Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Příspěvek na bydlení očima expertů. Měla by se započítat i splátka hypotéky?

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek
2. 9. 2022
 21 715

Vláda zvažuje, že do výpočtu příspěvku na bydlení by se mohly započítávat i splátky hypoték. Je ovšem otázka, zda by takový krok pomohl těm skutečně potřebným. Nebylo by lepší jen zvýšit normativy, podle kterých se příspěvek vypočítává? Zeptali jsme se expertů.

Příspěvek na bydlení očima expertů. Měla by se započítat i splátka hypotéky?
Do výpočtu příspěvku na bydlení by se mohly započítávat i splátky hypoték. Podle kritiků to ale nepomůže těm nejpotřebnějším. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Příspěvek na bydlení je určen pro pokrytí vysokých nákladů spojených s nájmem nebo energiemi. Podmínkou pro jeho přiznání je, zda 30 a víc procent (u pražských žadatelů 35 a víc) z měsíčního příjmu domácnosti padne na úhradu nákladů spojených s bydlením.

O příspěvek mohou zažádat i domácnosti zatížené hypotékou, její splátky se ale dnes do nákladů na bydlení při posuzování žádostí nezapočítávají. Právě to by se mohlo změnit. „Vedeme debaty na úrovni vlády, jakým způsobem zohlednit i výjimečnou situaci, která tady je, a nějakým způsobem a mechanismem zohlednit i hypotéky,“ řekl pro iDnes.cz ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Bydleni
Shutterstock

Bytová krize na desítky let? Zabránit tomu může regulace

Byty nejsou a nebudou. Není to nic nového, to jen rostoucí úrokové sazby a náklady na energie až na dřeň odhalují slabiny českého bytového trhu. Kde se stala chyba? A dá se s tím vůbec něco dělat? Odpovědi hledá Petr Fischer.

Kritici však namítají, že by takový krok nepomohl těm skutečně potřebným, tedy chudší vrstvě, která většinou hypotéky sjednané nemá. Variantou by podle nich mohlo naopak být zvýšení takzvaných normativních nákladů, které se počítají jako průměrné náklady na bydlení pro příslušný počet osob v domácnosti a s ohledem na velikost obce a jsou pro přiznání příspěvku na bydlení rozhodné.

Výše příspěvku na bydlení se následně vypočítává tak, že se od skutečných nákladů na bydlení, kam patří například nájem, vodné a stočné či energie, nebo právě normativních nákladů, pokud jsou vyšší, odečte čistý příjem rodiny, který se vynásobí koeficientem 0,3 (v Praze 0,35). Maximální výše příspěvku může činit až 18 500 korun (kalkulačku pro nárok na příspěvek najdete níž v textu).

Vládní představitelé už avizovali, že se zvýšením normativů zabývají. O této variantě mluvil kromě Jurečky i premiér Petr Fiala (původně ovšem s kiksem). Podle mluvčí ministerstva práce Evy Davidové by zvýšení normativů mohlo nastat už v říjnu.

Jaká cesta je ale lepší? Expertům jsme položili tyhle tři otázky:

Je vládou zvažované zahrnutí splátek hypoték do nákladů na bydlení správnou cestou? Pomohl by takový krok těm skutečně potřebným? A nebylo by lepší jen zvýšení normativních nákladů na bydlení?

Marian Jurečka

Marian Jurečka

ministr práce a sociálních věcí

Souhlasíte s názorem?

-
-63
+

Splátky hypotéky se do nákladů pro příspěvek na bydlení nepočítají. Je to tak nastaveno, protože hypotéka je pro domácnost určitou formou dlouhodobé investice. Zároveň se ale v této výjimečné situaci některé domácnosti mohou dostat do ohrožení především v důsledku souběhu refixace hypotéky a refixace cen energií. Náklady na tyto splátky pak mohou narůst do výše, kterou domácnost nikdy – a celkem důvodně – neočekávala a která může být rizikem pro udržení bydlení.

Je třeba si uvědomit, že kvůli ruské válce na Ukrajině a kolapsu trhu s energiemi se najednou ocitá v ohrožení i střední třída. Proto na úrovni vlády diskutujeme, jakým mechanismem v této naprosto bezprecedentní situaci těmto domácnostem pomoci, ale v tento okamžik to není uzavřená debata. Diskuzi vedeme i s Českou bankovní asociací a musíme jednat i s Českou národní bankou (ČNB), která je v oblasti hypoték regulátorem. V zájmu všech samozřejmě je, aby lidé své závazky spláceli, i kdyby to bylo o něco pomaleji.

