Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Pohřbí vláda stavebko? Konec státní podpory očima expertů

Michal Hron
Michal Hron | 19. 8. 2022 | 11 komentářů | 11 963
anketabydleníinvestiční univerzitaMiliardy v pohybuočima expertůspoření

Stavebko se státní podporou je jedním z nejoblíbenějších spořících nástrojů v Česku. To se ale může brzy změnit. Vláda diskutuje o možnosti, že stání podpora u stavebního spoření skonči. Je to správně, nebo by se měla zachovat a případně účelově svázat? Zeptali jsme se za vás.

Pohřbí vláda stavebko? Konec státní podpory očima expertů

Je státní podpora pro stavební spoření nutná? (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Tahle debata se vrací jako bumegang: zrušit, nebo zachovat státní podporu stavebního spoření? Už na začátku roku se jí ostatně v anketě na Finmag.cz věnoval kolega Jiří Hovorka. Tehdy to byla ale spíš jen jedna z mnoha diskutovaných možností, kde najít potřebné škrty ve stáním rozpočtu.

Ač jsou tehdejší reakce oslovených expertů dodnes víceméně platné, zeptali jsme se raději znovu. Dnes je tohle téma o to aktuálnější, protože možnost škrtnout státní podporu u stavebního spoření už vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury reálně diskutuje. Ušetřilo by to asi čtyři miliardy ročně, loni stát vydal na podporu stavebního spoření 4,2 miliardy.

Státní podpora stavebního spoření
Shutterstock

Vyplatí se stavební spoření? Bez státního příspěvku to bude nuda

Výhodnost stavebka výrazně zvyšuje státní příspěvek. Pokud ho vláda zruší, bude nezajímavé. Základní úrok v ekonomice centrální banka stanovila na 7 %, stavební spořitelny dávají nejvíc 3 %. Ale garantují je i na dobu, kdy ostatní úroky spadnou.

„Jedná se pouze o jeden z mnoha návrhů, jak snížit neudržitelně vysoký schodek státního rozpočtu. Dlouhodobě jej doporučují experti, protože ve stávající podobě jde o obyčejné spoření se státní podporou bez jakékoliv vazby na využití k bydlení či stavbě,“ napsal na dotaz Finmag.cz Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí.

Vláda podle něj bude v rámci Národní ekonomické rady vlády (NERV) o tomto návrhu diskutovat, a to spolu s dalšími návrhy úsporných opatření. Zkoumat se především bude, zda jsou to efektivně vynaložené prostředky daňových poplatníků a zda má zachování státní podpory smysl. „Návrh je tedy ve stadiu úvah a je v tuto chvíli předčasné hovořit o tom, za jakých konkrétních podmínek a kdy by byl v praxi realizován,“ doplnil resort financí.

Většina ekonomů má přitom jasno: státní podpora stavebního spoření nedává smysl. Podobně už dřív reagovala i Národní rozpočtová rada, podle které může zrušení státní podpory stavebního spoření vést „k nápravě nerovnováhy veřejných financí“. Terčem kritiky se stávají hlavně vysoké poplatky, které míří za stavebními spořitelnami, a malá výnosnost. Tu dnes překoná kdejaká běžná forma investování.

Pro politiky je to ovšem víc než citlivé téma, protože stavební spoření se v Česku zažilo jako konzervativní způsob spoření například pro děti. A odpovídá tomu i jeho popularita: stavební spořitelny evidují zhruba 3,3 milionu smluv. Škrtnutí státní podpory u stavebního spoření by pak podle spořitelen mohlo znamenat klidně i konec produktu jako takového – stane se nezajímavým.

Je podle vás zrušení státní podpory u stavebního spoření správným krokem? Nestačilo by ho v rámci zachování motivace k financování vlastních potřeb snížit? A nebylo by řešením například zavedení účelovosti?

