S krizí přišly zbytečné emoce. Investoři se často chovají iracionálně, říká Kuskov

Prašivé dluhopisy, tedy takové, které vydá firma s pochybnou historií a které často utopí peníze investorů v kapsách různých podvodníků, jsou vděčné mediální téma. A nemusí přitom jít jen o ryze podvodné projekty: někdy prostě zakladatel firmy přecení své plány a namísto toho, aby uznal chybu, snaží se skrz dluhopisy vytáhnout firmu zpátky na výsluní.

Takových příběhů lze najít celou řadu. Ostatně i u kolegů na Peníze.cz je jim věnováno několik textů. Investiční skupina CFG se s touhle situací rozhodla bojovat skrze svou platformu Dluhopisomat.cz. Emitenty dluhopisů přísně posuzuje a v rámci snah o narovnání trhu s korporátními dluhopisy nedávno spustila i první srovnávač dluhopisů na českém trhu.

Dneska Dluhopisomat slibuje výnos kolem deseti procent, což ještě donedávna budilo spíš nedůvěru. Jak je to možné? Co se na trhu změnilo a na co si dát pozor? Nejen o těchhle tématech jsme mluvili s Markem Kuskovem, manažerem zmíněné fintechové platformy.

Investoři jsou poslední měsíce mnohem opatrnější a mají současně mnohem vyšší požadavky na zhodnocení dluhopisu.

Je pro vás jako prostředníka dnes těžší sehnat emitenta dluhopisu, nebo investora?

V současné době je těžší sehnat investora. Ale kdybyste se mě zeptal ještě začátkem roku, řekl bych naopak, že emitenta.

Čím to je?

Určitě to souvisí s krizí vyvolanou válkou na Ukrajině a související zvýšenou inflací. Investoři jsou poslední měsíce mnohem opatrnější a mají současně mnohem vyšší požadavky na zhodnocení dluhopisu. Proto se nám v posledních měsících úpis trochu zpomalil. Až v květnu se zájem investorů začal opět zvyšovat a vše se pomalu vrací zpět do starých kolejí.

Investoři se tedy přestali bát?

Mohu říct, že zažíváme docela ideální období. Investoři se shánějí zhruba stejně jako před krizí a navíc se nám emitenti ozývají víc. Je to i proto, že v bance většinou nezískají lepší podmínky úvěru, než zaplatí za dluhopisy. Maximálně stejné. Poptávku máme zhruba čtyřnásobnou v meziročním srovnání.

Stále platí, že projde zhruba každý desátý zájemce o vydání emise?

To bohužel neplatí. Podle nejnovějšího propočtu projde zhruba jeden ze sedmnácti. Je to způsobeno tím, že se ozvala spousta drobných emitentů, kteří si řekli, že by to zkusili, protože například nedostali půjčku v bance kvůli zpřísněným podmínkám. Takže se vyrojila spousta malých a nezajištěných dluhopisů. A ty nejsou z našeho pohledu pro trh vhodné. I pro takové emise jsme však našli způsob, kterým o sobě mohou dát vědět. Jedná se o náš nový srovnávač dluhopisů, kde si každý investor může jednotlivé emise porovnat dle výnosu, rizikovosti a formy zajištění.

Klademe velký důraz na zajištění investice. Aby v něm byly nemovitosti, ručitelská prohlášení, notářské zápisy a podobně.

Nedávná analýza forenzní agentury Surveilligence uvádí, že od roku 2016 zkrachovalo asi 40 emitentů firemních dluhopisů a investoři přišli o 4,6 miliardy korun. Jak při nabídce nadstandardního výnosu přes deset procent investorům vysvětlujete, že se do těchto statistik Dluhopisomat nedostane?

Pro nás je důležité vidět, že vnímání investorů se posunulo. Před dvěma až třemi lety byla emise mezi šesti až sedmi procenty standard. Cokoli šplhalo nad toto zhodnocení, bylo podezřelé. Teď je vše hodně ovlivněno inflací. Jestliže ta je meziročně 18 procent, tak to investoři berou tak, že deset procent výnosu z firemního dluhopisu je ještě únosných pro investici. Hranice, kdy se zamýšlí, jestli je vše v pořádku, je dnes spíš někde u 12 procent. Z pohledu investora je posun nahoru tedy pochopitelný.

Shutterstock

Revoluce v hodnocení dluhopisů. Nový srovnávač odděluje zrno od plev

Na trhu se objevil nový srovnávač, který tu dosud chyběl. Vedle toho, že přehledně zobrazuje seznam korporátních dluhopisů, navíc motivuje trh ke kultivaci. Ve výsledku tak odděluje kvalitní emitenty, kteří mají zájem být vidět, od těch nekvalitních, píše ve svém komentáři ekonom Vladimír Pikora.

A z pohledu emitenta? Má šanci dostát svým závazkům? Náklady stoupají všem...

Nákladovost získávání kapitálu se v této situaci dostává do úplně jiných výšin, na nějaký dvoj až trojnásobek toho, co bylo historicky únosné. Obávám se, že z tohoto titulu bude procento krachujících emisí vyšší než v roce 2021. Má-li firma za zapůjčené peníze dávat každý rok jen investorům 15 procent, bez poplatku zprostředkovatelům, nákladů na marketing, provoz a tak dál, dostáváme se k nákladovosti kapitálu kolem 25 procent. A to už je opravdu hodně těžké ufinancovat.