Co se týče normativních nákladů na bydlení, očekáváme v září aktualizaci odhadu meziročního pohybu nákladů domácností na energie, který zpracovává ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Jsme připraveni k dalším operativním úpravám normativních nákladů, pokud to na základě těchto dat bude potřeba.

 Daniel Kotula

Daniel Kotula

majitel realitní kanceláře Kotula

Souhlasíte s názorem?

-
+91
+

Jakékoliv proplácení hypoték je brutální zásah státu s dalekosáhlými dlouhodobými dopady na zdravé finanční rozhodování lidí.

Hypotéka je závazek, ke kterému se mohu upsat jen v případě, že ho budu schopen splácet v časech dobrých i časech zlých. A pokud jsem si na sebe vzal příliš velké sousto, je potřeba se s tím sám vyrovnat, i když to může být těžké a bolestné. Tato trpká zkušenost ale bude vést k dlouhodobě udržitelnému přístupu lidí a rodin ke svým financím. Pokud stát bude jakkoliv kompenzovat hypotéky, lidé se pak již nebudou chovat zodpovědně.

Dále jsem proti rozsáhlému využívání příspěvků na bydlení tak, jak se v posledních letech rozmáhá. Pokud není finančně dostupné bydlení, je potřeba to řešit jinak. Dnes je příspěvek na bydlení na dluh, stát nemá na tyto výdaje dost peněz a zadlužuje se raketovým tempem. Tyto dluhy s tučnými úroky zaplatí celá společnost a ve výsledku zchudneme víc, než když bychom bytovou situaci řešili jinak.

Tomáš Rusňák

Tomáš Rusňák

hypoteční specialista, autor vzdělávacího podcastu Hypotécast

Souhlasíte s názorem?

-
+63
+

Myslím si, že to není správná cesta. Jde spíš o populistické opatření. Obecně jsem proti podobným plošným řešením, protože nejsou adresná a nepomohou těm, kteří to skutečně potřebují. Hypotéku si obecně berou lidé, kteří mají svou finanční situaci stabilní. To také vyplývá z dat ČNB, protože podíl nesplácených hypoték je nejnižší v historii, aktuálně pod jedno procento.

Mnohem větší opodstatnění by mělo navýšení normativních nákladů na bydlení, které zahrnuje náklady na nájemné, energie (elektřina, plyn), vodné, stočné a další poplatky spojené s bydlením. Díky tomu se rozšíří okruh lidí, kteří pomoc skutečně potřebují.

Od hypotečního specialisty to teď asi bude znít divně, ale zastávám názor, že vlastní bydlení není naše právo, jak si řada lidí myslí. Je to pouze jedna z možností, kterou máme. Pokud jako spotřebitel nemám na splátky hypotéky peníze, nezbývá mi nic jiného, než nemovitost prodat, hypotéku splatit a zbytek peněz použít jako rezervu pro překlenutí nepříznivé doby. Nedává smysl, aby vláda tímto způsobem podpořila majitele nemovitostí, kteří mají hypotéku. Byla by podle mě naopak velká chyba vlády, pokud by splátky hypotéky do příspěvku na bydlení zahrnula.

Martin Mašát

Martin Mašát

ekonom finanční skupiny Partners

Souhlasíte s názorem?

-
+80
+

Nabídnout finanční pomoc pouze vybraným lidem, kteří se kvalifikovali jen tím, že mají aktuálně hypotéku, je naprosto nesmyslný návrh. Proč by o tuto výhodu měli přijít lidé, kteří se snažili hypotéku rychle splatit, nebo ti, kteří na ni z různých důvodů nedosáhli nebo se například nechtěli zadlužit? Stejně tak vyčleňujete studenty či starší lidi, kterým banka nepůjčila, nebo šli cestou jiných úvěrů. Nějak celou tuto koncepci nechápu a připadá mi jako plácnutí do vody.

Správnou cestou by mělo být jakési paušální zvýšení normativní nákladů na bydlení a následně adresné poskytnutí pomoci v případě sociálních případů, kdy náklady vzrostou nad rodinný příjem.