Dominik Stroukal

Hlavní ekonom Platební instituce Roger, člen NERV

Dominik Stroukal
+29
+
-

Podpora stavebního spoření by se měla zrušit. Spolu s tím i odepisování hypoték z daní, aby to bylo vůči oběma finančním produktům fér. Banky by na tom vůbec nemusely tratit, protože pokud to sníží poptávku po úvěrech, potom není potřeba tolik zvyšovat úrokové sazby.

Jistě, je to trvrdý zásah do vnitřního nastavení bankovních institucí, které zpravidla poskytují stavební spoření pod stejnou střechou jako hypoteční úvěry, ale musíme si položit otázku, proč by měl stát podporovat jeden či druhý investiční produkt ve chvíli, kdy je na trhu investic obrovská konkurence. Je to dědictví minulých dob, které byly více spořivé a méně investiční a já jim rozumím, sám to mám nastavné podobně. Proč by nás v tom měl ale podporovat stát, to si obhájit nedovedu. Tuplem, když na jedné straně stát podporuje nové nákupy nemovitostí a na druhé straně je brzdí daní z nemovitosti a dalšími daněmi. Tak chceme podporovat koupi vlastní nemovitosti, nebo ne...?

Nemám s podporou problém, pokud si vláda určí priority a vysvětlí, proč to dělá. Ale nyní to jen každá dědí od té předchozí a všichni se bojí na to sáhnout. Proč to vůbec existuje? Co je vůbec cílem těchto nástrojů? A nevedlo by něco jiného k cíli levněji? Až to zodpovíme, tak si řekněme, jestli ten účel plní. Ale to my vůbec něděláme a bavíme se jen ideologicky o tom, co ano a co ne.

Jiří Šedivý

tajemník Asociace českých stavebních spořitelen

Jiří Šedivý
+29
+
-

Podstata odpovědi na uvedené otázky nespočívá až tak v dostatečnosti konkrétního opatření, ale hlavně v jeho důsledcích. Stavební spoření zvyšuje významně dostupnost zdrojů pro financování bydlení. Důkazem budiž 110 miliard korun účelových úvěrů za rok 2021 – na výstavbu, koupi, a především nejčastěji na různé rekonstrukce.

V aktuálním období vysokých cen energií představuje úvěr vedle úspor a dotačních programů způsob, jak financovat úpravy snižující energetickou náročnost bydlení. Stavební spořitelny nabízejí zmíněné úvěry zpravidla bez nutnosti zajištění nemovitostí a se splatností na 20 či 25 let, tedy s únosnou výší měsíčních splátek díky rozložení v čase. V bance získáte obdobný úvěr maximálně na osm let a s analogicky vyšším požadavkem na příjmy i měsíční splátky.

Snížení dosavadních výhod, ať státního příspěvku nebo zavedení účelovosti pro vklady, by i na základě předešlých zkušeností z let 2004 a 2011 přineslo úbytek klientů a vkladů. Těch vkladů, které jsou zdrojem pro aktuálně nejlevnější a nejdostupnější úvěry na trhu. Průměrná sazba 3,66 % u řádného úvěru ze stavebního spoření v červnu letošního roku je právě důsledkem existence státní podpory.

Opravdu je řešením v současné situaci obtížné dostupnosti bydlení, vysokých úrokových sazeb, energetické krize a v době, kdy stavební spořitelny poskytly jako úvěry na bydlení už 93 % všech vkladů, systém omezit? Z našeho pohledu by případná úspora ve státním rozpočtu zdaleka nekompenzovala nastíněné ztráty.

