Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Jak se zajistit na důchod? Penzijní připojištění očima expertů

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek | 26. 8. 2022 | 9 komentářů | 35 368
anketadůchodové spořenídůchodyočima expertůpenzijní připojištění

Penzijní spoření využívá stále méně Čechů, jejich počet loni klesl o 16 tisíc. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky je potřeba spoření modernizovat tak, aby zajistilo vyšší výnosnost. Nejsou ale na trhu už lepší alternativy? Zeptali jsme se expertů.

Jak se zajistit na důchod? Penzijní připojištění očima expertů

Penzijní spoření netáhne jako dřív. Jak ho pro lidi zatraktivnit?

Zdroj: Shutterstock

Není to žádný dramatický pokles, přesto leccos naznačuje. Na konci prvního pololetí si ve třetím pilíři penzijního systému, do kterého spadá starší penzijní připojištění i současné doplňkové penzijní spoření, spořilo 4,425 milionu lidí, o 16 tisíc míň než loni.

„Přestože počet lidí s penzijkem meziročně klesl, počet účastníků nově si sjednávajících penzijní spoření většinou stoupá a letos bude pravděpodobně rekordní,“ myslí si však Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR. „Loni si nové penzijko podle dat Ministerstva financí sjednalo necelých 300 tisíc lidí, a pokud se udrží trend z první poloviny tohoto roku, tak za letošek bude hranice 300 tisíc účastníků překonána. V celkovém součtu i se starým penzijním připojištěním, do kterého se již deset let nedá vstupovat, ale mohou meziroční výsledky klesat. Zejména proto, že lidem končí smlouvy a začínají své úspory na stáří čerpat,“ dodává.

Objem vyplácených státních příspěvků na oba typy spoření činil 3,8 miliardy korun, průměrný měsíční státní příspěvek pak vzrostl o dvě koruny na 148 korun. Finanční trhy jsou teď v medvědím trendu, kdy investiční aktiva klesají a lidem klesá hodnota majetku v penzijních fondech.

Někteří lidé proto přesouvají peníze ze svého penzijního spoření na spořicí účty a termínované vklady, u nichž některé banky zvyšují při rostoucích úrokových sazbách úroky. „Převod prostředků na spořicí účet nedává dlouhodobě smysl. Kvůli současné situaci není třeba panikařit. Penzijko je postavené na dlouhodobosti a s propady se umí vyrovnat,“ varují zástupci Asociace penzijních fondů.

Jak ale penzijní spoření pro lidi zatraktivnit? Ministr práce Marian Jurečka mluví o jeho modernizaci, která by střadatelům zajišťovala vyšší výnosnost a také bezpečnost. „Je třeba se při vysoké inflaci začít bavit o tom, jak tyto produkty modernizovat, tak aby tyto peníze bylo možné efektivněji investovat, třeba do strategických investičních záměrů státu, aby výnosnost byla vyšší,“ uvedl Jurečka na adresu stavebního a penzijního spoření.

Současný vývoj však naznačuje, že penzijnímu spoření věří stále méně lidí, kteří hledají alternativy spoření na důchod. Mezi ty patří například pravidelné investice do podílových fondů, nemovitostní fondy či další typy investičních příležitostí.

Jakým způsobem by šlo modernizovat penzijní připojištění? Má tento produkt v podobě, jaké je dnes, vůbec budoucnost? Není už nyní na trhu lepší příležitost, jak si na důchod spořit?

Marian Jurečka

ministr práce a sociálních věcí

Marian Jurečka
-87
+
-

Role penzijního spoření v důchodovém systému musí s ohledem na demografický vývoj posílit, ale vždy musí zůstat jako dobrovolné a je potřeba si ujasnit jeho pozici. Je logické, že pokud nyní už poměrně vysoké procento domácností není schopno ze svých příjmů ušetřit ani na nezbytnou rezervu pro nečekané výdaje, těžko lze očekávat, že si tito lidé budou moci ještě spořit na důchod. Podobně také rodiny s dětmi vynaloží mnoho peněz, aby uživily a dobře vychovaly své děti. Vychovat dítě dnes stojí čtyři miliony korun. To je hodnota, kterou rodiče za každé vychované dítě navíc přispějí do důchodového systému, kde naše děti budou platit naše důchody.

