Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Zima se blíží, máme se bát? Ceny energií očima expertů

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek | 9. 9. 2022 | 12 komentářů | 15 852
anketaelektřinaenergetikaočima expertůplyn

Ceny energií dál rapidně rostou a Evropa se chystá na tuhou (a pořádně drahou) zimu, při níž se asi budeme muset výrazně uskromnit. Kam až se účty za energie mohou vyšplhat? A pomohlo by zastropování cen? Zeptali jsme se expertů.

Zima se blíží, máme se bát? Ceny energií očima expertů

Ceny energií dál raketově rostou. Pomohlo by jejich zastropování? (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Růst cen energií se v důsledku pokračující války na Ukrajině začíná vymykat kontrole. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv před dvěma týdny předpověděl, že cena za tisíc metrů krychlových plynu v Evropě do konce roku stoupne na tři až čtyři tisíce dolarů. Týden nato už činila 3 500 eur. Medveděv proto svoji předpověď s viditelnou spokojeností změnil na 5 000 eur (přes 123 tisíc korun).

„Nárůst cen je tak skokový, že už se nedá mluvit o krizi, ale o kolapsu. Pokud některé komodity tak skokově zdraží, jedná se o kolaps trhu. Tahle situace vznikla proto, že jsme ve válce, a když jsme ve válce, nemůžeme rezignovat na to, že budeme bojovat. Rusko využívá plyn jako zbraň,“ uvedl koncem srpna hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) při představování výzvy Asociace krajů směrem k vládě, aby od začátku roku 2023 začala regulovat ceny plynu a elektřiny pro domácnosti.

Energeticka krize
Shutterstock

Řešení energetické krize? Švejkovské Česko na to zase káplo

Vemte si svetr a ve sprše zatněte zuby. Tak by se v kostce dalo shrnout české řešení energetické krize. V Česku se dlouhodobě plýtvá energií skoro nejvíc z Evropské unie a každá úspora je přece krok ke změně myšlení nad vzácností energetických zdrojů. Více v komentáři Petra Fischera.

Možnost zastropování cen energií už řeší Evropská komise, která představila svůj plán pro zvládnutí energetické krize. Počítá se zdaněním mimořádných zisků či povinným omezením spotřeby. Komise zároveň navrhne cenový strop na ruský plyn.

Fungování zastropování cen v praxi ukazuje příklad Španělska a Portugalska, které si v rámci evropského bloku vyjednaly výjimku. Například Španělsko tím docílilo toho, že v polovině srpna tam byla cena elektřiny skoro o polovinu nižší než v Německu. Ztrátu provozovatelů plynových elektráren vláda kompenzuje zvláštním poplatkem vybraným od spotřebitelů.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) proti sobě stojí v Evropské unii v současnosti dva návrhy. Jeden počítá s oddělením ceny plynu od ceny závěrné elektrárny, která určuje ceny elektřiny. Ten druhý s maximální cenou všech jiných výrob elektřiny kromě plynové. Jejich řešením se má zabývat mimořádné setkání ministrů zemí EU, které Česko jako předsednická země svolalo právě na dnešek.

Čas pro rozhodnutí se ale krátí a lidé chtějí vědět, jak moc krušná zima je čeká a jestli doma budou muset skutečně chodit ve svetru. Expertům jsme tedy položili tyto otázky:

Kam až vyrostou ceny energií? Jak moc se budeme muset v zimě uskromnit? Bylo by zastropování cen, o kterém mluví Evropská komise, dobrým řešením?

