Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Je tohle ten správný krok? Zvýšení životního minima očima expertů

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek | 23. 9. 2022 | 3 910
anketaočima expertůsociální dávkystátní podpora

Vláda přichází s dalším nástrojem pomoci domácnostem s nízkými příjmy. Od ledna by se mělo zvýšit životní minimum a zvednout se mají i přídavky na děti. Jde o správný krok, nebo by byla vhodnější nějaká jednorázová opatření? Zeptali jsme se expertů.

Je tohle ten správný krok? Zvýšení životního minima očima expertů

Životní minimum by se mělo během pár měsíců zvyšovat už potřetí. (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka na čtvrteční tiskové konferenci ohlásil záměr vlády zvýšit životní i existenční minimum i přídavky na děti. „Dnes nejsem schopen říct konkrétní hodnotu, předpokládejme ale, že bude někde v intervalu nad pět procent,“ uvedl k nárůstu životního a existenčního minima.

Valorizaci přídavku na dítě doporučuje Národní ekonomická rada vlády (NERV), podle níž by se měla částka zvýšit nejméně o 30 procent. Současně doporučuje i zvýšení životního minima.

Mzdy chudoba
Shutterstock

Mzdy rostou, ale Češi rekordně chudnou. Co nás čeká dál?

Průměrná česká mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku vykázala meziroční růst o 4,4 %. To ovšem ani zdaleka nestačilo na pokrytí míry inflace a reálná hodnota průměrné mzdy tak poklesla o 9,8 %. Nikdy dřív takhle Češi nezchudli, píše v komentáři Vít Hradil.

S poskytnutím pomoci v současné těžké ekonomické situaci souhlasí i Národní rozpočtová rada (NRR), která ale doporučuje, aby opatření byla jednorázová či dočasná a vyzývá vládu, aby kvůli rychlému zadlužování neprováděla dlouhodobé kroky bez zajištění dodatečných a dostatečných zdrojů na pokrytí nových výdajů.

Životní minimum představuje sumu, která by měla stačit na jídlo a základní osobní potřeby a slouží pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor. Letos se vzhledem k vysoké inflaci dvakrát měnilo. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun. Druhá změna přišla v červenci, kdy minimum vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun.

Na přídavky na děti mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Určují se podle věku dítěte a mohou dosáhnout výše 630, 770 nebo 880 korun měsíčně. V rodinách pracujících či studujících rodičů je dávka o 500 korun vyšší.

Už v červnu poslanci schválili jednorázový příspěvek ve výši 5 000 korun na každé dítě do osmnáctých narozenin pro rodiny s hrubým příjmem do jednoho milionu korun za rok.

Měla by vláda zvýšit životní minimum a přídavky na děti? Nebyla by při pomoci v krizi užitečnější nějaká jednorázová či dočasná opatření? Jak by se ještě dalo pomoci domácnostem s nižšími příjmy?

Marian Jurečka

ministr práce a sociálních věcí

Marian Jurečka
-4
+
-

Na koaliční úrovni jsme se již shodli na zvýšení životního a existenčního minima i přídavků na děti, a to s účinností od 1. ledna 2023. Tyto nástroje jsou vzhledem k rozpočtovým možnostem vhodnější, než další ad hoc podpora. Existuje k nim dostatečná legislativní, informační i personální infrastruktura a umíme je velmi přesně zacílit na ty nejpotřebnější. Nyní budeme řešit konkrétní parametry.

Pro plošnější podporu pak slouží další opatření přijatá vládou, mezi něž patří jednorázový přídavek na dítě, úsporný tarif nebo zastropování cen energií. Dalším významným opatřením je navýšení normativů u příspěvku na bydlení, se kterým počítáme už od 1. října.

V návaznosti na Milostivé léto II pak chystají i obdobné programy Ministerstvo financí a Ministerstva práce a sociálních věcí k odpuštění některých dluhů na daních a na sociálním pojištění.

