Zima se blíží, máme se bát? Ceny energií očima expertů

Michal Šnobr

investor, akcionář ČEZ

Souhlasíte s názorem?

-

+52

+

Za současné situace je těžké predikovat vývoj ceny plynu. Ten je a minimálně tuto i další zimu bude určován tím, jak bude Rusko – donedávna klíčový dodavatel plynu pro Německo – manipulovat s cenami na evropském trhu. Němci a další země budou postupně nuceni uzavřít až dvacetileté kontrakty na odběr plynu z jiných destinací a za ceny podstatně vyšší než v minulosti. Střednědobě ani dlouhodobě nelze očekávat, že by se ceny plynu v našem regionu přiblížily cenám z minulé dekády. I po zklidnění válečné situace očekávám, že budou nad 50 až 80 eury za MWh. Situace v této oblasti energetiky bude napjatá ještě dlouhé měsíce.

Elektroenergetika je v jiné situaci. Polovinu problému vytváří právě rekordní ceny plynu, tu druhou nedostatek výroby v Německu a Francii, tedy zemích, které byly ještě nedávno největšími exportéry elektřiny v EU. Ve Francii aktuálně nefunguje 32 z 56 jaderných reaktorů a Německo poslední tři reaktory vypíná. Německo tím přišlo o velký exportní potenciál. Francie se svou jadernou flotilou, nejstabilnějším prvkem evropské energetiky, selhala v nejméně vhodný okamžik. Situace v obou zemích tak jen zvýšila význam výroby elektřiny z plynu jako závěrného zdroje, což žene ceny elektřiny nahoru. I futures trhy naznačují, že rozhodující bude překlenout tuto zimu a rok 2023. Následně už by mohlo být cenově lépe. Dlouhodobě ale platí podobný scénář jako u plynu. Ceny elektřiny už se nevrátí tam, kdy byly na konci minulé dekády, tedy na 30 až 50 eur za MWh. Čekejme spíš trojnásobek.

Z přicházejících zpráv před jednáním Evropské rady vyplývá, že dojde k regulačním zásahům. Oddělí se tržní ceny a ceny, které budou platit spotřebitelé. Energetika EU se bude vzpamatovávat dlouhé roky a na konci bude jiná než ta, na níž jsme byli zvyklí. Green Deal, taxonomie, EU ETS a jednotný evropský trh zůstanou.

Jan Pejter

expert PwC Česká republika na energetiku

Souhlasíte s názorem?

-

+53

+

Cena zemního plynu a na ní navázané ceny dalších energetických komodit po krátkodobém propadu – způsobeným pouhým oznámením, že Evropská unie zvyšuje úsilí na zmírnění energetické krize –z důvodu odstavení plynovodu Nord Stream opět letí vzhůru. Zda je odstávka způsobena skutečnými technickými problémy, nebo je to už začátek energetické války, se ukáže v následujících dnech a týdnech.

O tom, kam cena zemního plynu a elektřiny může vyrůst, můžeme jen spekulovat. Střízlivé odhady mohou být až na dvojnásobku dnešních tržních cen. Co s tím vlády mohou udělat? Dokola omílané zastropování je velmi nákladné opatření, které by teď musel zaplatit stát, potažmo daňoví poplatníci, pravděpodobně ještě s přirážkou v podobě úroku. Kapacita zásobníků plynu není v ČR ještě ze sta procent naplněna, přitom topné období už začalo a za poklesu průměrné denní teploty pod 13°C po dva po sobě jdoucí dny by měly soustavy CZT a blokové kotelny začít dodávat teplo na vytápění. Je už jasné, že se nebude vytápět na takové vnitřní teploty, jak jsme byli dosud zvyklí.

Z pohledu domácností začne zároveň kromě vysokých nákladů s nižšími vnitřními teplotami v budovách vznikat další problém, o kterém se ještě vůbec nemluví. Jde o zvýšenou kondenzaci vlhkosti na stěnách špatně vytápěných místností a s ní spojený vznik plísní. Je potřeba urgentně začít vzdělávat uživatele budov o zásadách správného a pravidelného větrání, aby nevznikl dojem, že snížením intenzity a pravidelnosti větrání bude dosaženo energetických úspor.

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

Souhlasíte s názorem?

-

+34

+

Energetický trh v Evropské unii je propojený, proto lze nejefektivnější opatření přijímat na evropské úrovni. Nicméně energetika v různých zemích Evropské unie má odlišné charakteristiky a zájmy jednotlivých zemí se liší. Proto lze předpokládat, že na evropské úrovni budou přijata pouze opatření, která lze definovat jako nejvyšší společný jmenovatel zmírňující nejpalčivější problémy energetické krize, které jsou společné pro členské země EU.