Michal Šnobr

investor, akcionář ČEZ

Michal Šnobr
+50
+
-

Za současné situace je těžké predikovat vývoj ceny plynu. Ten je a minimálně tuto i další zimu bude určován tím, jak bude Rusko – donedávna klíčový dodavatel plynu pro Německo – manipulovat s cenami na evropském trhu. Němci a další země budou postupně nuceni uzavřít až dvacetileté kontrakty na odběr plynu z jiných destinací a za ceny podstatně vyšší než v minulosti. Střednědobě ani dlouhodobě nelze očekávat, že by se ceny plynu v našem regionu přiblížily cenám z minulé dekády. I po zklidnění válečné situace očekávám, že budou nad 50 až 80 eury za MWh. Situace v této oblasti energetiky bude napjatá ještě dlouhé měsíce.

Elektroenergetika je v jiné situaci. Polovinu problému vytváří právě rekordní ceny plynu, tu druhou nedostatek výroby v Německu a Francii, tedy zemích, které byly ještě nedávno největšími exportéry elektřiny v EU. Ve Francii aktuálně nefunguje 32 z 56 jaderných reaktorů a Německo poslední tři reaktory vypíná. Německo tím přišlo o velký exportní potenciál. Francie se svou jadernou flotilou, nejstabilnějším prvkem evropské energetiky, selhala v nejméně vhodný okamžik. Situace v obou zemích tak jen zvýšila význam výroby elektřiny z plynu jako závěrného zdroje, což žene ceny elektřiny nahoru. I futures trhy naznačují, že rozhodující bude překlenout tuto zimu a rok 2023. Následně už by mohlo být cenově lépe. Dlouhodobě ale platí podobný scénář jako u plynu. Ceny elektřiny už se nevrátí tam, kdy byly na konci minulé dekády, tedy na 30 až 50 eur za MWh. Čekejme spíš trojnásobek.

Z přicházejících zpráv před jednáním Evropské rady vyplývá, že dojde k regulačním zásahům. Oddělí se tržní ceny a ceny, které budou platit spotřebitelé. Energetika EU se bude vzpamatovávat dlouhé roky a na konci bude jiná než ta, na níž jsme byli zvyklí. Green Deal, taxonomie, EU ETS a jednotný evropský trh zůstanou.

Jan Pejter

expert PwC Česká republika na energetiku

Jan Pejter
+52
+
-

Cena zemního plynu a na ní navázané ceny dalších energetických komodit po krátkodobém propadu – způsobeným pouhým oznámením, že Evropská unie zvyšuje úsilí na zmírnění energetické krize –z důvodu odstavení plynovodu Nord Stream opět letí vzhůru. Zda je odstávka způsobena skutečnými technickými problémy, nebo je to už začátek energetické války, se ukáže v následujících dnech a týdnech.

O tom, kam cena zemního plynu a elektřiny může vyrůst, můžeme jen spekulovat. Střízlivé odhady mohou být až na dvojnásobku dnešních tržních cen. Co s tím vlády mohou udělat? Dokola omílané zastropování je velmi nákladné opatření, které by teď musel zaplatit stát, potažmo daňoví poplatníci, pravděpodobně ještě s přirážkou v podobě úroku. Kapacita zásobníků plynu není v ČR ještě ze sta procent naplněna, přitom topné období už začalo a za poklesu průměrné denní teploty pod 13°C po dva po sobě jdoucí dny by měly soustavy CZT a blokové kotelny začít dodávat teplo na vytápění. Je už jasné, že se nebude vytápět na takové vnitřní teploty, jak jsme byli dosud zvyklí.

Z pohledu domácností začne zároveň kromě vysokých nákladů s nižšími vnitřními teplotami v budovách vznikat další problém, o kterém se ještě vůbec nemluví. Jde o zvýšenou kondenzaci vlhkosti na stěnách špatně vytápěných místností a s ní spojený vznik plísní. Je potřeba urgentně začít vzdělávat uživatele budov o zásadách správného a pravidelného větrání, aby nevznikl dojem, že snížením intenzity a pravidelnosti větrání bude dosaženo energetických úspor.

