To neoptimističtější, co z bankéřů zpravidla vypadne, je zcela neutrální věta „Oblast kryptoměn dlouhodobě sledujeme a vyhodnocujeme případné možnosti.“. Což v překladu znamená, že každému, kdo ve velké bance nadhodí produkt s příměsí kryptoměn, urazí ruce vedoucí, vedoucí vedoucího a v nejzazším případě vedení mateřské společnosti v zahraničí.
Situaci ale sledují, protože si v bankách mohou o kryptoměnách číst. Samozřejmě nejlépe mimo pracovní dobu.
Pojďme se tedy podívat, kde jsou styčné plochy a jak to tedy nakonec s tím kryptem v bankách (možná) dopadne.
Tím, že nám evoluce dala rozum až po emocích, které kvůli sebezáchově fungují rychleji a silněji, je vítěz znám předem.
Krypto vs. banky
Jedním z možných důvodů sváru finančního světa a kryptoměn je srážka dvou odvěkých rivalů – rozumu a emocí. Zatímco poradenské firmy, banky a investiční fondy svorně doporučují zcela racionální přístup k penězům, fintech a takzvané challanger banky (termín známý hlavně ve Velké Británii a označující malé, nově vznikající banky) nabízejí svým klientům jednu super funkcionalitu za druhou.
Dvojí přístup ke kryptu
Jak se ke kryptu stavějí bankéři největších bank světa? Třeba Andrew Bailey, guvernér Bank of England, v červnu v britském parlamentu prohlásil, že „krypto nemá žádnou vnitřní hodnotu“. Reagoval tak na krach úvěrové platformy Celsius, která byla den před slyšením pozastavena. Naopak zaoceánská Bank of America tvrdí, že „krypto má reálnou vnitřní hodnotu“, protože model blockchainu Etherea, který loni vydělal na poplatcích 9,9 miliardy dolarů (cirka 245 miliard Kč), je dlouhodobě udržitelný. Potvrzuje tím, co ve finančních a kryptoměnových kuloárech zaznívá relativně dlouho a často: že není důležitá aktuální hodnota té které kryptoměny, ale samotná technologie a její případné využití. Není přitom náhodou, že americká centrální banka zmiňuje právě Ether, který funguje jako častý motor pro další technologie, například NFT.
Dochází tak k nefér souboji. Rozum říká, aby si člověk pomalu a průběžně odkládal do diverzifikovaného mixu fondů s průměrným výnosem kolem sedmi procent a nechal si v klidu pomoci složeným úročením, které zařídí zbytek. Proti tomu ovšem emoce říká, ať nakoupí tu nejšílenější kryptoměnu (třeba se shiba-inu ve znaku), nebo digitální práva na obrázek opice se slunečními brýlemi, a vydělal stovky procent přes noc.
Tím, že nám evoluce dala rozum až po emocích, které kvůli sebezáchově fungují rychleji a silněji, je vítěz znám předem. A tak lidé nakupují Dogecoin jak o život.
Další tření nastává v generačním, respektive věkovém přístupu k financím. Pro mladší ročníky je krypto zábava stejně jako impulzivní nákup jednotlivých akcií. Mravokárcům, kteří jim vyprávějí o diverzifikaci, zmíněném složeném úročení a trpělivém čekání na velké zhodnocení, se pak vysmívají, protože jim to přijde příliš nudné.
Vývoj kurzu dogecoinu
I studie přitom dokazují, že obecně lepší rozhodování o financích mají starší ročníky, zatímco u dříve narozených mají větší vliv emoce. Situace je podobná tomu, co zažívají rodiče, kteří nechápou, proč jejich dítko sleduje, jak někdo hraje hry na YouTube nebo Twitchi, stejně jako puberťákům přijde nepochopitelné, že si někdo večer zapne lineární televizi.
V obou případech si všichni zúčastnění budou zřejmě muset vystačit s tím, že jsou možná věci, které ani jedna strana nevidí stejně. A že nejlepší cestou, jak z toho ven, je pokusit se pochopit protistranu a respektovat její úhel pohledu.
Ve světě supermoderních bank (challanger bank) a fintechu jde snadný nákup akcií ruku v ruce se snadným nákupem kryptoměn.