Miliardy v pohybu - investiční speciál Finmag.czNextPage Media

Alena Šafrová Drášilová

Autorka knih Základy úspěšného podnikání, lektorka a odborná asistentka na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity

Alena Šafrová Drášilová
+42
+
-

Státní podpora stavebního spoření v dnešní podobě nemá prakticky žádné rozumné opodstatnění. Protože je stavebko neúčelové, můžeme ho použít téměř na cokoliv: na auto, školné, nábytek do dětského pokoje, dovolenou nebo na splacení jiných dluhů. Takže se původní podpora financování bydlení téměř vytratila. Kdybychom tedy šli do důsledků, tak každý daňový poplatník přispívá těm, kdo mají kapacitu tvořit pravidelné úspory právě třeba na lepší auto, lepší dovolenou nebo třeba lepší vybavení bytu, než na jaké by si sami ušetřili.

Problém jakékoliv plošné podpory ostatně spočívá v tom, že ji dostávají i ti, kteří ji nepotřebují, a na ty skutečně potřebné pak zbývá méně. A to asi není výsledek, který od státu chceme.

Občas zaznívá argument, že díky stavebnímu spoření si ukládají peníze stranou i lidé, kteří by to jinak nedělali, a mají tak rezervu pro náhlé krizové situace. Je ale docela pravděpodobné, že by banky se zrušením státního příspěvku přišly s jiným konzervativním produktem, který by navíc nebyl zatížený tak vysokými poplatky, regulací a administrativou a možná by poskytl v konečném důsledku atraktivnější zhodnocení než současné stavební spoření. Nehledě na nemalé úspory ve státním rozpočtu.

Martin Podávka

spoluzakladatel Pillow pojišťovny

Martin Podávka
+28
+
-

Základní otázka je jiná: proč Česko potřebuje specifické instituce typu stavební spořitelna. Ve skutečnosti není stavební spořitelna nic jiného než určitá forma banky, která nabízí jen zákonem definovaný produkt. Mnohem jednodušší situace by byla, pokud by zákon definoval podmínky produktu (včetně státního příspěvku a účelovosti jeho použití) a tento produkt by mohla nabízet každá komerční banka.

Efekt pro klienty by se dostavil okamžitě: širší nabídka by znamenala výhodnější parametry jednotlivých produktů a také nižší poplatky. Zmizel by měsíční poplatek stejně jako vstupní poplatek z cílové částky. Otázka, zda je stavební spoření potřeba, je obtížná, ale otázka, zda jsou potřeba specializované stavební spořitelny, je naopak jednoduchá: nejsou potřeba a jejich zrušení by zefektivnilo trh.

Stavební spoření ve Finmag podcastu

Jak spořit dětem? Stavebko se nevyplatí, bourá analytička zažitý trend

Zatímco v zahraničí je poměrně běžné, že rodiče za své děti od narození investují, v Česku se často spoléháme jen na stavební spoření. To však nepokryje ani inflaci a peníze tak ztrácejí na hodnotě. „Když je tu ale nějaká tradice, jdeme po tom nejrozšířenějším,“ říká v dalším díle Finmag podcastu Anna Kortusová z investiční platformy Portu. Ta se tento trend snaží změnit.

Lukáš Urbánek

finanční poradce Partners

Lukáš Urbánek
+29
+
-

Státní podpora je hlavní motiv pro mnoho lidí, proč stavební spoření mít. Bohužel většina z těchto lidí využívá stavební spoření nesprávně. Málokdo si uvědomuje, jak efektivita spoření klesá v čase. A málokdo ví o jiných možnostech, jak si spořit. Pro mnohé lidi je stavební spoření první a poslední volbou. 

Zrušení státní podpory bude v podstatě znamenat zánik tohoto produktu a mnohým lidem zmizí motivace, proč si někam posílat peníze. A obávám se, že někteří se začnou ohlížet po jiných možnostech, jak si spořit. Většinou narazí na nejrůznější nabídky investování, a to může být pro někoho, kdo nemá dostatečné vzdělání, malér. V extrémním případě může takový investor přijít o peníze a může být blíž exekuci než kdykoliv předtím. A potom stát bude muset vynakládat nemalé prostředky na pomoc lidem v nesnázích. 