Proto v důchodové reformě chceme zavést minimální garantovaný důchod, aby každý, kdo celý život pracoval, měl zajištěný důstojný důchod z průběžného pilíře a byl ochráněn před chudobou. Proto také říkám, že kdo vychoval dvě nebo tři děti, musí mít zajištěný odpovídající důchod, protože do něj investoval navíc prostřednictvím svých dětí.

Kdo má vysoký příjem a chce si ho zachovat i po odchodu do penze, musí spořit nebo investovat. Na trhu je dnes řada investičních možností, a proto je potřeba penzijní připojištění zmodernizovat, aby obstálo v konkurenci a dokázalo střadatelům zajistit odpovídající výnos. Například by šlo víc uvolnit ruce penzijním fondům, aby měly víc možností zhodnocovat naspořené peníze a nést větší vlastní riziko. Odměnu fondů je pak potřeba více svázat se zhodnocením vkladů. Atraktivitu produktu by zvýšila i možnost použití prostředků na vlastní bydlení i v průběhu spoření. Vlastní bydlení je velké plus pro zajištěné stáří.

Petr Borkovec

ředitel finanční skupiny Partners

Petr Borkovec
-20
+
-

Problémem penzijního spoření je hlavně jeho minulost, kdy docházelo k jeho špatnému nastavení, proto v něm dnes je relativně nízká průměrná úložka. Tři miliony klientů zůstávají v transformovaných fondech, jež bezpečně nezhodnotí jejich prostředky. Máme díky tomu také spíše pasivní a demotivované penzijní společnosti, které se snaží mít co nejnižší náklady, a tím dosahovat přijatelných zisků. S tím souvisí demotivovaná distribuce k prodeji i péči. Nikdo také nemá motivaci s klienty komunikovat a pečovat o ně. Bez toho lidé více investovat nebudou a nepřejdou ani do fondů s vyšším potenciálem výnosu.

Budoucnost tento produkt jistě má. Průměrný příspěvek se zvyšuje, ale jen pomalu. Stejně pomalu roste podíl klientů, kteří odešli ze starého připojištění do nových účastnických fondů. Roste i počet poradců s licencemi na poskytování penzijního spoření, které má možnost být významným pilířem zajištění na penzi.

Je třeba produkt částečně deregulovat, modernizovat procesy, rozšířit investiční možnosti a motivovat k vyšším úložkám. A ideálně zvýšit motivaci lidí odejít ze starých transformovaných fondů. Je třeba změnit regulaci provizí. Když ne odstranit jako nepotřebnou, tak odstranit maximální jednorázovou odměnu a nastavit maximální roční odměnu v promile z aktiv na penzijku a tím motivovat poradce správným směrem.

Dojít by mělo i ke zjednodušení možnosti odchodu z transformovaného fondu. Tím, že účastník může rovnou přejít do jakékoliv penzijní společnosti a penzijní společnosti musí umožnit digitální proces. Rozšířit by se měly typy fondů, které může penzijní společnost nabízet a mají vyšší potenciál výnosu. A u nich mít možnost vyšších nákladů na správu – typicky private equity a infrastrukturální fondy. A změnit motivaci klientů přes výši státní podpory a daňové úlevy tak, aby klienti nechtěli zůstávat ve starých transformovaných fondech a odkládali si vyšší průměrné měsíční úložky do těch účastnických.

Aleš Poklop

prezident Asociace penzijních společností ČR

Aleš Poklop
-33
+
-

Soukromé spoření na penzi rozhodně budoucnost má. Za naprosto klíčové ale považujeme jeho správné používání ze strany účastníků. Nové penzijko je vlastně spíš investiční nástroj a jako pro každou investici je i pro něj důležitá dlouhodobost.

