Zabije Evropská unie bitcoin? Zákaz těžby kryptoměn očima expertů

14. 10. 2022

41 615

Evropské politiky už dlouho dráždí základní princip kryptoměn, který transakce potvrzuje výměnou za vysoký energetický výdej výpočetně schopných strojů. Snaha o jeho zákaz v rámci chystané regulace nevyšel, zdá se ale, že zelenénu smýšlení Evropy stejně neunikne. Co by to pro kryptosvět znamenalo? Byl by to konec bitcoinu? Zeptali jsme se za vás.

Zabije Evropská unie bitcoin? Zákaz těžby kryptoměn očima expertů

Jmenuje se to Proof of Work (PoW) a podle unijních orgánů je to větší zlo než Vladimir Putin a Kim Čong-un dohromady. Tenhle princip potvrzování transakcí v jakýchsi účetních knihách (blockchainech) využívá celá řada kryptoměn, a to včetně té největší – bitcoinu. Právě proto získává boj proti PoW tolik pozornosti a i proto se do popředí dere alternativa v podobě Proof of Stake (PoS).

Hlavním důvodem, proč je PoW v Evropě tak diskutovaný, je jeho údajná energetická náročnost. Svou logiku to má: smyslem PoW je, aby každou transakci ověřilo co nejvíc počítačů, které navíc mezi sebou soutěží výkonem. Kdo první uhádne potřebné náhodné číslo (nonce), získává právo na vytvoření nových mincí jako odměny za odvedenou práci.

Shutterstock

Geopolitika bitcoinu. Kde se těží hlavní kryptoměna světa?

Jen co Čína zakázala těžbu bitcoinu na svém území, její objemy jinde náhle vzrostly. Krvavě potlačené lednové protesty proti růstu cen plynu a energií v Kazachstánu tak už jen zviditelnily atraktivitu středoasijských republik pro těžaře bitcoinu. A obecně i fenomén kryptoměnové „těžební migrace“. Petr Vidomus na Finmag.cz o geopolitice hlavní kryptoměny světa.

Na ověření jediné transakce v blockchainu se tak podílí celá řada počítačů rozesetých po celém světě, a ne jen jedna jediná entita; to je ona tolik oceňovaná decentralizace, která kryptoměnám zajišťuje nezávislost na státu. Lidsky se tomu říká těžba kryptoměn a stejně jako s dolováním zlata či uhlí je s ní spojen vysoký energetický výdaj.

Zatímco ale bývaly doby, kdy se s kvalitním hardwarem mohl do těžby zapojit každý (což energetické firmy uměly docela dobře zmapovat skrze rapidní růst spotřeby elektřiny), dnes už je těžba kryptoměn doménou velkých farmaparků působících kdesi na Sibiři či ve střední Asii. A nejčastěji u nějakého zdroje levné a často i obnovitelné energie. Profesionalizace těžby kryptoměn tedy potřebnou energii pro ověřování transakcí snížila a řada expertů upozorňuje, že argument energetické náročnosti dneska už postrádá smysl.

Ač ale trend v zelenání těžby kryptoměn popsaly už mnohé studie, evropští politici v ní dál spatřují arciďábla k vlastním klimatickým politikám. A když už dostali na stůl možnost, jak svět kryptoměn svázat pravidly (což není nutně špatně, vizte třeba tenhle předchozí text o regulaci kryptoměn MiCA a nejnovější dění kolem ní v boxu níž), snažili se v něm rovnou prosadit i zákaz PoW. To nakonec nevyšlo, vítězství přesto slavit mohou: Evropa se zavázala řešit zákaz PoW v rámci budoucích enviromentálních předpisů.

Jak by zákaz PoW dopadl na budoucnost největší kryptoměny světa? Má bitcoin vůbec šanci takový zásah úřadů ustát? A existuje z pohledu majitele krypta/investora do krypta vůbec nějaká možnost, jak se znehodnocení svých mincí v takovém případě vyhnout?

Změna konsensu (přechod z principu PoW na zmíněný PoS) je u bitcoinu nemyslitelná, bitcoin bude vždy fungovat na principu Proof of Work. Pokud totiž chceme dosáhnout globálních nestátních peněz, které nemají žádný centrální bod vůči napadení státem (které si pochopitelně budou bránit privilegium vytvářet peníze z ničeho a takto olupovat produktivní sektory ekonomiky), tento způsob dosahování konsensu je jediný smysluplný. Ethereum po přechodu na PoS trpí problémem značné centralizace, kdy tři z největších staking poolů disponují víc než padesáti procenty validační síly (a zatímco u bitcoinu je změna těžařského poolu triviální, u Etherea není možnost vybrat si své coiny doposud ani naprogramována).