Jaromír Drábek

ekonomický poradce, bývalý ministr práce a sociálních věcí

Jaromír Drábek
+17
+
-

Ve válečnictví se používá rčení, že armáda se obvykle připravuje na minulou válku. Nejinak tomu bývá i u konání státu. Typickým příkladem je vývoj sociálního systému. Pokud se dnes diskutuje, zda a o kolik se má zvýšit životní minimum či přídavky na děti, je to příprava na minulou válku. Na rozdíl od důchodů, které jsou automaticky valorizovány o inflaci, sociální dávky jsou čas od času valorizovány politickým rozhodnutím, takže obvykle pozdě a nedostatečně. Navíc podle expertních odhadů pomoc státu prostřednictvím příspěvku na živobytí nebo přídavku na dítě využívá jen malá část z těch, kteří na ni mají nárok.

Z krátkodobého hlediska je tedy navýšení dávek správné, nicméně je potřeba připravit systémovou změnu tak, aby se pomoc dostala ke všem potřebným. Takovou systémovou změnou by bylo oddělení daňového a sociálního systému, tedy nahrazení daňové slevy na dítě a přídavku na dítě automaticky valorizovaným měsíčním příspěvkem na dítě ve výši součtu daňové úlevy a přídavku na dítě. A zároveň (nebo v dalším kroku) nahrazení slevy na poplatníka a příspěvku na živobytí měsíčně vypláceným občanským důchodem ve výši součtu slevy na poplatníka a příspěvku na živobytí.

Vypadá to jako revoluční řešení? Vypadá, ale není. Už dnes podle stávajících zákonů mají všichni na takovou finanční podporu nárok. Jen se ne ke všem potřebným dostane. Touto cestou by se sociální systém bez složitých žádostí připravil slovy rčení užitého na začátku na současnou válku, nikoli na tu minulou.

Jiří Vaňásek

vedoucí socio-ekonomického úseku ČMKOS

Jiří Vaňásek
+3
+
-

Jako ČMKOS jsme přesvědčeni, že se životní minimum a přídavky na děti zvýšit mají. V souvislosti s nárůstem inflace, kdy dochází ke zdražování výrobků a služeb, je nutné pomoci skupinám osob, jež se dostávají do složité situace.

Domníváme se, že jednorázová nebo dočasná opatření by užitečnější nebyla. Řešením je zastropování cen, respektive marží, a to nejen energií, ale například i potravin. Současně opakovaně žádáme, aby došlo k valorizaci dávek, a to rodičovského příspěvku, přídavku na dítě nebo například příspěvku na péči.  

Řada zemí EU už dříve nastavila komplexní řešení podpory.  Pokud jde o drahé ceny energií, zavedly například takzvané energošeky, a to v určité hodnotě. Obrovským problémem je právě inflace, tažená primárně cenou energií a maržemi firem. Jejich zisky rostou výrazněji než mzdy. Co se týče minimální mzdy, zde už od dubna žádáme její zvýšení o 2000 Kč na 18 200 Kč, ale vláda nekoná. Například v Německu, které má inflaci poloviční, ale vláda letos rozhodla o dvojím zvýšení minimální mzdy. Čili dochází k paradoxu, že u nás máme inflaci přes 17 % a navýšení se rovná nule, ale v Německu, kde mají inflaci na úrovni asi 8 %, minimální mzda narostla o víc než 20 %.

Spočítejte si životní minimum 2022

Počet členů rodiny

+
+
+
+

Další kalkulačky

Vít Hradil

hlavní ekonom Cyrrus

Vít Hradil
+10
+
-

Nejnovější opatření představená vládou – tedy zvýšení příspěvku na bydlení, životního minima a přídavku na děti – jdou správným směrem a měla mít od začátku přednost před plošnými programy. Skloubí totiž v sobě hned několik pozitivních vlastností.

Anketa

Kdo má nejlepší názor?

Zaprvé, jsou adresná. Na rozdíl od opatření ve stylu „pět tisíc všem rodičům“ totiž cílí pouze tam, kde hrozí chudoba. Nevznikají tak morálně pochybné situace, kdy se celá republika včetně budoucích generací skládá na příspěvek i lidem, kteří jej nepotřebují.

Zadruhé, nezasahují do cenového mechanismu. Ceny jsou jediným způsobem, jak se ekonomika dokáže sama udržovat v rovnováze. Pokusy o státní zásah do cenového mechanismu obvykle končívají hůř, než samotné černé scénáře, kterým se snaží zabránit.