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

Štěpán Křeček
+34
+
-

Energetický trh v Evropské unii je propojený, proto lze nejefektivnější opatření přijímat na evropské úrovni. Nicméně energetika v různých zemích Evropské unie má odlišné charakteristiky a zájmy jednotlivých zemí se liší. Proto lze předpokládat, že na evropské úrovni budou přijata pouze opatření, která lze definovat jako nejvyšší společný jmenovatel zmírňující nejpalčivější problémy energetické krize, které jsou společné pro členské země EU.

Evropské řešení tak pravděpodobně bude nutné doplnit národními řešeními, která budou kombinována s již dříve přijatými opatřeními, jako jsou úsporný tarif či odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Vzhledem k probíhajícím jednáním lze předpokládat, že stát uzavře dohodu s výrobci energií a dojde k zastropování ceny elektrické energie. Strop by měl být zvolen tak, aby se odmazal bouřlivý vývoj na trzích, který pozorujeme poslední měsíce.

Rovněž bude nutné řešit situaci s plynem. Zde se naštěstí ukazuje, že se daří rychle spouštět nové terminály, které nás zbaví závislosti na Rusku. Vzhledem k současným cenám plynu na evropském trhu pak bude existovat silná motivace dodavatelů z různých koutů světa vyvážet plyn do Evropské unie. To povede k postupnému vyrovnávání cen mezi Evropou a dalšími regiony. Mezitím však bude nutné přijmout další opatření, která zkrotí cenu plynu a zároveň nepovedou k jeho nedostatku.

Vít Hradil

hlavní ekonom Cyrrus

Vít Hradil
+43
+
-

Energií bude v Evropě v nejbližší době málo. Tak málo, že na některé aktivity, které energii spotřebovávají, nezbude. Které aktivity to budou, za normálních okolností určuje cena. Když cena roste, postupně svou ambici čerpat energii vzdávají ti, pro které má relativně menší hodnotu a v nákupech pokračují jen ti, pro které má obrovskou.

Pokud stát zastropuje konečnou cenu energie, tento mechanismus nemůže fungovat a stát poté musí nařízením určit, kdo ze zájemců energie dostane a kdo ne. Stát přitom nemá sebemenší šanci správně vyhodnotit, kde přesně je přidaná hodnota dodávek energie nejvyšší, a bude tedy zákonitě při její alokaci dělat obrovské chyby.

Pokud naopak stát ponechá koncové ceny na trhu, bude energie alokována tam, kde je po ní největší sháňka, a kde tedy pravděpodobně má největší užitek. Nevyhnutelně při tom vyvstanou obrovské sociální problémy, jelikož například domácnosti či kritická infrastruktura energie spotřebovávat musí, a budou tak platit i astronomické ceny. Právě zde má ovšem stát podstatně lepší šanci uspět, identifikovat potřebné a masivně je finančně podpořit. Prostředky na to může získat od jediného vítěze této krize, tedy výrobců energií, na dluh či od šťastnějších daňových poplatníků, kteří nejsou existenčně ohroženi.

Je nutné si uvědomit, že žádné dobré řešení momentálně neexistuje a vybíráme pouze mezi špatnými a horšími. Pokud správně chápu návrh Evropské komise, drží se výše popsané logiky, a hodnotím jej tedy jako jeden z těch méně špatných.

Zdeněk Říha

Vysoká škola ekonomie a managementu

Zdeněk Říha
+70
+
-

Předně je nutné říct (a také se s tím naučit žít), že v současné době na ceny energií působí tolik velmi těžko predikovatelných vlivů, že jejich výši v blízké i vzdálenější budoucnosti odhadnout prostě neumíme. Nahoru je bude tlačit geopolitická situace a neústupnost EU v prosazování zelené politiky, dolů naopak velmi pravděpodobná ekonomická recese.

