Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Má stát přidat úředníkům? Platy státních zaměstnanců očima expertů

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek | 15. 7. 2022 | 3 komentáře | 70 991
anketamzdyočima expertůstátní zaměstnanci

Platy některých zaměstnanců ve veřejném sektoru by od září měly vzrůst o deset procent. O dalších skupinách bude vláda ještě jednat. Odbory ale usilují o širší dohodu a udržují stávkovou pohotovost. Je ale v současné době vůbec vhodná chvíle platy zvyšovat? Neměl by stát spíš usilovat o snížení počtu úředníků?

Má stát přidat úředníkům? Platy státních zaměstnanců očima expertů

Je v současné době vůbec vhodná chvíle zvyšovat mzdy státních zaměstnanců?

Zdroj: Shutterstock

Mezi profesemi, které by měly od 1. září dostat o deset procent víc, jsou například nepedagogičtí pracovníci nebo lidé z resortu kultury. Celkem by si mělo přilepšit okolo 300 tisíc zaměstnanců. Počítá s tím vládní návrh, s nímž by podle odborového předáka Josefa Středuly odbory souhlasily, požadují ale celistvou dohodu.

„Inflace vyřazuje lidi z normálního života, stejně tak firmy. Situace je velmi vážná. Vláda Petra Fialy za minimální mzdu nežije. Nové návrhy svědčí o tom, že ministři žijí mimo realitu,“ napsal Středula na Twitteru po posledním jednání odborů s vládou z konce června. Příští schůzka má proběhnout začátkem příštího týdne.

Odboráři původně žádali navýšení mezd o inflaci už od července, nakonec ale přistoupili na to, že státní zaměstnanci dostanou méně, než původně požadovali. „Ten signál, který jsme dali, už není o inflaci, ale o propadu,“ řekl k tomu Středula. Předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář upozornil, že devět odborových svazů je ve stávkové pohotovosti a vláda by si měla uvědomit, že se jedná o „třaskavou záležitost“.

Kabinet Petra Fialy každopádně navýšení o inflaci odmítá. Se zvyšováním platů od příštího roku ale podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítá, on sám zmrazení výdělků v návrhu rozpočtu navrhovat nebude.

Podle studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR z letošního ledna průměrné platy ve veřejném sektoru v relaci k průměrným mzdám v české ekonomice mezi roky 2003 a 2020 výrazně poklesly. Jen malou část zaměstnanců placených ze státního rozpočtu podle ní představují „státní úředníci“. Těch bylo v roce 2020 zhruba 78 tisíc, což představuje osm procent zaměstnanců veřejného sektoru.

Nabízí se však otázka, zda je v současné stále se zhoršující ekonomické situaci vůbec vhodná doba na zvyšování platů a zda by vláda spíše neměla ještě víc snížit počty státních zaměstnanců. Od 1. dubna sice snížila počet úřednických míst ve státní správě o 325, čímž by měl stát ušetřit 413 milionů korun ročně, další slibované zeštíhlení úřadů ale odloží minimálně o několik měsíců. Od začátku července naopak některá ministerstva ještě posílila, také kvůli českému předsednictví Rady EU.

O kolik procent (pokud vůbec) by v současné situaci měly růst platy státních zaměstnanců? Mělo by být přidáno všem plošně, nebo na základě oboru? A měla by vláda ještě víc zeštíhlit státní aparát?

Zbyněk Stanjura

ministr financí

Zbyněk Stanjura
-355
+
-

Souhlasím, že diskuze o navýšení platů státních zaměstnanců je s ohledem na současné zdražování zejména energií, potravin a pohonných hmot zcela legitimní a na místě. Téma proto aktivně projednáváme zejména se zástupci odborů a s ministrem práce, který připravil několik možností valorizace platových tarifů. Další jednání máme naplánováno na 19. července a věřím, že se již přiblížíme kompromisní dohodě.

Rozhodně ale podle mého názoru není možné dorovnávat ve veřejné správě platy všem a plně o inflaci. To by bylo, myslím, krajně nezodpovědné, neboť by se tím vytvářel tlak na zaměstnavatele a další silný proinflační impuls. Dál bychom tím roztočili inflační spirálu a inflace by tu s námi byla o to déle. Celé navýšení platů by se tak z pohledu reálné kupní síly minulo účinkem, neboť by si lidé za své peníze koupili pořád stejně nebo dokonce ještě méně. A vedlejším efektem by bylo další prohlubování deficitů veřejných financí, které nám už tak nechala minulá vláda v dezolátním stavu.