Zatřetí, jsou levná. Občanů reálně ohrožených chudobou je ve skutečnosti relativně málo. I štědrá pomoc této skupině tak vyjde na řádově menší částky, než plošné programy.

Začtvrté, neobnáší velká rizika při chybně zvolených parametrech. Stát nikdy nebude schopen nastavit jakékoliv opatření přesně správně. Vždy vychází z omezených informací a existuje tak riziko, že se hodnota „6 Kč/kWh“ či „4500 Kč“ nakonec ukáže být nesprávnou. Zatímco u mnoha jiných opatření mohou být důsledky těchto chyb katastrofální, u příspěvků chudým hrozí maximálně částečné zneužívání v zanedbatelných řádech.

Nepropadejme iluzi, že stát v období pandemie či války může „kompenzovat“ všechno všem. Nemůže. Může ale zajistit, že toto období přežijí i ti nejchudší.

Jana Ullmannová

sociální pracovnice, poradna NADĚJE se specializací na dluhové poradenství

Jana Ullmannová
+10
+
-

V době krize, kdy se mění situace velmi často, je životní minimum jakýmsi záchytným bodem, kde je určena hranice, pod kterou si už člověk neporadí a je mu nutno pomoci. Domnívám se, že zvýšení životního minima i zvýšení přídavků na dětí bude vnímáno pozitivně. Náklady všeobecně stoupají a je třeba pomoci. Plošné zvýšení bude samozřejmě výrazným nákladem pro státní rozpočet.

Dle mých zkušeností se domnívám, že výraznější a také cílenější pomocí by bylo například zvýšit daňovou slevu na vyživované děti. Tím by reálně zbývalo více z příjmu rodičům, kteří v době této krize mají opravdu prokazatelně vyšší náklady. Zároveň by tato pomoc byla motivační, protože tuto slevu získají pracující rodiče, ne rodiče, kteří jsou příjemci sociálních dávek. Někteří pracující rodiče, i když by podle tabulek měli nárok na přídavky na děti, totiž z různých důvodů pro dávku na Úřad práce nejdou.

Martin Štula

Finanční a investiční poradce ve společnosti Štula Consulting

Martin Štula
+11
+
-

Jednoznačně ano a měla by se rozšířit i množina příjemců. Jiná otázka je, proč se tím vláda musí zabývat. Osobně jsem příznivcem automatických mechanismů, které příslušné úpravy provádějí samy. Vycházejí při tom ze změn parametrů a při jejich překročení přepočítají výše a okruhy příjemců. Jelikož (pokud si to dobře pamatuji) přídavky na děti mají parametry vlastně jen dva, a to příjem rodiny a její životní minimum, neměl by to být takový problém.

Jednorázová opatření tato vláda nedokáže rozumně aplikovat. Populistická výplata pětitisícovky na dítě pro rodiny s příjmem do milionu korun a plošný příspěvek „úsporný tarif“ pro všechny jsou jen dva donebevolající příklady. Příklady (ne)schopnosti administrativy řešit problémy těch, kteří je opravdu mají. Navíc jsou to opatření neefektivní a neúčinná. Tedy nesplňují základní předpoklad hospodárnosti (neruinovat státní kasu) a míry podpory podle opravdové potřeby. Není zde prostor popisovat, k jakým absurditám „úsporný tarif“ u některých povede.

Přídavky na děti jsou adresné v nejvyšší možné míře, jakou si lze vůbec představit. Směřují podporu tam, kde je poměrně hodně ekonomicky nečinných, podporují rodiny s dětmi, a to jen ty, které peněz nemají nazbyt. Můžeme ty dávky nazvat i jinak, ale takto směřované plní svůj účel. Systém výplaty je navíc postaven a stačí v něm změnit parametry, což je otázka hodin. Cokoliv jiného je náročné i provozně na straně státu.

Jiří Rotschedl

finanční kouč, poradce, manažer a externí vysokoškolský pedagog VŠE

Jiří Rotschedl
+15
+
-

Veřejné finance a obzvlášť státní rozpočet nejsou vůbec v dobré kondici. Jakékoli nové plošné dávky, ať už jednorázové, dočasné či trvalé, jeho kritickou situaci pouze prohlubují. Na hodnotu životního minima jsou navázány například přídavky na děti. Zvýšení životního minima neovlivňuje hodnotu samotné dávky, ale pouze zvyšuje okruh osob, které na tuto dávku mají nárok. I přes započítání vlivu inflace bych životní minimum letos již nezvyšoval.