To vypadá jako bludný kruh. Co se s tím dá dělat?

My to řešíme kladením velkého důrazu na zajištění investice. Aby v něm byly nemovitosti, ručitelská prohlášení, notářské zápisy a podobně. Tohle samozřejmě přidává na důvěře investorů. Ti by se obecně měli zajímat hlavně o konkrétní emisi a její zajištění, než o firmu jako takovou.

Chcete říct, že původ firmy, její výsledky a podobně nejsou důležité?

To zase ne. Jak jsme si už říkali, na firmy, které si za emitenty vybíráme, máme velmi vysoké nároky. Dám ale konkrétní příklad. Pracujeme s jednou velkou společností, developerem, má za sebou patnáct let zkušeností. Ale na každý projekt zakládá z hlediska účetnictví novou společnost, která je pak emitentem příslušné emise. Z pohledu ministerstva financí má tato firma špatný skóring, protože vůbec nezohlední to, že za emisí stojí jiná firma, která za ni ručí. Proto je důležité dívat se na emisi jako celek.

Jak byste například u tohoto developera ohodnotil míru rizika u investice do jeho emise? Vezměme si škálu od jedné do sedmi, kde jednička je nejnižší riziko.

Pokud vezmu v potaz, že emise je zajištěna nemovitostí, kde mají investoři přímou zástavu jako první v pořadí, dále že tam majitelé dali ručitelská prohlášení, že je tam agent pro zajištění, notářský zápis na přímou vykonavatelnost, tedy to, co vyžadujeme u všech emitentů, je rizikovost nejnižší. Kdyby emitent vyhlásil úpadek, veškeré prostředky se investorům vrátí zpět.

Pokud by některý z našich emitentů padl, tak je to i poškození našeho jména a investoři by nám dál nechtěli svěřovat peníze.

Riziko mizivé, výnos nad deset procent, to zní až podezřele bezchybně. Kde to tedy vázne? V likviditě?

Osobně to vnímám tak, že s aktuální situací nejvíc utrpěla likvidita. Pokud emitent nabídne kolem deseti procent ročního zhodnocení a jedná se například o zmiňovaného developera, tak potřebuje alespoň čtyřletý horizont, aby se mu emise vyplatila. Investici potřebuje otočit v nějaké nemovitosti několikrát. Podobné firmy dávaly zpravidla roční nebo dvouleté emise, teď nám to narostlo až na čtyři roky. Doba, za kterou se investorovi vrátí peníze, je tedy dvojnásobná.

Za kým jde riziko, když emitent nedostojí svým závazkům?

My nejdeme ani cestou čistého zprostředkovatele, který by nechával odpovědnost jen na emitentovi, ani cestou bank, které mají do určité výše vklady pojištěné. Nemáme tedy žádný fond, ze kterého by se investoři vypláceli. Vše je kompenzováno zástavami nebo ručením. Technicky vzato máme partnerskou právní kancelář, která u našich emisí vykonává agenta pro zajištění. To znamená, že všichni investoři, kteří do konkrétní emise zainvestují, jsou námi právně zastoupeni. V případě prodlení s placením úroků více než 30 dnů, nebo v případě úpadku emitenta za ně vymáháme pohledávky, případně splacení jistiny. Proto jsme od začátku tak opatrní na výběr emitentů.

Jak často k takovým situacím dochází?

Zatím máme štěstí, že za čtyři roky naší existence a se zkušeností se zhruba padesáti emitenty jsme takové věci nemuseli řešit. Věřím tomu, že je to právě díky přísným prověrkám, kterými musí emitenti projít. Pokud by některý z našich emitentů padl, tak je to i poškození našeho jména a investoři by nám dál nechtěli svěřovat peníze. V historii máme zatím jen jeden škraloup, kde došlo ke zpoždění platební jistiny, která měla nastat letos v březnu. Naštěstí zafungoval zajišťovací instrument agenta a peníze se postupně získávají zpět.

Zvyšuje se z vašeho pohledu finanční gramotnost v české společnosti?

Troufám si tvrdit, že určitě roste finanční gramotnost investorů, respektive našeho investorského kmene. Už vědí, na co se zaměřit, jak to funguje. Mám jen obavy, že celková gramotnost ve společnosti je ovládána čím dál víc emocemi. Zdravý úsudek je ovlivněn tím, že se na nás žene energetická krize, vysoká inflace, důsledky války na Ukrajině a tak dál. Vstupuje do toho i mediální prostor, například formou různých zájmových advertorialů. Pokud pak investor nehledí do hloubky, snadno se nechá strhnout aktuálním mainstreamem.

Text vyšel v rámci investičního speciálu magazínu Finmag a Finmag.cz Miliardy v pohybu, jehož je společnost Dluhopisomat generálním partnerem. Investice do dluhopisů je vždy spojena s rizikem ztráty investovaných prostředků a rizikem nedosažení zisku.

NextPage Media

Kam dál? Investice na Finmagu:

• Neobjevená investiční příležitost: nechte pracovat svá eura
• Investice do nemovitostí nemají být jen pro vyvolené, říká Pock
• Na obranu aktivního investora aneb Proč robotické rozhodování není spásou
• Kde bude bitcoin za deset let? Experti mu věští zářnou budoucnost
• Tuhle měnu nezničíte. Proč by konzervativci měli mít rádi bitcoin