Podle mě by bylo nejlepší nechat stavební spoření beze změny a spíše investovat víc do vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti. Vzdělaný a informovaný člověk sám pochopí, že stavební spoření má své limity. To neznamená, že ho úplně vyřadí ze svého portfolia, ale pro čtyřčlennou domácnost bude využívat třeba pouze jednu smlouvu a ne šest (včetně smluv na prarodiče). Tím by klesl počet a objem vyplácených podpor.

Toto je ovšem běh na dlouhou trať a za jedno volební období se to nedá stihnout.

Michal Kuzněcov

investor, podnikatel, Kuzněcov & Partners Invest

Michal Kuzněcov
+34
+
-

Stavební spoření je velice populární produkt, který se často využívá v rodinách a je považován za takovou jistotu. Přece jen vám stát přispěje ty dva tisíce, že? Bohužel efektivita tohoto spoření je pouze krátkodobá a opravdu se vyplatí jen na daných šest let, přičemž je dobré tam spořit od nuly. Protože čím víc máte financí, tím víc ztrácíte danou výhodu oné dotace. Dostat první rok dva tisíce za 20 000 Kč je slušné, tváří se to jako krásných deset procent, ale když tam po šesti letech máte 120 000 Kč a dostanete opět dva tisíce a možné průměrné zhodnocení dvě procenta, už se pomalu bavíme o znehodnocení peněz.

Z tohoto pohledu je stavební spoření jako typ spoření za zenitem a dávno jej překonávají konzervativní fondy, nebo nemovitostní fondy. Z pohledu úvěrování však stavebko, jak se mu lidově říká, nabralo v posledních letech druhý dech. Nemá tak tvrdou metodiku jako bankovní hypoteční produkty a lze jím vyřešit řadu svízelných situací. Takže svoje místo na trhu rozhodně má, ale spíš jako úvěrový produkt. A zde se státní dotace zohlední.

Proto by buď měla být státní podpora pevně účelově spjata s využitím na bydlení, nebo by měla být odpuštěna či škrtnuta. Přiznejme si, že čtyři miliardy by se ve státním rozpočtu daly vynaložit jinak: účelněji a efektivněji.

Martin Štula

Finanční a investiční poradce ve společnosti Štula Consulting

Martin Štula
+51
+
-

V době, kdy stavební spoření začalo, činil maximální státní příspěvek (SPSS) 4 500 Kč, což činilo asi 70 % průměrně mzdy a počítal se z jejího zhruba 3,5násobku. Dnes by tedy při stejných podmínkách byl asi 35 000 Kč ročně, ale je jen dva tisíce. Tedy kolem čtyř procent průměrně mzdy. Snižovat už tedy není kam. Částka 2 000 Kč na rok je nicotná. Může pomoci s rekonstrukcí koupelny, ale nemá smysl u koupě či výstavby nemovitosti.

Anketa

Kdo to vystih nelíp?

Za férové nepovažuji ani vázat státní příspěvek stavebního spoření na účelovost užití peněz. Už to, že je klient stavební spořitelně půjčí na šest let s tím, že ho za to ještě penalizuje poplatkem za vedení účtu a služby, a vlastně nic nevrací (úroky jsou dlouhodobě pod úrovní inflace), je účelové dostatečně. Státní příspěvek je už jen malou kompenzací a současně motivací. Stavební spočitelny navíc používají vklady spořicích pro úvěrování těch, kteří spořili dřív. Přijít o ty pouze spořicí by tak vedlo ke zhroucení systému.

Jiná věc je, že snižovat státní příspěvek stavebního spoření u běžících smluv je samo o sobě problematické. Klienti uzavírali smlouvy za nějakých podmínek, což je smlouva i s Českou republikou, která se legislativně k něčemu zavázala. Klientům by tak v případě ukončení státního příspěvku u stavebního spoření mělo být umožněno bez jakýchkoliv sankcí smlouvy ukončit bez ztráty už vyplacené podpory. Dopady na stavební spořitelny by tím mohl být značný. 