Na druhou stranu bych zvýšil přídavky na dítě a současně doporučuji zavést degresivní výši přídavků (s rostoucím příjmem přídavky na děti klesají tak, aby při příjmu 3,4násobku životního minima byla dávka nulová). Takovým opatřením se přídavek na dítě stane velmi efektivní dávkou sociálního systému pro ty nejchudší domácnosti, a současně díky degresi nezhorší výsledek státního rozpočtu. Okruh osob, které mají nárok na přídavky na dítě je poměrně velký a další rozšíření jen zhoršuje strukturální deficit.

Nejchudším domácnostem umí současný sociální systém pomoci přes dávky hmotné nouze, příspěvek na bydlení a podobně. Všechny tyto možnosti funguji obstojně. Česká republika totiž patří k zemím s nejnižší mírou příjmové chudoby a také mezi země s nejrovnějším přerozdělením příjmů v Evropě.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Lukáš Kovanda
+16
+
-

Vláda si musí ujasnit, oč jí jde. Buď může rozhazovat peníze horem dolem a podněcovat inflaci, což ale kritizovala na předchozí vládě. Nebo najde odvahu přetnout zakletý kruh, kdy přidávání na platech či dávkách pomáhá roztáčet inflaci a ta zase vyvolává volání části veřejnosti, odborů či opozice po přidávání na platech a dávkách. Pokud v sobě tuto odvahu nenajde, jde o populismus, neboť v zájmu udržení si alespoň jakés takés voličské přízně teď a tady vláda jedná na úkor budoucnosti a budoucích generací.

Jestliže tedy vláda nechce být populistická, ať navyšuje pomoc jenom a pouze tam, kde je to ze sociálního hlediska nezbytně nutné. Vláda už pomohla navýšením příspěvku na bydlení. To je pomoc, která přímo adresně cílí na problém energetické drahoty. Navyšování životního minima a přídavků na děti už je tedy další pomocí. Zatím si ji stát dovolit může. Rozvrat veřejných financí nyní není na pořadu dne. Byli to ale politici současné vlády, kteří už loni – ještě v opozici – tvrdili, že veřejné finance už jsou rozvrácené. Pokud by tehdy byly rozvrácené, těžko by nynější vláda mohla rozhazovat horem dolem. Jenže při takovémto přístupu politiků se prostě jednou v rozvratu vážně ocitnou.

Politici současné vlády před volbami slibovali, že veřejné financí dají do pořádku. To měla být ta změna. Vyvolali očekávání, která zůstávají nenaplněna. Pokud by měla začít být naplňována, musí najít odvahu třeba právě nyní nezvýšit přídavky na děti. Když už zvýšili přídavky na bydlení, šlo by o rozumný, nepopulistický kompromis. Byl by to alespoň náznak změny.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

NABITÝ LETNĚ-PODZIMNÍ FINMAG

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Každý investor by měl v noci klidně spát,“ řekl Dominiku Stroukalovi Jan Sýkora, spolumajitel investiční skupiny Wood & Company. V příštích 18 měsících podle něj uvidíme celou řadu úžasných příležitostí.

FIN. Hudební byznys: Jak udělat velký a cenově dostupný festival • V kanceláři šéfa Kebooly • Jakub Žofčák o byznysu s přežitím • V hlavě podnikatele a filantropa Jana Školníka • Robert Vlach o zanedbané cenotvorbě freelancerů a nutnosti zdražovat

MAG. Korsika má svá specifika. Kromě divokých prasat na plážích a kaštanového piva i originální způsob vyřizování účtů • Otevřít kavárnu ve druhém patře, a ještě nad hampejzem – to může udělat jen blázen. Café Louvre slaví 30 let • Nejlepší vývrtka na světě má sto padesát let. Všem Francouzům na vztek ji vynalezl Němec

Autor článku

Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje u sledování svých oblíbených sportovních týmů, ať už ze světa fotbalu (i amerického) či basketbalu.