Jiná věc je, zda by se současná situace měla řešit „zastropováním“ (občas se ptám, kolik takových originálních pojmů díky současné situaci ještě vejde do dějin ekonomie). To, kam se nám trh s energiemi zeleným blouzněním, uvolněnou fiskální a měnovou politikou a nezvládnutou geopolitickou situací povedlo dostat, nepochybně ohrožuje samotnou podstatu naší existence. To znamená, že k nějakému způsobu cenové regulace budeme muset přistoupit. Měli bychom ale vědět, že cena je klíčová informace, kterou nám trh dává. Je to vodítko našich aktivit a bez této informace jsme v jistém smyslu v ekonomickém chování slepí.

Dále platí, že pokud nezačneme řešit příčiny současné situace, tedy zejména nedostatečnou nabídku elektrické energie, nikam se nedostaneme a regulacemi vše jenom zhoršíme. Důsledky jednoho (zeleného) socialismu jiným socialismem nevyléčíme. Je otázkou, zda si tyto triviální pravdy uvědomují ti, kdo o „zastropování“ cen elektrické energie usilují.

Ondřej Doležal

jednatel společnosti SforP

Ondřej Doležal
+67
+
-

V tuto chvíli probíhá tolik jednání, že něco předpovídat je velmi těžké. Můj nejpesimističtější odhad v průběhu času byl v topné sezóně přes 40 tisíc Kč za MWh, ale k tomu snad nedojde. U plynu je situace horší. Zásobníky jsou sice naplněné, ale plyn dle mých informací není uskladněn českými obchodníky pro české odběratele. Pokud plyn do ČR z Ruska nepoteče, ať už přes Německo nebo Ukrajinu, tak cena vyletí do nebes, protože ČR je na ruském plynu stoprocentně závislá. V tomto směru jsme téměř jediní v Evropě, a pokud EU stanoví cenové stropy a Rusko přestane dodávat, tak nás to postihne nejvíce.

Někdo se v zimě nebude muset uskromnit skoro vůbec a někdo to bude mít opravdu těžké. Někteří mají cenu silové elektřiny na příští rok pod 1400 Kč za MWh, jiní přes deset nebo i 15 tisíc. Je zvláštní, že nikdo nehlídá, za kolik má jaký dodavatel nakoupeno a za kolik prodává. Věřím, že několik společností si nakoupilo dopředu za nízké ceny, ale od minulého roku prodávají dle cen na SPOTovém trhu, přičemž tak generují zisk na úrovni desetinásobku nákupní ceny.

Evropská komise chce zdanit levné zdroje a z těchto daní sanovat subjekty, které už na to nemají. Cena elektřiny se ale dál bude stanovovat podle nejdražšího zdroje, tedy plynových elektráren. EK tedy vlastně navrhuje stanovit cenu minimální. Pro tuzemské odběratele je lepší návrh český, který navrhuje, aby se zastropovala cena plynu pro plynové elektrárny. To by hned snížilo ceny elektřiny, protože ten nejdražší zdroj by tím měl levnější výrobu. Zájmy EU a ČR se v tomto ale rozcházejí. V ČR tvoří plynové elektrárny necelé dvě procenta výroby, přičemž 30 % výroby vyvážíme. ČR by tedy nevadilo, kdyby plynové elektrárny elektřinu nevyráběly a plyn se šetřil pro průmysl, ale to je pro EU nepřijatelné.

Karel Smetana

podnikatel, zakladatel účetní společnosti SM-DATA

Karel Smetana
+35
+
-

Události posledních tří let jednoznačně ukazují, ze ceny životně důležitých komodit (eletrická energie, plyn, voda, PHM) se staly nepředvídatelnými. Každý, kdo má odpovědnost za svůj život, měl už dávno provést veškerá opatření k eliminaci těchto rizik.

Anketa

Kdo má nejlepší názor?

Nejjednodušší opatření, které je v rukou každého občana a firmy, je fixace cen ve smlouvách na nejdelší možný počet období dopředu v momentě prvních příznaků negativních trendů.