Myslím, že po téměř čtrnácti letech fungování bitcoinu a četných pokusech o zákaz můžeme s klidem říct, že bitcoin přežije i případný evropský zákaz těžby. Koneckonců v Evropě se bitcoin kvůli vysokým cenám elektřiny ani moc netěží. Do roku 2021 byla dominantní v těžbě Čína, ale čínská vláda se v polovině roku 2021 rozhodla těžbu zakázat. Na grafu bitcoinového hashrate (míra zabezpečení sítě) je v té době patrný propad o téměř padesát procent a následné zotavení; těžaři se jednoduše přesunuli do jiných zemí, případně přešli v Číně do ilegality. Je dobré si uvědomit, že hloupost jedné země je příležitostí pro druhou zemi; velká část těžebního výkonu se přesunula do Spojených států, kde existuje stabilnější prostředí pro kapitálově náročné odvětví, jakým je těžba bitcoinu.

Dlouhodobého znehodnocení peněz by se měli obávat zejména držitelé státních peněz. Centrální banky nemohou jinak než vytvářet další a další peníze (jak vidíme například na nedávném penzijním bailoutu v Británii). Bitcoin je dlouhodobá ochrana před vysoce inflační měnovou politikou, jelikož měnová politika bitcoinu je zcela opačná. Zatímco finální měnová zásoba bitcoinu je známá a nezměnitelná (21 milionů), u korun, eur či dolarů je měnová zásoba limitně nekonečná. Z toho pak vyplývá i dlouhodobá očekávatelná kupní síla státních měn, která je nulová.

Regulace MiCA míří do finále

Shutterstock

Evropská regulace kryptoměn zvaná MiCA (Markets in Crypto Assets) je velkým tématem i pro aktuální české předsednictví EU. To ji podědilo po tom francouzském ve fázi předběžné politické dohody mezi Radou EU a Evropským parlamentem a dotáhlo do finální podoby. Konečnou dohodu se podařilo najít na konci září, členské státy ji potvrdily 5. října 2022 a 10. října ji potvrdil i Hospodářský a měnový výbor. Nyní bude následovat překlad do všech jazyků členských států a konečné formální schválení nařízení ve všech jazykových verzích.

Česko se tak fakticky postaralo o dotažení stěžejního evropského předpisu, který mimo jiné upravuje vydávání některých druhů kryptoaktiv, především takzvaných stablecoinů. Odlišuje při tom tři skupiny tokenů, a to Asset-referenced tokeny (ARTs) – tokeny kryté košem měn, komoditami, jinými kryptoaktivy či kombinací uvedeného, E-money tokeny (EMTs) – tokeny podobné elektronickým penězům, kryté jednou měnou (například tether) a zbytková kategorie kryptoaktiv (například bitcoin). První dvě jmenované skupiny podléhájí přísnější regulaci: jejich vydavatelé musí získat povolení k činnosti. Vydavatelé všech tokenů, včetně zbytkové kategorie kryptoaktiv, pak mají povinnost vydat takzvaný white paper, který lze chápat jako obdobu prospektu u cenných papírů. Pokud některá kryptoaktiva nemají známého vydavatele, white paper zveřejní platforma, na které jsou kryptoaktiva obchodována.

MiCA dál upravuje poskytování služeb spojených s kryptoaktivy. Jedná se o určitou obdobu investičních služeb poskytovaných v souvislosti s tradičními finančními nástroji. Úprava má dopad na různé kryptosměnárny, obchodní platformy či virtuální peněženky, které musí nově získat povolení k činnosti. Naopak se podařilo dosáhnout toho, že z působnosti nařízení MiCA jsou vyňaty takzvané NFTs (non-fungible tokeny). ČR tuto stěžejní výjimku prosazovala už na úrovni Rady.

A platnost? Pro ARTs a EMTs je stanoveno nabytí účinnosti už po roce od vyhlášení nařízení MiCA v Úředním věstníku EU, v případě poskytovatelů služeb spojených s kryptoaktivy a zbytkové kategorie kryptoaktiv je to 18 měsíců. Nařízení ale obsahuje přechodné ustanovení, které dává poskytovatelům služeb spojených s kryptoaktivy dostatečný čas na získání povolení k činnosti.