Evropské řešení tak pravděpodobně bude nutné doplnit národními řešeními, která budou kombinována s již dříve přijatými opatřeními, jako jsou úsporný tarif či odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Vzhledem k probíhajícím jednáním lze předpokládat, že stát uzavře dohodu s výrobci energií a dojde k zastropování ceny elektrické energie. Strop by měl být zvolen tak, aby se odmazal bouřlivý vývoj na trzích, který pozorujeme poslední měsíce.

Rovněž bude nutné řešit situaci s plynem. Zde se naštěstí ukazuje, že se daří rychle spouštět nové terminály, které nás zbaví závislosti na Rusku. Vzhledem k současným cenám plynu na evropském trhu pak bude existovat silná motivace dodavatelů z různých koutů světa vyvážet plyn do Evropské unie. To povede k postupnému vyrovnávání cen mezi Evropou a dalšími regiony. Mezitím však bude nutné přijmout další opatření, která zkrotí cenu plynu a zároveň nepovedou k jeho nedostatku.

Vít Hradil

hlavní ekonom Cyrrus

Souhlasíte s názorem?

-

+44

+

Energií bude v Evropě v nejbližší době málo. Tak málo, že na některé aktivity, které energii spotřebovávají, nezbude. Které aktivity to budou, za normálních okolností určuje cena. Když cena roste, postupně svou ambici čerpat energii vzdávají ti, pro které má relativně menší hodnotu a v nákupech pokračují jen ti, pro které má obrovskou.

Pokud stát zastropuje konečnou cenu energie, tento mechanismus nemůže fungovat a stát poté musí nařízením určit, kdo ze zájemců energie dostane a kdo ne. Stát přitom nemá sebemenší šanci správně vyhodnotit, kde přesně je přidaná hodnota dodávek energie nejvyšší, a bude tedy zákonitě při její alokaci dělat obrovské chyby.

Pokud naopak stát ponechá koncové ceny na trhu, bude energie alokována tam, kde je po ní největší sháňka, a kde tedy pravděpodobně má největší užitek. Nevyhnutelně při tom vyvstanou obrovské sociální problémy, jelikož například domácnosti či kritická infrastruktura energie spotřebovávat musí, a budou tak platit i astronomické ceny. Právě zde má ovšem stát podstatně lepší šanci uspět, identifikovat potřebné a masivně je finančně podpořit. Prostředky na to může získat od jediného vítěze této krize, tedy výrobců energií, na dluh či od šťastnějších daňových poplatníků, kteří nejsou existenčně ohroženi.

Je nutné si uvědomit, že žádné dobré řešení momentálně neexistuje a vybíráme pouze mezi špatnými a horšími. Pokud správně chápu návrh Evropské komise, drží se výše popsané logiky, a hodnotím jej tedy jako jeden z těch méně špatných.

Zdeněk Říha

Vysoká škola ekonomie a managementu

Souhlasíte s názorem?

-

+71

+

Předně je nutné říct (a také se s tím naučit žít), že v současné době na ceny energií působí tolik velmi těžko predikovatelných vlivů, že jejich výši v blízké i vzdálenější budoucnosti odhadnout prostě neumíme. Nahoru je bude tlačit geopolitická situace a neústupnost EU v prosazování zelené politiky, dolů naopak velmi pravděpodobná ekonomická recese.

Jiná věc je, zda by se současná situace měla řešit „zastropováním“ (občas se ptám, kolik takových originálních pojmů díky současné situaci ještě vejde do dějin ekonomie). To, kam se nám trh s energiemi zeleným blouzněním, uvolněnou fiskální a měnovou politikou a nezvládnutou geopolitickou situací povedlo dostat, nepochybně ohrožuje samotnou podstatu naší existence. To znamená, že k nějakému způsobu cenové regulace budeme muset přistoupit. Měli bychom ale vědět, že cena je klíčová informace, kterou nám trh dává. Je to vodítko našich aktivit a bez této informace jsme v jistém smyslu v ekonomickém chování slepí.

Dále platí, že pokud nezačneme řešit příčiny současné situace, tedy zejména nedostatečnou nabídku elektrické energie, nikam se nedostaneme a regulacemi vše jenom zhoršíme. Důsledky jednoho (zeleného) socialismu jiným socialismem nevyléčíme. Je otázkou, zda si tyto triviální pravdy uvědomují ti, kdo o „zastropování“ cen elektrické energie usilují.

Ondřej Doležal

jednatel společnosti SforP

Souhlasíte s názorem?

-

+68

+

V tuto chvíli probíhá tolik jednání, že něco předpovídat je velmi těžké. Můj nejpesimističtější odhad v průběhu času byl v topné sezóně přes 40 tisíc Kč za MWh, ale k tomu snad nedojde. U plynu je situace horší. Zásobníky jsou sice naplněné, ale plyn dle mých informací není uskladněn českými obchodníky pro české odběratele. Pokud plyn do ČR z Ruska nepoteče, ať už přes Německo nebo Ukrajinu, tak cena vyletí do nebes, protože ČR je na ruském plynu stoprocentně závislá. V tomto směru jsme téměř jediní v Evropě, a pokud EU stanoví cenové stropy a Rusko přestane dodávat, tak nás to postihne nejvíce.