Klíč je v ochotě přijmout důsledky svých vlastních rozhodnutí, nebo naopak nečinnosti.  Při odpovědném chování většiny by byla i sanace dnešní situace daleko jednodušší. Ztráta by se totiž v takovém případě kumulovala u prodejců komodit a stát by je pak mohl rychle a efektivně sanovat a mohl by se soustředit jen na pomoc skutečně potřebným.

Evropské řešení má rozhodně smysl, ale musí být spojeno s rozhodností a rychlostí a vůlí přijmout i dočasné zchudnutí v zájmu odchodu od nevyzpytatelných dodavatelů komodit. Jen samotné vypuknutí války v Evropě nutně znamenalo okamžitě zchudnutí nás všech. Je třeba to přijmout a udělat vše pro to, aby to byl jen dočasný jev. Chci tím říct, že je to hlavně na nás všech a na státu je vytváření podmínek, aby se to povedlo a netrvalo to dlouho.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Lukáš Kovanda
+78
+
-

Lidé se uskromní tak, jak bude třeba. Nejsou to malé děti. Ví, že když stáhnou teplotu vytápění, ušetří. I když budou asi potřebovat svetr navíc. Pokud toto politici říkají, spíš tím jen v očích veřejnosti dokládají svoji bezradnost.

Na Novém Zélandu si kdysi usmysleli, že nepostaví jedinou jadernou elektrárnu. Budiž. Jsou tam proto zvyklí sprchovat se jen krátce, nepříliš teplou vodou. Celý život. A žijí. A jezdí jim tam turisté z celého světa. I Češi si tam rychle zvyknou na spartánskou ranní hygienu. Proč by si nezvykli v Česku?

Jistě, omezit se můžeme a zvládneme to. Ale chtějme to samé po politicích. Ať se vládní Zelení v Německu „omezí“ tak, že v rozporu se svojí ideologií – jež současnou energetickou krizi z podstatné míry zavinila – prodlouží životnost svých zbývajících jaderných elektráren. Ať se Brusel „omezí“ tak, že pozastaví obchodování s povolenkami. Ať se reviduje taxonomie EU, ať se změkčí Green Deal. Ať se mnozí politici EU konečně „omezí“ i tak, že jádro jednou provždy klasifikují jako „čistý zdroj“. Zatím se ovšem politici takto „omezit“ nehodlají. Trvají na doktrínách a ideologiích, jako kdyby žádné fiasko nenastalo. Tím pádem jsou ale jejich „prázdné“ rady veřejnosti pokrytecké.

Zastropování zisků všech jiných elektráren, než jsou plynové, jež navrhuje Evropská komise, je asi nejméně špatné řešení. Mělo by být ale doprovázeno právě tím, že politici sleví a omezí se ve své ideologii, která je pravou příčinou dnešní krize.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

NABITÝ LETNĚ-PODZIMNÍ FINMAG

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Každý investor by měl v noci klidně spát,“ řekl Dominiku Stroukalovi Jan Sýkora, spolumajitel investiční skupiny Wood & Company. V příštích 18 měsících podle něj uvidíme celou řadu úžasných příležitostí.

FIN. Hudební byznys: Jak udělat velký a cenově dostupný festival • V kanceláři šéfa Kebooly • Jakub Žofčák o byznysu s přežitím • V hlavě podnikatele a filantropa Jana Školníka • Robert Vlach o zanedbané cenotvorbě freelancerů a nutnosti zdražovat

MAG. Korsika má svá specifika. Kromě divokých prasat na plážích a kaštanového piva i originální způsob vyřizování účtů • Otevřít kavárnu ve druhém patře, a ještě nad hampejzem – to může udělat jen blázen. Café Louvre slaví 30 let • Nejlepší vývrtka na světě má sto padesát let. Všem Francouzům na vztek ji vynalezl Němec

Autor článku

Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje u sledování svých oblíbených sportovních týmů, ať už ze světa fotbalu (i amerického) či basketbalu.