluhopisomatu vám ukáže zhruba tisícovku dluhopisů od nejlepších po nejhorší. Většinu z nich ale přes nás nemůžete zatím koupit. Ukazujeme tím jen, jak trh vypadá. Hlavní ambicí srovnávače je trh zpřehlednit. A pak tam máme výseč emisí, které považujeme za zajímavé pro investory. To jsou ty zajištěné, kterých je samozřejmě relativně málo. Na druhou stranu to, že je něco rizikové, nemusí znamenat, že to skončí špatně.

Shutterstock

Korporátní dluhopisy. Výhodný investiční nástroj, nebo past na investory?

Firemní (korporátní) dluhopisy v posledních letech zaplavily český kapitálový trh. Bohužel kvantita neznamená kvalitu a objevily se i případy, kdy investoři o své peníze uložené do tohoto instrumentu přišli. To této formě investice neudělalo příliš dobrou reklamu. Co to tedy vlastně korporátní dluhopisy jsou?

Jak to myslíte? Vždyť sami tlačíte právě ty zajištěné bondy...

Srovnávač a rizika, která se u něj objevují, jsou podřízeny metodice ministerstva financí, která ovšem není úplně dobře nastavena pro korporátní dluhopisy. Zvýhodňuje státní emise, a i ty mají na oné devatenáctibodové škále hodnotu 16. To je v Česku nejvyšší úroveň. Přitom by teoreticky mohla být právě na devatenáctce. Pravděpodobně ještě proběhne nějaká diskuse s ministerstvem financí, aby se tento model upravil a víc reflektoval situaci korporátních dluhopisů. A tím pádem jim zvýšil rating.

Pořád se ale u srovnávače dluhopisů dívám na celkem vysoké výnosy s malým rizikem, nízká likvidita by mě při dlouhodobější investici nemusela trápit. Když vidím takovou kombinaci, neměl bych jako investor zbystřit a zvýšit ostražitost?

Máme vysokou inflaci, s tou se pojí i vyšší výnosy, tam je souvislost jasná. Proto jsme se dnes dostali k hodnotám výnosů přes deset procent, což bylo ještě před pár lety naprosto nevídané. Tehdy, při řekněme tříprocentní inflaci, by byl takový dluhopis podezřelý. Dnes dluhopis s ročním výnosem kolem deseti procent při meziroční inflaci kolem 18 procent podezřelý není. To určuje trh. Hodně investorů žádá právě kvůli inflaci vyšší výnos. Výhodou dluhopisu je to, že si investor tento výnos z principu zamkne i pro příští roky, kdy bude inflace, věřme, klesat. Tím se reálný výnos investorovi v dlouhodobém horizontu zhodnocuje.

Ekonomika USA byla na tom, že si každá společnost, která potřebuje peníze na rozvoj, vydá dluhopis, přímo založena.

Chcete tedy trh zpřehlednit, pročistit, udělat jistou osvětu dluhopisům a tím ve výsledku pomoci vlastnímu byznysu, chápu to správně?

Přesně tak. I byznysově se nám hodí, aby byl trh kultivovaný.

Jak si jste jistí tím, že emitent, pro kterého mohou být dluhopisy často poslední šancí, jak si zajistit peníze pro svůj rozvoj, bude dostatečně upřímný a otevřený?

Právě to by měl srovnávač odkrýt. Když emitent není dostatečně otevřený a neinformuje o všem, nedosáhne vysokého ratingu a tím pádem bude i poptávka po jeho dluhopisech nižší.

Jsou podle vás dluhopisy v zahraničí ve srovnání s Českem běžnější součástí portfolia investorů?

Dluhopisy se například v Severní Americe vyvíjely podobně dlouho jako akcie. Jejich ekonomika byla na tom, že si každá společnost, která potřebuje peníze na rozvoj, vydá dluhopis, přímo založena. Zatímco v Evropě se, zejména pod vlivem německého modelu, řada firem dlouhodobě financovala tradičně skrze banky. Neříkám, že je to špatný model, jen je jiný. My jsme součástí tohoto modelu, okopírovali jsme ho se vším všudy. Proto se i u nás zdá, že dluhopisy jsou něčím novým a neprobádaným. Americký přístup se k nám postupně protlačuje.

Plánujete s Dluhopisomatem nějakou expanzi do zahraničí?

To v tuto chvíli nedokážu komentovat. Ale přijde mi logické, že pokud by se ukázalo, že to v Česku funguje, tak by expanze měla přijít.

Text vyšel v rámci investičního speciálu magazínu Finmag a Finmag.cz Miliardy v pohybu, jehož je společnost Dluhopisomat.cz generálním partnerem. Investice do dluhopisů je vždy spojena s rizikem ztráty investovaných prostředků a rizikem nedosažení zisku.

NextPage Media

Kam dál? Investice na Finmagu:

• Konopí může být skvělá investice, ale není bez rizika, varuje expert
• Byty v menších městech se vyplatí. Development s investicemi
• Špatný až tragický. Investiční rok 2022 vlivem inflace propadl
• Faktoring může být cool, i proto stojí za fintechovou revolucí, říká Stroukal
• Je rozumné investovat do nemovitostí? Česká „vášeň pro cihlu“ má háček