Někdo se v zimě nebude muset uskromnit skoro vůbec a někdo to bude mít opravdu těžké. Někteří mají cenu silové elektřiny na příští rok pod 1400 Kč za MWh, jiní přes deset nebo i 15 tisíc. Je zvláštní, že nikdo nehlídá, za kolik má jaký dodavatel nakoupeno a za kolik prodává. Věřím, že několik společností si nakoupilo dopředu za nízké ceny, ale od minulého roku prodávají dle cen na SPOTovém trhu, přičemž tak generují zisk na úrovni desetinásobku nákupní ceny.

Evropská komise chce zdanit levné zdroje a z těchto daní sanovat subjekty, které už na to nemají. Cena elektřiny se ale dál bude stanovovat podle nejdražšího zdroje, tedy plynových elektráren. EK tedy vlastně navrhuje stanovit cenu minimální. Pro tuzemské odběratele je lepší návrh český, který navrhuje, aby se zastropovala cena plynu pro plynové elektrárny. To by hned snížilo ceny elektřiny, protože ten nejdražší zdroj by tím měl levnější výrobu. Zájmy EU a ČR se v tomto ale rozcházejí. V ČR tvoří plynové elektrárny necelé dvě procenta výroby, přičemž 30 % výroby vyvážíme. ČR by tedy nevadilo, kdyby plynové elektrárny elektřinu nevyráběly a plyn se šetřil pro průmysl, ale to je pro EU nepřijatelné.

Karel Smetana

podnikatel, zakladatel účetní společnosti SM-DATA

Souhlasíte s názorem?

-

+36

+

Události posledních tří let jednoznačně ukazují, ze ceny životně důležitých komodit (eletrická energie, plyn, voda, PHM) se staly nepředvídatelnými. Každý, kdo má odpovědnost za svůj život, měl už dávno provést veškerá opatření k eliminaci těchto rizik.

Nejjednodušší opatření, které je v rukou každého občana a firmy, je fixace cen ve smlouvách na nejdelší možný počet období dopředu v momentě prvních příznaků negativních trendů.

Klíč je v ochotě přijmout důsledky svých vlastních rozhodnutí, nebo naopak nečinnosti.  Při odpovědném chování většiny by byla i sanace dnešní situace daleko jednodušší. Ztráta by se totiž v takovém případě kumulovala u prodejců komodit a stát by je pak mohl rychle a efektivně sanovat a mohl by se soustředit jen na pomoc skutečně potřebným.

Evropské řešení má rozhodně smysl, ale musí být spojeno s rozhodností a rychlostí a vůlí přijmout i dočasné zchudnutí v zájmu odchodu od nevyzpytatelných dodavatelů komodit. Jen samotné vypuknutí války v Evropě nutně znamenalo okamžitě zchudnutí nás všech. Je třeba to přijmout a udělat vše pro to, aby to byl jen dočasný jev. Chci tím říct, že je to hlavně na nás všech a na státu je vytváření podmínek, aby se to povedlo a netrvalo to dlouho.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Souhlasíte s názorem?

-

+81

+

Lidé se uskromní tak, jak bude třeba. Nejsou to malé děti. Ví, že když stáhnou teplotu vytápění, ušetří. I když budou asi potřebovat svetr navíc. Pokud toto politici říkají, spíš tím jen v očích veřejnosti dokládají svoji bezradnost.

Na Novém Zélandu si kdysi usmysleli, že nepostaví jedinou jadernou elektrárnu. Budiž. Jsou tam proto zvyklí sprchovat se jen krátce, nepříliš teplou vodou. Celý život. A žijí. A jezdí jim tam turisté z celého světa. I Češi si tam rychle zvyknou na spartánskou ranní hygienu. Proč by si nezvykli v Česku?

Jistě, omezit se můžeme a zvládneme to. Ale chtějme to samé po politicích. Ať se vládní Zelení v Německu „omezí“ tak, že v rozporu se svojí ideologií – jež současnou energetickou krizi z podstatné míry zavinila – prodlouží životnost svých zbývajících jaderných elektráren. Ať se Brusel „omezí“ tak, že pozastaví obchodování s povolenkami. Ať se reviduje taxonomie EU, ať se změkčí Green Deal. Ať se mnozí politici EU konečně „omezí“ i tak, že jádro jednou provždy klasifikují jako „čistý zdroj“. Zatím se ovšem politici takto „omezit“ nehodlají. Trvají na doktrínách a ideologiích, jako kdyby žádné fiasko nenastalo. Tím pádem jsou ale jejich „prázdné“ rady veřejnosti pokrytecké.

Zastropování zisků všech jiných elektráren, než jsou plynové, jež navrhuje Evropská komise, je asi nejméně špatné řešení. Mělo by být ale doprovázeno právě tím, že politici sleví a omezí se ve své ideologii, která je pravou příčinou dnešní krize.