Aby se lidé svým penzijkem na stáří finančně zajistili, měli by spořit po většinu svého ekonomicky aktivního života (ideálně alespoň tisícovku měsíčně), a to ve vyvážených nebo dynamických fondech. Právě do nich doporučujeme přejít nebo vstoupit každému, kdo před sebou má ještě alespoň desetiletý spořicí horizont.

Stejně jako se vyvíjí ekonomické podmínky a prostředí, je důležité pravidelně aktualizovat i finanční produkty, jako je penzijko. Doplňkové penzijní spoření bude letos na trhu již deset let, a tak by bylo jeho dílčí přenastavení vhodné. Například státní příspěvek by se nově mohl vyplácet od vyšší částky, než je tomu nyní – což by účastníky penzijka motivovalo k vyšším úložkám a tedy i k vyššímu výdělku, nejvyšší státem podpořená úložka by ze stejného důvodu mohla být také zvýšena, a obecně výpočet samotné výše státního příspěvku by měl být jednotný.

Výpočet důchoduVěk odchodu do důchodu

Jak vysoký by mohl být váš budoucí důchod

+

Další kalkulačky

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

Štěpán Křeček
+47
+
-

Mám jeden konkrétní návrh na zlepšení penzijního připojištění, který je podle mě snadno prosaditelný a může mít výrazné pozitivní dopady, proto jsem ho předložil k projednání jako poradce pana premiéra. V principu jde o následující:

Anketa

Kdo to zhodnotil nejlíp?

Základní problém třetího pilíře důchodového systému spočívá ve skutečnosti, že na jedno rodné číslo může být uzavřena jen jedna penzijní smlouva. To může být důvod, proč se penzijní systém v ČR příliš nerozvíjí. Mnoho lidí má totiž historické penzijní smlouvy, které mohou být zásadní překážkou pro čerpání penzijního příspěvku od zaměstnavatele. Výsledkem je pak stav, kdy firmy příspěvek na penzi sice nabízejí, ale v mnoha případech se bohužel nerealizuje. Řešení může spočívat v odstranění limitu jedné penzijní smlouvy, přičemž vyplácení státního příspěvku jen do jedné smlouvy se měnit nemusí, tak aby to nevytvářelo nové výdaje ze státního rozpočtu. Tím by stát nabídnul lidem možnost mít víc penzijních smluv a celý systém by se stal flexibilnějším.

Díky tomu by bylo dosaženo zlepšení, protože pokud má někdo historickou penzijní smlouvu, bude si ji moci ponechat jako jakousi jistotu ve svém portfoliu. Nově to však nebude překážka k otevření dalších smluv v účastnických penzijních fondech. Do nich by šlo posílat nové příspěvky (své vlastní i od zaměstnavatele). Účastnické penzijní fondy jde nastavovat dle různých strategií, takže lidé se budou moci snadno podílet na výnosech plynoucích z obchodování s akciemi či dluhopisy a vše si nastaví sobě na míru.

Až lidé dosáhnou důchodového věku, tak si začnou penze čerpat. Je přeci jedno, jestli je to z jedné nebo víc smluv. Případně, pokud to bude vhodné, se mohou všechny penze sloučit do jedné.

Jiří Mesároš

investor a majitel expertního portálu Dluhopisy.cz

Jiří Mesároš
+1
+
-

Začnu tím, že já sám penzijko mám. Pokud si chceme udržet nějakou životní úroveň, tak se na státní důchody spoléhat nemůžeme. Ale současná podoba, kdy stát přispívá maximálně 230 Kč měsíčně, není zrovna motivační.

Přitom právě státní podpora je při tom, jak konzervativně penzijní fondy investují, naprosto klíčová. Vždyť zhodnocení mého penzijního připojištění za rok 2021 dosáhlo 0,89 % a v roce 2018 dokonce 0,68 %.

Právě teď, kdy se díky vysoké inflaci o zhodnocování peněz hodně mluví, je ideální doba na změnu. Začal bych zvýšením příspěvku na 300 Kč, které by k němu mohlo přilákat víc lidí.