V případě zákazu PoW principu by bitcoin pomalu zmizel z horkých rukou a zůstal by tam, kde je chápán v celé své kráse. U lidí, kteří ho umí používat tak, jak bylo původně zamýšleno. PoW má svůj smysl a pokud proti němu bude EU brojit, tak ať. Odežene od bitcoinu ty, co nechápou, že bitcoin je mimo jiné nástroj, jak například EU obejít. Tomu zbytku, co ví, bitcoin zůstane.

Do bitcoinu už se ostatně pár úřadů navezlo. Například Čína je veliká a čínský zákaz se taky ustál. Nevidím důvod, proč by neměl ustát nelibost ze strany EU.

Pokud mluvíme o kryptu jako o investici, rozumní se jistí (hedge) a diverzifikují, ať už EU jedná o čemkoliv. Pokud mluvíme o kryptu hodnotově, hodleři (ti, co bitcoin drží dlouhodobě, většinou bitcoinoví srdcaři) to prohodlují a unesou, nebudou nad dočasným znehodnocením příliš plakat.

Pokud se chce ale někdo primárně vyhnout kolísání hodnoty svého majetku, neměl by ho mít uložený v kryptoměnách.

Předně doufám, že se EU zachová racionálně a nebude PoW zakazovat. Pokud by se tak ale stalo, máme tady poměrně hezký příklad z minulosti, který ukazuje, jaký má podobný zákaz dopad. V loňském roce zakázala těžbu bitcoinu Čína, kde do té doby sídlila většina těžařů. Cena se krátkodobě propadla (a společně s ní i hashrate), ale netrvalo to dlouho a těžaři se přemístili do jiných zemí (například do USA) a hashrate se dostal na nové maximum. Navíc se objevují informace, že bitcoin se v Číně dále těží, protože kontrola takového nařízení může být v některých případech složitá.

Bitcoin by tedy určitě podobný zákaz ustál. Cena by se mohla propadnout, ale bitcoin jako takový by určitě pokračoval dál. Naopak EU by se střelila do nohy a zakázala nové inovativní odvětví, kde má stále možnost stát se důležitým globálním hráčem. U současných technologických firem se jí to moc nedaří, doufejme, že u kryptoměn to bude jinak; zákaz PoW by ale byl rozhodně krok opačným směrem. Rozjela by se zde ještě rychleji takzvaná teorie her a jiné státy by využily výhody a přilákaly firmy (a s nimi zaměstnance, know-how a kapitál) z EU k sobě. A to pod slibem přívětivější regulace a podnikatelského prostředí.

Z pohledu investora záleží zejména na investičním horizontu. Krátkodobě by se určitě cena propadla, jak jsme to viděli na příkladu Číny (cena se však do několika měsíců opět zvedla). Obecně jsou kryptoměny z krátkodobého pohledu velmi volatilní, a proto bych s nimi nikdy nespekuloval: vždy může přijít zpráva, která jejich cenu srazí o desítky procent za den. Já osobně věřím bitcoinu dlouhodobě (deset až dvacet let) a v tomto horizontu je to tedy pro mě nepodstatné.

Vývoj kurzu hlavní kryptoměny bitcoin

Zdroj: peníze.cz

Nedokážu si představit, jak by takový zákaz mohl v praxi fungovat, a jen mě to utvrzuje v pocitu, že autoři podobných nápadů vůbec netuší, o čem mluví. Jak by bylo možné zakazovat připojit počítač do zásuvky? Ano, asi by šlo nějakým způsobem omezit obrovské těžební farmy tím, že by stát zatlačil na energetické firmy, aby farmy nedovolily připojit k elektrické síti. Ale co když budou mít svůj vlastní zdroj elektřiny v podobě větru, vody, slunce? Zakáže jim úředník spálit si vlastní vyrobenou elektřinu, v čem chtějí?

Hypotetický zákaz Proof of Work v Evropě, nebo spíše v EU, by tedy pro bitcoin jako takový neznamenal vůbec nic. Jediným poraženým by byla právě Evropa. Těžaři by se jednoduše přesunuli do jiných zemí, stejně jako jsme toho byli svědky při zákazu těžby bitcoinu v Číně. A Evropa by přišla o špičkové mozky a moderní technologie. Možná by na to negativně zareagovala cena bitcoinu, ale až by opadly emoce a ukázalo se, že vše funguje dál, vrátila by se dřív či později i cena na původní hodnoty.