Budoucnost státní správy osobně vidím v zeštíhlování aparátu, rušení zbytných agend a jejich digitalizaci, ale také v posílení flexibilní složky platového ohodnocení a tím finanční motivaci výkonných a kvalitních pracovníků.

Josef Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS)

Josef Středula
-184
+
-

Vítáme, že přidání o deset procent je podle vlády možné. My bychom ale viděli tu možnost pro první kategorii už od 1. srpna, což je velmi realistické.

Nesmíme ale zapomenout na zaměstnance státu, protože ti jsou mimo tabulky, mají vysokou kvalifikaci a není možné, aby jim nebylo přidáno. Od 1. ledna je potřeba sanovat všechny zaměstnance.

Dohoda s vládou není žádná. Je to jen dílčí posun, jako kdybyste ladili text a čtyři věty byly v pořádku a zbytek ne. Stávková pohotovost dále platí. Dohoda bude buď celistvá, nebo vůbec nebude.

Vít Hradil

hlavní ekonom Cyrrus

Vít Hradil
+428
+
-

Pod souslovím „státní zaměstnanec“ si na první dojem vybavím to samé jako většina ostatních: úředníka, kterému jsem se v pracovní době ani na deset pokusů nedokázal dovolat a když se mi to nakonec povedlo, otráveným hlasem mi vysvětlil, že mi s mým problémem z nějakého důvodu nehodlá pomoci. Ani já jako občan tedy právě nejásám, když státní zaměstnanci „požadují“ vyšší platy. Pro racionální zhodnocení je ovšem třeba se od podobných stereotypů oprostit.

Státních zaměstnanců je u nás zhruba půl milionu, přičemž na úřednictvo jich připadá necelých 80 tisíc. Je nasnadě, že se v tak obrovském počtu lidí najde celá paleta schopných, kvalifikovaných a pilných, i jejich opaků. Způsob, jak na dálku objektivně zhodnotit, zda jsou adekvátně placeni, neexistuje. To pozná pouze oddělení lidských zdrojů v každé organizaci – pokud má nějaká pozice nulovou fluktuaci, patrně zde jsou pracovní podmínky velkorysé. Pokud na ní nikdo nevydrží déle než měsíc, jsou nevyhovující. Naší dlouhodobou ambicí by tak mělo být hlavně donutit politiky, aby zajistili, že tyto mechanismy fungují.

Momentálně ovšem nemá smysl státní zaměstnance šmahem trestat a při 17% inflaci jim zmrazit platy. Pokud chceme schopný stát, musí v něm pracovat schopní lidé. Zároveň by ovšem stát jako největší zaměstnavatel v zemi měl vyslat jasný signál, že s inflací prostě nelze bojovat rozhazováním peněz. Za adekvátní bych tak považoval růst platů o polovinu inflace.

Alena Šafrová Drášilová

Autorka knih Základy úspěšného podnikání, lektorka a odborná asistentka na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity

Alena Šafrová Drášilová
+76
+
-

Ačkoliv je to politicky nepříjemné, je potřeba si na rovinu říct, že stávající situace je neudržitelná. Platy ve veřejném sektoru jsou už mnoho let statisticky vyšší než v sektoru soukromém. Nezaměstnanost je rekordně nízká a podnikům tím pádem chybí zaměstnanci. Státní rozpočet je v rekordních deficitech. Jakékoliv plošné zvyšování platů státních zaměstnanců je tedy neobhajitelné.

Vláda má dnes jedinečnou šanci udělat nezbytné kroky ke zefektivnění fungování státu, protože k tomu má spoustu ekonomických argumentů. Mělo by proto dojít k zafixování rozpočtů jednotlivých administrativních resortů státní správy, což je úplně jiný přístup, než diskuse o platech a jejich navyšování nebo zmrazení. Zjednodušeně to znamená, že každý resort dostane – bez ohledu na počet zaměstnanců a bez výjimek – přesně stejnou částku jako v loňském roce a je na jeho vedení, jak s ní naloží. Resorty, které zefektivní své fungování, budou moci odměňovat své zaměstnance lépe, protože si vystačí s menším množstvím lidí a rozdělí mezi ně stejný obnos. Tam, kde ke změně nedojde, budou platy nakonec nekonkurenceschopné, lidé odejdou nebo bude problém je sehnat a stejně dojde k vynucenému zefektivnění, jen v delším časovém horizontu.

Prosazení takové změny není snadné. Vyžaduje velké odhodlání a odolnost vůči tlaku odborů a různých zájmových skupin, ale právě teď je nejlepší doba.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Lukáš Kovanda
+247
+
-

Mzdy v ekonomice jako celku letos i příští rok porostou nejpravděpodobněji nominálně o sedm procent. Není tedy důvod, aby platy státních zaměstnanců rostly výrazněji než nominálně o pět až sedm procent.

Anketa

Kdo má názor nejbližší tomu vašemu?

V Česku jsou skoro nejvíce v ekonomicky vyspělém světě rozevřeny nůžky mezi platy státních zaměstnanců a mzdami sféry soukromé. To není zdravá situace z hlediska nastavení motivace v celkovém národohospodářském pohledu. To proto, že soukromá sféra si vlastně z části svého zisku tu státní platí, aby ji poskytovala určitou produkci.

Platy zaměstnanců státní sféry tedy nejsou ničím jiným než částí (hrubého) zisku sféry soukromé, případně dluhem, což je ovšem jen část budoucího (hrubého) zisku sféry soukromé. Je třeba primárně motivovat sféru soukromou, tedy tu platící, nikoli sféru státní a veřejnou, tedy tu placenou. Zdravější je vždy ta ekonomika, která správně motivuje „přímo u zdroje“. Zdrojem prosperity je sféra soukromá, bez jejíž ziskovosti dlouhodobě žádná sféra státní ani existovat nebude.

Jinými slovy, základem prosperity jakékoli ekonomiky je ziskovost sféry soukromé, nikoli přidávání na platech ve sféře veřejné. Bohužel, Česko v uplynulých letech až příliš podlehlo odborářskému tlaku na růst minimální mzdy a na přidávání ve státní sféře. Odbory dosáhly svého a zbytek republiky to dnes splácí nejvýraznější inflací od vzniku ČR. I proto je třeba nyní s přidáváním státním zaměstnancům pořádně brzdit. Střednědobě je pak třeba jich propustit řádově alespoň nižší desítky procent. A zavést motivaci jako v soukromé sféře, opustit demotivující svěrací kazajku tabulkových platů. Kvalitní a pracovití úředníci ať mají platy blížící se mzdám sféry soukromé. Proč ne.

Karel Smetana

podnikatel, zakladatel účetní společnosti SM-DATA

Karel Smetana
+107
+
-

Platy zaměstnanců státu bych nyní nezvedal vůbec. Důvody jsou zcela jasné. Zaprvé, stát se zejména za poslední čtyři roky stal přebujelým molochem se spoustou zcela zbytečných agend. Úroveň digitalizace agend a jejich vzájemné propojenosti je navíc naprosto tristní a spíš neexistuje. Zadruhé, státní zaměstnanci byli v poslední době, zejména v letech 2020 a 2021, přibližně rok a půl doma se stoprocentní náhradou mzdy. Co tam dělali, když úroveň digitalizace je téměř nulová, je rovněž jasné. Úroveň platů ve státním aparátu je navíc už nyní výrazně vyšší než v soukromém sektoru, který tvoří veškerou hodnotu, se kterou stát hospodaří.

Povinností každé rozumné vlády je nejprve výrazně zeštíhlit stát, racionalizovat a digitalizovat státní agendy. To bude vyžadovat přilákání aktivních lidí do státní správy, kteří ji budou vnímat jako službu, kterou si daňový poplatník platí. A naopak zbavení se všech, kteří státní službu takto nevidí. Na všech místech ve státní správě pak musí existovat periodické prokázání znalosti obsluhovaných agend jako nutné podmínky pro definitivu zaměstnanců do dalšího prokázání znalostí. K tomu by podle mě mělo docházet jednou za tři roky.

Až budou nastaveny tyto podmínky, teprve pak bude žádoucí uvažovat o růstu platů ve státní správě, ale jen ve vazbě na prokázanou produktivitu práce. Tedy tak, jak je to běžné v soukromém sektoru.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje u sledování svých oblíbených sportovních týmů, ať už ze světa fotbalu (i amerického) či basketbalu.