Karel Smetana

podnikatel, zakladatel účetní společnosti SM-DATA

Karel Smetana
+50
+
-

Demografická křivka je neúprosná. Již nyní jsou nemalé potíže s financováním důchodů v situaci, kdy se každý rok prohlubuje propast mezi narůstajícím počtem důchodců a snižujícím se počtem lidí v produktivním věku, kteří na financování penzí musí vydělat.

Třicetileté diskuse o reformě bez faktické realizace musí co nejdřív skončit a je třeba zavést do financování penzí další pilíř. Ten by měl spočívat ve spoření lidí na svoji penzi prakticky od nástupu do zaměstnání, až do doby odchodu do důchodu. Tento pilíř by doplňoval příspěvek státu. Dalo by se to legislativně provést například snížením odvodů na sociální pojištění a stoprocentním přesměrováním této částky do individuálního příspěvku každého zaměstnance na svůj důchod.

Tento přístup by byl adresný a zároveň by zabraňoval místy zcela nekompetentnímu přerozdělování financí na straně státu.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Lukáš Kovanda
+49
+
-

Penzijní připojištění je ukázkový příklad selhání státu a jeho regulace. Transformované penzijní fondy, které připojištění spravují, loni už pátý rok v řadě ani neporazily inflaci. A letos ji samozřejmě neporazí tuplem.

Klíčovou příčinou investičního fiaska je státní regulace, která transformovaným fondům nakazuje investovat jen velmi konzervativně, většinou do státních dluhopisů. Jenže ty v uplynulé řadě let – a i letos – měly a mají citelně podinflační výnos. Důvodem je předlužení států, zejména v západní části EU, ale i obecně v ekonomicky vyspělém světě. Předlužení států vedlo k tomu, že centrální banky musely v uplynulých deseti až patnácti letech v historicky nebývalé míře stlačovat úroky jejich dluhu. To činily prostřednictvím opatření typu kvantitativního uvolňování, tedy pumpování stovek miliard až bilionů nových dolarů, eur, ale i korun do té či oné ekonomiky. Nyní za to platíme cenu v podobě nejvyšší inflace za posledních několik desetiletí. V minulých letech ale pumpování stlačovalo úroky a ve spojení se státní regulací znemožňovalo transformovaným fondů dosahovat nadinflačního výnosu. Letos takový nadinflační výnos znemožní zmíněná rapidní inflace, opět výsledek pumpování.

Dokud bude stát zasahovat do ekonomiky tak mocně jako v posledních deseti až patnácti letech a zároveň transformované fondy tak přeregulovávat, penzijní připojištění bude těžko kdy atraktivní. Jeho atraktivitu postupně zvýší jen liberalizace trhu a deregulace, spojené s ochotou lidí převzít více odpovědnosti za sebe sama, své vlastní peníze a své stáří.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

NABITÝ LETNĚ-PODZIMNÍ FINMAG

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Každý investor by měl v noci klidně spát,“ řekl Dominiku Stroukalovi Jan Sýkora, spolumajitel investiční skupiny Wood & Company. V příštích 18 měsících podle něj uvidíme celou řadu úžasných příležitostí.

FIN. Hudební byznys: Jak udělat velký a cenově dostupný festival • V kanceláři šéfa Kebooly • Jakub Žofčák o byznysu s přežitím • V hlavě podnikatele a filantropa Jana Školníka • Robert Vlach o zanedbané cenotvorbě freelancerů a nutnosti zdražovat

MAG. Korsika má svá specifika. Kromě divokých prasat na plážích a kaštanového piva i originální způsob vyřizování účtů • Otevřít kavárnu ve druhém patře, a ještě nad hampejzem – to může udělat jen blázen. Café Louvre slaví 30 let • Nejlepší vývrtka na světě má sto padesát let. Všem Francouzům na vztek ji vynalezl Němec

Autor článku

Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje u sledování svých oblíbených sportovních týmů, ať už ze světa fotbalu (i amerického) či basketbalu.