Celosvětový zákazu PoW už je úplné sci-fi. Nevybavuji si jedinou věc, na které by se shodla celá planeta a všichni ji dodržovali. Vždy by se našly státy a lidé, kteří by v přilákání těžařů viděli příležitost.

A rada pro investory do bitcoinu? Diverzifikujte. V řádu desítek let tu s námi nemusí být bitcoin, ale ani euro nebo Apple. Vsadit vše na jednu kartu je hloupost, ať už jde o bitcoin, akcii, zlato nebo nemovitost.

Z dlouhodobého hlediska tento krok moc velký dopad pro bitcoin mít nebude. Půjde o zásah, ale pouze pro těžaře, kteří budou muset přesunout své působení do jiných zemí. Krásně to lze ilustrovat na příkladu zákazu těžby v Číně, kde do té doby působily největší těžařské společnosti. Opatření vedlo pouze k tomu, že se přesunuly do zahraničí, například do Spojených států, Kanady, Kazachstánu či na Sibiř.

Bitcoin je navržen jako decentralizovaná kryptoměna, a tak se i přes všechny restrikce vždy najdou tací, kteří tuto filozofii budou podporovat. Negativní reakce na těžbu krytpoměn navíc není fér. Jde totiž o průmysl jako takový. Po celém světě můžeme nalézt mnohonásobně rozsáhlejší odvětví, která pro životní prostředí představují daleko větší zátěž. Naopak, snaha těžařů získat co nejlevnější elektřinu vede k adopci energie z obnovitelných zdrojů, jak se o tom můžete dočíst třeba na Cointelegraph.com nebo americkém Forbesu. Uvádí se, že elektřina pro těžbu kryptoměn pochází z 25 až 60 % právě z obnovitelných zdrojů.

Navíc, vliv na cenu kryptoměn by měl případný zákaz PoW v Evropě pouze krátkodobý, stejně jako tomu bylo u Číny. Tudíž pro investora, který smýšlí nad kryptoměnami v dlouhodobém horizontu, se nic nemění.

Co mi z toho vyplývá? Úřady by se namísto zákazu měly zamyslet, jak tento průmysl podpořit, aby jeho účastníky motivovaly přejít na elektřinu z obnovitelných zdrojů a tím zmenšily zátěž pro životní prostředí. Protože zákazem ochrání tak maximálně Evropu, ale nikoliv celou planetu...

Pokud by EU zakázala na oficiální úrovni Proof of Work systém ověřování transakcí, mohli bychom pozorovat krátkodobé snížení hashrate, ale dlouhodobě by to nijak neovlivnilo fungování bitcoinu. Z historických situací můžeme vidět, že po bitcoinu a dalších kryptoměnách bude vždy poptávka a trh s těžením by se pouze přesunul na jiné místo.

Jednoduše řečeno by tak EU odstranila konkurenci těžařů (snížení těžby v EU), čímž by se radikálně zvýšily odměny všem těžařům po celém světě. Podobný zákaz už jsme mohli vidět v Číně, který jasně ukázal, jak se trh s těžením umí rychle přesunout.

Co se týče případného přechodu bitcoinu z PoW na PoS, teoreticky je takový krok možný kdykoliv. Jde totiž jen o konsenzus těžařů, kteří na základě těžebního algoritmu rozhodují, podle jakého algoritmu budou těžit. Pokud by se tedy všichni těžaři shodli, že cesta bitcoinu je přechod z PoW na PoS, je možné provozovat bitcoin i na tomto systému ověřování transakcí. Zcela jistě by ale nastal takzvaný hardfork, kdy by zůstala skupina těžařů, která nesouhlasí se změnou a chtějí těžit podle starého algoritmu, a vzniklo by tedy něco jako třeba bitcoin original. Paralelně k tomu by pak vznikla nová síť s novým konsensem.

Něco podobného jsme už mohli vidět v historii při různých vylepšeních sítě, kdy vznikl bitcoin cash a další hardforky originálního bitcoinu.

Kam dál? Bitcoin na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag

Ohodnoťte článek

Sdílejte

Diskutujte (23)

Vstoupit do diskuze

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel... Více

Další články autora