Kalkulačka výpočtu příspěvku na bydlení


Měsíční náklady na bydlení

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Alena Šafrová Drášilová

Alena Šafrová Drášilová

Autorka knih Základy úspěšného podnikání, lektorka a odborná asistentka na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity

Souhlasíte s názorem?

-
+31
+

Cílem jakéhokoliv státního finančního příspěvku by měla být pomoc lidem, kteří nemohou svou obtížnou životní situaci vyřešit jinak. Lidem, kteří nemohou vytvářet úspory, protože už nemají z čeho, nemohou se uskromnit, protože už šetří úplně na všem.

Pokud někdo splnil podmínky pro získání hypotéky, znamená to, že byl schopen ušetřit nejméně deset procent ceny nemovitosti (tedy řádově statisíce korun), a prokázal dostatečný příjem ke dlouhodobému splácení úvěru. Každá splátka navíc zvyšuje hodnotu majetku, se kterým může disponovat – prodat ho, pronajímat někomu jinému, a tak podobně. Často se mluví o konci fixace a nárazovém zvýšení splátek, ale nesmíme zapomenout, že je v naprosté většině případů tato situace předvídatelná dlouho dopředu a řešitelná včasným jednáním dlužníka s bankou. Takto nevypadá skupina obyvatel, kterou by měl stát zachraňovat, i když není pochyb o tom, že pro některé rodiny s hypotékami bude růst nákladů na bydlení velmi nepříjemný a sníží jejich životní úroveň.

Stát má k dispozici nástroj, kterým může podporovat nízkopříjmové skupiny a umožnit jim stabilní bydlení. Tím nástrojem je příspěvek na bydlení a vhodnou cestou je tedy úprava jeho parametrů tak, aby odpovídaly současným nákladům spojeným s bydlením. Současně je ale nezbytné maximálně zjednodušit a zefektivnit administrativu spojenou s jeho získáním, aby se k němu bez problémů dostali všichni, kdo na něj mají nárok a skutečně ho potřebují.

David Průdek

David Průdek

poradce v oblasti řízení byznysu, NEWTON Business Development

Souhlasíte s názorem?

-
+24
+

Levicová vláda pod vedením oligarchy nejprve napumpovala do ekonomiky obrovské objemy inflačních peněz, pak za podpory Pirátů snížila daně z příjmů fyzických osob. Středopravicová vláda neřeší strukturální deficit, radši plošně rozdává bonusy na nákup energií a zvažuje dotaci splátek hypoték formou příspěvku na bydlení. Své selhání skrývá za nové sektorové daně, místo aby bojovala s neracionálním rozhodnutím ČNB a selháním ERÚ. Pokud by se takto choval počítač, normální člověk by ho resetoval, nebo vrátil do továrního nastavení.

Zjevnou příčinou současné krize je, že Rusko neplní mezinárodní dohody. Pokud jej k plnění dohod neumíme donutit, není skutečnou příčinou této krize chování Ruska, ale nesprávně nastavený energetický mix v celé Evropě. Příčinou deformace energetického mixu je ekologické náboženství. Pokud nejsme schopni se jej okamžitě vzdát na úrovni celé Evropy, a energetický mix upravit, potom je příčina naší krize v existenci společného energetického trhu, který zhavaroval. V takovém případě je potřeba trh rozdělit na menší celky ať komoditně, nebo teritoriálně.

Nesplácení hypoték v krizi má příčinu jinde: ve školství. Není totiž schopno předat dětem základní politické a ekonomické kompetence. Proto si lidé berou hypotéky na nemovitosti, které nejsou schopni splácet. Nemají rezervy na nenadálé výkyvy, zadlužují se v době konjunktury a krachují při každém zakašlání ekonomiky. A nakonec volí populisty, kteří vytloukají klín klínem a nadělají víc škody než užitku.

Michal Kuzněcov

Michal Kuzněcov

investor, podnikatel, Kuzněcov & Partners Invest

Souhlasíte s názorem?

-
+34
+

Je to velice kontroverzní téma. To by potom lidé, co mají víc hypoték, byly značně zvýhodněni, a přitom mohou být bonitní. Tím pádem bychom mohli rovnou přispívat lidem, kteří mají x hypoték na několik bytů na pronájem. Tohle už je za mě uvažování za čarou. Každý, kdo si bere hypotéku, jde do rizika s tím, že musí vědět, kolik může splácet. Musí počítat i s tím, že čas od času musí investovat peníze do rekonstrukce bydlení. Pokud s tím není ztotožněn, potom je pro něj jednoduše dostupné nájemní bydlení, kde všechny větší opravy platí pronajímatel.