Dva kroky za akciemi
Realita je dnes nicméně taková, že kryptoměny do bankovnictví příliš nepronikají. O to větší paradox je poslouchat české bankéře, kteří sami deklarují, že kryptoměny nakupují, ale pokrytecky něco takového nechtějí nabídnout svým klientům.
Co na českém trhu naopak zřetelně vidíme, je renesance v přímém nákupu akcií v rámci internetového nebo mobilního bankovnictví bank. I největší banky už slavně hlásají, že takovou službu svým klientům poskytnou, i když ji mladá konkurence nabízí už několik let. Platformy typu Revolut či Robinhood totiž ukázaly, že i nákup akcií se dá pěkně okořenit a udělat pro uživatelé zábavným, ne-li přímo návykovým.
NextPage MediaAkcie a nově vzniklé platformy nezmiňuji náhodou, protože ve světě supermoderních bank (challanger bank) a fintechu jde snadný nákup akcií ruku v ruce se snadným nákupem kryptoměn. Lze tedy očekávat, že tak jako banky s velkým zpožděním adaptují přímý nákup akcií, budou mít podobné zpoždění i v oblasti krypta.
Pokud v následujících letech zájem neopadne, začnou banky krypto pomalu nabízet. Bude to s velkou slávou, díky stamilionovým marketingovým rozpočtům, ale u odborníků následováno trapným tichem; opět se jen potvrdí, že velké banky dokážou nový trend chytit až s mnohaletým zpožděním.
To je škoda nejen pro jejich akcionáře, ale především pro klienty, kteří do té doby museli nakupovat krypto mimo bezpečí své banky.
Krypto není dojná kráva, ale často jen trochu jiný druh crowdfundingu: své peníze člověk dává na projekt s nejistými vyhlídkami.
Jen přes moji licenci
Průniku krypta do běžného bankovnictví brání hlavně nedostatek standardizace, někdo by mohl říct „regulace“, spolu s lepším nastavením očekávání klientů. Bankéři a finančníci jsou vyplašeni každým velkým krachem zahraničního kryptoprojektu a opět ukazují, jak je to celé podvod, bublina a obsáhle vysvětlují, že kryptoměny nemohou nikdy přežít, a proto raději kupujte jejich fondy fondů.
Kdo kryptoměnovou scénu sleduje pravidelně, ví, že je to opravdu divočina. Velké krachy, dramatická napadení IT infrastruktury, úniky dat, nebo rovnou monstrózní krádeže se v kryptosvětě dějí prakticky na denním pořádku. To je samozřejmě špatně pro investory, kteří koukají, jak jejich peníze nenávratně mizí, i pro celé odvětví, které ztrácí na důvěryhodnosti.
Standardizace by tedy mohla pomoci s největšími problémy v oblasti bezpečnosti, ale co ono očekávání investorů? Stačí je přesvědčit o tom, že krypto není dojná kráva, ale často jen trochu jiný druh crowdfundingu. Že své peníze dávají na projekt s nejistými vyhlídkami a jen hypotetickým příspěvkem do koše technologií budoucnosti.
První podmínka, standardizace a zvýšení bezpečnosti, je primárně na samotné kryptoscéně. S tím druhým, změnou očekávání, mohou pomoci banky a poradci, jakožto správci majetku klientů, například tím, že klienta více povedou a budou ho po cestě chránit výběrem vhodných partnerů a technologií, které nákupy kryptoměn zjednodušují.
Větší sblížení kryptoměn a bankovnictví tak nemusí být nutně sci-fi, ale je potřeba na tom ještě pracovat. Výsledkem mohou být nové kvalitní služby a větší bezpečí pro klienty, stejně jako další zdroj příjmů pro banky.
Kam dál? Kryptoměny na Finmagu:
- Kde bude bitcoin za deset let? Experti mu věští zářnou budoucnost
- Revoluce v regulaci kryptoměn. Jaké změny přinese evropské nařízení MiCA?
- Račte si sundat růžové kryptobrýle, vaše aktiva můžou shořet jako papír
- Bitcoin zdarma? Poradíme, kde si nechat „nakapat“ kryptoměnu
- Kdy poroste bitcoin? Investoři prozradili, jak se staví ke kryptu v době pádu
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
„Všechny ty kecy o bohémství jsou na nic. Musíte makat!“ Martin Krajc ve svém vinohradském ateliéru vysvětlil Ireně Jirků, proč s partou výtvarníků založil FIRMU.
Zdroj: FinmagUMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?