Suma sumárum, státní kasa sice moc eráru neušetří, na druhou stranu drobným střadatelům to moc neuškodí. Státní podpora čehokoliv má být cílená, ne plošná. A už vůbec ne pro lidi s nadprůměrnými příjmy. Pokud má být něco podporováno, ať je to adresné.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Lukáš Kovanda
+24
+
-

Byl by to rozumný krok, po němž podstatná část ekonomů volá už léta. Stát by ušetřil přes čtyři miliardy korun ročně. Podpora stavebnímu spoření nyní nahrává spíše lidem, kteří to nepotřebují, tedy zástupcům vyšších střední vrstev a bohatým. Tito lidé totiž nyní stále investují do vlastnického bydlení a nemovitostí obecně. Naopak chudí už ani nic spořit nemohou a nižší střední vrstvy zase na vlastní bydlení nedosáhnou. Přitom i chudí nebo zástupci nižších středních vrstev podporu stavebka ze svých daní platí, třeba v podobě DPH při nákupu potravin.

V letech 2000 až 2021 vyplatil stát na podpoře státního stavebního spoření celkem bezmála 198 miliard korun. Stavební spoření v Česku ale chřadne už od poloviny nultých let. Jeho státní podpora by se tedy i proto mohla zcela zrušit. V posledním předpandemickém roce 2019 šly na státní podporu stavebka necelé čtyři miliardy korun, tedy zhruba 0,25 procenta uskutečněných výdajů státního rozpočtu v daném roce. Pro srovnání, v době „vrcholící slávy“ stavebka v roce 2005 šlo na jeho státní podporu přes 16 miliard. To odpovídalo 1,7 procenta výdajů tehdejšího státního rozpočtu. Předloni i loni šly na stavebko lehce přes čtyři miliardy, ale výdaje rozpočtu byly kvůli pandemii mimořádně nafouknuté, což údaj o podílu na výdajích rozpočtu pochopitelně zkresluje.

Je ale zřejmé, že význam státní podpory stavebního spoření opravdu dlouhodobě trendově klesá, byť v uplynulém desetiletí převážně jen velmi pozvolna. Zrušení státní podpory je navýsost žádoucí a plošný pláč veřejnosti to také nezpůsobí. Uvažme, že byť jde „jen“ o jednotky miliard, stále to jsou veřejné peníze, které plynou zhusta do oblasti bydlení a nemovitostí, kde dál nafukují už tak vyšponované ceny. A stát, respektive daňový poplatník, by se přece neměl na nafukování cen bydlení podílet. A už vůbec ne touto cestou.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

NABITÝ LETNĚ-PODZIMNÍ FINMAG

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Každý investor by měl v noci klidně spát,“ řekl Dominiku Stroukalovi Jan Sýkora, spolumajitel investiční skupiny Wood & Company. V příštích 18 měsících podle něj uvidíme celou řadu úžasných příležitostí.

FIN. Hudební byznys: Jak udělat velký a cenově dostupný festival • V kanceláři šéfa Kebooly • Jakub Žofčák o byznysu s přežitím • V hlavě podnikatele a filantropa Jana Školníka • Robert Vlach o zanedbané cenotvorbě freelancerů a nutnosti zdražovat

MAG. Korsika má svá specifika. Kromě divokých prasat na plážích a kaštanového piva i originální způsob vyřizování účtů • Otevřít kavárnu ve druhém patře, a ještě nad hampejzem – to může udělat jen blázen. Café Louvre slaví 30 let • Nejlepší vývrtka na světě má sto padesát let. Všem Francouzům na vztek ji vynalezl Němec

Autor článku

Michal Hron

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel do Finmagu z týdeníku Euro, předtím vedl sdruženou domácí redakci Hospodářských novin, Aktuálně.cz a iHNed.cz a působil jako editor zpravodajství na portálech iDnes.cz a Novinky.cz.