Příspěvky na bydlení by měly být cílené na konkrétní rodiny, které mají podprůměrný příjem. Pokud to někdo s hypotékou přepískl, či přecenil svoje síly, tak mu nezbývá nic jiného, než daný byt či dům prodat. A i tak odejde v dnešní době se ziskem, pokud pár let danou nemovitost vlastní. Nikde není napsáno, že bydlet ve vlastním musí každý. Nemusí. Jen u nás v ČR je to historicky zakotveno v naší tradici přemýšlení o bydlení.

U nadstandardních bytů a domů vám dokonce dlouhodobě nájem vyjde levněji než vlastní bydlení. Obzvlášť v dnešních cenách, když byste měli rekonstruovat celé jádro či kuchyň, nebo udělat novou střechu na domě. Pokud se uvažování běžného spotřebitele a vlády nezmění a budeme dotovat všechno a všem, tak si tu inflaci prodloužíme ještě o pár let. Lidé musí začít šetřit a potom se daná situace v řádu měsíců srovná.

Karel Smetana

Karel Smetana

podnikatel, zakladatel účetní společnosti SM-DATA

Souhlasíte s názorem?

-
+18
+

Nejprve je třeba si ujasnit, jak chci pomoc strukturovat. Pokud má být cílem pomoci co největšímu počtu lidí, pak by se dalo uvažovat o zahrnutí splátek hypoték do výpočtu příspěvků na bydlení.

Pokud se ale nemá zcela rezignovat na konsolidaci veřejných rozpočtů, musí být cíl pomoci daleko užší a cílit jen na tu část obyvatelstva, pro kterou by rychle rostoucí životní náklady znamenaly fatální situaci, která by například vedla k vystěhování z bytů pro neschopnost platit nájemné a související provozní náklady. Tyto skupiny lidí nebudou zcela jistě čerpat hypotéky. Bude se jednat zejména o lidi nějak hendikepované, samoživitele a seniory, kteří žijí sami.

Myslím si, že zejména zde by měl stát pomáhat. Tato pomoc je nanejvýš žádoucí a není v absolutní hodnotě devastující pro státní rozpočet.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Souhlasíte s názorem?

-
+36
+

Češi splácejí hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky.

Kdo má nejlepší názor?

Tuzemské banky jsou v poskytování hypoték dlouhodobě obezřetné, dokonce obezřetnější než banky v nejvyspělejších světových ekonomikách. Tato obezřetnost, v posledních letech navíc ještě doprovázená regulací hypoték v podání ČNB, tak zajišťuje, že se hypotéky v Česku dostane jen žadatelům, kteří jsou dostatečně finančně zajištění, aby ji mohli bez problémů splácet.

Splácení hypotéky je samozřejmě záležitostí na několik desetiletí. Během nich se může stát řada jevů, které splácení znesnadní, ba dokonce znemožní. Žádný z takových jevů však nemá systémovou povahu. Systémovou záležitostí se může stát třeba nezaměstnanost, ale to by její míra musela být alespoň kolem dvaceti procent. Tomu je Česko, s nejnižší nezaměstnaností v EU, na hony vzdáleno.

Takže i když lze očekávat nárůst nesplácených hypoték, nepůjde podle všeho o nárůst živený nějakým systémovým zhoršením platebních možností českých domácností. Proto ani nemá smysl zahrnovat splátky hypoték do výpočtu příspěvku na bydlení. Protože už zmíněná obezřetnost bank a regulace ČNB dostatečně „odfiltrovaly“ rizikovější domácnosti, které tak hypotéku ani nemají. Právě tyto domácnosti jsou nejzranitelnější tváří v tváří současné energetické drahotě a rapidní inflaci. Těm ale stát z logiky věci nepomůže tím, že splátky hypotéky zahrne do výpočtu příspěvku na bydlení. Protože tyto domácnosti zpravidla žádné hypotéky nemají.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
25
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje... Více

Související témata

anketabydleníhypotékyočima expertůpříspěvek na bydlení
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo